Metoděj byl vězněn 2,5 roku v jámě v zemi
Metoděj byl vězněn dva a půl roku v jámě v zemi 5.7.2019 /Prokop Sázavský Krátké životopisy sv. Cyrila a Metoděje Mučedníci Jan Hus a Jeroným Pražský/ Dnes je v Česku státní svátek - Den slovanských …Více
Metoděj byl vězněn dva a půl roku v jámě v zemi
5.7.2019
/Prokop Sázavský
Krátké životopisy sv. Cyrila a Metoděje
Mučedníci Jan Hus a Jeroným Pražský/
Dnes je v Česku státní svátek - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Oba bratři se narodili v Soluni. Cyril byl původně Konstantin a Metoděj se jmenoval Michal. V barokních textech se vyskytují i slovanské varianty jejich jmen. Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Jméno Crha vzniklo z Cyrila a Strachota špatným překladem z řeckého Methodios, latinské metus totiž znamená strach.
Hlaholice, foto: Maximaximax, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Konstantin (Cyril) byl nejmladší ze sedmi dětí. Byl mimořádně jazykově nadaný. Naučil se řecky, latinsky, hebrejsky, slovansky, staroturecky a zřejmě i arabsky a gotsky. Stal se profesorem křesťanské filosofie a získal titul Filozof. Zvolil si však duchovní stav. Pro ten se rozhodl i Michal (Metoděj), který původně nastoupil …Více
5.7.2019
/Prokop Sázavský
Krátké životopisy sv. Cyrila a Metoděje
Mučedníci Jan Hus a Jeroným Pražský/
Dnes je v Česku státní svátek - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Oba bratři se narodili v Soluni. Cyril byl původně Konstantin a Metoděj se jmenoval Michal. V barokních textech se vyskytují i slovanské varianty jejich jmen. Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Jméno Crha vzniklo z Cyrila a Strachota špatným překladem z řeckého Methodios, latinské metus totiž znamená strach.
Hlaholice, foto: Maximaximax, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Konstantin (Cyril) byl nejmladší ze sedmi dětí. Byl mimořádně jazykově nadaný. Naučil se řecky, latinsky, hebrejsky, slovansky, staroturecky a zřejmě i arabsky a gotsky. Stal se profesorem křesťanské filosofie a získal titul Filozof. Zvolil si však duchovní stav. Pro ten se rozhodl i Michal (Metoděj), který původně nastoupil …Více
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
běda vám bezbožníci
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
I V ČECHÁCH PŘETRVÁVALO SVATÉ PRAVOSLAVÍ:
...Svatý Prokop shromáždil kolem sebe jiné slovanské kněze a poustevníky, a založil roku 1032 v údolí řeky Sázavy slavný monastýr. Tato nová monastýrská osada (skit či kelie) se stala „štěpnicí“, odkud se řády cyrilometodějské šířily po celé slovanské zemi.
Lidé sem spěchali za milovanou slovanskou bohoslužbou a za hlubokou východní zbožností …Více
I V ČECHÁCH PŘETRVÁVALO SVATÉ PRAVOSLAVÍ:
...Svatý Prokop shromáždil kolem sebe jiné slovanské kněze a poustevníky, a založil roku 1032 v údolí řeky Sázavy slavný monastýr. Tato nová monastýrská osada (skit či kelie) se stala „štěpnicí“, odkud se řády cyrilometodějské šířily po celé slovanské zemi.
Lidé sem spěchali za milovanou slovanskou bohoslužbou a za hlubokou východní zbožností mnichů. Takže „nebylo do té doby jiného kláštera, který by tak dobře působil na lid český, jako klášter sázavský“ (K. Zap: Česko-moravská kronika).
Místní monastýrské pravidlo bylo spojením východního mnišství s benediktinským. Vybudován byl chrám ke cti Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Kníže nadal monastýr pozemky (část řeky Sázavy s lukami a lesy).
Oldřichův syn a nástupce Břetislav I. (1037-1055) přiměl Prokopa, aby přijal berlu igumenskou a tím se stal prvním představeným monastýru, což požehnal pražský biskup Šebíř (1030-1067). Kníže pak rozmnožil otcovy dotace monastýru a dokončil r. 1039 jeho výstavbu, takže je „druhým zakladatelem svatého monastýru Sázavského“. V té době přál záměrům Břetislavovým i papež Benedikt IX. (1033-1044), byv srozuměn se slovanským monastýrem a jeho slovanskou liturgií (dokonce hodlal Prahu povýšit na sídlo metropolity slovanských národů a knížete na krále)....
ZDROJ:Prokop Sázavský
...Svatý Prokop shromáždil kolem sebe jiné slovanské kněze a poustevníky, a založil roku 1032 v údolí řeky Sázavy slavný monastýr. Tato nová monastýrská osada (skit či kelie) se stala „štěpnicí“, odkud se řády cyrilometodějské šířily po celé slovanské zemi.
Lidé sem spěchali za milovanou slovanskou bohoslužbou a za hlubokou východní zbožností mnichů. Takže „nebylo do té doby jiného kláštera, který by tak dobře působil na lid český, jako klášter sázavský“ (K. Zap: Česko-moravská kronika).
Místní monastýrské pravidlo bylo spojením východního mnišství s benediktinským. Vybudován byl chrám ke cti Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Kníže nadal monastýr pozemky (část řeky Sázavy s lukami a lesy).
Oldřichův syn a nástupce Břetislav I. (1037-1055) přiměl Prokopa, aby přijal berlu igumenskou a tím se stal prvním představeným monastýru, což požehnal pražský biskup Šebíř (1030-1067). Kníže pak rozmnožil otcovy dotace monastýru a dokončil r. 1039 jeho výstavbu, takže je „druhým zakladatelem svatého monastýru Sázavského“. V té době přál záměrům Břetislavovým i papež Benedikt IX. (1033-1044), byv srozuměn se slovanským monastýrem a jeho slovanskou liturgií (dokonce hodlal Prahu povýšit na sídlo metropolity slovanských národů a knížete na krále)....
ZDROJ:Prokop Sázavský