sv. Valburga
sv. Valburga
Walburgis
25. února, připomínka
Postavení:
abatyše OSB
Úmrtí:
779
Patron:
šestinedělek a rolníků. Vzývána bývá při některých nemocech, jmenovitě očních, při kašli a pokousání psem a také jako ochránkyně domácích zvířat.
Atributy:
abatyše, klasy, lahvička
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze starého šlechtického anglosaského rodu. Vstoupila do kláštera řádu sv. Benedikta. Když její strýc (pozdější svatý) Bonifác viděl, že v Německu chybí kláštery pro ženy, povolal Valburgu do Mohuče, kam přišla s dalšími řeholnicemi r. 748. Jejím hlavním působištěm se staly nové kláštery v Heidenheimu, kde byla abatyší. Životem hluboké víry a Boží milosti vydávala svědectví opravdovému křesťanství. Podporovala chudé, pomáhala sirotkům a dary přispívala na stavbu chrámů. V Heidenheimu působila až do své smrti. Roku 870 byly její ostatky přeneseny do Eichstättu.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
USTAVIČNĚ MĚLA BOHA PŘED OČIMA
Narodila se v Anglii ve Wessexu. Otcem byl sv. Richard, připomínaný 7. 2. Její matka Wuna, byla sestrou sv. Bonifáce (5. 6.). Bratři Valburgy, Winebald (18. 12.) a Vilibald (7. 7.) se později také stali svatými. První řeholní formaci Valburga získala ve smíšeném benediktinském klášteře ve Wimborne v Dorsteu. Její bratři vstoupili do téhož řádu v Itálii, v Montekasinském klášteře, kde byli vysvěceni na kněze a odtud pak přešli za Bonifácem do Německa. Valburgu pak požádali, aby i ona přišla do misijní oblasti Německa. Neodmítla a připlula lodí. Cestou zažili nebezpečnou bouři, kterou šťastně překonali za pomoci modliteb. Šťastně pak i s družkami přicestovala do Mohuče, kde byla radostně uvítána Vilibaldem i Bonifácem. Druhý bratr je uvedl v Durynsku do kláštera sester v Bischofsheimu, jehož první abatyší se stala Lioba. Valburga byla jejím zástupcem a pomocnicí.
Vilibald byl od r. 741 biskupem v Eichstättu a v blízkých horách zakoupil pozemek, na němž vystavěl kostel s malým klášterem pro sestry, jejichž představenou se stala Valburga. Brzy tam vystavěl další dva velké benediktinské kláštery, jeden mnichům, druhý sestrám a místo nazval Heidenheim. Klášter mužů dostal na starost Winebald a pro sestry byla abatyší Valburga. Ta v roce 761, když její bratr Winebald zemřel, převzala starost o celý klášterní komplex v Heidenheimu. Obě komunity řídila s pokorou, dobrotivostí a láskou. Bylo o ní napsáno, že v radostech i v bolestech a starostech měla ustavičně Boha před očima. Milovala samotu a mlčenlivost, přesto musela přijímat mnoho návštěv prosících o radu a pomoc, kterou neodmítala. Zámožní příznivci přicházeli s dary, které vděčně přijímala, ale pro klášter podržela jen to, čeho bylo nezbytně třeba, ostatní rozdávala strádajícím. Přispívala i ke stavbě chrámů a k zabezpečování sirotků. Čím více chudé podarovávala, tím více prý dostávala.
Legenda vypráví, že blízkému zámeckému pánu těžce onemocněla dcera a nic nepomáhalo. Valburga, když se o tom dozvěděla, byť už začala noc, vydala se k zámecké bráně. Tam se k ní přihnali psi a přispěchal zámecký pán, maje o ni strach. Řekla jen, že je služebnicí Ježíše Krista, který ji ochraňuje. A psi se stáhli. Pán ji dovedl k umírající dcerce a ona poprosila, aby se rodiče připojili k modlitbám za její záchranu. Pak zůstala s dítětem sama, prosíc, aby Bůh ukázal svou moc na dívce, pokud je to Jeho vůle. A druhý den bylo dítě dokonale zdravé. Šťastní rodiče chtěli Valburgu zahrnout dary, ale ta si nic nevzala. Žádala je však, aby milovali Boha z celého srdce a sloužili mu. Setkání se psy je vyobrazeno např. na rytině Ludvíka Seitze z 19.stol.
Po smrti Valburgy byl její hrob oslaven divy mnohých zázračných uzdravení. Její ostatky byly uloženy v kamenné rakvi a na povrchu prý vytékal čistý léčivý olej.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu dnes obzvlášť mít na mysli Boží přítomnost a budu prokazovat štědrost i úsměvem a vlídností. Bože, Tys povolal svatou abatyši Valburgu, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře a přitom ukazovala, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
catholica.cz
Walburgis
25. února, připomínka
Postavení:
abatyše OSB
Úmrtí:
779
Patron:
šestinedělek a rolníků. Vzývána bývá při některých nemocech, jmenovitě očních, při kašli a pokousání psem a také jako ochránkyně domácích zvířat.
Atributy:
abatyše, klasy, lahvička
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze starého šlechtického anglosaského rodu. Vstoupila do kláštera řádu sv. Benedikta. Když její strýc (pozdější svatý) Bonifác viděl, že v Německu chybí kláštery pro ženy, povolal Valburgu do Mohuče, kam přišla s dalšími řeholnicemi r. 748. Jejím hlavním působištěm se staly nové kláštery v Heidenheimu, kde byla abatyší. Životem hluboké víry a Boží milosti vydávala svědectví opravdovému křesťanství. Podporovala chudé, pomáhala sirotkům a dary přispívala na stavbu chrámů. V Heidenheimu působila až do své smrti. Roku 870 byly její ostatky přeneseny do Eichstättu.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
USTAVIČNĚ MĚLA BOHA PŘED OČIMA
Narodila se v Anglii ve Wessexu. Otcem byl sv. Richard, připomínaný 7. 2. Její matka Wuna, byla sestrou sv. Bonifáce (5. 6.). Bratři Valburgy, Winebald (18. 12.) a Vilibald (7. 7.) se později také stali svatými. První řeholní formaci Valburga získala ve smíšeném benediktinském klášteře ve Wimborne v Dorsteu. Její bratři vstoupili do téhož řádu v Itálii, v Montekasinském klášteře, kde byli vysvěceni na kněze a odtud pak přešli za Bonifácem do Německa. Valburgu pak požádali, aby i ona přišla do misijní oblasti Německa. Neodmítla a připlula lodí. Cestou zažili nebezpečnou bouři, kterou šťastně překonali za pomoci modliteb. Šťastně pak i s družkami přicestovala do Mohuče, kde byla radostně uvítána Vilibaldem i Bonifácem. Druhý bratr je uvedl v Durynsku do kláštera sester v Bischofsheimu, jehož první abatyší se stala Lioba. Valburga byla jejím zástupcem a pomocnicí.
Vilibald byl od r. 741 biskupem v Eichstättu a v blízkých horách zakoupil pozemek, na němž vystavěl kostel s malým klášterem pro sestry, jejichž představenou se stala Valburga. Brzy tam vystavěl další dva velké benediktinské kláštery, jeden mnichům, druhý sestrám a místo nazval Heidenheim. Klášter mužů dostal na starost Winebald a pro sestry byla abatyší Valburga. Ta v roce 761, když její bratr Winebald zemřel, převzala starost o celý klášterní komplex v Heidenheimu. Obě komunity řídila s pokorou, dobrotivostí a láskou. Bylo o ní napsáno, že v radostech i v bolestech a starostech měla ustavičně Boha před očima. Milovala samotu a mlčenlivost, přesto musela přijímat mnoho návštěv prosících o radu a pomoc, kterou neodmítala. Zámožní příznivci přicházeli s dary, které vděčně přijímala, ale pro klášter podržela jen to, čeho bylo nezbytně třeba, ostatní rozdávala strádajícím. Přispívala i ke stavbě chrámů a k zabezpečování sirotků. Čím více chudé podarovávala, tím více prý dostávala.
Legenda vypráví, že blízkému zámeckému pánu těžce onemocněla dcera a nic nepomáhalo. Valburga, když se o tom dozvěděla, byť už začala noc, vydala se k zámecké bráně. Tam se k ní přihnali psi a přispěchal zámecký pán, maje o ni strach. Řekla jen, že je služebnicí Ježíše Krista, který ji ochraňuje. A psi se stáhli. Pán ji dovedl k umírající dcerce a ona poprosila, aby se rodiče připojili k modlitbám za její záchranu. Pak zůstala s dítětem sama, prosíc, aby Bůh ukázal svou moc na dívce, pokud je to Jeho vůle. A druhý den bylo dítě dokonale zdravé. Šťastní rodiče chtěli Valburgu zahrnout dary, ale ta si nic nevzala. Žádala je však, aby milovali Boha z celého srdce a sloužili mu. Setkání se psy je vyobrazeno např. na rytině Ludvíka Seitze z 19.stol.
Po smrti Valburgy byl její hrob oslaven divy mnohých zázračných uzdravení. Její ostatky byly uloženy v kamenné rakvi a na povrchu prý vytékal čistý léčivý olej.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu dnes obzvlášť mít na mysli Boží přítomnost a budu prokazovat štědrost i úsměvem a vlídností. Bože, Tys povolal svatou abatyši Valburgu, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře a přitom ukazovala, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
catholica.cz