Stylita
2360

sv. Valburga

sv. Valburga
Walburgis

25. února, připomínka
Postavení:
abatyše OSB
Úmrtí:
779
Patron:
šestinedělek a rolníků. Vzývána bývá při některých nemocech, jmenovitě očních, při kašli a pokousání psem a také jako ochránkyně domácích zvířat.
Atributy:
abatyše, klasy, lahvička
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze starého šlechtického anglosaského rodu. Vstoupila do kláštera řádu sv. Benedikta. Když její strýc (pozdější svatý) Bonifác viděl, že v Německu chybí kláštery pro ženy, povolal Valburgu do Mohuče, kam přišla s dalšími řeholnicemi r. 748. Jejím hlavním působištěm se staly nové kláštery v Heidenheimu, kde byla abatyší. Životem hluboké víry a Boží milosti vydávala svědectví opravdovému křesťanství. Podporovala chudé, pomáhala sirotkům a dary přispívala na stavbu chrámů. V Heidenheimu působila až do své smrti. Roku 870 byly její ostatky přeneseny do Eichstättu.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
USTAVIČNĚ MĚLA BOHA PŘED OČIMA
Narodila se v Anglii ve Wessexu. Otcem byl sv. Richard, připomínaný 7. 2. Její matka Wuna, byla sestrou sv. Bonifáce (5. 6.). Bratři Valburgy, Winebald (18. 12.) a Vilibald (7. 7.) se později také stali svatými. První řeholní formaci Valburga získala ve smíšeném benediktinském klášteře ve Wimborne v Dorsteu. Její bratři vstoupili do téhož řádu v Itálii, v Montekasinském klášteře, kde byli vysvěceni na kněze a odtud pak přešli za Bonifácem do Německa. Valburgu pak požádali, aby i ona přišla do misijní oblasti Německa. Neodmítla a připlula lodí. Cestou zažili nebezpečnou bouři, kterou šťastně překonali za pomoci modliteb. Šťastně pak i s družkami přicestovala do Mohuče, kde byla radostně uvítána Vilibaldem i Bonifácem. Druhý bratr je uvedl v Durynsku do kláštera sester v Bischofsheimu, jehož první abatyší se stala Lioba. Valburga byla jejím zástupcem a pomocnicí.
Vilibald byl od r. 741 biskupem v Eichstättu a v blízkých horách zakoupil pozemek, na němž vystavěl kostel s malým klášterem pro sestry, jejichž představenou se stala Valburga. Brzy tam vystavěl další dva velké benediktinské kláštery, jeden mnichům, druhý sestrám a místo nazval Heidenheim. Klášter mužů dostal na starost Winebald a pro sestry byla abatyší Valburga. Ta v roce 761, když její bratr Winebald zemřel, převzala starost o celý klášterní komplex v Heidenheimu. Obě komunity řídila s pokorou, dobrotivostí a láskou. Bylo o ní napsáno, že v radostech i v bolestech a starostech měla ustavičně Boha před očima. Milovala samotu a mlčenlivost, přesto musela přijímat mnoho návštěv prosících o radu a pomoc, kterou neodmítala. Zámožní příznivci přicházeli s dary, které vděčně přijímala, ale pro klášter podržela jen to, čeho bylo nezbytně třeba, ostatní rozdávala strádajícím. Přispívala i ke stavbě chrámů a k zabezpečování sirotků. Čím více chudé podarovávala, tím více prý dostávala.
Legenda vypráví, že blízkému zámeckému pánu těžce onemocněla dcera a nic nepomáhalo. Valburga, když se o tom dozvěděla, byť už začala noc, vydala se k zámecké bráně. Tam se k ní přihnali psi a přispěchal zámecký pán, maje o ni strach. Řekla jen, že je služebnicí Ježíše Krista, který ji ochraňuje. A psi se stáhli. Pán ji dovedl k umírající dcerce a ona poprosila, aby se rodiče připojili k modlitbám za její záchranu. Pak zůstala s dítětem sama, prosíc, aby Bůh ukázal svou moc na dívce, pokud je to Jeho vůle. A druhý den bylo dítě dokonale zdravé. Šťastní rodiče chtěli Valburgu zahrnout dary, ale ta si nic nevzala. Žádala je však, aby milovali Boha z celého srdce a sloužili mu. Setkání se psy je vyobrazeno např. na rytině Ludvíka Seitze z 19.stol.
Po smrti Valburgy byl její hrob oslaven divy mnohých zázračných uzdravení. Její ostatky byly uloženy v kamenné rakvi a na povrchu prý vytékal čistý léčivý olej.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu dnes obzvlášť mít na mysli Boží přítomnost a budu prokazovat štědrost i úsměvem a vlídností. Bože, Tys povolal svatou abatyši Valburgu, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře a přitom ukazovala, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
catholica.cz
Samson1
Za mojeho Micinka prosím, za zdravý kočičí rozum a zdraví, za Reka, který kousl Lukáše, za ovce, no to je dobytek. Během týdne zlikvidovaly dva velké balíky sena. Kdyby je sežraly, budiž. Rozšlapaly, počůraly, to je dobytek. Dnes mne naštvaly, že jsem musel aspoň desetkrát říci: Pane to nejsou ovce, ale svině. To leze za žrádlem, tahá, co spadne pošlape, posere a pořád dopředu. To nemá žádné …Více
Za mojeho Micinka prosím, za zdravý kočičí rozum a zdraví, za Reka, který kousl Lukáše, za ovce, no to je dobytek. Během týdne zlikvidovaly dva velké balíky sena. Kdyby je sežraly, budiž. Rozšlapaly, počůraly, to je dobytek. Dnes mne naštvaly, že jsem musel aspoň desetkrát říci: Pane to nejsou ovce, ale svině. To leze za žrádlem, tahá, co spadne pošlape, posere a pořád dopředu. To nemá žádné IQ, no já vím, měl bych ho měl mít já, když oni jsou hovada. 🙂
Stylita
Legenda vypráví, že blízkému zámeckému pánu těžce onemocněla dcera a nic nepomáhalo. Valburga, když se o tom dozvěděla, byť už začala noc, vydala se k zámecké bráně. Tam se k ní přihnali psi a přispěchal zámecký pán, maje o ni strach. Řekla jen, že je služebnicí Ježíše Krista, který ji ochraňuje. A psi se stáhli. Pán ji dovedl k umírající dcerce a ona poprosila, aby se rodiče připojili …Více
Legenda vypráví, že blízkému zámeckému pánu těžce onemocněla dcera a nic nepomáhalo. Valburga, když se o tom dozvěděla, byť už začala noc, vydala se k zámecké bráně. Tam se k ní přihnali psi a přispěchal zámecký pán, maje o ni strach. Řekla jen, že je služebnicí Ježíše Krista, který ji ochraňuje. A psi se stáhli. Pán ji dovedl k umírající dcerce a ona poprosila, aby se rodiče připojili k modlitbám za její záchranu. Pak zůstala s dítětem sama, prosíc, aby Bůh ukázal svou moc na dívce, pokud je to Jeho vůle. A druhý den bylo dítě dokonale zdravé. Šťastní rodiče chtěli Valburgu zahrnout dary, ale ta si nic nevzala. Žádala je však, aby milovali Boha z celého srdce a sloužili mu.