Proč se Zmrtvýchvstalý Pán NEzjevil židovským zástupům a velekněžím?

Na tuto otázku, často kladenou odpůrci křesťanství a popírači největšího zázraku lidských dějin, jakým je Zmrtvýchvstání Spasitele, existuje krásná odpověď v evangeliu sv. Jana, konkrétně v 11. a 12. kapitole. Kristus vzkřísil Lazara ležícího už čtyři dny v hrobě. Byl to jeho největší zázrak před umučením. Davy lidí to viděly včetně Pánových odpůrců, tj. farizeů, saduceů a kněží. Ale i ti, co neviděli, ale Lazara znali a věděli, že zemřel, teď se s ním znovu setkali, s živým. Jenže co čteme dál? Doslovně: „Velekněží se však uradili, že i Lazara usmrtí (tj. po jeho vzkříšení Ježíšem)…“ Kdo nechce uvěřit, přesněji řečeno kdo má zájem neuvěřit, tomu ani zázrak nepomůže. Ostatně sám Božský Spasitel to říká jasně: „Neposlouchají-li Mojžíše a proroky, neuvěří, i kdyby někdo z mrtvých vstal…“ (Luk 16,31).
Ale všimněme si židovského zástupu, který šokován Lazarem kráčejícím z hrobu v Ježíše uvěřil, jak píše sv. Jan. Jak je ale možné, že potom značná část těch, co uvěřili a volali při vjezdu Pána do Jeruzaléma „Hosana“, se na Velký pátek úplně obrátila a zmanipulována veleradou křičela „Ukřižuj!“? Příčinou bylo jejich zcela odlišné chápání Mesiáše. Smýšleli materialisticky, od Mesiáše čekali vyhnání Římanů a obnovu mocenské slávy Izraele, spokojený život v bohatství a radovánkách bez strastí a bolestí. Když byli svědky Kristových zázraků, zejména pak vzkříšení Lazara, nadchli se pro něj a říkali si: to je on, který nám to zajistí, podívejte se, jakou má moc, i mrtvé v hrobech přivádí zpět k životu. S tímto přesvědčením jej vítali, když vjížděl do Jeruzaléma.

Jenže stačilo pár dní – a byli totálně zklamaní, když jej poslouchali v chrámu, kde učil. Dal jasně najevo, že nechce být politickým Mesiášem, který uspokojí ryze pozemské a hmotné zájmy. Jemu šlo o duchovní a mravní obrodu člověka, která je předpokladem k dosažení věčného života v nebi, jenž se nebude vyznačovat pozemskými slastmi, ale duchovním patřením na Boha a jeho velebením. O to ale tento materialisticky uvažující dav neměl vůbec zájem.
Jestliže nepomohl zázrak vzkříšení Lazara, aby Izraelité uvěřili v Ježíše jako pravého Mesiáše a Boha v lidském těle, nepomohl by ani zázrak Zmrtvýchvstání samotného Pána. Dav, jenž napřed volal „Hosana“ a potom „Ukřižuj“, by nejspíš, obalamucen svými kněžími, to považoval za podvod, mámení zlých duchů a podobně, nepřijal by tento evidentní zázrak. Choval by se jako známý francouzský spisovatel Émil Zola, jenž byl svědkem zázračného uzdravení v Lurdech – a napsal: „Viděl jsem zázrak a přesto nevěřím.“
Proto Pán volil jinou cestu, jak dokázat, že nezůstal ležet v hrobě a opravdu žije. Zjevil se pouze těm, o nichž věděl, že přijmou jeho nauku, která „není z tohoto světa“, jež říká, že nežijeme pro pozemský zdar, ale pro věčnost. Zjevil se pouze těm, co se umějí radovat na prvém místě z duchovní a mravní dokonalosti, která je v Bohu – a nikoli z úspěchů své kariéry a svého podnikání. A nebyli to jen apoštolé a ženy, které ho doprovázely, i tady se jednalo o zástupy, jenže jiné, než ty, co volaly nejprve „Hosana“ a pak „Ukřižuj“. Sv. Pavel píše, jak se Pán zjevil „více než pěti stům bratří najednou“ (1 Kor 15,6).
Zázrak Vzkříšení Spasitele, který je nejpřesvědčivějším důkazem jeho Božství, mohou přijmout a uznat pouze „blahoslavení čistého srdce“, jak říká On sám, když formuluje osmero blahoslavenství. Ti, kteří nelpějí na pozemských pomíjivých hodnotách, ale nad ně kladou ty duchovní a mravní, které Ježíš Kristus přinesl a zdůrazňoval. Ti ostatní sice říkají, že nevěří, ale ve skutečnosti věří, neboť nemohou ignorovat evidentní fakta. Neuznávají je ale a hodí se jim sebenesmyslnější argumenty ve smyslu slov hrdiny protinacistického odboje kardinála Michaela Faulhabera: „Žasneme, jakým nesmyslům jsou ochotni lidé věřit jen proto, aby nemuseli věřit.“
My tvrdíme, že v Pánovo Zmrtvýchvstání věříme. Jenže není tato naše víra podobná pseudovíře těch Kristových současníků, kteří uvěřili v zázrak vzkříšení Lazara, ale očekávali od Pána splnění svých ryze materialistických přání a odmítali podrobit se jeho skvostné nauce, již On přinesl z nebe? Aby naše víra ve Vzkříšení Spasitele byla vírou apoštolů a prvotních křesťanů a nikoli falešnou vírou té části jeruzalémských obyvatel, která volala nejprve „Hosana“ a potom „Ukřižuj“, ze srdce všem přeji spolu s prožitkem velikonoční jistoty naší víry.
PhDr. Radomír Malý, historik
Zdroj:


Proč se Zmrtvýchvstalý Pán nezjevil židovským zástupům a velekněžím? – Duše a hvězdy
Public domain