Nemecká prokuratúra je pripravená prevádzať razie a domové prehliadky v ČR a na Slovensku u podozrivých osôb, ktoré sú obvinené zo smrti nemeckých občanov na československých hraniciach v časoch …Více
Nemecká prokuratúra je pripravená prevádzať razie a domové prehliadky v ČR a na Slovensku u podozrivých osôb, ktoré sú obvinené zo smrti nemeckých občanov na československých hraniciach v časoch Železnej opony.
Jedná se o první pilotní projekt, Česko a Slovensko bylo zvoleno úmyslně, protože německá prokuratura očekává nejmenší odpor veřejnosti proti působení německé prokuratury v těchto dvou zemích. Česká neziskovka udala Němcům více jak 50 českých a slovenských občanů!
Německá prokuratura je připravena provádět razie a domovní prohlídky v ČR a na Slovensku u podezřelých osob, které jsou obviněny ze smrti německých občanů na československých hranicích v dobách Železné opony.
Česká neziskovka udala Němcům více jak 50 českých a slovenských občanů!
Blížící se Vánoce nejsou nijak důvodem k radosti, protože naše redakce byla upozorněna na neuvěřitelnou kauzu, která bez pozornosti proběhla v minulých dnech i českým mainstreamem. Německé nejvyšší státní zastupitelství v Karlsruhe pověřilo státní zastupitelství v bavorském Weidenu, aby začalo vyšetřovat smrt 4 německých občanů z bývalého NDR, kteří v dobách Studené války zahynuli při pokusu o překročení československé státní hranice do Rakouska a NSR [1]. Obviněno je 54 občanů České republiky a 13 občanů Slovenské republiky, vesměs jde o bývalé vojáky ČSLA a příslušníky Pohraniční stráže.
Ovšem jsou tam i politici, mezi jmény dominují především Lubomír Štrougal, předseda federální vlády ČSSR a Miloš Jakeš, generální tajemník ÚV KSČ v 80. letech. V případě odsouzení jim podle německých zákonů hrozí až doživotí v německých vězeních. Podnět a žalobu na těchto několik desítek osob podala česká nezisková organizace Platforma evropské paměti a svědomí (PEPS), která vznikla 14. října 2011 pod záštitou Petra Nečase jako pokračování procesu vypořádání se s totalitní minulostí, který započal podpisem Pražské deklarace z roku 2008 [2].
Přednáška neziskovky PEPS na půdě Senátu parlamentu ČR.
Neziskovka PEPS má dvě sídla, jedno v Praze a druhé v Bruselu a jejím prezidentem je v současné době viceprezident Parlamentního shromáždění Rady Evropy Lars Göran Axel Lindblad ze Švédska. Výkonnou ředitelkou neziskovky je pro změnu Neela Winkelmann-Heyrovská. Neziskovka nemá české stránky, jenom anglické [3] a o kroku německé prokuratury hrdě informuje na svém webu jako o přelomovém rozhodnutí [4]. To bezpochyby, protože nikdy předtím se ještě nestalo, aby prokuratura jedné země žalovala vojáky a politiky cizí svrchované země z kriminálních činů. To dosud mohl provádět jen mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Přestože neziskovka PEPS vznikla v Praze, má charakter tzv. nadnárodní neziskovky. Hlavními sponzory a partnery PEPS je nadace Konrad Adenauer Stiftung, Visegrad Fund a International Photovoltaic Investors Club.
Hlavním sponzorem je však Evropská unie, konkrétně Evropský sociální fond ESF, který slouží jako kanál pro financování neziskovek a think-tanků v celé Evropě. Neziskovka PEPS se v žalobě proti českým a slovenským občanům opírá o Lisabonskou smlouvu na základě charty, která činy proti lidskosti a humanitě staví do pozice mezinárodně (vnitrounijně) stíhatelných činů, kdy kterékoliv státní zastupitelství v EU může žalovat občany jakékoliv jiné členské země EU a vykonávat příslušné exekutivní úkony, včetně domovních prohlídek a razií. Platforma evropské paměti a svědomí se tak 6 let po svém vzniku stává nátlakovým mechanismem na likvidaci české státnosti a svrchovanosti.
Obžaloba německé prokuratury proti československým občanům za jejich službu na ochranu hranic ČSSR je porušením svrchovanosti České a Slovenské republiky!
Před rokem 1989 platily v Československu jasné zákony na ochranu státní hranice a občané NDR neuposlechli výzev příslušníků pohraniční stráže a pokusili se prostříhat, přelézt nebo prolézt ostnaté zátarasy. Při těchto pokusech byli zastřeleni, v jednom případě narušitel podlehl zraněním v oblasti krku po zastavení služebním psem. Veškeré zásahy pohraničníků proběhly v souladu s tehdejšími platnými zákony a předpisy. Jelikož Československá federativní republika (ČSFR) a později Česká republika a Slovenská republika zachovaly kontinuitu práva z dob ČSSR, není možné podle českých ani slovenských zákonů stíhat občany ČR nebo Slovenska za činy, které nebyly v rozporu s tehdy platnými zákony ČSSR. Jenže, podle Lisabonské smlouvy to možné je. Přesně před tímto varoval Václav Klaus, že podpisem Lisabonu se otevírá Pandořina skříňka, která může mít dalekosáhlé důsledky pro suverenitu České republiky.
Viac TU: alianciazanedelu.sk/archiv/793
Jedná se o první pilotní projekt, Česko a Slovensko bylo zvoleno úmyslně, protože německá prokuratura očekává nejmenší odpor veřejnosti proti působení německé prokuratury v těchto dvou zemích. Česká neziskovka udala Němcům více jak 50 českých a slovenských občanů!
Německá prokuratura je připravena provádět razie a domovní prohlídky v ČR a na Slovensku u podezřelých osob, které jsou obviněny ze smrti německých občanů na československých hranicích v dobách Železné opony.
Česká neziskovka udala Němcům více jak 50 českých a slovenských občanů!
Blížící se Vánoce nejsou nijak důvodem k radosti, protože naše redakce byla upozorněna na neuvěřitelnou kauzu, která bez pozornosti proběhla v minulých dnech i českým mainstreamem. Německé nejvyšší státní zastupitelství v Karlsruhe pověřilo státní zastupitelství v bavorském Weidenu, aby začalo vyšetřovat smrt 4 německých občanů z bývalého NDR, kteří v dobách Studené války zahynuli při pokusu o překročení československé státní hranice do Rakouska a NSR [1]. Obviněno je 54 občanů České republiky a 13 občanů Slovenské republiky, vesměs jde o bývalé vojáky ČSLA a příslušníky Pohraniční stráže.
Ovšem jsou tam i politici, mezi jmény dominují především Lubomír Štrougal, předseda federální vlády ČSSR a Miloš Jakeš, generální tajemník ÚV KSČ v 80. letech. V případě odsouzení jim podle německých zákonů hrozí až doživotí v německých vězeních. Podnět a žalobu na těchto několik desítek osob podala česká nezisková organizace Platforma evropské paměti a svědomí (PEPS), která vznikla 14. října 2011 pod záštitou Petra Nečase jako pokračování procesu vypořádání se s totalitní minulostí, který započal podpisem Pražské deklarace z roku 2008 [2].
Přednáška neziskovky PEPS na půdě Senátu parlamentu ČR.
Neziskovka PEPS má dvě sídla, jedno v Praze a druhé v Bruselu a jejím prezidentem je v současné době viceprezident Parlamentního shromáždění Rady Evropy Lars Göran Axel Lindblad ze Švédska. Výkonnou ředitelkou neziskovky je pro změnu Neela Winkelmann-Heyrovská. Neziskovka nemá české stránky, jenom anglické [3] a o kroku německé prokuratury hrdě informuje na svém webu jako o přelomovém rozhodnutí [4]. To bezpochyby, protože nikdy předtím se ještě nestalo, aby prokuratura jedné země žalovala vojáky a politiky cizí svrchované země z kriminálních činů. To dosud mohl provádět jen mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Přestože neziskovka PEPS vznikla v Praze, má charakter tzv. nadnárodní neziskovky. Hlavními sponzory a partnery PEPS je nadace Konrad Adenauer Stiftung, Visegrad Fund a International Photovoltaic Investors Club.
Hlavním sponzorem je však Evropská unie, konkrétně Evropský sociální fond ESF, který slouží jako kanál pro financování neziskovek a think-tanků v celé Evropě. Neziskovka PEPS se v žalobě proti českým a slovenským občanům opírá o Lisabonskou smlouvu na základě charty, která činy proti lidskosti a humanitě staví do pozice mezinárodně (vnitrounijně) stíhatelných činů, kdy kterékoliv státní zastupitelství v EU může žalovat občany jakékoliv jiné členské země EU a vykonávat příslušné exekutivní úkony, včetně domovních prohlídek a razií. Platforma evropské paměti a svědomí se tak 6 let po svém vzniku stává nátlakovým mechanismem na likvidaci české státnosti a svrchovanosti.
Obžaloba německé prokuratury proti československým občanům za jejich službu na ochranu hranic ČSSR je porušením svrchovanosti České a Slovenské republiky!
Před rokem 1989 platily v Československu jasné zákony na ochranu státní hranice a občané NDR neuposlechli výzev příslušníků pohraniční stráže a pokusili se prostříhat, přelézt nebo prolézt ostnaté zátarasy. Při těchto pokusech byli zastřeleni, v jednom případě narušitel podlehl zraněním v oblasti krku po zastavení služebním psem. Veškeré zásahy pohraničníků proběhly v souladu s tehdejšími platnými zákony a předpisy. Jelikož Československá federativní republika (ČSFR) a později Česká republika a Slovenská republika zachovaly kontinuitu práva z dob ČSSR, není možné podle českých ani slovenských zákonů stíhat občany ČR nebo Slovenska za činy, které nebyly v rozporu s tehdy platnými zákony ČSSR. Jenže, podle Lisabonské smlouvy to možné je. Přesně před tímto varoval Václav Klaus, že podpisem Lisabonu se otevírá Pandořina skříňka, která může mít dalekosáhlé důsledky pro suverenitu České republiky.
Viac TU: alianciazanedelu.sk/archiv/793
miňocraft pred 9 hodinami
Obsah článku a konšpirácie pod ním sú hodné toho pána v klobúku na obrázku. Paranoja ako vyšitá. Dajte si radšej dobré vínko ako tieto otravné úvahy.Více
miňocraft pred 9 hodinami
Obsah článku a konšpirácie pod ním sú hodné toho pána v klobúku na obrázku. Paranoja ako vyšitá. Dajte si radšej dobré vínko ako tieto otravné úvahy.
Obsah článku a konšpirácie pod ním sú hodné toho pána v klobúku na obrázku. Paranoja ako vyšitá. Dajte si radšej dobré vínko ako tieto otravné úvahy.
Anton Čulen
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Peter(skala)
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Zavadzaju nas tym, ze hovoria len o odluke "Cirkvi od statu", aby Cirkev mohli financne zruinovat.
presne tak, ešte povešdia, že ako sa ma Cirkev dobre v štatoch, kde je odluka - až tak, že musia predavať alebo prenajimať kostoly, lebo sa nedokažu o ne postarať a to hovorím len o materialnej stranke, ale tu predsa ide aj o dane Bohu.
presne tak, ešte povešdia, že ako sa ma Cirkev dobre v štatoch, kde je odluka - až tak, že musia predavať alebo prenajimať kostoly, lebo sa nedokažu o ne postarať a to hovorím len o materialnej stranke, ale tu predsa ide aj o dane Bohu.
Anton Čulen
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Kazdy, kto bol na vojne, tak sa osobne presvedcil, ake vysoke percento vojakov bolo ochotnych plnit aj tie najabsurdnejsie vojenske rozkazi. Kolko bolo takych, co sa napr. odmietli (alebo sa vzopreli) nechat sa (pripadne sa zastali ineho sikanovaneho vojaka) sikanovat? Podobne to bolo pocas komunistickeho rezimu v skolach aj na pracoviskach. No zial Bohu, plati to aj dnes. Preto by aspon biskupi, …Více
Kazdy, kto bol na vojne, tak sa osobne presvedcil, ake vysoke percento vojakov bolo ochotnych plnit aj tie najabsurdnejsie vojenske rozkazi. Kolko bolo takych, co sa napr. odmietli (alebo sa vzopreli) nechat sa (pripadne sa zastali ineho sikanovaneho vojaka) sikanovat? Podobne to bolo pocas komunistickeho rezimu v skolach aj na pracoviskach. No zial Bohu, plati to aj dnes. Preto by aspon biskupi, knazi a predovsetkym veriaci mali pochopit, ake je dolezite bojovat za prijatie a ratifikaciu zmluvy o vyhrade svedomia. Aj tato medzinarodna zmluvy by nas chranila pred genderideologiou, asistovanim pri potratoch, eutanaziou a pred kazdou inou formou nutit niekoho konat proti vlastnemu svedomiu.
Preto sa neobolsevici a zradcovia v radoch cirkvi snazia o to, aby sa zmluva o vyhrade svedomia nikde a nikdy ani nespomenula. Peticiu 120 000 občanov na natlak KDH odsabotovali! Pritom sa SLOVENSKA REPUBLIKA zaviazala podpisom Vat. zmluvy k jej prijatiu a ratifikacii. Zavadzaju nas tym, ze hovoria len o odluke "Cirkvi od statu", aby Cirkev mohli financne zruinovat.
Preto sa neobolsevici a zradcovia v radoch cirkvi snazia o to, aby sa zmluva o vyhrade svedomia nikde a nikdy ani nespomenula. Peticiu 120 000 občanov na natlak KDH odsabotovali! Pritom sa SLOVENSKA REPUBLIKA zaviazala podpisom Vat. zmluvy k jej prijatiu a ratifikacii. Zavadzaju nas tym, ze hovoria len o odluke "Cirkvi od statu", aby Cirkev mohli financne zruinovat.
Když věděli, že na hranicích je nebezpečí života, tak proč tam lezli. Voják má jasné rozkazy a musí je plnit. Spíš by se měli Němci starat o válečné reparace, které nám dluží a mělo by to být, jak jsem četl vyčíslené 3,5 bilionu Korun. Za mrtvé, zavleční našich lidí na nucené práce, převedení veškeré výroby na válečnou atd.
