Žalm 45

Pro předního zpěváka, podle „Lilií“ . Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky.
Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj – hbitého písaře rydlo:
Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná!
Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností,
se zdarem důstojně do boje vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň.
Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi!
Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva.
Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy.
Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní , z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě.
Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici.
Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům,
neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj.
I dcera Týru svůj dar ti nese , naklonit si tě chtějí boháči z lidu.
Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem.
V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí.
Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác.
Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi.
Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.