EKONOMICKÁ KRIZE A HLADOMOR
(například nevěsta za ženichem třeba jede do Ameriky)
(- dar )
- lístek na cestu
- jídlo na cestu
- oblečení na cestu
A MÁM K TOMU URČITÝ OBNOS, MUSÍM HO ROZDĚLIT NA ČÁSTI, ABY MI VŠE VYŠLO.
- když uztratím vše za jídlo, nebudu mít nic na sebe, ani na cestu
- když utratím vše na cestu, nebudu mít nic na sebe, ani na jídlo
- když utratím vše za oblečení, nebudu mít na cestu a na jídlo.
Když všechno utratím, a nebudu mít ani na cestu - zůstanu na břehu, a i když bych tam už nepatřila, i kdyby měl být zrovna zničen (břeh) jako Sodoma Gomora, zůstanu na něm.
Matka Tereza z Kalkaty jednou řekla: parafráze:
Když máš tři koruny:
- za jednu si kup chléb,
- druhou dej almužnu
- za třetí si kup květinu
Když zjistím, že nemám ani na chléb, může se stát, že někde byla chyba.
Když napřed koupím lístek, ne nejlepší třídu, budu mít na základní chléb a základní oděv, při kterém se dostanu ve zdraví na druhou stranu.
Ze života se mi osvědčilo vždy dát desátek, na jakýkoli, Bohulibý-po modlitbě-účel.
Nemusím mít nové oblečení a vždy mít bohatý stůl, ale potřebuji dokonat životní pouť tak, abych se jednou mohla dostat do Nebe.
Chudoba, kterou Pán doporučoval.
Lukáš 16,1-8
'Kolik jsi mému pánovi dlužen?' Odpověděl: 'Sto věder oleje.' Řekl mu: 'Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.' Pak se zeptal druhého: 'Kolik ty jsi dlužen?' Odpověděl: 'Sto korců pšenice.' Řekl mu: 'Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.' Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla."
Lukáš 16:19-31
O boháči a Lazarovi
19 „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do purpuru a kmentu a každého dne skvěle hodoval. 20 Byl také jeden žebrák jménem Lazar, který ležel u jeho vrat plný vředů 21 a toužil se najíst aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče. Dokonce i psi přicházeli a lízali mu vředy. 22 Jednoho dne ten žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamova náručí. Zemřel i onen boháč a byl pohřben.
23 Když v pekle pozvedl v mukách oči, spatřil v dálce Abrahama a Lazara v jeho náručí. 24 ‚Otče Abrahame,‘ zvolal boháč, ‚smiluj se nade mnou! Pošli Lazara, ať smočí koneček prstu ve vodě a svlaží mi jazyk, vždyť tu v tom plameni hrozně trpím!‘
25 ‚Synu,‘ odpověděl Abraham, ‚vzpomeň si, že sis v životě užil dobrých věcí, tak jako Lazar zlých. Teď ho tedy čeká potěšení, ale tebe trápení. 26 Navíc mezi námi a vámi zeje veliká propast, aby ti, kdo by si přáli přejít odsud k vám nebo se snažili dostat odtamtud k nám, nemohli.‘
27 On na to řekl: ‚Prosím tě, otče, pošli ho tedy do mého otcovského domu. 28 Mám pět bratrů – ať je varuje, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk!‘
29 ‚Mají Mojžíše a Proroky,‘ řekl Abraham. ‚Ať poslouchají je!‘
30 ‚To ne, otče Abrahame,‘ boháč na to. ‚Kdyby k nim ale přišel někdo z mrtvých, činili by pokání.‘
31 On mu ale řekl: ‚Když neposlouchají Mojžíše a Proroky, nepřesvědčí je, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
(Sv.Pavel připomíná, že, když dáváme almužnu, nemáme dávat tak,abychom sami trpěli nouzí, ale tak, že má dojít k jakémusi vyrovnání -mezi trpícím a námi.)
Skutky apoštolské 3
37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratří?"
38 Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh."
40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!"
41 Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
42 Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
43 Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
46 Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.
(Dnes si všichni říkají křesťané, ale kdo takto žije ? )
Upřímná láska se nedá nanutit, vychází z poznání Pravdy.