tovika: ... Kde je to psané v písmu...
Jen jsem si začal pročítat vaše komentáře a tohle mě zaujalo v komentáři nade mnou. A k tomu bych se vyjádřil, pokud Vám to nebude vadit, takto:
Jsou zákonité, podmíněné procesy v modelech chování, /šablony, principy - na názvu nezáleží / růstu a pádu dobra, zla, které probíhájí v nás, kolem nás, v církvích, atd. Těmto tématům se věnuje Ježíš …Více
tovika: ... Kde je to psané v písmu...
Jen jsem si začal pročítat vaše komentáře a tohle mě zaujalo v komentáři nade mnou. A k tomu bych se vyjádřil, pokud Vám to nebude vadit, takto:
Jsou zákonité, podmíněné procesy v modelech chování, /šablony, principy - na názvu nezáleží / růstu a pádu dobra, zla, které probíhájí v nás, kolem nás, v církvích, atd. Těmto tématům se věnuje Ježíš v evangeliích, neboť souvisí s naší spásou. Přál bych si, abyste si poctivě zodpověděla, proč se dostal do sporu s tehdejšími, náboženskými učiteli? Co bylo příčinou jejich odklonu od pravdy? A hlavně, kde se odklonili. Tyto procesy jsou stejné napříč celým starým zákonem a nevyhnuli se ani nám. Jak Ježíš, tak i apoštolové se v těchto problémech obraceli na Sv. písma a tak bylo doporučeno i nám křesťanům. Pokud zkoumáme Písma za určitých podmínek, je to v pořádku. Špatné je, když vytrháváme určité části z kontextu, které nám pasují pro naši "omezenou", předem cílenou argumentaci, nebo jím nerozumíme. Samozřejmě je problém zachovat nestrannost čtenáře, který si často nasazuje brýle své náboženské denominace. Taky dobře víme, že je velký problém „nacpat“ život Krista, evangelijní poselství a jeho vysvětlující rozsah na pár listů Nového zákona. Argumentace ohledně záchodu, i když jste to nemyslela zle / Váš důvtip mě spíše rozesmál/, není pro mě „vítězstvím“, ale totálním „propadákem“. / Jenom pro oživení: otázka chození na záchod je už řešena u izraelitů ve SZ, konkrétně Dt.23/13-15 /.
To co Kristus soustavně řešil s Farizei / starozákonní církví /, si myslíte, že nehrozí novozákonní církvi, potažmo nám? Samozřejmě, že hrozí a nejen to, odpovíte. Proto se zákonitě církev musela a musí dostávat do těchto podmíněných procesů. Proto je zapotřebí neustále konfrontace učení církve s Sv. písmem, pokud dojde evidentně k novým podnětům a následně vznikají další sporné body. Každopádně, ale kvalitní konfrontaci nemůžete čekat od těch, kteří církev odkloňují od pravdy, či již v minulosti svedli na scestí.
V tomto kontextu, je velkým problémem, rovněž stavění na tradicích. A církev, jak víme, hodně na nich staví. Tradice samy o sobě nemusí být špatné a nejsou, ale nemohou nahrazovat, či dokonce potlačovat požadavky Božího slova, či snad být nad ním. Jak víme, tak Ježíš tvrdě bojoval proti nim a odsuzoval je. Proto musíme stavět na Božím slově a ne tradicích. A tohle církev nedělá. Církev nejen vychází z tradic, které vyvýšila mnohde nad Boží požadavky, ale i se v minulosti otevřela pohanským zvykům a přijala je za své. Cožpak nynější synkretismus, atd., nejsou toho ovocem? A mě zajímá ovoce. Argumentace typu: ..a brány pekelné ji nepřemohou,… Ty jsi Petr a Tobě dám…, atd., může používat i samotný satan. Tedy nejsou pro mě zárukou, ani ukazatelem, omluvou, nynějšího stavu církve. Jediným ukazatelem je Slovo Boží a zda, učení církve, naše skutky jsou v souladu s ním. Pak vím, že stojím na skále. Ten, kdo argumentuje desítkami zjevení, tradicemi, které nemají Biblický podklad, či snad jdou proti Bibli, jasně staví na písku.... Ale nic ve zlém, odpovídat nemusíte. Jste slušné, milé "děvče" a to mě těší. Mám rád bystré lidi. Přeji hezký den.