Ikona Přesvaté Bohorodice Tříruké. Tato svatá a divotvorná ikona Přesvaté Bohorodice, která byla nazvána Tříruká, patřila nejprve svatému Janu Damašskému. V době pronásledování uctívačů ikon …Více
Ikona Přesvaté Bohorodice Tříruké.
Tato svatá a divotvorná ikona Přesvaté Bohorodice, která byla nazvána Tříruká, patřila nejprve svatému Janu Damašskému. V době pronásledování uctívačů ikon (ikonoborectví), pomluvil bezbožný císař Lev Izaurský svatého Jana, který byl horlivým zastáncem svatých ikon, před damašským kalifem za údajnou vlastizradu damašského vládce. Kalif dal potrestat svatého Jana veřejným odseknutím jeho pravé ruky. Večer, kdy se zmírnil hněv kalifa, si od něj sv. Jan vyprosil svoji useknutou pravou ruku. Když ji získal nazpět, přistoupil s ní před tuto ikonu Přesv. Matky Boží a přiložil ruku na místo, odkud byla odseknuta, a v slzách se sklonil v srdečné modlitbě k Přesvaté Vládkyni a prosil ji za uzdravení své ruky. Jan se potom dlouho před ikonou modlil, až před ní usnul. Ve snu se mu zjevila Matka Boží a uzdravila mu jeho ruku, která vypadala po zhojení stejně jako před odseknutím; jediné, co zůstalo zjevné, byla jizva na kůži, která dosvědčovala tento velký zázrak. Z vděčnosti za uzdravení nechal svatý Jan učinit ze stříbra jednu ruku a tu přiložil k přečestné Ikoně Bohorodice, která byla od těch dob nazývaná „Tříruká“. Přesto, že nevinnost sv. Jana byla nakonec dokázána, on se i přesto rozhodl opustit kalifův dvůr i Damašek a odešel do velké Lavry sv. Sávy Posvěceného, kde přijal mnišství. Divotvornou ikonu Přesvaté Matky Boží (Třírukou) měl od té doby již navždy u sebe.
Přečistá ikona Tříruká zůstala v Lavře sv. Sávy Posvěceného až do 13. století, kdy byla darována svatému Sávovi, prvnímuarcibiskupu srbskému, spolu s ikonou Matky Boží „Mlékem Kojící (Krmící)“. Svatou ikonu Třírukou nakonec přinesl sv. Sáva do Srbské země, odkud však pro neklid a bouřlivá období ikona sama podivuhodně odešla na jednom oslu, bez lidské pomoci, až na Svatou Horu Athos, konkrétně do monastýru Chilandar. Chilandarští mniši pak s radostí slavnostně uvítali tuto ikonu Matky Boží před hlavním chrámem monastýru, který je zasvěcen svátku Uvedení do chrámu Přesvaté Bohorodice.
Později, když nastal spor o to, kdo bude zvolen za igumena Chilandarského monastýru, svatá ikona Tříruká se sama podivuhodně přenesla na igumenské místo. Přesto, že ji pak otcové vždy vraceli do oltáře, ona se pokaždé vrátila na igumenské místo, a to se opakovalo celkem třikrát. Nakonec byla ikona Matky Boží ponechána na igumenském místě, což trvá až dodnes, takže zde působí Matka Boží jako místní chilandarská představená (igumenie). Také z toho důvodu nemá srbská Lavra Chilandar svého igumena, nýbrž pouze „proigumena“ (tj. jeho zástupce). Eklesiarch, tj. představený chrámu, přijímá spolu s ostatními bratry požehnání ke službě a k ostatním monastýrským pracím přímo od svaté ikony Tříruké, a to tak, že pře dní činí zemní poklony, neboť ona stále stojí na igumenském místě.
Na přímluvy Přesvaté Vládkyně naší, Bohorodice, nechť se Hospodin smiluje a spasí nás. Amen.
zdroj:
zivotysvatych.blogspot.cz/2015_06_01_archive.html
Tato svatá a divotvorná ikona Přesvaté Bohorodice, která byla nazvána Tříruká, patřila nejprve svatému Janu Damašskému. V době pronásledování uctívačů ikon (ikonoborectví), pomluvil bezbožný císař Lev Izaurský svatého Jana, který byl horlivým zastáncem svatých ikon, před damašským kalifem za údajnou vlastizradu damašského vládce. Kalif dal potrestat svatého Jana veřejným odseknutím jeho pravé ruky. Večer, kdy se zmírnil hněv kalifa, si od něj sv. Jan vyprosil svoji useknutou pravou ruku. Když ji získal nazpět, přistoupil s ní před tuto ikonu Přesv. Matky Boží a přiložil ruku na místo, odkud byla odseknuta, a v slzách se sklonil v srdečné modlitbě k Přesvaté Vládkyni a prosil ji za uzdravení své ruky. Jan se potom dlouho před ikonou modlil, až před ní usnul. Ve snu se mu zjevila Matka Boží a uzdravila mu jeho ruku, která vypadala po zhojení stejně jako před odseknutím; jediné, co zůstalo zjevné, byla jizva na kůži, která dosvědčovala tento velký zázrak. Z vděčnosti za uzdravení nechal svatý Jan učinit ze stříbra jednu ruku a tu přiložil k přečestné Ikoně Bohorodice, která byla od těch dob nazývaná „Tříruká“. Přesto, že nevinnost sv. Jana byla nakonec dokázána, on se i přesto rozhodl opustit kalifův dvůr i Damašek a odešel do velké Lavry sv. Sávy Posvěceného, kde přijal mnišství. Divotvornou ikonu Přesvaté Matky Boží (Třírukou) měl od té doby již navždy u sebe.
Přečistá ikona Tříruká zůstala v Lavře sv. Sávy Posvěceného až do 13. století, kdy byla darována svatému Sávovi, prvnímuarcibiskupu srbskému, spolu s ikonou Matky Boží „Mlékem Kojící (Krmící)“. Svatou ikonu Třírukou nakonec přinesl sv. Sáva do Srbské země, odkud však pro neklid a bouřlivá období ikona sama podivuhodně odešla na jednom oslu, bez lidské pomoci, až na Svatou Horu Athos, konkrétně do monastýru Chilandar. Chilandarští mniši pak s radostí slavnostně uvítali tuto ikonu Matky Boží před hlavním chrámem monastýru, který je zasvěcen svátku Uvedení do chrámu Přesvaté Bohorodice.
Později, když nastal spor o to, kdo bude zvolen za igumena Chilandarského monastýru, svatá ikona Tříruká se sama podivuhodně přenesla na igumenské místo. Přesto, že ji pak otcové vždy vraceli do oltáře, ona se pokaždé vrátila na igumenské místo, a to se opakovalo celkem třikrát. Nakonec byla ikona Matky Boží ponechána na igumenském místě, což trvá až dodnes, takže zde působí Matka Boží jako místní chilandarská představená (igumenie). Také z toho důvodu nemá srbská Lavra Chilandar svého igumena, nýbrž pouze „proigumena“ (tj. jeho zástupce). Eklesiarch, tj. představený chrámu, přijímá spolu s ostatními bratry požehnání ke službě a k ostatním monastýrským pracím přímo od svaté ikony Tříruké, a to tak, že pře dní činí zemní poklony, neboť ona stále stojí na igumenském místě.
Na přímluvy Přesvaté Vládkyně naší, Bohorodice, nechť se Hospodin smiluje a spasí nás. Amen.
zdroj:
zivotysvatych.blogspot.cz/2015_06_01_archive.html
krásnééé, 
to som o sv. J. Damascénskom nevedela, hoci som čítala jeho životopis no fakt je že západná cirkev nemá toľko detailov ako východná - www.zivotopisysvatych.sk/jan-damascensky/....vlastne Kalif dal potrestat svatého Jana veřejným odseknutím jeho pravé ruky. Večer, kdy se zmírnil hněv kalifa, si od něj sv. Jan vyprosil svoji useknutou pravou ruku. Když ji získal nazpět, přistoupil …Více
krásnééé, to som o sv. J. Damascénskom nevedela, hoci som čítala jeho životopis no fakt je že západná cirkev nemá toľko detailov ako východná - www.zivotopisysvatych.sk/jan-damascensky/....vlastne Kalif dal potrestat svatého Jana veřejným odseknutím jeho pravé ruky. Večer, kdy se zmírnil hněv kalifa, si od něj sv. Jan vyprosil svoji useknutou pravou ruku. Když ji získal nazpět, přistoupil s ní před tuto ikonu Přesv. Matky Boží a přiložil ruku na místo, odkud byla odseknuta, a v slzách se sklonil v srdečné modlitbě k Přesvaté Vládkyni a prosil ji za uzdravení své ruky. Jan se potom dlouho před ikonou modlil, až před ní usnul. Ve snu se mu zjevila Matka Boží a uzdravila mu jeho ruku, která vypadala po zhojení stejně jako před odseknutím; jediné, co zůstalo zjevné, byla jizva na kůži, která dosvědčovala tento velký zázrak. Z vděčnosti za uzdravení nechal svatý Jan učinit ze stříbra jednu ruku a tu přiložil k přečestné Ikoně Bohorodice, která byla od těch dob nazývaná „Tříruká“.