Neposkvrněné srdce Panny Marie 22. srpna
V novém katolickém kalendáři je 22. srpna svátek Panny Marie Královny, r.1947 to byl svátek Neposkvrněného srdce Panny Marie.
Ve Fatimě bylo r.1917 předpovězeno, že neposkvrněné srdce Panny Marie nakonec zvítězí - že Bůh nakonec přikloní nějakého papeže (dle italského stigmatika Ruffiniho toho dnešního papeže Františka donutí) zasvětit Rusko pod ochranu neposkvrněného srdce Panny Marie. Rusko se pak obrátí a bude po jistý čas mír.
Rusko zasvětit proto, že ruští pravoslavní věřící už zhruba 150 let nevěří v neposkvrněnost srdce Panny Marie, ačkoliv jinak mají Bohorodičku Marii ve velké úctě a prosí ji o přímluvné modlitby. Ale ruští pravoslavní biskupové udělali kdysi kompromis s německým protestantismem a přestali Pannu Marii považovat za počatou bez dědičného hříchu. Těch kompromisů pak přibylo, a tak rozvody a nové sňatky od pravoslavných biskupů posvěcované (navzdory přikázání Pána Ježíše Krista!) jsou dnes mezi pravoslavnými téměř tak běžné jako u protestatů. Proto se věčné peklo plní spolu s rozvedenými protestanty a s bezbožnými ateisty a s pohany, také i rozvedenými pravoslavnými.
Je známo, že papež Jan Pavel II. při zasvěcování ten název Rusko vynechal. Papež Pius XII. název Rusko nevynechal, avšak vynechal spoluúčast katolických biskupů při zasvěcování, která byla dle fatimského poselství také požadována. Nikdo z pofatimských papežů svou povinnost nevykonal pořádně, pokaždé to nějak odflákli. Proto žijeme v tak strašně nemravné, homosexuálně sodomské a také děti před porodem vraždící, době s vyhlídkou na velmi blízkou 3. světovou válku.
Bez zasvěcení Ruska Panně Marii bude stále hůř.
Katoličtí laici měli zasvěcení Ruska duchovně připravit zesílením své mariánské zbožnosti zpovědí a sv.přijímáním o 5 prvních sobotách v měsíci během roku. Farizeové mezi katolickými teology však program Panny Marie poprotestantštili už dávno před 2. vatikánským koncilem. Brzy po r.1917 nalhali lidu, že kdo se zúčastní těch 5 sobot, jistě nebude zavržen. Pozor! To Panna Marie ve Fatimě ale neřekla. Ona slíbila, že s těmito křesťany bude u jejich smrtelné postele. Nic víc a nic méně. Mít Pannu Marii u své smrtelné postele je jistě velmi dobré! Panna Marie byla u smrtelného lůžka Pána Ježíše a 2 lotrů na kříži, jednomu z těch lotrů ani přítomnost Bohočlověka Ježíše Krista, ani Panny Marie nepomohla. Byl navěky zavržen podobně jako Jidáš.
Protestantismus se liší od katolicismu a od pravoslaví falešnou sebejistotou spásy, čili superjistotou spasení. Luther to vyjádřil zásadou: Směle hřeš a ještě směleji věř, že neztratíš věčnou spásu. Tento blud se nacházel už u husitů. U všech bludařů je nějaká falešná víra v to, že právě oni se nějak bez pokání a bez lítosti vyhnou věčnému trestu ve věčném pekle. I ateisté věří, že oni se vyhnou věčnému trestu v pekle. Proto, pro tuto jejich falešnou víru - herezi, falešnou jistotu, čili vysoké sebevědomí - všichni skuteční bludaři směle hřeší, a proto budou navěky zavrženi. Každá hereze je pyšná, i když se maskuje navenek za pokoru a zbožnost.
Ve Fatimě bylo r.1917 předpovězeno, že neposkvrněné srdce Panny Marie nakonec zvítězí - že Bůh nakonec přikloní nějakého papeže (dle italského stigmatika Ruffiniho toho dnešního papeže Františka donutí) zasvětit Rusko pod ochranu neposkvrněného srdce Panny Marie. Rusko se pak obrátí a bude po jistý čas mír.
Rusko zasvětit proto, že ruští pravoslavní věřící už zhruba 150 let nevěří v neposkvrněnost srdce Panny Marie, ačkoliv jinak mají Bohorodičku Marii ve velké úctě a prosí ji o přímluvné modlitby. Ale ruští pravoslavní biskupové udělali kdysi kompromis s německým protestantismem a přestali Pannu Marii považovat za počatou bez dědičného hříchu. Těch kompromisů pak přibylo, a tak rozvody a nové sňatky od pravoslavných biskupů posvěcované (navzdory přikázání Pána Ježíše Krista!) jsou dnes mezi pravoslavnými téměř tak běžné jako u protestatů. Proto se věčné peklo plní spolu s rozvedenými protestanty a s bezbožnými ateisty a s pohany, také i rozvedenými pravoslavnými.
Je známo, že papež Jan Pavel II. při zasvěcování ten název Rusko vynechal. Papež Pius XII. název Rusko nevynechal, avšak vynechal spoluúčast katolických biskupů při zasvěcování, která byla dle fatimského poselství také požadována. Nikdo z pofatimských papežů svou povinnost nevykonal pořádně, pokaždé to nějak odflákli. Proto žijeme v tak strašně nemravné, homosexuálně sodomské a také děti před porodem vraždící, době s vyhlídkou na velmi blízkou 3. světovou válku.
Bez zasvěcení Ruska Panně Marii bude stále hůř.
Katoličtí laici měli zasvěcení Ruska duchovně připravit zesílením své mariánské zbožnosti zpovědí a sv.přijímáním o 5 prvních sobotách v měsíci během roku. Farizeové mezi katolickými teology však program Panny Marie poprotestantštili už dávno před 2. vatikánským koncilem. Brzy po r.1917 nalhali lidu, že kdo se zúčastní těch 5 sobot, jistě nebude zavržen. Pozor! To Panna Marie ve Fatimě ale neřekla. Ona slíbila, že s těmito křesťany bude u jejich smrtelné postele. Nic víc a nic méně. Mít Pannu Marii u své smrtelné postele je jistě velmi dobré! Panna Marie byla u smrtelného lůžka Pána Ježíše a 2 lotrů na kříži, jednomu z těch lotrů ani přítomnost Bohočlověka Ježíše Krista, ani Panny Marie nepomohla. Byl navěky zavržen podobně jako Jidáš.
Protestantismus se liší od katolicismu a od pravoslaví falešnou sebejistotou spásy, čili superjistotou spasení. Luther to vyjádřil zásadou: Směle hřeš a ještě směleji věř, že neztratíš věčnou spásu. Tento blud se nacházel už u husitů. U všech bludařů je nějaká falešná víra v to, že právě oni se nějak bez pokání a bez lítosti vyhnou věčnému trestu ve věčném pekle. I ateisté věří, že oni se vyhnou věčnému trestu v pekle. Proto, pro tuto jejich falešnou víru - herezi, falešnou jistotu, čili vysoké sebevědomí - všichni skuteční bludaři směle hřeší, a proto budou navěky zavrženi. Každá hereze je pyšná, i když se maskuje navenek za pokoru a zbožnost.