Stylita
332

Žalm 46

Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.
Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená.
Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří.
Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou!
Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku Nejvyššího.
Nepohne se, Bůh je v jeho středu, Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra.
Pronárody hlučí, království se hroutí, jen vydá hlas a země se rozplývá.
Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.
Pojďte jen , pohleďte na Hospodinovy skutky, jak úžasné činy v zemi koná!
Činí přítrž válkám až do končin země, tříští luky, láme kopí, spaluje v ohni válečné vozy.
„Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh. Budu vyvyšován mezi pronárody, vyvyšován v zemi.“
Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.

obr. Meteora, Řecko