PROMLUVA NA ŠTĚDRÝ VEČER 1969 JOSEPH RATZINGER
PROROCTVÍ Z ROKU 1969.
NA ŠTĚDRÝ DEN PRONESL JOSEPH RATZINGER V BAVORSKÉM ROZHLASE TENTO PROJEV NA ZÁVĚR CYKLU ROZHLASOVÝCH PŘEDNÁŠEK, KTERÉ BUDOU TEPRVE PO LETECH SEBRÁNY DO JEDNOHO SVAZKU.
... Budoucnost církve může vzejít pouze ... ze síly těch, kteří mají hluboké kořeny a žijí v čisté plnosti své víry. Nepřijde od těch, kteří jen předepisují recepty... Nepřijde od těch, kteří se čas od času přizpůsobují pomíjivému okamžiku... od těch, kteří jen kritizují druhé, ale sami sebe považují za neomylnou míru. Nepřijde ani od těch, kdo si vybírají jen tu nejpohodlnější cestu, kdo se vyhýbají vášni víry a prohlašují za falešné a zastaralé, za tyranii a zákonictví všechno, co člověku ukládá oběti a nutí ho, aby se vzdal sám sebe... Budoucnost církve bude opět, jako vždy, pocházet od nových svatých.
Tedy od mužů, jejichž schopnost vnímat přesahuje fráze... od mužů, kteří vidí dál než ostatní, protože jejich život zahrnuje širší prostory. Altruismus, který člověka osvobozuje, se získává pouze trpělivým každodenním malým sebezapřením...
Pokud je pro nás i dnes obtížné vnímat Boha, je to proto, že se pro nás stalo příliš snadným vyhýbat se sobě samým a utíkat před hlubinami své existence, v omámení jakoukoli útěchou ... [tak ed] velká slova těch, kteří prorokují církev bez Boha a bez víry, jsou prázdným tlacháním.
Církev, která oslavuje uctívání činu [a politické výzvy b.d.] ... nám není k ničemu.
Je to naprosto zbytečné. A z tohoto důvodu sama od sebe zanikne.
Zůstáváme církví Ježíše Krista, církví, která věří v Boha, jenž se stal člověkem a slibuje nám život po smrti.
Stejně tak kněze, který je pouhým společenským funkcionářem, mohou nahradit psychoterapeuti... Ale stále bude zapotřebí kněze, který není odborníkem, který se nedrží stranou, když radí z úředních důvodů, ale který se ve jménu Boha dává k dispozici lidem a je tu pro ně v jejich smutku, radosti, naději i úzkosti. ...
Z dnešní krize zítra opět vzejde církev, která mnoho ztratí.
Zmenší se, bude muset začít znovu... Nebude už schopna naplnit mnoho budov, které postavila... kromě toho, že ztratí příznivce... ztratí také mnoho svých privilegií ve společnosti. Představí se mnohem výrazněji než dosud jako společenství ..., k němuž lze přistoupit pouze rozhodnutím ... Jistě také pozná nové formy služby a vysvěcuje kněze z osvědčených křesťanů, kteří vykonávají povolání ... církev [tak] znovu a s veškerou energií najde to, co je pro ni podstatné, co bylo vždy jejím středem: víru v Boha... v Ježíše Krista, Božího Syna, který se stal člověkem... bude opět prožívat svátosti jako bohoslužbu, a ne jako problém liturgické struktury.
Bude to církev niterná, která se nebude chlubit svým politickým mandátem a nebude koketovat ani s levicí, ani s pravicí.
Bude to dělat s obtížemi... bude chudá, bude z ní církev maličkých... Ale po zkoušce... z niterné a zjednodušené církve vzejde velká síla. Lidé budou ve zcela plánovaném světě nevýslovně osamělí. Až pro ně Bůh zcela zmizí, zakusí svou naprostou a strašlivou chudobu... pak objeví malé společenství věřících jako něco zcela nového. Jako naději, která se jich týká, jako odpověď na otázky, které si vždy tajně kladli.
Rozhodně se mi zdá, že pro církev nastávají velmi těžké časy. Její skutečná krize právě začala, čeká ji velký otřes.
Jsem si však také jistý tím, co nakonec zůstane: ne církev politického kultu... ale církev víry.
Jistě už nebude dominantní silou ve společnosti v takové míře, jako tomu bylo donedávna. Církev však pozná nový rozkvět a bude se lidem jevit jako vlast, která jim dává život a naději až po smrti".
JOSEPH RATZINGER
Translated with DeepL Translate: The world's most accurate translator (free version)
(google překlad:)
Z dnešní krize vznikne církev, která hodně ztratila. Bude malá a bude muset začít znovu od začátku.
Již nebude moci mít mnoho budov, které postavila v prosperitě. Protože počet jeho věrných bude klesat, přijde také o velkou část svých společenských výsad...
Ale navzdory všem těmto změnám, které lze předpokládat, církev znovu vzejde a se vší energií, co je pro ni podstatné, co vždy bylo jejím centrem: víra v Boha jednoho a Trojjediného, v Ježíše Krista, pravého Božího Syna a pravého Člověka, který člověka stvořil , v asistenci Ducha, to potrvá až do konce.
Začne od malých skupin, hnutí a menšiny, která vrátí víru a modlitbu zpět do středu zkušeností a zažije svátosti opět jako božskou službu a ne jako problém liturgické struktury.
Bude to duchovnější církev, která nebude držet politický mandát flirtování teď s levicí a teď s pravicí. Udělá to s obtížemi. Proces krystalizace a upřesnění z toho udělá chudáka, udělá z něj kostel nejmenších, proces bude dlouhý a tvrdý.
Ale po zkoušce těchto divizí vyjde z internalizované církve a zjednoduší velkou sílu.
Muži žijící v plně naprogramovaném světě zažijí nevyslovitelnou samotu.
Pokud úplně ztratili Boží smysl, pocítí všechnu hrůzu své chudoby. A potom objeví malou komunitu věřících jako něco úplně nového: objeví to jako naději pro sebe, odpověď, kterou vždy hledali v tajnosti.
Zdá se mi jisté, že se připravují na církev velmi těžká období. Jeho skutečná krize právě začala. Musíme se vypořádat s velkým pozdvižením.
Ale jsem si také velmi jistý tím, co nakonec zůstane: ne církev politického uctívání, ale církev víry. Určitě už to nebude dominantní sociální síla, jako donedávna. Církev ale pozná nový květ a bude to vypadat jako dům člověka, kde najít život a naději nad smrtí...
Brzy budeme mít kněze snížené na sociální pracovníky a poselství víry snížené na politickou vizi.
Všechno se bude zdát ztracené, ale v pravý čas, v nejdramatičtější fázi krize, se znovuzrodí církev.
Bude menší, chudší, skoro katakombalní, ale i svatější.
Protože už to nebude církev těch, kteří hledají potěšení ve světě, ale církev věrných Bohu
a k jeho věčnému zákonu.
Znovuzrození bude dílem malého odpočinku, zdánlivě bezvýznamného a přitom nezdolného, prošlo procesem očištění.
Protože takhle Bůh funguje.
Proti zlu malé stádo odolává ".
Roma ha perduto il suo abito cangiante, si è abbruttita di oscurità! - Colle del Buon Pastore
NA ŠTĚDRÝ DEN PRONESL JOSEPH RATZINGER V BAVORSKÉM ROZHLASE TENTO PROJEV NA ZÁVĚR CYKLU ROZHLASOVÝCH PŘEDNÁŠEK, KTERÉ BUDOU TEPRVE PO LETECH SEBRÁNY DO JEDNOHO SVAZKU.
... Budoucnost církve může vzejít pouze ... ze síly těch, kteří mají hluboké kořeny a žijí v čisté plnosti své víry. Nepřijde od těch, kteří jen předepisují recepty... Nepřijde od těch, kteří se čas od času přizpůsobují pomíjivému okamžiku... od těch, kteří jen kritizují druhé, ale sami sebe považují za neomylnou míru. Nepřijde ani od těch, kdo si vybírají jen tu nejpohodlnější cestu, kdo se vyhýbají vášni víry a prohlašují za falešné a zastaralé, za tyranii a zákonictví všechno, co člověku ukládá oběti a nutí ho, aby se vzdal sám sebe... Budoucnost církve bude opět, jako vždy, pocházet od nových svatých.
Tedy od mužů, jejichž schopnost vnímat přesahuje fráze... od mužů, kteří vidí dál než ostatní, protože jejich život zahrnuje širší prostory. Altruismus, který člověka osvobozuje, se získává pouze trpělivým každodenním malým sebezapřením...
Pokud je pro nás i dnes obtížné vnímat Boha, je to proto, že se pro nás stalo příliš snadným vyhýbat se sobě samým a utíkat před hlubinami své existence, v omámení jakoukoli útěchou ... [tak ed] velká slova těch, kteří prorokují církev bez Boha a bez víry, jsou prázdným tlacháním.
Církev, která oslavuje uctívání činu [a politické výzvy b.d.] ... nám není k ničemu.
Je to naprosto zbytečné. A z tohoto důvodu sama od sebe zanikne.
Zůstáváme církví Ježíše Krista, církví, která věří v Boha, jenž se stal člověkem a slibuje nám život po smrti.
Stejně tak kněze, který je pouhým společenským funkcionářem, mohou nahradit psychoterapeuti... Ale stále bude zapotřebí kněze, který není odborníkem, který se nedrží stranou, když radí z úředních důvodů, ale který se ve jménu Boha dává k dispozici lidem a je tu pro ně v jejich smutku, radosti, naději i úzkosti. ...
Z dnešní krize zítra opět vzejde církev, která mnoho ztratí.
Zmenší se, bude muset začít znovu... Nebude už schopna naplnit mnoho budov, které postavila... kromě toho, že ztratí příznivce... ztratí také mnoho svých privilegií ve společnosti. Představí se mnohem výrazněji než dosud jako společenství ..., k němuž lze přistoupit pouze rozhodnutím ... Jistě také pozná nové formy služby a vysvěcuje kněze z osvědčených křesťanů, kteří vykonávají povolání ... církev [tak] znovu a s veškerou energií najde to, co je pro ni podstatné, co bylo vždy jejím středem: víru v Boha... v Ježíše Krista, Božího Syna, který se stal člověkem... bude opět prožívat svátosti jako bohoslužbu, a ne jako problém liturgické struktury.
Bude to církev niterná, která se nebude chlubit svým politickým mandátem a nebude koketovat ani s levicí, ani s pravicí.
Bude to dělat s obtížemi... bude chudá, bude z ní církev maličkých... Ale po zkoušce... z niterné a zjednodušené církve vzejde velká síla. Lidé budou ve zcela plánovaném světě nevýslovně osamělí. Až pro ně Bůh zcela zmizí, zakusí svou naprostou a strašlivou chudobu... pak objeví malé společenství věřících jako něco zcela nového. Jako naději, která se jich týká, jako odpověď na otázky, které si vždy tajně kladli.
Rozhodně se mi zdá, že pro církev nastávají velmi těžké časy. Její skutečná krize právě začala, čeká ji velký otřes.
Jsem si však také jistý tím, co nakonec zůstane: ne církev politického kultu... ale církev víry.
Jistě už nebude dominantní silou ve společnosti v takové míře, jako tomu bylo donedávna. Církev však pozná nový rozkvět a bude se lidem jevit jako vlast, která jim dává život a naději až po smrti".
JOSEPH RATZINGER
Translated with DeepL Translate: The world's most accurate translator (free version)
(google překlad:)
Z dnešní krize vznikne církev, která hodně ztratila. Bude malá a bude muset začít znovu od začátku.
Již nebude moci mít mnoho budov, které postavila v prosperitě. Protože počet jeho věrných bude klesat, přijde také o velkou část svých společenských výsad...
Ale navzdory všem těmto změnám, které lze předpokládat, církev znovu vzejde a se vší energií, co je pro ni podstatné, co vždy bylo jejím centrem: víra v Boha jednoho a Trojjediného, v Ježíše Krista, pravého Božího Syna a pravého Člověka, který člověka stvořil , v asistenci Ducha, to potrvá až do konce.
Začne od malých skupin, hnutí a menšiny, která vrátí víru a modlitbu zpět do středu zkušeností a zažije svátosti opět jako božskou službu a ne jako problém liturgické struktury.
Bude to duchovnější církev, která nebude držet politický mandát flirtování teď s levicí a teď s pravicí. Udělá to s obtížemi. Proces krystalizace a upřesnění z toho udělá chudáka, udělá z něj kostel nejmenších, proces bude dlouhý a tvrdý.
Ale po zkoušce těchto divizí vyjde z internalizované církve a zjednoduší velkou sílu.
Muži žijící v plně naprogramovaném světě zažijí nevyslovitelnou samotu.
Pokud úplně ztratili Boží smysl, pocítí všechnu hrůzu své chudoby. A potom objeví malou komunitu věřících jako něco úplně nového: objeví to jako naději pro sebe, odpověď, kterou vždy hledali v tajnosti.
Zdá se mi jisté, že se připravují na církev velmi těžká období. Jeho skutečná krize právě začala. Musíme se vypořádat s velkým pozdvižením.
Ale jsem si také velmi jistý tím, co nakonec zůstane: ne církev politického uctívání, ale církev víry. Určitě už to nebude dominantní sociální síla, jako donedávna. Církev ale pozná nový květ a bude to vypadat jako dům člověka, kde najít život a naději nad smrtí...
Brzy budeme mít kněze snížené na sociální pracovníky a poselství víry snížené na politickou vizi.
Všechno se bude zdát ztracené, ale v pravý čas, v nejdramatičtější fázi krize, se znovuzrodí církev.
Bude menší, chudší, skoro katakombalní, ale i svatější.
Protože už to nebude církev těch, kteří hledají potěšení ve světě, ale církev věrných Bohu
a k jeho věčnému zákonu.
Znovuzrození bude dílem malého odpočinku, zdánlivě bezvýznamného a přitom nezdolného, prošlo procesem očištění.
Protože takhle Bůh funguje.
Proti zlu malé stádo odolává ".
Roma ha perduto il suo abito cangiante, si è abbruttita di oscurità! - Colle del Buon Pastore