Boží slovo na den 4.8. A.D. 2019
Lk 12,13-21
Lk 12,13-21
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_00.htm
1. čtení:
Čtení z knihy Kazatel.
Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost. Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se …Více
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_00.htm
1. čtení:
Čtení z knihy Kazatel.
Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost. Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.
Kaz 1,2;2,21-23
Žalm:
Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach
a pravíš: „Vraťte se smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen,
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují,
večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny,
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
dej zdar práci našich rukou,
dej zdar práci našich rukou.
Zl 90(89)
2. čtení:
Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach
a pravíš: „Vraťte se smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen,
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují,
večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny,
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
dej zdar práci našich rukou,
dej zdar práci našich rukou.
Kol 3,1-5.9-11
Evangelium: Lk 12,13-21
Církevní kalendář:
sv. Jan Maria Vianney (+1859)
Vyrostl za Francouzské revoluce v Dardilly u Lyonu a přes mnohé nesnáze se stal knězem díky pomoci faráře z blízké Ecully, u nějž pak působil. Poté dostal zanedbanou farnost v Arsu. Obrácení farníků dosáhl tím, že se za ně před svatostánkem denně dlouho modlil, postil a uléhal v noci k spánku jen na tři hodiny. První přišli ze zvědavosti, ale když viděli jak klečí, poklekli. Když slyšeli, jak dojemně se modlí, začali se modlit s ním. Ars se pak stal nejzbožnější obcí v kraji a po 10 letech cílem poutníků z celé Francie. Jan Vianney nedbal na vyčerpání a zpovídal až 14 hodin denně. Arským rozdavatelem světla víry zůstal až do smrti.
více: catholica.cz
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/18_00.htm
1. čtení:
Čtení z knihy Kazatel.
Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost. Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.
Kaz 1,2;2,21-23
Žalm:
Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach
a pravíš: „Vraťte se smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen,
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují,
večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny,
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
dej zdar práci našich rukou,
dej zdar práci našich rukou.
Zl 90(89)
2. čtení:
Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.
Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach
a pravíš: „Vraťte se smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen,
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují,
večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny,
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
dej zdar práci našich rukou,
dej zdar práci našich rukou.
Kol 3,1-5.9-11
Evangelium: Lk 12,13-21
Církevní kalendář:
sv. Jan Maria Vianney (+1859)
Vyrostl za Francouzské revoluce v Dardilly u Lyonu a přes mnohé nesnáze se stal knězem díky pomoci faráře z blízké Ecully, u nějž pak působil. Poté dostal zanedbanou farnost v Arsu. Obrácení farníků dosáhl tím, že se za ně před svatostánkem denně dlouho modlil, postil a uléhal v noci k spánku jen na tři hodiny. První přišli ze zvědavosti, ale když viděli jak klečí, poklekli. Když slyšeli, jak dojemně se modlí, začali se modlit s ním. Ars se pak stal nejzbožnější obcí v kraji a po 10 letech cílem poutníků z celé Francie. Jan Vianney nedbal na vyčerpání a zpovídal až 14 hodin denně. Arským rozdavatelem světla víry zůstal až do smrti.
více: catholica.cz