Členské státy OSN: Migrace je lidské právo

napsal Judith Bergman
19. listopadu 2018

Překlad původního textu: www.gatestoneinstitute.org/13263/un-migration-human-right
Překlad: Iveta Racková

Sdílet
Je třeba zdůraznit, že tato dohoda není o uprchlících, kteří prchají před pronásledováním, nebo o jejich právu na ochranu podle mezinárodního práva. Místo toho dohoda propaguje radikální myšlenku, že migrace – z jakéhokoli důvodu - je něco, co musí být podporováno, umožňováno a chráněno.
Není v zájmu OSN připustit, že dohoda podporuje migraci jako lidské právo. Donedávna se o tomto tématu téměř vůbec nemluvilo. Rozsáhlejší diskuse by mohla ohrozit celý projekt.
Předpokládá se, že státy EU mají nejen otevřít své hranice pro migranty z celého světa, ale měly by jim také pomoci při výběru a volbě země tím, že jim poskytnou zevrubné informace o každé zemi, v níž si přejí se usadit.

Téměř všechny členské státy OSN plánují v prosinci podepsat novou dohodu, která propaguje radikální myšlenku, že migrace - z jakéhokoli důvodu - je něco, co je třeba podporovat, umožňovat a chránit. Na snímku: Migranti procházejí 26. října 2015 poli směrem k záchytnému táboru ve vesnici Dobova ve Slovinsku. (Fotografie: Jeff J Mitchell / Getty Images)
Téměř všechny členské státy Organizace spojených národů začátkem prosince 2018 podepíší na slavnostním ceremoniálu v Maroku nezávaznou dohodu, která učiní z migrace lidské právo.
Konečné znění dohody s názvem Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, i když oficiálně nezávazné, "přináší do globální agendy téma migrace. Bude to referenční bod pro nadcházející roky a přinese skutečnou změnu..." www.un.org/…/un-finalizes-fi… zástupce Švýcarska v OSN Jürg Lauber, který společně se zástupcem Mexika vedl práci na dohodě.
Je ironií, že jen málo zemí má tak restriktivní podmínky pro vstup do země, jako právě Švýcarsko. Pokud si přejete ve Švýcarsku zůstat déle než tři měsíce, musíte mít nejen "povolení k pobytu", ale "ve snaze omezit přistěhovalectví ze zemí, které nejsou členy EU / ESVO (Evropské sdružení volního obchodu), švýcarské orgány zavedly přísné roční limity počtu povolení k pobytu a pracovních povolení, která se udělují cizincům."
Tato těžko dostupná povolení k trvalému pobytu se nepřekvapivě stávají zdrojem příjmů, jelikož si je "bohatí cizinci kupují".
Na druhé straně, dohoda OSN uvádí:
"Uprchlíci a migranti mají nárok na stejná všeobecná lidská práva a základní svobody, které musí být vždy respektovány, chráněny a splněny." (Preambule, oddíl 4)
Je třeba zdůraznit, že tato dohoda není o uprchlících, kteří prchají před pronásledováním, nebo o jejich právu na ochranu podle mezinárodního práva. Místo toho dohoda propaguje radikální myšlenku, že migrace – z jakéhokoli důvodu - je něco, co musí být podporováno, umožňováno a chráněno. Očekává se, že téměř všechny členské státy OSN s výjimkou Spojených států, Rakouska, Austrálie, Chorvatska, Maďarska a možná i České republiky a Polska smlouvu podepíší.
OSN popřela, že by se migrace měla stát lidským právem. "Otázka, zda se jedná o záludný způsob, jak začít podporovat 'lidské právo na migraci', není správná. Tohle v textu není. Neexistuje žádný zlověstný projekt, který by to podporoval," řekla nedávno zvláštní zmocněnkyně OSN pro mezinárodní migraci Louise Arbour.
Není v zájmu OSN připustit, že dohoda podporuje migraci jako lidské právo. Až do nedávné doby se o tomto tématu téměř vůbec nemluvilo. Rozsáhlejší diskuse by mohla celý projekt ohrozit. Znění dohody, jak je zdokumentováno níže, nicméně nezanechává žádné pochybnosti, že podpisem dohody se migrace skutečně stane lidským právem.
Dohoda je rozdělena na 23 cílů, na kterých signatáři zřejmě chtějí pracovat. Například cíl č. 3 předpokládá podporu a umožnění migrace hned několika způsoby. Signatářské státy se zavazují:
"Spustit a propagovat centrální a veřejně přístupnou národní webovou stránku, která zpřístupní informace s cílem informovat migranty o možnostech legální (zákonné) migrace, jako jsou například imigrační zákony a imigrační politika, vízová povinnost, formality žádostí, poplatky a konverzní kritéria, požadavky pro získání pracovního povolení, požadavky na odbornou kvalifikaci a způsoby jejího posuzování včetně posuzování platnosti zahraničního vzdělání, možnosti odborné přípravy a studia, jakož i životní náklady a podmínky."
Jinými slovy, dohoda předpokládá se, že státy mají nejen otevřít své hranice pro migranty z celého světa, ale měly by jim také pomoci při výběru a volbě země tím, že jim poskytnou zevrubné informace o každé zemi, v níž si přejí se usadit.
Předpokládaná úroveň služeb k usnadnění migrace je rovněž vysoká. Země jsou vyzývány k:
"Vytvoření otevřených a snadno přístupných informačních míst na příslušných migračních trasách, kde migranti budou moci najít podporu a poradenství v citlivých oblastech týkajících se dětí a genderové tématiky, informační místa by měla nabízet možnost komunikovat s konzulárními zástupci země původu a zpřístupnit příslušné informace, jako jsou informace o lidských právech, základních svobodách, vhodné ochraně a pomoci, možnostech a cestách legální migrace a možnostech návratu, to vše v jazyce, kterému dotyčná osoba rozumí."
Jakmile migranti dorazí na místo, které si zvolili, signatářské země se zavazují:
"Poskytnout nově příchozím migrantům cílené, genderově ohleduplné, citlivé s ohledem na děti, přístupné a detailní informace a právní poradenství o jejich právech a povinnostech, včetně dodržování národních a místních zákonů, získávání pracovních povolení a povolení k pobytu, registraci na úřadech, přístup ke spravedlnosti při podávání stížností pro porušování práv, a také i přístup k základním službám."
Migranti jsou zjevně občany nového světa, ve kterém se musí všechny země snažit pomoci každému, kdo se z jakéhokoli důvodu rozhodl cestovat a usadit se. Hranice mohou teoreticky existovat, ale OSN – sestávající se z téměř všech vlád světa - tvrdě pracuje na tom, aby v praxi zmizely.
Podle dohody musí také být migrantům "umožněno úplné začlenění a sociální zapojení" v jejich nových zemích (cíl 16). Což mimo jiné znamená, že země musí:
"Podporovat vzájemnou úctu ke kultuře, tradicím a zvyklostem jak cílové společnosti, tak i společnosti odkud migrant pochází, za pomoci sdílení a uplatňování osvědčených postupů v oblasti integrační politiky, programů a činností, včetně způsobů, jak prosazovat přijetí rozmanitosti a diverzity a usnadnit sociální soudržnost a začlenění."
Všechny kultury jsou rovnocenné a musí být stejně respektovány. To podle všeho znamená, že například tradice mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM), se kterou se setkají www.washingtonpost.com/…/most-girls-in-s… v Somálsku, musí být uznávána v Londýně a Paříži jako tradice hodná "vzájemné úcty" stejně jako v Mogadišu.
Dohoda dále vypočítává práci, kterou musí státy zahájit, aby mohly přijmout migranty. "Měly by se rozvíjet národní politické cíle, které se týkají začleňování migrantů do společnosti, včetně integrace na trhu práce, sjednocení rodin, vzdělávání, zabránění diskriminace a v oblasti zdravotnictví." Navíc by hostitelská země měla usnadnit "přístup k důstojné práci a zaměstnanosti, pro kterou jsou nejlépe kvalifikovaní, a to v souladu s místními národními požadavky trhu práce a vzdělávání (nabídky dovedností)".
Jinými slovy, nově příchozí migranti, například v Evropě, by měli mít stejná nebo přinejmenším velmi podobná práva na vzdělání, na trhu práce a zdravotní péči jako Evropané, kteří tvrdě pracovali a platili daně po dlouhou dobu, aby získali přístup k těmto vymoženostem. Evropané to vše samozřejmě budou muset zaplatit ze svých daní.
Autoři dohody zjevně neočekávají, že dohoda bude obyvateli jejich zemí dobře přijata. Dohoda o usnadnění masové migrace primárně do západních zemí ze zbytku světa (protože neexistuje žádná migrace v opačném směru) může být pro lidi na Západě už trochu moc. Dohoda proto jasně naznačuje, že nesouhlas s agendou nebude přijat a že signatářské země budou pracovat na vyvracení "zavádějících informací, které vyvolávají negativní vnímání migrantů".
Aby mohlo být dosaženo tohoto cíle, signatářské státy se předně zavazují:
"Podporovat nezávislá, objektivní a kvalitní zpravodajství různých médií, včetně internetových...
- zvyšováním citlivosti a vzděláváním odborníků z oblasti médií v otázkách a terminologiích souvisejících s migrací,
- investicí do etických standardů zpravodajství a reklamy,
- zastavením přidělování veřejných peněz a materiální podpory médiím, která systematicky podporují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům při plném respektování svobody sdělovacích prostředků."
(Cíl 17)
Tak tohle už je Orwell na steroidech. Téměř všechny členské státy OSN podepíší dohodu, podle níž média, která nesouhlasí s vládní politikou, nemohou být financována z veřejných zdrojů? Navíc dohoda bizarně tvrdí, že je napsána "v plném respektu ke svobodě médií". Jako kdyby tomu někdo opravdu věřil.
Za druhé se signatářské státy zavazují:
"... v souladu s mezinárodním právem z oblasti lidských práv odstranit všechny formy diskriminace, čelit rasistickým činům a odsoudit všechny projevy rasismu, rasové diskriminace, násilí, xenofobie a s tím spojené nesnášenlivosti vůči všem migrantům". (Cíl 17)
V této souvislosti však Dohoda příhodně nenabízí žádné definice toho, co znamená "rasismus" a "xenofobie". Co znamená například "s tím spojená nesnášenlivost"? Je kritika migrační politiky OSN příkladem "nesnášenlivosti"?
Původně všechny členské státy OSN kromě Spojených států www.reuters.com/article/us-global-migra… finální text dohody a zdálo se, že jsou připraveny ji v prosinci podepsat. Nicméně v poslední době další státy oznámily, že od smlouvy odstupují.
V červenci od dohody odstoupilo Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ji popsal jako "zcela proti bezpečnostním zájmům Maďarska" a dodal:
"Tento pakt přestavuje světové ohrožení, jelikož by mohl inspirovat miliony migrantů. …