- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Pasáž: Jan 7,1-30
1Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.
2Byly blízko židovské svátky stánků,
3a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
4Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“
5Ani jeho bratři v něj …Více
Pasáž: Jan 7,1-30
1Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.
2Byly blízko židovské svátky stánků,
3a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
4Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“
5Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
6Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.
7Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.
8Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“
9To jim řekl a zůstal v Galileji.
10Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.
11Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“
12Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“
13Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně.
14Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
15Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“
16Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.
17Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
18Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.
19Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“
20Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“
21Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete.
22Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
23Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
24Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“
25Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
26A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?
27Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“
28Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
29Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“
30Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.
1Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život.
2Byly blízko židovské svátky stánků,
3a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš.
4Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“
5Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
6Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas.
7Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.
8Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“
9To jim řekl a zůstal v Galileji.
10Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo.
11Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“
12Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“
13Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně.
14Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
15Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“
16Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.
17Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
18Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.
19Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“
20Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“
21Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete.
22Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
23Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
24Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“
25Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
26A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?
27Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“
28Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
29Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“
30Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.
Ještě jeden komentář od TerezaK
Kniha moudrosti 2,1-22
12„Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování.
13Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem.
14Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět,
15protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho …Více
Kniha moudrosti 2,1-22
12„Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování.
13Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem.
14Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět,
15protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné.
16Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh.
17Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne.
18Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků.
19Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti.
20Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká.“
21To zamýšleli, ale důkladně se zmýlili, neboť je zaslepila jejich špatnost.
22Nepoznali Boží tajemství ani nepočítali s odměnou za zbožnost a neuvážili, jaké odplaty dojdou bezúhonné duše.
12„Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování.
13Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem.
14Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět,
15protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné.
16Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh.
17Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne.
18Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků.
19Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti.
20Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká.“
21To zamýšleli, ale důkladně se zmýlili, neboť je zaslepila jejich špatnost.
22Nepoznali Boží tajemství ani nepočítali s odměnou za zbožnost a neuvážili, jaké odplaty dojdou bezúhonné duše.