Je fakt, že Pán Ježíš nikam nepřichází jako pašerák nebo nějak zadními dveřmi, jako že by nalákal nevěřící na svůj zevnějšek, a až by byli v ohradě jednotného ovčína, tak že by k nim pronesl horské kázání o blahoslavenství, a že by sdělil, že právě Petrovi svěřil papežský primát. Obdobně nemůžeme lákat nevěřícího a bloudícího na to, že mu uspořádáme pěkné pohoštění, dáme mu skvělé šaty jako otec navracejícímu synovi a navlékneme mu otcovský prsten, a až si to bude hezky pochvalovat, a pak mu řekneme: Ale už jsi v ohradě našeho ovčince a tady musíš vyznávat celé věroučné dogma. Stejně by to k ničemu nevedlo, když ten pohoštěný zbloudilý synek nevyslovil lítost nad svým zhýralým životem a neotevřel se pokání (Už se nesmím nazývat tvým synem...atd.) Ježíš není žádný pašerák, ani se nikomu nepodbízí, nýbrž jde otevřeně s celým svým učením víry.
V českém prostředí se dějí také takové zoufalé pokusy některých neomodernistů, že se pořádají setkání věřících v hospodě místo kostela, aby se katolíci setkali přímo s nevěřícími, anebo se rovnou kostel mění v hospodu, kde by se pořádali nějaké atrakce pro bloudící a tuláky, ze sakristií se stávají výčepy a restaurace, atd., s tím, že pak - až nalákaní hosté poznají učení svaté víry, se třeba obrátí. Ale smí se takto odsvěcovat chrámy, které jsou především Božím domem?
Fakt je, že evangelický otec sám vyběhl z domu, když u z dálky zahlédl vracejícího marnotratného syna, běžel mu naproti, aby objal syna, ale ten mu napřed ještě stačil vyznat lítost a pokání, že už není hoden se nazývat jeho synem,. atd. Takže by katolík spíše měl vybíhat z Božího domu, až by uviděl navracejí se Boží dítě, ale ovšem ne tak, že by mu předem šermoval před nosem vuřtama a jinými dobrotami, nýbrž jen aby se k němu choval vstřícně. Fakt ovšem je, že ďábel se může přiodívat svůdně jako tulák a bezdomovec, takže by katolík měl spíše chodit světem ve dvojicích, jak k tomu vyzývá Pán Ježíš nebo svatý Dominik, aby jeden hlásal Krista a druhý se modlil za bratra i za toho osloveného.