TerezaK
254

🌷 VIZE - "TĚLO KRISTOVO A SLUŽBA DOBY KONCE"

Tommy Hicks, 25.7.1961 !!!
💧 💧 PŘED 58 LETY!!!! - VIZE POPISUJE POSLEDNÍ SKLIZEŇ DUŠÍ !
sdíleno od Jonathan Theiben
Log into Facebook

Toto je OHROMUJÍCÍ VIZE daná americkému kazateli Tommymu Hicksovi (který byl hlavní postavou mocného argentinského probuzení z roku 1954). Bylo to 25. července 1961, kdy Tommy Hicks obdržel „prorockou vizi“ - „Tělo Kristovo a služba doby konce“. Toto je přepis Tommyho Hickse, který vyprávěl o této vizi a zjevení:

"Moje zpráva začíná 25. července, asi 2,30 ráno, ve Winnipegu v Kanadě. Sotva jsem usnul, když se přede mnou objevila vize a zjevení, které mi dal Bůh. VIZE PŘIŠLA TŘIKRÁT, přesně do detailu, ráno 25. července 1961. Byl jsem tak rozhozený a tak dojatý zjevením, že to úplně změnilo můj pohled na Tělo Kristovo a na poslední službu na konci času . Největší věc této Církve Ježíše Krista - která kdy byla církvi dána - LEŽÍ PŘÍMO PŘED NÁMI. Je tak těžké pomoci mužům a ženám uvědomit si a pochopit věc, kterou se Bůh snaží dát svému lidu v posledním čase. Když se mi vidění zjevilo, poté, co jsem spal, najednou jsem se ocitl ve velké vzdálenosti. Kde jsem byl, nevím, ale když jsem se díval dolů na zem - najednou se objevil POHLED NA CELOU ZEMI - před můj zrak přišel každý národ, každý příbuzný, každý jazyk. Z východu a ze západu; ze severu a jihu; a poznal jsem každou zemi a mnoho měst, ve kterých jsem byl.

A byl jsem spíše ve strachu a chvěl jsem se, když jsem viděl pohled přede mnou. A v tu chvíli, když se objevil pohled na zemi, spustil se BLESK a HROM. Když blesk sjel po povrchu země, mé oči pohleděly dolů. Zamířil jsem na sever. Najednou jsem viděl něco, co vypadalo jako OBR - a jak jsem zíral a díval se na to, byl jsem z toho pohledu téměř zmatený. Byla to tak GIGANTICKÁ A OBROVITÁ POSTAVA, že se zdálo, že její nohy sahají k severnímu pólu a její hlava k jihu; její paže se táhly od moře k moři. Nemohl jsem ani začít chápat, zda to byla hora nebo zda to byl obr. Ale jak jsem to pozoroval, najednou jsem viděl tohoto velkého obra, jak bojuje, dokonce bojuje o život. Ale jeho TĚLO BYLO POKRYTO SUTINAMI od hlavy k patě; a občas tento obrovský gigant pohyboval svým tělem a jednal, jako by CHTĚL DOKONCE POVSTAT. AŽ SE TO STALO, zdálo se, že TISÍCE MALÝCH TVORŮ UTEKLO PRYČ - odporně vypadající stvoření jakoby utekly z tohoto obra - a až se on uklidnil, vrátily se zpět.

Najednou tento velký gigant zvedl ruku k nebesům a pak zvedl druhou ruku; a jak se to stalo, zdálo se, že tato stvoření po tisících utekla před tímto obrem a šla do tmy a do noci. Pomalu se tento obrovský gigant začal zvedat - a jak to udělal, jeho hlava a ruce šly do mraků. Když vstal na nohy, zdálo se, že se OČISTIL OD TROSEK A ŠPÍNY, která byla na něm, a začal zvedat ruce do nebe, jako by CHVÁLIL PÁNA. A když zvedl ruce, bylo to až do mraků. Najednou se každý mrak stal stříbrným. NEJKRÁSNĚJŠÍ STŘÍBRO, jaké jsem kdy poznal. Když jsem sledoval tento jev, bylo to skvělé, nemohl jsem ani začít chápat, co to všechno znamená. Byl jsem tak rozrušený, když jsem to pozoroval a volal jsem k Pánu, a řekl jsem: „Ach, Pane, jaký to má význam?“ A cítil jsem se, jako bych byl ve skutečnosti v Duchu a cítil jsem PŘÍTOMNOST PÁNA, i když jsem spal. A z mraků najednou na mocného obra PRŠELY VELKÉ KAPKY TEKUTÉHO SVĚTLA a pomalu, pomalu se tento gigant začal roztápět; začal klesat, jak se to stalo, do samotné země. A když se roztopil, zdálo se, že se celý jeho tvar ROZTAVIL NA POVRCHU ZEMĚ. A tento velký déšť začal padat dolů; kapalné KAPKY SVĚTLA, jak se to stalo, ZAČALY ZAPLAVOVAT SAMOTNOU ZEMI. A když jsem sledoval tohoto obra, který vypadal, jako by se roztavil, najednou zůstaly MILIÓNY LIDÍ NAD ZEMÍ. Před sebou jsem měl pohled, jak se lidé postavili PO CELÉM SVĚTĚ. Zvedali ruce a CHVÁLILI PÁNA.

V tu chvíli přišel VELKÝ HROM, který zřejmě zaburácel z nebes. Otočil jsem oči k nebi a najednou jsem viděl BÍLOU POSTAVU - lesknoucí se bílou - nejslavnější věc, jakou jsem kdy v životě viděl. Neviděl jsem obličej, ale nějak jsem věděl, že TO BYL PÁN JEŽÍŠ KRISTUS. A jak natáhl dopředu svou ruku - jak On ji natáhl - NATÁHL SVOU RUKU DOPŘEDU na lidstvo a na národy světa, na muže a ženy. Jak na ně ukázal, zdálo se, že toto TEKUTÉ SVĚTLO PROUDÍ Z JEHO RUKY do té každé osoby a na ně přišlo MOCNÉ BOŽÍ POMAZÁNÍ. A tito LIDÉ ZAČALI VYCHÁZET VE JMÉNU PÁNĚ. Nevím, jak dlouho jsem se díval. Vypadalo to, že to šlo do dnů, týdnů a měsíců, a já jsem viděl Krista, jak pokračoval v natahování ruky. Ale stala se TRAGÉDIE.

Když natáhl ruku, bylo mnoho lidí, kteří ODMÍTALI POMAZÁNÍ BOŽÍ a BOŽÍ VOLÁNÍ. Viděl jsem muže a ženy, které jsem znal, lidi, u kterých jsem vnímal, že určitě přijmou Boží volání, ale když natáhl ruku k této a k tomu, jednoduše sklonili hlavu a ZAČALI USTUPOVAT. A každý z těch, kdo se zdáli, že s úklonou odchází, vypadalo to, že ŠLI DO TMY. Zdálo se, že temnota je všude pohltí. Když jsem to pozoroval, byl jsem zmatený. Ale tamti lidé, které POMAZAL - STOVKY TISÍC NA CELÉM SVĚTĚ - v Africe, Asii, Rusku, Číně, Americe - po celém světě - Boží pomazání bylo na těchto lidech, když vyšli ve jménu Páně. Viděl jsem tyto muže a ženy, jak VYŠLI VPŘED. Byli to bagristé; byly to pradleny; byli to bohatí muži; byli to chudí muži. Viděl jsem lidi, kteří byli ochrnutí a nemocní a slepí a hluší. Když Pán natáhl ruku, aby jim dal pomazání, stali se zdravými; UZDRAVILI SE A VYŠLI. A to je zázrak. To je slavný zázrak; tito lidé natáhli ruku přesně tak, jak to udělal Pán, a zdálo se, že v jejich ruce byl stejný kapalný oheň; Když natáhli dopředu svou ruku, řekli: „Podle mého slova se plně stalo.“

Jak tito lidé pokračovali v této mocné službě na konci času, neuvědomil jsem si, co to je. A podíval jsem se na Pána a řekl: „Co to má znamenat?“ A řekl: „To je to, co udělám v posledních dnech. Obnovím vše, co červi a housenky zničili. TAKTO MŮJ LID V POSLEDNÍM ČASE VYJDE VPŘED; JAKO MOCNÁ ARMÁDA, ČISTÍCÍ ZEMSKÝ POVRCH.“

Když jsem byl ve velké výšce, sledoval jsem, jak tito lidé chodí sem a tam po zemi. Najednou byl muž v Africe a za chvíli BYL PŘESUNUT V DUCHU BOŽÍM, a byl třeba v Rusku, Číně nebo Americe, nebo na nějakém jiném místě, a naopak; po celém světě šli tito lidé. A PROŠLI OHNĚM, MOREM A HLADOMOREM. A zdálo se, že ani oheň ANI PRONÁSLEDOVÁNÍ - NIC JE NEZASTAVÍ. Rozzlobené davy k nim přicházely s meči a se zbraněmi a oni stejně jako Ježíš prošli zástupem a nemohli je najít. Ale vycházeli ve jménu Páně a všude, kde natáhli ruku, BYLI UZDRAVENI NEMOCNÍ, SLEPÉ OČI SE OTEVŘELY. Modlitba nebyla dlouhá. A jedna z věcí, které se zdály - poté, co jsem v mysli tolikrát prohlédl vizi; a přemýšlel jsem o tom tolikrát - NIKDY JSEM NEVIDĚL CÍRKEV a nikdy jsem neviděl ANI NESLYŠEL DENOMINACI; ale tito lidé VYŠLI VE JMÉNU HOSPODINA ZÁSTUPŮ. Haleluja!

Když kráčeli kupředu, všechno, co dělali jako Kristovu službu, dělali V POSLEDNÍM ČASE. Tito lidé SLOUŽILI ZÁSTUPŮM NAD ZEMÍ. Zdálo se, že k Pánu Ježíši Kristu přišly desítky tisíc, dokonce miliony, když tito lidé vystoupili a vyslali v tuto poslední hodinu poselství o Království - přicházejícím Království - v této poslední hodině. BYLO TO TAK SLAVNÉ! Bůh v této poslední hodině předvede světu MANIFESTACI, JAKOU SVĚT NIKDY NEPOZNAL. Tito muži a ženy jsou ze všech odvětví života. Tituly a hodnosti nebudou znamenat nic. Viděl jsem tyto dělníky, jak vyšli po zemi. Když se zdálo, že někdo zakopl a spadl, přišel jiný a zvedl ho. Nebyl tu žádný velký „já“ a malý „vy“, ale každá hora byla snížena a každé údolí bylo vyvýšeno a zdálo se, že mají jednu společnou věc; zdálo se, že z těchto lidí vytéká BOŽSKÁ LÁSKA, když spolu chodili, když spolu pracovali, když spolu žili. Byla to ta nejslavnější věc, jakou jsem kdy poznal. JEŽÍŠ KRISTUS BYL TÉMATEM JEJICH ŽIVOTA. Jak jsem se díval ze samotného nebe, byly chvíle, kdy se zdálo, že velké propuknutí tohoto tekutého světla dopadá na velké shromáždění. A toto shromáždění zvedlo ruce a chválilo Boha zdánlivě hodiny a dokonce dny, když na ně přišel Duch Boží. Bůh řekl: ‚VYLÉVÁM SVÉHO DUCHA NA CELÉ TĚLO', a to je přesně to, co Bůh dělal; a každému muži a každé ženě, která přijala tuto moc a dal Boží pomazání; BOŽÍ ZÁZRAKY NEBRALY KONCE.

A pak znovu, když tito lidé chodili po zemi, zdálo se, že ze všech konců země přichází velké pronásledování. Najednou se ozvalo DALŠÍ hlasité BURÁCENÍ HROMU, které vypadalo, že se rozléhá po celém světě, a znovu jsem zaslechl HLAS, který jak se zdálo zněl: „TOTO JE NYNÍ MŮJ LID, TO JE MÁ MILOVANÁ NEVĚSTA.“ A když hlas mluvil, podíval jsem se na zemi a viděl jsem jezera a hory. HROBY BYLY OTEVŘENY a vypadalo to, že lidé z celého světa, SVATÍ VŠECH VĚKŮ, JSOU VYZDVIŽENI. Když vstali z hrobů, najednou všichni tito lidé přišli ze všech směrů a zdálo se, že se znovu tvoří toto GIGANTICKÉ TĚLO. Když to vypadalo, že MRTVÍ V KRISTU STOUPAJÍ PRVNÍ, nemohl jsem to pochopit. Bylo to tak ÚŽASNÉ; bylo to daleko za čímkoli, o čem jsem kdy mohl snít nebo přemýšlet. Ale jak se tělo náhle začalo tvořit a znovu se formovalo, FORMOVALO SE DO TVARU TOHO MOCNÉHO OBRA. Ale tentokrát to bylo jiné. BYLO USPOŘÁDÁNO V NEJKRÁSNĚJŠÍ A NEJNÁDHERNĚJŠÍ BÍLÉ. Když se tělo začalo formovat, ŠATY BYLY BEZ SKVRN A VRÁSEK. A zdálo se, že lidé všech věkových skupin se shromažďují v tomto těle a pomalu, pomalu, jak se začalo tvořit na nebesích, NAJEDNOU Z NEBES NAHOŘE PŘIŠEL PÁN JEŽÍŠ - STAL SE HLAVOU. A zaslechl jsem další HŘMOT HROMU, který řekl: „TOHLE JE MÁ MILOVANÁ NEVĚSTA, NA KTEROU JSEM ČEKAL. JDE VPŘED, I KDYŽ PROŠLA OHNĚM. TO JE ONA, KTEROU JSEM MILOVAL OD ZAČÁTKU ČASU.“

Když jsem se díval, mé oči se najednou otočily na daleký sever a viděl jsem - podle všeho ZKÁZU - muže a ženy v úzkosti a pláči a budovy v rozvalinách. Pak jsem zaslechl znovu ČTVRTÝ HLAS, který řekl: „TEĎ SE MŮJ HNĚV VYLÉVÁ NA TVÁŘ ZEMĚ.“ Boží hněv se vylil do všech konců světa a vypadalo to, že existují velké LAHVIČKY BOŽÍHO HNĚVU, vylévající se na zemský povrch. Vzpomínám si na to, jako by se to stalo před chvílí. Třásl jsem se a chvěl jsem se, když jsem spatřil ve vidění hrozný pohled na města a celé národy, jak se hroutily ve zkáze. Slyšel jsem PLÁČ A NÁŘEK. Slyšel jsem, jak lidé pláčou. Když vstoupili do jeskyní, zdálo se, že pláčou, ale jeskyně a hory se otevřely. Skočili do vody, ale voda je nemohla neutopit. Jak se zdá, NEBYLO NIC, CO BY JE MOHLO ZNIČIT. Chtěli VZÍT SI ŽIVOT, ale NEMOHLI si ho vzít. Pak jsem znovu obrátil oči k Tělu, shromážděnému v krásném bílém oděvu. Pomalu, pomalu se začalo zvedat ze země. Jak jsem se podíval, probudil jsem se. Viděl jsem službu posledního času; poslední hodinu.

27. července, ve 2,20 ráno, jsem měl stejné zjevení; stejnou vizi, přišla přesně jako předtím. ....... Tato VIZE SE TÝKÁ DOBY „VELKÉHO SOUŽENÍ“, POPISUJE SLUŽBU CÍRKVE během tohoto období a končí, když začíná být vyléván Boží hněv, stejně jak je církev vytržena k Pánu. Mnoho křesťanů si mylně myslí, že „velké soužení“ a „Boží hněv“ jsou stejné, ale Písmo o nich mluví jako o jasně odlišných událostech a tyto popisy se nemají používat zaměnitelně."
-----------------
V době těsně předtím, než se „obr“ začne náhle osvobozovat, padnou okovy, suť a démoni, a jsou odstraněna i duchovní náboženství a antikristové, kteří za posledních 2000 let pohltili tělo Kristovo. V souladu s vizí „Oddělení nevěstky a nevěsty“ vidíme uvolnění Církve, Těla Kristova na konci času. Osvobození, které přinese Tělo Kristovo v tělesné službě, ještě nikdy nebylo spatřeno. Tommy Hicks říká, že když se obr postavil, vypadalo to, že se očistil od úlomků a kapalné světlo pršelo na obra; neexistovalo žádné velké „já“ nebo malé „vy“ v tomto stejném bratrství, tvořeném lidmi ze všech cest života. Tito obyčejní lidé, bohatí a chudí, byli použiti k osvobození mnohých od nemoci, ochrnutí, slepoty nebo hluchoty. Tato MOCNÁ ARMÁDA posledního času prošla ohněm, morem a hladomorem. Rozzlobené davy s meči a zbraněmi se jich nemohly dotknout, jestliže nebyl jejich čas. V událostech byli přeneseni do Ducha. Popsaná scéna byla demonstrací „překonávající mocí“. Nebyla ŽÁDNÁ CÍRKEV [budova] ANI DENOMINACE, ačkoli tam byli shromážděni, a jak VYŠLI VE JMÉNU PÁNA JEŽÍŠE, s žádným jiným jménem, a předali poselství Království v tuto poslední hodinu; Zástupy, jak se zdá, dospěly k poznání spásy Pána. EVANGELIUM KRÁLOVSTVÍ BYLO KÁZÁNO PO CELÉM SVĚTĚ NA SVĚDECTVÍ, právě jak to řekl Ježíš. Stejně jako všechny ostatní vize se i tato musí přizpůsobit Písmu. Určitě by to nemělo změnit Písmo. Jediné místo v Písmu, kde tato vize zapadá, je v době „velkého soužení“. Tady přesně pasuje.




Zdroj: Zjevení podle Jána