42:02
Stylita
4830
Teofan Zatvornik, v ruském jazyce. Teofan Zatvornik je autorem monumentálního teologického díla (čítá na 400 položek), jež v sobě zahrnuje práce z oblasti křesťanské morálky, základů patristické …Více
Teofan Zatvornik, v ruském jazyce.

Teofan Zatvornik je autorem monumentálního teologického díla (čítá na 400 položek), jež v sobě zahrnuje práce z oblasti křesťanské morálky, základů patristické psychologie, biblické komentáře. Nedocenitelný význam pro ruskou spiritualitu 19. století měly jeho překlady asketické literatury, zejména pak první překlad pětidílné Filokalie (rusky Dobrotoljubje), jež byla do té doby přístupná jen v církevněslovanském překladu Paisije Veličkovského (1722-1794), do moderní, současníkům přístupnější ruštiny.
Teofan se pro literární tvorbu rozhodl na vrcholu své kariéry, kdy byl biskupem ve Vladimiru a měl za sebou řadu význačných postů – působil mimo jiné jako rektor petrohradské Duchovní akademie, byl členem ruské duchovní mise v Palestině a představeným chrámu ruského velvyslanectví v Cařihradě.
Jako místo svého působení si zvolil Vyšenskou poustevnu nedaleko Rjazaně. Zde se rozhodl pro jednu z nejtěžších asketických praktik - přebývání v zatvoru. Navazoval tak na dlouhou tradici - prvním doloženým ruským zatvornikem byl již v dobách Kyjevské Rusi ct. Antonij (+1073). Tato asketická praxe však měla tehdy zcela jinou podobu - mniši většinou přebývali v jeskyních (tzv. peščerničestvo). Ve své cele, kde si zbudoval i malou modlitebnu zasvěcenou Křtu Páně, prožil 22 let.
Teofan vnímal dvojí funkci zatvoru, tj. uzavření se před světem k prohloubení vlastního duchovního života a sloužení právě tomuto světu, jako ideální a harmonickou jednotu. Jeho služba světu spočívala v pomoci ve spirituálních hledáních současníků, jež uskutečňoval prostřednictvím svých knih.
Širokému publiku Teofan přizpůsobil i formu svých děl – mají často podobu „slov“ či „listů“, kterých denně napsal 20 – 40. Epistolární žánr byl po celé 19. století v Rusku velmi oblíbený, a to jak v tvorbě světských autorů (vzpomeňme slavný Bělinského dopis Gogolovi), tak i mezi náboženskými autory (viz dopisy optinských starců, zejména Makarije (Ivanova, 1788 – 1860), není tedy divu, že zvolil právě tento způsob maximálního přiblížení se čtenáři.
Kniha Povzbuzení k duchovnímu životu sestává z 80 dopisů a zamyšlení nad problematikou duchovního života křesťana. Přestože v ní zřetelně prosvítá Teofanova snaha o svého druhu spirituální pedagogiku, máme před sebou dílo především asketického charakteru, jež místy nápadně připomíná nepřekonatelný Žebřík Jana Klimaka (rusky Ioann Lestvičnik).
Ruský mnich provádí svého čtenáře labyrintem vlastní osobnosti – odhaluje její trichotomickou podstatu, tj. tělesnou, duševní a duchovní, jež dosahuje své úplnosti jen v jednotě. (Toto učení přijali za své i slavjanofilové, zejména A. Chomjakov a I. Kirejevskij, kteří je vtělili do filosofického pojmu celostnaja ličnosť – celistvá, jednolitá osobnost.) Odtud pramení i jiný, dalo by se říci paschální pohled na lidské tělo a tělesnost vůbec, tolik inspirativní právě dnes, v době jejich všeobecné inflace. Zvláštní pozornost Teofan věnuje boji s vášněmi, které podle starých pravidel pouštních Otců dělí na několik kategorií – vášnivé myšlenky, city, přání a konání. Odstranění vášní je prvotním krokem na cestě k hlubšímu rozvinutí duchovního života, zejména pak mystiky srdce.
Za nejlepší prostředek k udržení vnímání před Hospodinem považuje Teofan hesychastickou Ježíšovu modlitbu (rusky též umnoje dělanije), prospívající duši i tělu, které se díky jejímu působení nacházejí v harmonickém stavu. Srdce je středobodem duchovního života, protože „kde srdce není, ruce klesají do klína a nohy se nehýbou“ . Veškeré modlitby, pokud nepramení ze srdce, svého přirozeného zřídla, umlkají a nedosahují cíle. Podle Teofana je podstatou modlitby „pozdvihování mysli a srdce k Bohu, neboť Bůh je všude“ . Srdce je výchozí základnou modlitby, místem setkání lidství s božstvím, člověka s Bohem.
Ruský teolog a asketa Teofan Zatvornik se nám představuje jako originální myslitel, pokračovatel tradice církevních Otců. Kniha Povzbuzení k duchovnímu životu svědčí o vysoké úrovni ruského teologického myšlení poloviny 19. století i o jeho naléhavosti pro křesťany dneška.
zdroj : www.teologicketexty.cz/…/Teofan-Zatvorni…
Stylita
Budu vám vyprávět jeden příběh. V tiché poušti žil starý poustevník. Viditelně na něj zaútočili démoni a začali ho vytahovat ven z cely, aby ho úplně vyhnali z pouště. Stařec se jim začal sám bránit, ale přemohli ho a už ho přitáhli až ke dveřím. Stačilo už jen málo a vyhodili by ho ven. Když viděl mimořádné nebezpečí, stařec zvolal: „Pane Ježíši Kriste, proč jsi mě opustil?! Pomoz mi …Více
Budu vám vyprávět jeden příběh. V tiché poušti žil starý poustevník. Viditelně na něj zaútočili démoni a začali ho vytahovat ven z cely, aby ho úplně vyhnali z pouště. Stařec se jim začal sám bránit, ale přemohli ho a už ho přitáhli až ke dveřím. Stačilo už jen málo a vyhodili by ho ven. Když viděl mimořádné nebezpečí, stařec zvolal: „Pane Ježíši Kriste, proč jsi mě opustil?! Pomoz mi, Pane!“ Jakmile jen vykřikl tato slova, okamžitě se zjevil Pán, který zahnal démony a starci řekl: „Neopustil jsem tě, ale protože jsi mě nevolal a myslel sis, že si sám s nepřáteli poradíš, nepřišel jsem ti na pomoc. Ty sám jsi vinen, protože jsi doufal v sebe. Vzývej mě a vždy se setkáš s ochotnou pomocí.“ Když to Pán řekl, zmizel. Toto poučení starce dává ponaučení nám všem, že s vášnivými myšlenkami nemáme v duchovních hádkách bojovat sami, ale máme se okamžitě obracet k Pánovi modlitbou zaměřenou proti nim.
(biskup Teofan Zatvornik)
Stylita
"Musíme se modlit dlouze, nikoliv jednou dlouze, ale dlouhou dobu ... nyní, zítra ... týden, měsíc, rok. A stále volat: "Pane, osvoboď mě! Pane, pomoz! Avšak ne podle mé, ale Tvé vůle at vše bude!" Svatí říkají: musíme obtěžovat Boha i Jeho svaté."
(sv. Theofan Zátvorník)
2 dalších komentářů od Stylita
Stylita
"Svědomí je nám dáno proto, aby soudilo nás samotné. Pokud soudí druhé, je nutno konstatovat, že se zabývá tím čím nemá."
(sv. Theofan Zátvorník)Více
"Svědomí je nám dáno proto, aby soudilo nás samotné. Pokud soudí druhé, je nutno konstatovat, že se zabývá tím čím nemá."

(sv. Theofan Zátvorník)
Stylita
"Navštěvování chrámu je tím nejlepším prostředkem k rozvoji modlitebního ducha, díky kterému nemůže zkamenět srdce."
(sv. Theofan Zátvorník)