Žalm 105
2zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
3honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
4Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.
5Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
6potomkové Abrahama, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!
7Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.
8Věčně pamatuje na svou smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
9Uzavřeli ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,
10stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
11„Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“
12Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty.
13Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.
14On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
15„Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!“
16Než přivolal na zemi hlad, než každou hůl chleba zlomil,
17vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví.
18Sevřeli mu nohy do okovů, do želez se dostal,
19až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo, když řeč Hospodinova ho protříbila.
20Poslal pro něj král a pout ho zbavil, vládce národů ho osvobodil.
21Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění,
22aby jeho velmože k sobě připoutal a moudrosti učil jeho starce.
23Pak přišel Izrael do Egypta, v zemi Chámově byl Jákob hostem.
24Hospodin velice rozplodil svůj lid, dopřál mu, aby zdatností předčil protivníky,
25jejichž srdce změnil, takže začali jeho lid nenávidět a záludně jednat s jeho služebníky.
26Poslal k nim Mojžíše, svého služebníka, s Áronem, jehož si zvolil.
27Jeho znamení jim předváděli, zázraky v Chámově zemi.
28Seslal temnotu a zatmělo se, a nikdo se neodvážil vzepřít jeho slovu.
29Jejich vody proměnil v krev, ryby nechal leknout.
30V zemi se jim vyrojila žabí havěť, nalezla i do královských komnat.
31Rozkázal a přiletěly mouchy a na celé jejich území komáři.
32Přívaly dešťů jim změnil v krupobití, ohnivými plameny bil jejich zemi.
33Potloukl jim vinice a fíkovníky, v jejich území polámal stromy.
34Rozkázal a snesly se kobylky, nesčetné roje žravého hmyzu.
35Sežraly jim vše, co v zemi rostlo, sežraly jim plody polí.
36Všechno prvorozené jim v zemi pobil, každou prvotinu jejich plodné síly.
37Ale své vyvedl se stříbrem a zlatem, nikdo z jejich kmenů neklopýtl.
38Egypt se radoval, že už táhnou, neboť strach z nich na něj padl.
39Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.
40Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil.
41Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji.
42Neboť pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého služebníka.
43Vyvedl svůj lid – a veselili se, svoje vyvolené – a plesali.
44Daroval jim země pronárodů, výsledek námahy národů obdrželi,
45aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony. Haleluja.