1 Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni.
2 Podle toho, jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká používáte.
3 Jak to, že vidíš pilinu v oku druhého člověka a poleno ve svém oku přehlížíš?
4 Jak můžeš říkat druhému: 'Dovol, abych ti vyndal smítko z oka', a poleno ti ve vlastním oku nepřekáží?
5 Pokrytče! Vyčisti si nejprve svoje oko, a teprve potom jasně uvidíš na to, abys mohl vyjmout pilinu z oka svého bližního.
6 Je zbytečné vysvětlovat Boží pravdy těm, kteří jimi pohrdají. To je, jako byste očekávali, že pes ocení vzácný pokrm a vepř krásu perly. Co se stane? Všecko zašlapou a nakonec vás napadnou.
7 Proste a dostanete, hledejte a najdete. Klepejte a bude vám otevřeno.
8 Protože každý, kdo prosí, dostane, kdo hledá, nalezne a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9 Kdyby kohokoliv z vás poprosilo vlastní dítě o kus chleba, dali byste mu snad kámen?
10 A místo ryby byste mu dali hada? Určitě ne!
11 Jestliže tedy vy, lidé tvrdého a hříšného srdce, dovedete dávat svým dětem dobré věci, tím spíše je nebeský Otec dá těm, kteří ho prosí.
12 Jednejte s druhými tak, jak byste si přáli, aby jednali oni s vámi. Tak se dá shrnout Starý zákon.
13 Do Božího království lze vstoupit jen úzkou brankou. Prostorná brána a široká cesta vedou do záhuby a mnoho lidí se tudy ubírá.
14 Brána a cesta k životu jsou úzké a je málo těch, kteří je najdou.
15 Mějte se na pozoru před falešnými náboženskými učiteli, kteří přicházejí v masce neškodné ovce, ale ve skutečnosti jsou jako lační vlci.
16 Poznáte je podle toho, jak žijí a jednají - právě tak jako posuzujete strom podle ovoce, které se na něm rodí. Cožpak se sklízejí hrozny z trnek a fíky z bodláčí?
17-18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a zase špatný strom dobré.
19 Každý strom, který nedává dobrou úrodu, je poražen a spálen.
20 Ovoce - činy člověka, to je spolehlivý rozpoznávací znak.
21 Ne každý, kdo mne oslovuje Pane, Pane, přijde do nebeského království. Rozhodující je, zda poslouchá mého Otce.
22 V den posledního soudu mi mnozí řeknou: 'Pane, Pane, cožpak jsme ve tvém jménu nemluvili, nebojovali proti zlu a nedokázali mnoho divů?'
23 Já jim však odpovím: 'Nikdy jste mi nepatřili a neřídili se podle Boží vůle. Jděte pryč!'
24 Kdo slyší tato má slova a jedná podle nich, ten může být přirovnán k prozíravému člověku, který založil svůj dům na skále.
25 Přesto, že přišly deště s povodní a vichřice se opírala do jeho zdí, dům vydržel, protože byl postaven na skále.
26 Kdo však slyší tato má slova, ale neuvede je do života, jedná jako pošetilý člověk, který založil svůj dům na písku.
27 Přišly deště, zaplavily krajinu a prudká vichřice se opřela do zdí domu. Ten se zřítil s velkým rachotem.
28 Když Ježíš domluvil, lidé žasli nad jeho učením. Na rozdíl od učitelů, které znali, z Ježíše vyzařovala zvláštní síla
Mt 5,1-12
Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je:
Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.“