Vidím, že diskuse se posunula směrem k běžným vztahům muž - žena. Souhlasím s tím, co píše Gábi, o potřebě úcty a zejména odpuštění a možnosti nových začátků. To je základ pro zachování rodiny, překonat krize. Bohužel to není heslem dne, a proto se dnes více nž 50 % (!) manželství rozvádí, a nesezdané páry (které a priori neodsuzuji) se ovšem rozcházejí ještě více.

Protože rozchody rodičů se staly tak masovým jevem a stále u nás přetrvává svěřování dětí jen jednomu z rodičů, čímž se rodiče stavějí proti sobě, boj o děti a o majetek se bohužel čím dál častěji vede i cestou falešných obvinění z tzv. domácího násilí. Proto je třeba varovat před tímto novým fenoménem falešných udání, který opravdu může potkat každého z nás (když se partner "zblázní").

Zároveň je tím devalvováno utrpení skutečných obětí skutečného násilí. Každé násilí, pokud není v sebeobraně, je špatné, ať je domácí, venkovní, v kanceláři, v restauraci nebo kdekoliv jinde. Důraz na pouze tento jeden typ násilí je proto účelový. Je veden feministkami, jako oběti se prezentují pouze ženy a cílem je odstavení otců od rodin.