Sebevražedné bombové atentáty jsou přímou aplikací muslimské nauky a morálky.

Dáváme najevo nevědomost, zaslepenost nebo zbabělost?

Katechismus katolické víry v článku 841 nám předkládá k věření, že muslimové se drží víry Abrahámovy a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit. Toto tvrzení se odvolává na deklaraci Nostra aetate, která jde ještě dále a dokonce upřesňuje ještě odvážněji, že jde o Boha jediného, živého, o sobě jsoucího, milosrdného a všemohoucího, stvořitele nebe i země, který promluvil k lidem.

Pokud velkou očistu světa a církve, která je před námi, ať už se tak stane dříve či později, přežijí současné katechismy a dokumenty posledního koncilu, a dostanou se do rukou našich potomků, kteří budou mít jasno, co je to islám, nebudou při jejich čtení vycházet z úžasu, jak mohlo 2000 církevních hodnostářů podepsat něco tak absurdního. Budou mít v rukou písemný dokument o tom, jak Vatikán skutečně ztrácel pravou víru.

Křesťanství a islám se spolu nejednou vojensky utkaly a vítězství se přitom přiklánělo na tu či onu stranu. Až na konci dvacátého století se islámu podařilo lstí a bez boje dorazit až do Věčného města a zbudovat si svou mešitu dokonce v těsné blízkosti hlavního sídla křesťanství. Sotva kdo ale mohl tušit, že tento staletý nepřítel křesťanství a trojjediného Boha pronikne přímo do baziliky Svatého Petra a bez boje si odtud odnese také duchovní vítězství jako odvetu za historické porážky, které mu již dříve nedovolily mocensky se zmocnit Říma. Nemohlo se mu dostat větší satisfakce, než že byl, bez velkých okolků, Alláhovi oficiálně přiznán titul pravého a živého Boha.

A co teď? Jelikož to, co vyznávají o svém Bohu jedni, se diametrálně liší od toho, čemu věří druzí, buďto máme dva Bohy, z nichž jeden uložil svým věřícím, aby vším možným násilím vyhladili ze světa méněcenné „nevěřící“ křesťany a s nimi jejich trojjediného Boha a ovládli tak celý svět. Za tento boj slibuje Alláh svým bojovníkům nebe plné smyslných rozkoší. Anebo je Bůh jen jeden, ale ten ztratil svou identitu, není už svrchovaný, nejvýš dokonalý, svatý a vševědoucí, ale je rozporný sám v sobě. Buďto podvedl ty své tvory, kterým představil pouhého člověka jako svého Syna a Boha, anebo podvedl ty druhé, kterým ho zapřel a učinil z božské Osoby pouhého člověka.

Bohužel, tyto nejen náboženské, ale i ontologické skutečnosti koncilním otcům nikdo nedokázal připomenout, měli nějak naspěch a sedli na lep modernistům a zednářům oslněni jejich klamnou vidinou smíru a bratrství, ve kterém už má hlavní slovo nikoliv všemohoucí Bůh, ale všehoschopný člověk. Kdyby jim to byl někdo připomněl, museli by se rozpomenout, že Bůh může být pouze jeden, a takový „Bůh“, který nadiktoval Korán, nemůže být nic jiného než lidský výmysl neboli modla.

Nemáme-li s muslimy společného Boha, vůbec to neznamená, že bychom začali muslimy diskriminovat. Naopak, právě proto, že jsme si plně vědomi pravdy, musíme milovat tyto zbloudilé a duchovně znásilněné lidi více než kterékoliv jiné a dělat všechno proto, abychom je přivedli k pravdě a světlu, které může být jen jedno, a tím také k lidsky důstojné svobodě.

Tento od základu absurdní a v podstatě silně demobilizující výrok o jednom společném živém a pravém „Bohu“ jsme bohužel slyšeli přímo z úst nového papeže Františka na jeho setkání se zástupci náboženství 20. března 2013.

Chceme-li mluvit o Alláhu, „bohu“ kterému se klanějí muslimové, musíme si nejdříve položit otázku, odkud se tento bůh vzal. Podle islámského podání měl nadiktovat Mohamedovi prostřednictví anděla Gabriela pravé zjevení, protože to, co předkládají židé a křesťané, je podle něho zfalšované a je nutné to ze světa zcela vymýtit. Takto tedy vypadá tzv. „společný původ abrahámovských náboženství“. Toto „boží zjevení“ má opravňovat Mohameda, aby se ihned ujal náboženského i politického vedení a nápravy světa. Jeho Abrahám není žid, nýbrž je to vůbec první muslim a pravzor všech věřících. Abraham byl první, kdo poznal jednoho Boha. Bůh ho podrobil zkoušce, když od něho žádal jako oběť syna Izmaela zrozeného z otrokyně (!). Abrahám s pomocí Izmaele vybudoval svatyni Kábu. Abraham tedy vůbec nepředstavuje společný původ tří náboženství, ale jejich nesmiřitelný rozdíl a naprostou rozpornost.

Předlohou pro Alláha byl Mohamedovi arabský polyteismus. Alláh akbarneznamená, že tento bůh je veliký, ale větší než ostatní bohové. Alláh nikomu nezjevuje svá tajemství. Všechno pochází od něho a všechno je podrobeno jeho vůli. Islám neuznává ani přírodní zákony. Kámen padá na zem, protože to přímo působí Alláh. Alláh je původcem všeho, i zla. Nezná spásu ani vykoupení. Jeho vztah k tvorům je vztah pána k otrokům. To se vztahuje i na islámské „proroky“ . Vztah otec-syn je pro islám zcela nemyslitelný, a proto křesťanská víra je urážkou Alláha. Výraz Alláh arrahman ar-rahim je mylně překládán jako „milosrdný“. Má vyjádřit pouze, že Alláh odměňuje dobré skutky, není však ani v nejmenším odpouštějícím otcem. Všechno, co v křesťanství hovoří o Duchu Svatém, je pro islám zcela nemyslitelné.

Islámská modlitba nemá s křesťanskou modlitbou takřka nic společného. Je to pouhá veřejná demonstrace otrocké podřízenosti Alláhovi, při které se musí muslim obracet na celém světě přesně směrem k Mekce, jinak je modlitba „neplatná“. Jakákoliv osobní modlitba je v době vyhlášené z minaretu zakázána, stejně jako společná modlitba mužů a žen na jednom místě. Poloha těla a pohyby jsou přitom přesně předepsány a jejich nedodržení znamená nesplnění povinnosti. Sebevražedné bombové atentáty jsou přímou aplikací muslimské nauky a morálky. Stačí si přečíst několik úryvků z Koránu, aby si člověk udělal představu, zda něco takového může být výsledkem božské inspirace a zda mu může papež svým políbením vzdát stejnou úctu jako evangeliu.

Muslima žijícího v menšině v pohostinské zemi zavazuje v roli mučedníka tzv. takfir: muslim se nesmí asimilovat a přizpůsobit, nýbrž musí pohostinnou zemi získat a podrobit pro islám. Všechna místa, kde si postavili mešity, pokládají za definitivně dobytá a určená k další expanzi.

Největší evropská mešita v Římě

Uvážíme-li, že v zajetí tohoto myšlenkového zotročení strádají miliardy lidí a jeho cílem je učinit toto zotročení celosvětovým, musí nás obcházet hrůza a současně hluboký soucit s těmito nesčetnými obětmi, mezi kterými strádají zvláště ženy. V tomto světle ať každý posuzuje rozhodnutí Magdi Cristiana Allama, který náboženské učení a praxi islámu do hloubky poznal a prožil na své vlastní kůži a opustil církev poté, co slyšel výroky papeže Františka o „živém a pravém Bohu“ islámu. Podle pojetí II. vatikánského koncilu je i islám projevem působení Ducha Svatého.

Všechna vyhlašovaná úcta a respekt k islámu nemají ve skutečnosti původ v jeho znalosti a obsahu, ale je to projev muslimsky laděné otrocké podřízenosti nesporné mocenské suverenitě, jakou dnes islám v současném světě zaujal. Není naší povinností před Bohem od základu realisticky změnit náš oficiální postoj k islámu i k dalším nekřesťanským náboženstvím?

Ukázky z Koránu:

Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíže Mešity posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabijte je - taková je odměna nevěřících! (2:190 - 194)

Zabíjejte ty modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! (9:23)

Nejste to vy, kdo je zabili, ale Alláh je zabil; a nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to Alláh, kdo vrhal, aby vyzkoušel věřící zkouškou dobrou, od Něho přicházející, vždyť Alláh slyšící je vševědoucí! (8:57)

Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabijtte, kdekoliv je naleznete! A neberte si z nich ani přátele, ani pomocníky (4:89)

A říkají židé: "Uzajr je syn Boží!", a říkají křesťané: "Mesiáš je syn Boží!" A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli! (9:30)

A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení bude věru to, že budou zabiti nebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy a nebo budou ze země vyhnáni.(5:42)

Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: "Trojice!" Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem.(4:171)