Hunter Biden financoval výskum smrtiacich patogénov na Ukraine

Hunter Biden finanzierte Forschung mit tödlichen Erregern in Ukraine | PI-NEWS

Hunter Biden využíval kontakty svojho otca od roku 2014 na získanie zákaziek Pentagonu pre svoju spoločnosť, uvádza exkluzívne The National Pulse.
Syn amerického prezidenta Joea Bidena, Hunter Biden, investuje do amerických biolaboratórií na Ukrajine od roku 2014 so svojou spoločnosťou Rosemont Seneca Technology Partners (RSTP), nedávno informoval PI-NEWS. Tieto biolaboratóriá uskutočnili výskum na „izoláciu smrtiacich patogénov“. RSTP je tiež prepojené s laboratóriom vo Wu-chane, zistil National Pulse.

Hunter Biden je výkonným riaditeľom RSTP od roku 2009 spolu s nevlastným synom amerického senátora Johna Kerryho, Chrisom Heinzom, dedičom kečupovej dynastie Heinz, a jeho kamarátom zo školy Devonom Archerom. RSTP má od roku 2014 podiel v biovýskumnej firme Metabiota so sídlom v San Franciscu, ukazujú archivované online recenzie.

RSTP prilákala v roku 2015 pre Metabiotu ďalších 24 investorov, čím získala kapitál vo výške 30 miliónov dolárov od firiem vrátane Goldman Sachs a Morgan Stanley. V tejto súvislosti výkonný riaditeľ RSTP John DeLoche napísal Hunterovi Bidenovi, Devonovi Archerovi a ďalším, koho sa opýtať vo Washingtone, „či je metabiota vo vládnych kruhoch považovaná za legitímnu“. DeLoche sa tiež spýtal: "Komu sme ju predstavili vo Washingtone?" Člen predstavenstva a bývalý predstaviteľ Clintonovej Rob Walker odpovedal: "Požiadam o kamaráta, aby som sa diskrétne spýtal Pentagonu."

E-mail od výkonného riaditeľa RSTP Johna DeLoche.
Podľa oficiálneho rozpočtového portálu americkej vlády spoločnosť Metabiota získala od americkej vlády 23,9 milióna dolárov, z toho 307 901 dolárov na „ukrajinské výskumné projekty“.

Biolaboratóriá, ktoré spoločnosť Metabiota financovala na Ukrajine, vykonali výskum „veľmi nebezpečných patogénov“ pre ministerstvo obrany USA. Existencia takýchto biolaboratórií financovaných Spojenými štátmi sa považovala za „ruskú propagandu“, až kým ministerka zahraničných vecí USA Victoria Nulandová 8. marca pred Výborom pre zahraničné vzťahy amerického Senátu nepoznamenala: „Ukrajina má biologické výskumné zariadenia a my sme veľmi znepokojení, že by ruské sily mohli zachytiť. ich.“

V dňoch 3. – 4. októbra 2016 sa vo Ľvove stretli americkí, poľskí a ukrajinskí vojenskí a biovýskumní experti s pracovníkmi Metabioty na pozvanie Vedecko-technického centra na Ukrajine (STCU), aby prediskutovali „Spoluprácu pri dohľade nad prevenciou vysoko nebezpečných infekčných choroby vrátane zoonotických chorôb na Ukrajine a v susedných krajinách“.

Podľa STCU boli prítomní zástupcovia Agentúry na zníženie hrozieb obrany (DTRA), Pentagonu, K. Garrett, G. Braunstein, W. Sosnowski a Joanna Wintrol, ktorí podpísali väčšinu zmlúv Pentagonu na biologický výskum na Ukrajine; Zástupcovia klientov Pentagonu Black & Veatch a Metabiota D. Mustra, Dr. M. Guttieri, S. Anderson, T. Borth a ďalší; a šéf STCU Curtis “BJ” Bjelaja a hlavná expertka Vlada Pashynska.

Správa o trilaterálnom stretnutí 2016 vo Ľvove.
Na stretnutí sa okrem iného hovorilo o spolupráci pri výskume množstva nebezpečných zoonotických (divočích) chorôb, ako je vtáčia chrípka, leptospiróza, krymsko-konžská horúčka a brucelóza. Prítomní boli aj európski zástupcovia, ktorí podľa dokumentov robili výskum moru ošípaných s Metabiota, STCU a Pentagon.

Vo výskume financovanom Pentagonom DTRA výskumníci izolovali smrteľné patogény, ako je africký mor ošípaných, ako sa uvádza vo výskumnom dokumente z roku 2019 „Úplná genómová sekvencia virulentného vírusu afrického moru ošípaných z domácej ošípanej na Ukrajine“.

Článok z roku 2014 od Artema Skrypnyka, spolupracovníka Metabioty, skúma „časopriestorové vzorce antraxu hospodárskych zvierat na Ukrajine“. Skrypnyk pomohol pri skríningu patogénov antraxu u diviakov z prostriedkov programu DTRA. Skrypnyk bol prvým veterinárnym riaditeľom spoločnosti Metabiota a potom prešiel do WHO ako riaditeľ laboratória pre inžinierstvo. Podľa dokumentu z roku 2017 o africkom moru ošípaných mala Metabiota dokonca „regionálnu kanceláriu“ v Kyjeve.

Ako odhalil National Pulse v júni 2021, Metabiota spolupracovala aj s Wuhanským virologickým inštitútom a EcoHealth Alliance Petra Daszaka, ktoré tiež skúmajú vysoko nákazlivé zoonotické choroby a sú podozrivé, že zohrávajú kľúčovú úlohu pri vzniku pandémie koróny.

OdpovedaťPreposlať

Bl. Karol I. Habsburský – velikán, na ktorého sme zabudli - Christianitas

Ak o niekom platí, že doma si ho nevážia, no v zahraničí je nesmierne obdivovaný, tak to bude posledný cisár Rakúsko-Uhorska, Karol I. Habsburský. K blížiacemu sa stému výročiu jeho úmrtia by preto bolo vhodné si túto osobnosť pripomenúť a splatiť jej tak časť spoločného dlhu.
Karol sa narodil 17. augusta 1887 a pôvodne vôbec nemal byť cisárom, keďže bol z vedľajšej línie Habsburgovcov. Na tróne bol František Jozef I. a ďalší v poradí mal byť jeho syn, Rudolf. Lenže Rudolf, 30-ročný čakateľ na trón, sa za mimoriadne hanebných okolností zastrelil…, spolu so svojou milenkou, len 17-ročnou barónkou Mary Vetserovou. Napriek tomu, že Rudolf bol ženatý s belgickou princeznou Štefániou, „miloval“ práve Vetserovú, a keď si konečne uvedomil, že si ju nikdy nebude môcť vziať, „romanticky“ sa dohodli na spoločnom odchode z tohto sveta. Rudolf po poslednej spoločnej noci najprv zastrelil svoju milenku a potom obrátil zbraň proti sebe.
Po tom, čo si jediný syn Františka Jozefa I. a jeho manželky Sissi vzal život, nárok na trón pripadol Františkovi Ferdinandovi d’Este. Ten však zahynul rukou atentátnika Gavrila Principa, čo poskytlo zároveň zámienku pre rozpútanie I. svetovej vojny.
Od tohto okamihu bolo jasné, že až staručký cisár zomrie, jeho nástupcom sa stane práve Karol. Zaujímavé je, že Karolovi tento „údel“ niekoľkokrát predpovedal pápež Pius X., neskôr vyhlásený za svätého, a to napriek faktu, že Ferdinand d’Este bol stále živý, zdravý a aktívne sa pripravujúci na svoje budúce veľké reformy ríše, ktoré však napokon nikdy nemali prísť.
Karol I. ako cisár
Prvú svetovú strávil Karol na fronte – zaradením s hodnosťou generálmajora a pravidelne navštevoval svojich vojakov. Ich biedny stav sa ho mimoriadne dotýkal a v rámci svojich obmedzených možností sa im snažil pomáhať ako vedel. Pod jeho velením pôsobili aj naši deduškovia a to na talianskom a neskôr ruskom fronte. 21. novembra 1916 prišla z Viedne smutná správa: František Jozef I. umrel…
Po štátnom smútku a veľkolepom štátnom pohrebe zosnulého Františka Jozefa I. sa stal Karol automaticky vladárom Rakúsko-Uhorska a 30. decembra 1916 bol korunovaný za kráľa Uhorského kráľovstva. Od tohto momentu sa nový panovník snažil robiť všetko preto, aby brutálnu I. svetovú vojnu zastavil čo možno najskôr. Najprv sa obrátil na spojenca Rakúsko-Uhorska, Nemecko. Tomu sa však v prvej polovici roka 1917 na frontoch relatívne darilo a verilo si v celkové víťazstvo. Z tohto dôvodu hocijaké rokovania o mieri rezolútne a tvrdohlavo odmietlo. Naopak, ešte zostrilo svoju totálnu ponorkovú vojnu v Atlantiku.
Karol to teda skúsil inak, oveľa riskantnejšou cestou. Rozhodol sa navrhnúť separátny mier nepriateľom „centrálnych mocností“ – Francúzsku a Británii. Samozrejme, poza chrbát Nemecka. Zdalo sa, žeby to mohlo zafungovať, vlády oboch mocností predbežne súhlasili s tajnými rokovaniami. Potom sa však veci začali komplikovať: Francúzi požadovali navrátenie územia Alsaska-Lotrinska, o ktoré prišli v 19. storočí na úkor Nemecka. Za takýchto okolností hrozilo, že keby s touto požiadavkou Karol súhlasil, de facto by prešiel na nepriateľskú stranu a Nemci by jeho ríšu celkom určite vojensky obsadili. Karolovi bolo jasne povedané, že v takom prípade by nemohol od Francúzov ani Britov očakávať žiadnu vojenskú pomoc.
Ďalšou tvrdou ranou bolo, že západné štáty o týchto rokovaniach informovali Taliansko. Taliani mali v tom čase mimoriadne agresívne územné nároky voči Rakúsko-Uhorsku. Je síce pravda, že na týchto územiach žili ľudia hovoriaci po taliansky (a niekde ani nie!), no historicky na tieto územia Taliansko nemalo žiaden spravodlivý nárok. Karol by bol ochotný kvôli dosiahnutiu za mier pristúpiť aj k takémuto ústupku, keď však do „Veľkej vojny“ vstúpili už aj Spojené štáty americké, bolo jasné, že rokovania o separátnom mieri definitívne stroskotali. Západné štáty s takouto novou silou už nemali záujem o uzmierenie, iba o totálnu porážku Nemecka a jeho spojencov.
Po vojne
To už sa však blížil pomalý koniec Veľkej vojny a bolo to práve v jej závere, kedy sa mocnosti definitívne priklonili k názoru, žeby sa Rakúsko-Uhorsko malo rozpadnúť. Tak sa, samozrejme, aj stalo. Karol skončil v exile vo Švajčiarsku s veľmi obmedzenými zdrojmi. Parlament ČSR ho dňa 14. novembra 1918 dokonca slávnostne zosadil. Spolu s ďalšími krajinami ponúklo Československo poslednému cisárovi lukratívnu dohodu, no Karol sa odmietol oficiálne vzdať nároku na trón „svojich národov“ (ako hovorieval). Namiesto toho sa len „zriekol účasti na štátnych záležitostiach“. To však znamenalo, žeby sa Karol I. mohol na „trón“ opäť niekedy vrátiť a tak si ho chceli nástupnícke štáty „podplatiť“, aby sa zriekol celkom nároku na vládu v nových stredoeurópskych štátoch. Za to by dostal „tučné“ odškodné, z ktorého by mohol žiť veľmi dlhý čas. Karol totiž postupne začal pociťovať finančné ťažkosti.
Karol I. Habsburský však ponuku odmietol.
Namiesto toho vypočul volanie pápeža Benedikta XV. Nie všetky národy bývalého Rakúska-Uhorska sa tak uchytili ako Československo. Rakúsko, ale najmä Maďarsko boli enormne nestabilné, v krajinách dennodenne prepukali stávky a hrozila v nich komunistická revolúcia, keďže „červení“ boli krátko po vojne v móde. Benedikt vyzýval posledného Habsburga, aby situáciu nejako zachránil a nedovolil, aby jeden z „jeho národov“ upadol do osídel komunizmu. Zosadený cisár pápežovu výzvu uposlúchol a až na dvakrát prišiel do Maďarska, dúfajúc, že tam nájde dostatok podporovateľov, ktorí by ho znovu dosadili na kráľovský trón, ktorého sa predsa nikdy nezriekol, aj keď mu za to ponúkali veľké peniaze. Ale maďarské vládnuce vrstvy ho dvakrát odmietli.
Karol sa potom spolu s rodinou uchýlil na malý portugalský ostrov Madeira, kde žili vo veľkej chudobe. Ich dom nemal poriadne kúrenie a Karol čoskoro dostal zápal pľúc. Posledný cisár päťstoročnej Habsburskej ríše podľahol svojej chorobe 1. apríla 1922 vo veku nedožitých 35 rokov.
Sobáš Karola a Zity, 21. október 1911zdroj: wikimedia commons
Blahoslavený Karol I. – v cudzine obdivovaný a milovaný
Karol sa na smrteľnej posteli vyjadril, ako verný a poctivý katolík, že svoje strašné utrpenie obetuje za to, „aby sa jeho národy (jedného dňa) opäť spojili“ a „za mier (vo svete).“
Na cisára sa, napočudovanie, vôbec nezabudlo…, aj keď naňho ľudia spomínajú najmä v cudzine. Po svete dnes vznikajú rôzne tradičné katolícke a monarchické hnutia, ktoré vnímajú Karola I. Habsburského ako vzor čnostného panovníka, ktorý išiel až na hranicu svojich možností, aby zachránil svoje národy pred skazonosnou vojnou. Od Texasu a New Yorku až po Japonsko a Filipíny sa dnes konajú rôzne akcie a podujatia, ktorých cieľom je vyrozprávať Karolov príbeh a uctiť si jeho hrdinstvo.
Najväčšej pocty sa však Karolovi dostalo v roku 2004, keď ho vtedajší pápež Ján Pavol II. vyhlásil za blahoslaveného za jeho úsilie o dosiahnutie mieru a úctyhodnú zbožnosť.
Neexistuje žiadna iná osoba našej histórie, ktorá by bola ďaleko za našimi hranicami na západ aj na východ tak obdivovaná ako blahoslavený Karol I. Habsburský.
Karol a Slovensko
Karola sa jeho národy hanebne zriekli a potom sa stalo presne to, čomu sa tento zbožný panovník snažil tak veľmi zabrániť – všetky, až na Rakúsko, padli do siete svetovej komunistickej ríše, a to na celých štyridsať rokov. Aký paradox! Skoro akoby šlo o odplatu Nebies za to, ako sme sa ku svojmu Bohom vyvolenému panovníkovi zachovali.
Ale aj u nás sa začínajú časy meniť. Aj pod vplyvom zahraničia vznikajú prvé malé spoločenstvá – či už katolícke, alebo monarchistické (zväčša však oboje) –, ktoré sa s Karolovým príbehom oboznamujú a pomaly o ňom začínajú hovoriť. Stále je však pred nimi veľa práce, veď bežnému Slovákovi meno Karol I. (na rozdiel od Márie Terézie) nič nehovorí a ešte dlho hovoriť nebude. Ale aspoň sa začalo.
A ozaj, je možné, žeby mohla byť niekedy v budúcnosti Habsburská monarchia opäť obnovená, ako si to jej posledný cisár želal? Ja si myslím, že áno – po nejakej katastrofe sa ľudia azda zasa obrátia k Bohu a ten ich požehná vladárom, ako to vždy robil (až sa ľudia od Boha odvrátili a prestali v neho veriť, jeho kráľov vyhnali a zvolili si prezidentov, ktorých aj tak stále nenávidia) – a pokojne to môže byť nejaký prapravnuk Karola I. Habsburského!

Imám z Británie: „Křesťané by měli mít oholené hlavy a měli by nosit obojky“ (video) – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy

Imám z Británie: „Křesťané by měli mít oholené hlavy a měli by nosit obojky“ (video)

Po nějaké době přináším dalšího imáma z dlouhého výčtu těch, kteří po celé Evropě káží nenávist k původním obyvatelům. A to vše se děje s podporou systému a bez nejmenších zábran úřadů. Ve skutečnosti je to tak, že nenávist k bezvěrcům káže každý imám, ovšem ne všechny se podaří natočit tak, aby bylo možné předložit důkazy. Ovšem věřte, že podobná kázání se vedou ve všech mešitách…
Co budou muslimové dělat, až se stanou většinou?
„Britský“ imám Abu Waleed má jasné myšlenky: uvalit na křesťany ponižující zákony, aby je násilně konvertoval k islámu. Tak, jak se to dělo již v minulých staletích, kdy se invazemi a imigrací stali muslimové dominantními.

A brojil proti „rovnosti náboženství“, kterou samozřejmě nepovažuje za „halal“.
„Nevěřící by měli nosit červený obojek kolem krku na ulici a nosit dvě různé boty, mimo jiné, řekl. Tímto způsobem se každý bude chtít stát muslimem,“ vysvětlil Abu Waleed.
Níže jsou uvedeny výňatky z televizní konference:
Prorok řekl: „Nezdravte Židy a křesťany, dokud vás oni nepozdraví, a když někoho z nich potkáte na cestě, přinuťte je, aby šli na užší stranu.“
„Pokud muslim vyjde ven v den ‚Eid (pozn.: druhý nejvýznamnější muslimský svátek) a uvidí nevěřícího v krásných šatech, nevěřící si musí svléknout své oblečení a dát je muslimovi. Když nevěřící chodí po ulici, musí nosit červený obojek kolem krku, musí mít oholené čelo a musí nosit dvě různé boty. Nesmí chodit po chodníku. Musí chodit uprostřed ulice a musí jezdit na mule.“
„Je to jen pro dospělé, ne pro děti. Je pochopitelné, jak islám podnítí dítě, aby se stalo muslimem. Dítě, které vyrůstá ve stavu kacířství, by chtělo konvertovat k islámu. Proč? Dítě totiž chodí se svým otcem a říká: ‚Tati, proč máš oholené čelo?‘ “ – „Nevím, tito muslimové mě k tomu nutí“ – „Proč nemůžeme jezdit na koni jako muslimové? Proč jezdíš s nohama visícíma na boku osla? Čím to je, že pokaždé, když přijde muslim a požádá vás o oblečení, dáte mu je? Proč pokaždé, když vám řekne, abyste sesedli z osla, děláte to?“
Jak je vidět, celá řada ponížení směřuje k nucenému obrácení, zejména dětí.
Ale „britský“ imám pokračuje ve vysvětlování, co muslimové myslí „integrací“:
„Angličtí nevěřící mohou mít své vlastní kostely, ale nesmí jim být dovoleno zvonit na zvony.“
„A pokud muslim odchází z… řekněme například, že muslim byl na Edgware Road. Snědl nějaký pěkný steak. Chodí a masíruje si břicho a říká: „Ach, nechci dnes večer rozrušit svou ženu.“ Co udělá? Může zaklepat na dveře bezvěrce a říct: „Johne, pusť mě dovnitř, „Dobře, žádný problém,“ John se musí smířit s Abd Al-Ghafourem a hostit ho na noc. Abd Al-Ghafour, s velkým břichem, po výtečném kebabu – John musí otevřít a dovolit mu, aby k němu šel spát.“
„Myslíš, že by jeho žena za takových okolností dál žila s Johnem? Řekne si: Co je to za zneuctění, když žiji s Johnem, a Abd Al-Ghafour přichází každý pátek večer a spí v naší posteli? Protože Abd Al-Ghafour jde do Johnova domu a řekne: Johne, ty budeš spát na podlaze a já ve tvé posteli.“ Co se stane? Tracy si pomyslí: „Můj manžel má oholené čelo a podívej se na tohle..“
Pak se pouští do vzrušujícího „estetického“ pojednání:
„Co je nejzajímavější – nejsme gayové, ale jen říkám, kdo je lepší, muž s oholeným čelem, obojkem kolem krku a dvěma různě barevnými botami, nebo Emir Al-Khattab? Emír Al-Khattab, se kterým tu teď mluvíme, s tím krásným čečenským kloboukem a plnovousem… Má Korán, není boha kromě Alláha. Má velkou zbraň. Má pěknou maskovací bundu, pěkné boty a rukavice. I když mu chybí pár prstů, stále vypadá atraktivně. Co si myslíš, že Tracy udělá? John je problém. Prostě pustil emíra dovnitř a ztratil svou ženu. Proto nakonec budou všichni nuceni stát se muslimy. Tohle, drazí bratři, je Islámský stát…“
Hlavní cíl muslimů přicházejících do Evropy, pak najdete v závěrečných slovech imáma:
„Smyslem tohoto kázání je však ponížení křesťana, a to nikoli na dnešních islámských územích, ale v Evropě. A právě každodenním ponižováním jim chceme vnutit, jak se již stalo na křesťanském Blízkém východě, nucenou konverzi.“
Pro ty dementní jedince, kteří to ještě nepochopili: nejsou „spokojeni“ s tím, že jsou hosty, chtějí být pány.
2x video
Abu Waleed Explains How Muslims Should Humiliate Dhimmi

Ohod

zemavek.sk/…-sa-nova-vyhlaska-na-blokaciu-neziaducich-stranok/

Pripravuje sa nová vyhláška na blokáciu nežiaducich stránok

Národný bezpečnostný úrad môže blokovať stránky na základe novely zákona o kybernetickej bezpečnosti. Osobitný kontrolný výbor NR SR na kontrolu činnosti NBÚ sa vo štvrtok zaoberal blokovaním spravodajských stránok. K zákonu, ktorý to povoľuje, by mal ešte úrad vypracovať vyhlášku upravujúcu podmienky blokovania. Uviedol to predseda výboru Martin Beluský po jeho rokovaní.
„NBÚ momentálne pripravuje vyhlášku k inštitútu blokovania a v apríli ju plánujeme predložiť do medzirezortného pripomienkového konania,” spresnil hovorca úradu Peter Habara. V súčasnosti je v štádiu prípravy, a preto viac podrobností k jej obsahu poskytnúť nevedel.
NBÚ by podľa Beluského mal zverejňovať rozhodnutia o blokovaní stránok, pretože neobsahujú utajenú informáciu.
„NBÚ s tým súhlasí, avšak potrebuje na to zákonnú povinnosť,” poznamenal predseda výboru s tým, že by sa mohol novelizovať zákon. Riaditeľ NBÚ Roman Konečný ubezpečil výbor, že inštitút blokovania nebudú svojvoľne zneužívať. Beluský kritizuje aj to, že nie je nikde definované, čo je závažná dezinformácia. Preto Konečného požiadal, aby to do pripravovanej vyhlášky zahrnul.
Člen výboru a poslanec Národnej rady za OĽaNO Peter Pollák mladší poukazuje, že by malo fungovať nielen blokovanie dezinformačných stránok, ale aj trestné stíhanie ich tvorcov. Mala by sa zablokovať aj ďalšia doména, ktorá vznikne po zablokovaní dezinformačnej stránky. Pollák však nevie, či sa to dá aj v prípade, že stránka následne vznikne v inom štáte. Poslanec by chcel riešiť blokovanie stránok, ktoré šíria výmysly o Rómoch či ochorení Covid-19.
Výbor sa zaoberal aj utajovanými skutočnosťami, ktoré mali uniknúť pre vojenské spravodajstvo. Bývalý prorektor vojenskej akadémie má otvorenú bezpečnostnú previerku a NBÚ v tejto veci koná.
„Zatiaľ nejaké nahlásenie týkajúce sa manipulácie s utajovanými skutočnosťami nie je,” poznamenal Beluský.
Habara pripomenul, že NBÚ môže blokovať stránky na základe novely zákona o kybernetickej bezpečnosti. Ide tak o reakciu na mimoriadnu bezpečnostnú situáciu, ktorá vznikla po ruskej operácii na Ukrajine. Do 30. júna už zablokoval štyri internetové portály.

zemavek.sk/ukrajinske-hrozy/

Ukrajinské hrôzy

Každá vojna prináša nepredstaviteľné utrpenie na oboch stranách.
Existujú však aj Ženevské dohovory o zaobchádzaní so zajtacami. Z tohto záznamu je evidentné, ako nechali Ukrajinci vykrvácať ťažko zranených zajatcov a do ruských dôstojníkov strieľali ako do psov.
Nech si toto video pozrie každý s ukrajinskou vlajočkou pokrytecky pripnutou na svojom profile a nech ho prepošle každému, kto podporuje zabíjanie na Ukrajine tým, že podporuje rozhodnutia vlády SR, Čaputovej, Naďa a Hegera o dodávkach zbraní na Ukrajinu.
Pozrite si film, okrem týchto dokumentárnych záberov z Ukrajiny, film Volyň a dobre si naštudujte zverstvá ukrajinských divízií Galícia, ktorých vyčíňania sa počas druhej svetovej vojny obávali aj nemeckí nacisti.
A potom sa pozrite na vašu ukrajinskú vlajočku na profile, ktorá sa tam objavila po tlakovej vlne hysterickej propagandy falošného súcitu zakrývajúceho skutočnú podobu hrôz vojen, do ktorých vás vždy propaganda Veľkého resetu ženie.
Video Player

UPOZORNENIE: +18, videozáznam obsahuje zábery znázorňujúce brutalitu!

Potratené plody a vakcíny, zabudnuté pravdy - Christianitas

Som lekár, morálny teológ a dominikánsky kňaz. Názory, ktoré tu uvádzam, sú moje vlastné, a v nijakom prípade nie sú postojmi inštitúcie, do ktorej patrím, ani funkcie, ktorú v súčasnosti zastávam. Tento text píšem ako vedec, morálny teológ a veriaci katolík. O vakcínach proti Covid-19 existuje veľa informácií (pravdivých aj nepravdivých). V tomto článku by som chcel bližšie objasniť vedecký aspekt, morálny aspekt a učenie Cirkvi v tejto oblasti.
1. Fetálne bunkové línie
Problémom svedomia mnohých ľudí je, že pri výrobe mnohých moderných vakcín sa používajú bunky z potratených detí (známe ako „fetálne bunkové línie“). Hoci sa tvrdí, že tie deti neboli potratené kvôli získaniu vzorky tkaniva, argument opomína existenciu úzkej spolupráce medzi tým, kto vykonáva odber, a tým, kto vykonáva potrat, ktorá je nevyhnutná pri odoberaní živých vzoriek. Tvrdí sa tiež, že fetálne bunky sú už časovo veľmi vzdialené od pôvodného plodu, ale opomína sa skutočnosť, že aj bunky nášho tela sú takisto časovo veľmi vzdialené od našich pôvodných buniek, ktoré sme mali v stave embrya, a predsa rozoznateľne zostávajú našimi bunkami. Fetálne bunkové línie napriek uplynutému času a niektorým genetickým modifikáciám objektívne zostávajú bunkami pochádzajúcimi z plodu a často z konkrétneho orgánu alebo tkaniva. V tomto kontexte spolupráce medzi osobou odoberajúcou vzorku a vykonávateľom potratu, je zavádzajúcou polopravdou tvrdiť, že tieto deti neboli zabité kvôli svojim tkanivám. Taktiež sa argumentuje, že na získanie takýchto bunkových línií už nie sú potrebné ďalšie potraty. V skutočnosti nikdy nijaký potrat nebol výslovne požadovaný a ani nebude – ale honba za novými fetálnymi bunkovými líniami pokračuje. Tým, že proti tomu zásadne nenamietame, tento „priemysel“ veselo pokračuje v tejto svojej praxi bez toho, aby niekto voči nej vznášal výhrady.
2. Potratené deti bez mena
Bunkové línie odobraté potrateným deťom majú pridelené číslo a označenie, ale nemajú meno. Takto ľudia ľahšie zabudnú, že to boli deti, chlapčekovia alebo dievčatká z určitej rodiny, z konkrétneho mesta a z konkrétnej krajiny. Predtým, než budeme bližšie skúmať vakcíny, pozrime sa na tieto deti a na to, čo (alebo skôr kto) sa v týchto vakcínach a liekoch používa. Odber tkanív zo živých detí znamená, že sa vykonáva na prahu smrti:
V 14. až 16. týždni tehotenstva žene prepichli plodový vak, kliešťami chytili hlavičku dieťaťa, pritiahli ju ku krčku maternice, urobili dieru do hlavičky dieťaťa a pripojili odsávačku na odstránenie mozgových buniek. Medzi 16. a 21. týždňom vykonali potrat pomocou prostglandínu, pri ktorom sa do maternice vstrekne chemická látka, ktorá spôsobí „mini“ pôrodné bolesti a vypudenie dieťaťa. V 50 % prípadov sa dieťa narodilo živé, ale toto ich nezastavilo. Jednoducho dieťaťu bez anestézie urobili rez do bruška a vybrali mu pečeň, obličky atď. (Dr Peter McCullagh, The Fetus As Transplant Donor: Scientific, Social and Ethical Perspectives. John Wiley and Sons, 1987).

A) WI-38 (dievčatko) – Wistar Institute, bunková línia 38
(Bunková línia) vyvinutá z pľúcneho tkaniva švédskeho dievčatka, trojmesačné tehotenstvo „prerušené terapeuticky“ v júli 1962 na žiadosť rodičov, ktorí trvali na tom, že už majú priveľa detí. Bola extrahovaná v Štokholme, dlhá asi 20 centimetrov, zabalená do sterilného zeleného odevu a dodaná anatómovi. Dievčatku boli odobraté maličké orgány bez vedomia matky a bez povolenia, a vložené do ľadu boli odoslané do Wistar Institute vo Filadelfii, kde ich potom rozrezávali. Toto dievčatko bolo vybrané, pretože jej rodičia nemali v rodinnej anamnéze žiadne choroby ani rakovinu.
B) WI-26 (chlapček) – Wistar Institute, bunková línia 26
Vyvinutá z pľúcneho tkaniva 3-mesačného kaukazského chlapčeka, ktorý bol potratený okolo roku 1963.
C) WI-44 (dievčatko) – Wistar Institute, bunková línia 44
Vyvinutá z tkanív švédskeho dievčatka, trojmesačné tehotenstvo „prerušené“ okolo roku 1964.
D) MRC-5 (chlapček) – Medical Research Council, bunková línia 5
Vyvinutá Radou pre lekársky výskum z pľúcneho tkaniva kaukazského chlapčeka, týždňové tehotenstvo bolo „prerušené“ vo Veľkej Británii v septembri 1966. Jeho matkou bola 27-ročná žena, fyzicky a geneticky zdravá. Potratila ho z „psychiatrických dôvodov“; konkrétne bolo uvedené, že matka dieťatko nechcela. V čase potratu chlapček nejavil známky vrodených malformácií alebo rakoviny.
E) MRC-9 (dievčatko) – Medical Research Council, bunková línia 9
Tieto bunky boli odobraté z pľúc dievčatka v roku 1974, asi v 15. týždni tehotenstva. Narodilo sa 14-ročnej matke, mala normálny vývoj; potrat bol vykonaný, pretože matka nebola vydatá. Matka a jej rodina nemali abnormálnu anamnézu. Dieťa bolo pitvané hneď po pôrode.
F) IMR-90 (dievčatko) – Institute for Medical Research, bunková línia 90
Vyvinutá Inštitútom pre lekársky výskum z pľúcneho tkaniva dievčatka po štvormesačnom tehotenstve po „terapeutickom“ potrate vykonanom v júli 1975 u 38-ročnej kaukazskej ženy, matky ďalších šiestich detí. Jej bunky mali nahradiť líniu WI-38.
G) IMR-91 (chlapček) – Institute for Medical Research, bunková línia 91
Vyvinutá Inštitútom pre lekársky výskum z pľúcneho a epidermálneho tkaniva potrateného kaukazského chlapčeka po trojmesačnom tehotenstve v roku 1983. Jeho bunky mali nahradiť líniu MRC-5.
H) Lambda.hE1 (chlapček) – pečeň, ľudské embryo, kultúra 1
Z pečeňových buniek chlapčeka, druhý semester (13 – 28 týždňov tehotenstva). Potrat bol vykonaný v roku 1980 z dôvodu „psychosociálnych indikácií“, čo znamená nechcené tehotenstvo. Jeho bunky sa používajú na výrobu mnohých liekov.
I) HEK-293 (dievčatko) – ľudské embryonálne obličkové bunky, test 293
Vyvinuté z obličkových buniek (účelovo preskúmané, pretože sú vhodnejšie na mutačné štúdie) holandského dievčatka s neznámym obdobím tehotenstva, potratené v roku 1972. Jeden z vývojárov bunkovej línie neskôr prezradil, že si nevie spomenúť, či bunky pochádzali z umelého alebo spontánneho potratu. Osoba, ktorá bola prítomná pri prevzatí dievčatka po jeho extrakcii, ho však označila za „úplne normálne“, čo jasne naznačuje, že bolo v skutočnosti potratené.
J) PER.C6 (chlapček) – primárne embryonálne bunky ľudskej sietnice, klon 6
Bunky sa vyvinuli z izolovanej sietnice (pretože nedávne štúdie preukázali, že sa dajú ľahšie transformovať) chlapčeka asi v 18. týždni tehotenstva, ktoré bolo „prerušené“ v roku 1985 v Holandsku. Otec dieťaťa bol zaregistrovaný ako „neznámy“, a preto sa ho jeho matka chcela zbaviť. Bol opísaný ako „zdravý plod“.
K) RA 27/3 (pohlavie neuvedené) – rubeola, potrat, 27. plod, tretia tkanivová kultúra
Dieťa po 8 – 9 týždňoch tehotenstva, ktorého pohlavie nebolo nikdy zaznamenané. Bolo jedným z 80 nenarodených detí zabitých v rámci štúdia izolácie vírusu rubeoly. 25-ročná matka prišla do styku s vírusom rubeoly a o 17 dní neskôr bolo dieťa chirurgicky potratené a okamžite rozrezané. Boli odobraté vzorky orgánov a mnohé z nich boli úspešne kultivované (pľúca, pokožka, obličky). Toto konkrétne dieťa bolo 27. v rade potratov vykonaných počas epidémie rubeoly v roku 1964 a tiež treťou tkanivovou kultúrou, ktorá bola vybratá pre ďalšie štúdium. Tieto vírusom nabité bunky sa potom použili na infikovanie buniek línie WI-38.
L) WALWAX 2 (dievčatko) – Walwax Biotech Inc. (čínska spoločnosť)
(Línia) vyvinutá z pľúcneho tkaniva dievčatka v Číne, po trojmesačnom tehotenstve, ktoré bolo vybraté spomedzi deviatich ďalších potratených detí v roku 2009. Dôvodom, pre ktorý bol potrat vykonaný, je jazva v maternici spôsobená predchádzajúcim cisárskym rezom zdravej matky vo veku 27 rokov. Osoby zodpovedné za extrakciu orgánov použili metódu nazývanú potrat „vodným vakom“ (v USA nelegálna), aby sa skrátila doba extrakcie a zabezpečilo sa, že dieťa sa narodí živé, aby bolo možné odobrať mu orgány, kým je nažive bez anestézy, pretože by to ohrozilo odber vzoriek tkaniva. Jej bunky boli zámerne skúmané, aby nahradili vyčerpané zásoby línií WI-38 a MRC-5.
Zdroj: wikimedia commons
3. Typy covidových vakcín
Vakcíny AstraZeneca, Johnson & Johnson a Sputnik V boli vyrobené s využitím fetálnych bunkových línií. Tieto bunky sa používajú pri vývoji, projektovaní, produkcii a následnom testovaní vakcín. Samotné vakcíny takmer určite obsahujú zvyšky fetálnych buniek. Hovorím „takmer určite“, pretože farmaceutický priemysel ešte musí prezradiť, čo tieto covidové vakcíny obsahujú. U predchádzajúcich vakcín príbalové letáky uvádzajú, že fetálne bunkové línie sú na zozname možných zložiek. Toto nie je konšpiračná teória. Toto je informácia, ktorú výrobcovia liekov pripúšťajú. CDC (Centers for Disease Control and Prevention – Centrum pre kontrolu a prevenciu chorôb), americká agentúra pre verejné zdravie, zverejňuje na internete zoznam pomocných látok v očkovacích látkach (tzn. čo obsahujú) a zvyšky plodových buniek sú uvedené u viacerých vakcín. Všimnite si zahrnutie MRC-5 a WI-38 ako pomocných látok u niektorých vakcín, ktorých zoznam si možno pozrieť tu.
Vakcíny Pfizer a Moderna používajú fetálne bunkové línie pre navrhovanie a vývoj vakcín a na následné testovanie v dávkach (batch testing). Na výrobu vakcín nepoužívajú bunkové línie potratených detí, takže tieto vakcíny by nemali obsahovať zvyšky fetálnych buniek.
Mnoho katolíkov považuje vakcíny Pfizer a Moderna za menej nevyhovujúce už len preto, že nie sú priamymi vedľajšími produktmi plodových buniek. Výroba však zahŕňa modifikáciu proteínu Spike, následné rekódovanie fragmentov messengerovej RNA (mRNA), expresiu pseudovírusov a neutralizáciu. Pri všetkých týchto krokoch boli použité potratené fetálne bunky. Výsledná výroba samotnej vakcíny zahŕňa replikáciu mediátorovej sekvencie RNA a jej zapuzdrenie v určitých lipidoch. Je pravdou, že pri poslednom kroku neboli použité bunkové línie potratených plodov. Ale pri všetkých ostatných fázach boli použité! Testovanie vakcín je koniec koncov štandardný postup.
Obvykle sa pri tomto procese používajú aj fetálne bunkové línie. Vakcíny napríklad spoločností Pfizer a Moderna sú preto silne závislé od fetálnych bunkových línií.
Námietka proti týmto vakcínam nespočíva v tom, že by boli fyzickým vedľajším produktom získaným z fetálnych buniek. Priame použitie ľudského tkaniva nie je samo o sebe sporné (napr. darcovstvo orgánov). Námietka spočíva v (systematickom) využívaní tiel a tkanív zabitých nevinných osôb. Z morálneho hľadiska medzi všetkými vyššie uvedenými vakcínami nie je nijaký rozdiel: všetky sú morálne rovnako zlé. Zahrnutie fetálnych buniek do niektorých vakcín ich robí pre ľudí „odpornejšími“, ale sú rovnako zlé ako vakcíny, ktoré používajú fetálne bunky bez toho, aby konečný produkt obsahoval zvyšky plodu.

4. Stanovisko Cirkvi
Médiá neustále informujú o názoroch rôznych cirkevných orgánov ako o informáciách pochádzajúcich „z Vatikánu“. Kongregácia pre náuku viery (CDF) vydala stanoviská v rokoch 2008 a 2020. Pápežská akadémia pre život (PAV) zverejnila správy v rokoch 2005 a 2017. Tieto dokumenty nemajú rovnakú váhu, ani rovnakú autoritu.
„CDF je súčasťou pápežského magistéria: jeho Dignitas personae z roku 2008 i jeho poznámka k očkovacím látkam proti Covid-19 z roku 2020 boli preskúmané vládnucim pontifikom, ktorý sám nariadil ich zverejnenie. Z týchto dvoch dokumentov má vyššiu autoritu Dignitas personae, pretože je inštrukciou a teda ako taká má väčšiu váhu než stanovisko. PAV je na druhej strane poradným orgánom. Jeho vyhlásenia nie sú súčasťou magistéria a jeho funkcia nie je učiteľská. Faktom však je, že bežný katolík tento rozdiel zvyčajne nepozná a médiá medzi nimi zvyčajne nerozlišujú: PAV je prezentované ako „Vatikán“ ani viac, ani menej ako CDF“ (pozri tu).
Zatiaľ najautoritatívnejším učením Cirkvi zostáva inštrukcia Dignitas personae (2008), ktorá vysvetľuje, že v prípadoch, keď (1) neexistuje iná možnosť, (2) nebezpečenstvo je reálne a (3) je ohrozená bezpečnosť detí, vtedy (4) použitie takýchto vakcín je dočasne možné, (5) je však potrebné vyvíjať tlak na vlády, farmaceutické spoločnosti, výskumných pracovníkov atď., aby našli eticky prijateľnú alternatívu! Okrem toho (6) nikoho nemožno nútiť, aby sa dal zaočkovať; ľudia majú právo to odmietnuť, hoci by pritom museli prijať opatrenia smerujúce k minimalizácii ich roly pri prenose choroby počas epidémie.
Predposledný bod (5) je dôležitý, aby sa predišlo pohoršeniu. Hriech pohoršenia nie je o tom, že sme šokovaní alebo pohoršení. Znamená, že konanie osoby mylne vedie inú osobu k presvedčeniu, že hriešna vec v skutočnosti nie je hriešna, a tým zvyšuje pravdepodobnosť, že sa tohto hriechu dopustí. Napríklad udeľovanie svätého prijímania notoricky známym propotratovým politikom, ktorí sú verejne známi svojimi názormi a vedú politiku podporujúcu potraty. Ak duchovenstvo tieto osoby nenapomína – aby sa kajali a zmenili svoje konanie, alebo aby prestali pristupovať k svätému prijímaniu, znamená to, že ich autenticky nemiluje a je mu jedno, že tým ohrozuje ich večnú spásu. Hriech pohoršenia spočíva v tom, že bežní katolíci sú vedení k mylnému názoru, že človek môže byť za potraty a zároveň byť veriacim katolíkom.
Aby sa predišlo hriechu pohoršenia v prípade vakcín závislých od potratov je potrebné, aby všetci kresťania a svedomití ľudia protestovali u svojich vlád proti farmaceutickému a zdravotníckemu priemyslu a požadovali zastaviť výrobu a prestať používať vakcíny a iné lieky poškvrnené potratmi a nahradili ich eticky prijateľnými alternatívami. Keď niekto vyhlási, že vakcíny pochádzajúce z potratov sú „morálne prijateľné“ bez toho, aby odsúdil použitie tkanív z potratených plodov, je to hriech pohoršenia. Pro-life svedectvo Cirkvi sa tým značne oslabuje. Sekulárny svet nás vníma tak, že my, katolíci, sa síce navonok tvárime, že sme za život, ale pokrytecky veľmi radi využívame plody, ktoré tieto potraty prinášajú. A čo je ešte horšie, ostatných katolíkov to privádza k presvedčeniu, že ide o prijateľný kompromis.
To je dôvod, prečo niektorí katolíci za žiadnych okolností nechcú akceptovať vakcíny pochádzajúce z potratov. Ich pro-life svedectvo nemohlo s čistým svedomím prijať takýto kompromis, aj keby protestovali proti nemorálnemu zdroju vakcíny. V Biblii sa kráľ Dávid na úteku pred svojím synom Absalomom túži napiť vody z Betlehema. Traja mladí bojovníci riskujú svoje životy, aby prekročili nepriateľské línie a priniesli kráľovi vodu. Dávid „ju však nechcel piť, ale vylial ju Pánovi. A povedal: Nech ma Pán chráni urobiť to! Je to krv mužov, ktorí išli s nasadením svojich životov.“ (porov. 2Sam 23:15–17; 1Kr 11:17–19). Hoci mladí vojaci neboli zabití, kvôli získaniu vody riskovali svoje životy. Pre Dávida bola táto voda životnou miazgou jeho mužov a nechcel ich zhanobiť mysliac iba na svoje potreby. Vylial vodu na zem a vrátil ju späť Bohu, pretože život každého človeka patrí iba Bohu. Treba rešpektovať každého človeka odvolávajúceho sa na svedomie, ako aj tých, ktorí si želajú, aby fetálne bunkové línie a ich produkty boli odovzdané Bohu, pochované do zeme, ako to vyžaduje úcta k ľudskej dôstojnosti.
Pokiaľ ide o tento hriech pohoršenia, neraz sa uvádza argument „lásky k blížnemu“. Často kresťania v dobrej viere tvrdia, že vakcíny pochádzajúce z potratov treba akceptovať z lásky k blížnym pre ochranu ich zdravia, dosiahnutie stádovej imunity a pod. Existuje však aj vyššia láska k blížnemu, ku ktorej sme povolaní. Ide o to, že hoci tieto vakcíny môžu byť za určitých okolností akceptovateľné, problém je v tom, že výrobcovia týchto vakcín – vrátane vedcov a potratárov – tým priamo ohrozujú svoju večnú spásu. Stanley Plotkin je popredný vakcínológ, ktorý sa zaslúžil o objav vakcíny proti rubeole. Tolerancia voči liekom vyrábaným pomocou látok získaných vďaka potratom ohrozuje duše osôb ako je on. Plotkin to pripúšťa:
„Katolícka Cirkev skutočne vydala dokument o tejto otázke (vakcíny pochádzajúce z potratov), ktorý hovorí, že ľudia, ktorí potrebujú vakcíny, by ich mali dostať napriek tomu, že pochádzajú z potratov; z toho vyplýva, že ja som človek, ktorý pôjde do pekla, pretože využívam tkanivo z potrateného dieťaťa – čo rád robím.“
(Svedectvo Dr. Stanley Alana Plotkina pred súdnym sporom v Oakland County, Michigan (11. januára 2018). Pasáž 17:30:44-17:31:13)
5. Zhrnutie
1. Používanie morálne nevyhovujúcich očkovacích látok je akceptovateľné zo závažných dôvodov, najmä v prípade ochrany zraniteľných osôb, a to dočasne;
2. Morálna nevyhnutnosť akceptovať takéto vakcíny sa môže vzťahovať na prípady, keď je človek pod veľkým tlakom alebo musí prijať takéto vakcíny, aby si udržal prácu, napríklad zdravotnícky personál v nemocnici;
3. Vo všetkých prípadoch Cirkev a všetci ľudia majú povinnosť protestovať proti výrobe takýchto vakcín a proti potratom vrátane potratov využívaným na lekársky výskum;
4. Povinnosti uložené lekárom a hlavám rodiny (PAV 2005):
• Používajte alternatívne vakcíny (ak existujú);
• Lobujte a vyvíjajte nátlak na politické orgány a zdravotné systémy, aby boli prístupné etické vakcíny;
• V prípade potreby využívajte výhradu vo svedomí pre vakcíny pochádzajúce z potratu (tzn. čiže odmietnite tieto očkovania);
• Odporujte všetkými možnými prostriedkami (písomne, prostredníctvom združení, masmédií atď.) proti vakcínam pochádzajúcim z potratov;
• Požadujte výrobu eticky alternatívnych vakcín;
• Požadujte prísnu právnu kontrolu výrobcov farmaceutického priemyslu;
• Bojujte a využívajte všetky zákonné prostriedky na sťaženie života farmaceutickým spoločnostiam, ktoré konajú bez zábran a bez etiky;
5. V žiadnom prípade nemôže byť použitie týchto vakcín kvalifikované ako morálna povinnosť ani sa nesmie vychvaľovať; maximálne je ich použitie, podobne ako kanibalizmus v prípadoch krajnej nevyhnutnosti, poľutovaniahodné;
6. Samostatnou otázkou je lekárska nevyhnutnosť takýchto vakcín (je pandémia skutočne dostatočným dôvodom na ich použitie?) a ich bezpečnosť (vakcíny proti Covidu sú v experimentálnej fáze a niektoré sú nové, pokiaľ ide o mechanizmus ich pôsobenia); tieto problémy sú stále predmetom diskusie kompetentných osôb; to je dôvod, prečo je viac ako pochopiteľné, že obyvateľstvo je vo všeobecnosti voči očkovaniu dosť zdržanlivé;
7. Existujú morálne prijateľné vakcíny, alebo budú čoskoro k dispozícii – môže byť ťažké ich zohnať v závislosti na tom, kde žijete;
8. Nikto by nemal byť nútený akceptovať vakcínu proti svojmu svedomiu;
9. Hoci prísne vzaté cnosť spravodlivosti nezakazuje prijímať tieto vakcíny, cnosť lásky môže viesť kresťanov k tomu, aby sa ich zriekli kvôli svojej duši i ako svedectvo dôstojnosti života.
Preložené z článku uverejneného na portáli z lanuovabq.it.
Váš príspevok je životne dôležitý pre udržanie a ďalší rozvoj portálu.
Prosíme Vás, podporte nás sumou:
Bráňme spolu vieru, rodinu a vlasť!

cz24.news/…remier-jan-carnogursky-dochadza-vlade-co-je-v-hre/
Expremiér Ján Čarnogurský – Dochádza vláde, čo je v hre?

SLOVENSKO: Advokát, disident, osnovateľ politického konzervativizmu na Slovensku, niekdajší premiér SR

Ruská vojenská operácia na Ukrajine pokračuje a ciele sa rozšírili až na západnú Ukrajinu. Používam označenie „vojenská operácia“, nie „vojna“, pretože znaky vojny operácia akosi nevykazuje.
Nečítame o žiadnych frontoch, o systematickom odpore ukrajinskej armády. Existujú údery izolovaných ukrajinských jednotiek na postupujúce ruské útvary, raketové alebo delostrelecké údery na ukrajinské mestá zaujaté alebo obliehané ruskou armádou. Ukrajinský vzdušný priestor ovláda ruské letectvo, severne od Mariupoľa (na Azovskom mori) je obkolesené väčšie zoskupenie ukrajinskej armády, na sever pri Debaľceve ďalšie, trochu menšie. Obkolesené zoskupenia nepodnikli ani pokus o prerazenie obkľúčenia, pravdepodobne to vojensky nie je možné. Ruská armáda uverejnila letecké snímky rozmiestnenia ukrajinských ťažkých zbraní (delá, bývalé Kaťuše, teraz Grady) v obytných štvrtiach obkľúčených miest Mariupoľ, Charkov, Kyjev a ďalších. Vo vojenskom zmysle je to krytie sa civilným obyvateľstvom ako štítmi. Podľa správ Rusko nasadilo do operácie 200 tisícovú armádu. Ukrajina má teraz asi 45 miliónov obyvateľov, vojensky a politicky ju podporuje celé NATO, čiže celá Európska únia plus Anglicko a celá severná Amerika, spolu asi miliarda obyvateľov. Títo nedokážu vzdorovať ruskej 200 tisícovej armáde. Miliarda obyvateľov si dáva veľký pozor, aby nedala dôvod na vypuknutie vlastnej vojny proti Rusku, prípadne aj Bielorusku.
Bojuje sa aj na propagandistickom fronte. Západnými médiami prebehli zábery zbombardovanej pôrodnice v Mariupoli a na nosítkach zachraňovanej pacientky. Potom sa objavilo meno pacientky, ako vysvitlo modelky Marianny Podgurskej. Iné obete z pôrodnice sa neobjavili. Ruská strana tvrdí, že neštátna armáda Azov vypratala pôrodnicu už skôr a zriadila si tam bojové hniezdo. Modelku priniesli k pôrodnici až po bombardovaní na propagandistické účely. V bývalej pôrodnici žiadne pacientky neutrpeli (kliknúť TU). Mimochodom, v marci 2014 aj v Mariupoli, ktorý administratívne patrí do Doneckej oblasti, usporiadali referendum o odlúčení od Ukrajiny a väčšina obyvateľov hlasovala za odlúčenie. Ruský prezident Putin pred referendom verejne vyzval Doneckú aj Luganskú oblasť, čiže aj Mariupoľ, aby referendum nerobili.
Nie iba propagandistickým frontom je odhalenie ruskej armády o existencii biolaboratórií na Ukrajine. Vo viacerých ukrajinských mestách existovali laboratóriá, ktoré experimentovali s rôznymi druhmi chorôb, prenášanými živočíchmi. Laboratóriá financovali Američania a im posúvali výsledky svojej práce. Výsledky boli použiteľné ako biologické zbrane a porušovali medzinárodnú dohodu o zákaze biologických zbraní. Po začiatku ruskej vojenskej operácie, laboratóriá dostali príkaz okamžite zlikvidovať výsledky svojej práce a čo sa dalo – dopraviť do iných podobných laboratórií v zahraničí. Všetko však nedokázali spratať a Rusom sa dostali do rúk dokumenty aj výpovede spolupracovníkov, ktorí zostali. O laboratóriách rokovala Bezpečnostná rada OSN 11. marca a ruský zástupca Vasilij Nebenzija podrobnejšie hovoril o tom, čo Američania financovali a spoluriadili (kliknúť SEM). Existenciu biolaboratórií na Ukrajine aj americkú účasť potvrdila pred Kongresom diplomatka Victoria Nulandová, tento zlý duch americkej a ukrajinskej politiky. Od slovenských politikov aj zo slovenských médií sa občania dozvedia len protiruskú verziu, preto má význam uviesť aj druhú stranu. Tragický zločin nastal 14. marca. Ukrajina cez poludnie vystrelila na centrum Donecka raketu Točka-U určenú proti ľuďom. Raketu zostrelila protiraketa, ale aj tak zahynulo 21 civilných obyvateľov Donecka. Slovenské ani európske médiá sa nad tým nepozastavili.
Ruská armáda a Donecké a Luganské milície vcelku úspešne napredujú. Všetky veľké mestá sú obkľúčené, ale prevzatie miest viazne, pretože rýchlejší postup do centier miest by znamenal viac civilných obetí. V ruských internetových diskusiách sa už diskutuje, čo bude s Ukrajinou po skončení operácie. Zdá sa, že Ukrajina sa deboľševizuje, čiže sa vráti do svojich pôvodných hraníc. Takmer polovicu súčasného územia pričlenili k Ukrajine boľševici, počínajúc Leninom. V rôznych obdobiach svojej vlády v priebehu 20. storočia pričlenili k Ukrajine územia, ktoré k nej nikdy predtým nepatrili. Chceli si ju tým získať proti bielym. Nakoniec sa ukázalo, že si ju trvale nezískali. Teraz Rusko asi umožní obyvateľom okrajových území, aby sa od Ukrajiny odtrhli ako Doneck a Lugansk. Alebo sa Ukrajina federalizuje s ďalekosiahlou právomocou republík. Ukrajina sa potom stane vnútrozemským štátom. Ale to je teraz otázka budúcnosti.
Pre Slovensko a Európu má väčší význam pokúšať sa predvídať ako sa zmeníme my. Od konca studenej vojny sú politickým, ekonomickým a kultúrnym hegemónom v Európe Spojené štáty. Európa, vrátane integrovanej v podobe Európskej únie, stratila svoj význam a svoje svetové postavenie. Ukrajinský konflikt to výrazne znázornil. Európska únia nehrá v konflikte žiadnu úlohu, pretože nemá čo ovplyvniť. Ani Rusko ani Spojené štáty neoslovujú EÚ, nemajú prečo. Väčšiu úlohu hrajú jednotlivé štáty ako Nemecko, Francúzsko a dokonca Turecko či Izrael. Anglosaský svet to pochopil aj bez ukrajinského konfliktu. Anglicko z EÚ vystúpilo, USA založili anglosaské NATO v podobe AUKUS. V ruských diskusiách sa špekuluje, že EÚ sa po skončení ukrajinského konfliktu v priebehu krátkych rokov rozpadne. Je to špekulácia, ale oplatí sa ju registrovať. NATO nie je schopné do konfliktu na Ukrajine mocensky zasiahnuť, pretože sa bojí vojny s Ruskom. Nemožno sa diviť. V prípade vojny s Ruskom by sa hrdé a historické mestá ako Londýn, Paríž, Praha, Rím (možno Bratislava) v priebehu hodín zmenili na popol. Ukrajina má pre NATO väčší vojenský význam ako Pobaltie, Slovensko, Česko, Rumunsko a ďalšie stredoeurópske štáty, bez ohľadu či formálne Ukrajina je členom aliancie alebo nie je. Keď NATO (USA) nie je schopné/ochotné bojovať za Ukrajinu, bolo by schopné bojovať za menované štáty? Vynechávam Poľsko, pretože Poľsko by bolo schopné strhnúť do vojny aj iných. Pokiaľ USA potrebovali vojakov členských štátov, aby sa zúčastňovali ich vojen v Iraku, Afganistane a inde vo svete, NATO bolo dobré. Ale aby USA riskovali svoje mestá za štáty „o ktorých ani nevieme, kde ležia“ (Chamberlain v roku 1938 po Mníchove), je veľmi nepravdepodobné. Ale načo je nám potom také NATO?
Problém je iný
Ak Rusko vyhrá ukrajinský konflikt – a vývoj na bojisku k tomu smeruje – geopolitický vplyv Ruska v Európe sa zvýši. Prezident Putin sa potom môže vrátiť k svojim požiadavkám na Bidena z decembra minulého roku, aby sa USA a NATO vojensky vrátili k stavu z mája 1997. Čiže rozšírenie NATO na východ sa fakticky zruší. Nielen to. Všetky medzinárodné zmluvy v tomto priestore nadobudnú inú váhu a zrušenie niektorých nebude nepredstaviteľné. Na Slovensku sa už objavila zmienka, že medzi také by mohla patriť aj Trianonská zmluva (kliknúť TU). Pre Maďarsko je zmluva vrchol tragédie, pre Slovensko základ našich hraníc.
Ruská koncepcia integrácie štátov je iná než západná, reprezentovaná Európskou úniou. V ruskej koncepcii štáty nestrácajú veľkú časť svojej suverenity ako v EÚ, ale musia preukázať svoju samostatnú životaschopnosť. Životaschopné štáty vstupujú do integračného zoskupenia a rozvíjajú vzájomnú integráciu, zachovávajúc si životaschopnosť. Aj pre takéto štáty je medzinárodná podpora dôležitá. Pozrime sa na súčasnú stratégiu okolo nás. Maďarská vláda zachováva zdržanlivosť v ukrajinskom konflikte, prehnane by sa dalo povedať, že stojí na strane Ruska. Slovenská vláda sa predháňa v službičkovaní americkej strane, nie iba prehnane stojí na strane USA. Ak výsledok ukrajinského konfliktu posilní postavenie Ruska, ktorý štát má väčší predpoklad dostať ruskú podporu? Upozorňujem, že zintenzívnenie slovenskej podpory neprivedie USA k víťazstvu. Uvedomuje si slovenská vláda, čo je v hre?

Menej inteligentní členovia slovenského establishmentu radšej rozširujú zákony na potláčanie iných názorov. Pravdepodobnosť, že ich rozzúri aj tento názor je tak pol na pol. Ale potreba práve teraz sa zamýšľať nad slovenským osudom je priam existenčná.

AUTOR: Ján Čarnogurský

Sebevrraždda Exvopy, která se dále nechá fackovat | Lumen de Lumine

Sebevrraždda Exvopy, která se dále nechá fackovat

Jsme v rukou nezodpovědných a zaprodanců, se středovou pravicí, která má v sobě bolesti břicha, ale která celkově popírá suverenitu, na kterou je tak hrdá. V navozené slepotě degradovaných lidí dramaticky dominovala. Níže najdete další relevantní úvahu od stejného autora: Slova rusofobie. Cituji ze svých poznámek: Rusofobie má spíše prastaré kořeny. Možná to souvisí s tím, že Rusko vždy představovalo jakousi bariéru liberálnímu kapitalismu a jeho touze po průlomu na východě. V osmnáctém století. mluvilo se o „carském barbarství“, tehdy ve dvacátém století. "bolševického" barbarství", dnes "neocarského barbarství". A myslím, že je do jisté míry relevantní, že Rusko jako celek vyjadřuje určitý odpor vůči homogenizaci se "západními "hodnotami, jak jsou dnes chápány. Rusko potápí svou tisíciletou kulturu v helénském světě, kterou pilo, zvláště po schizmatu. Možná bude užitečné přečíst si vynikající „ Rusofobii “ od Guye Mettana, nakladatele Sandro Teti, s úvodem od Franca Cardiniho.
Sebevražda Evropy, která si dále nechá fackovat
A zatímco USA a EU pracují na nezbytné dokumentaci k prokázání ruských „válečných zločinů“ na Ukrajině (když se říká, že má tvář jako...) a identifikují nové sankce proti 400 ruských „oligarchů“, oznámil von der Leyen, že se EU konečně rozhodla osvobodit od ruských fosilních paliv.
Bylo načase, udělali to, aby se uskutečnil dlouho očekávaný ekologický přechod! Operace Greta tedy nebyla marná, už to není pubertální sen mas řízených institucemi v ekologicky udržitelném transu. Všichni pak souhlasí s tím, že opustí ruskou ropu a špatný plyn a přejdou na americký břidlicový plyn, a koho zajímá, že je více znečišťující než tradiční plyn a že má ničivý dopad na životní prostředí v těžebních oblastech a že nás to stojí více než 30 % "Putinův". Velký Totò by řekl: "A co jsem Pasquale?" zatímco se smál a plácal.
Biden, panečku, nám Evropanům připomíná, že nedostatek potravin bude skutečně nouzový, a aby se stal skutečností a ne jen příslibem, je vhodné přistoupit k sankcím a především k vysílání „humanitárních“ pomoc Ukrajině. Von der Leyen může jen nadšeně schvalovat, natož neustále vyslovovaného Draghiho, připraveného poukázat na to, že na supersummitu NATO, pokud jde o zbraně, znovu potvrdil závazek všech ostatních vlád Atlantického paktu, takže Itálie ze 70 milionů eur za den na vojenské výdaje jde na 100 milionů. Jak recese posměšně vrhá svůj stín na naši blízkou budoucnost.
Ukrajina není v NATO, ale instruktoři už léta opouštějí Vicenzu, aby školili personál na základnách, které jsou jen zdánlivě ukrajinské; a Rusové, kteří si nejsou jistí nesmysly, mnoho z těch struktur je ničí, dobře vědí, že to nejsou ukrajinské vojenské struktury, ale NATO (což naše informace s přilbou samozřejmě dává pozor, aby nám to nedalo najevo). Mezitím nás generální tajemník NATO Stoltenberg informuje, že rozmístí čtyři nové „bitevní skupiny“ (čímž se pobaltské taktické skupiny rozmístěné v Černém moři rozmístí na osm) v zemích svého východního křídla (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko).
„Svobodné“ Evropě, která se nikdy neprojevila jako závislá na USA jako v této situaci, je zabráněno pokračovat v cestě obchodních vztahů s Ruskem, čímž je vážně ohrožena možnost garantovat tyto zdroje dodávek (plyn, pšenice, krmiva, hnojiva atd.), bez nichž je jistou perspektivou ekonomická recese s následným vertikálním poklesem životních podmínek evropských populací. Itálie se zachmuřeně tváří, my, kterým chybí všechno, jen ne větrné turbíny, s Demokratickou stranou, která od první chvíle sklopila helmu na hlavu a směle vede... zadkem ostatních válečnou sestavu.
Evropa tedy jedná proti svým vlastním zájmům, obětnímu beránkovi americké vůle bránit západní okraj euroasijského kontinentu. Stejná Amerika, která opustila Afghánistán, se rozloučila s jakoukoli asijskou vyhlídkou. S tím, že všichni (nebo skoro) věří, že útěk z Afghánistánu byl rozsudkem selhání exportu v těch čtvrtích slavné demokracie (nic společného s těmi „divochy“ a s „divochy“, víte, zločiny nepočítají se téměř za nic); místo toho to bylo jen uznání, že asijská oblast se pro ni nyní stala „zakázanou“.
A tady se dostáváme k věci: unipolární éra vedená Spojenými státy skončila, svět kráčí jako žirafa do éry multipolarity. Formuje se eurasijská oblast, pravda, ne homogenní, ale konvergující na záměru vybudovat proces pod praporem multipolarity: Rusko, Čína, Indie se ubírají tímto směrem; Zdá se, že samotný Izrael je netrpělivý a Turecko už nějakou dobu postupuje samo. A v Africe je vždy snazší najít Čínu a Rusko než Ameriku. K čemuž zbývá jen obdělávat vlastní zahradu (ale i tam má s někým problémy) a svou evropskou závislost.
USA si proto musely na Evropu přitvrdit, nemohly už dále tolerovat, že nadále proplétají obchodní vztahy, jako by se nic nestalo s Ruskem, které už nebylo Jelcinovým. Osa Berlín-Moskva, která ji nejvíce znepokojovala, musela být porušena. Zatím se zdá, že se to podařilo, navzdory německému reptání a váhání a bolesti v zadku železného suverénního Orbana, který trvá na tom, aby byly zájmy lidí, které zastupuje, na prvním místě („Nemůžeme dovolit, aby cenu války platili maďarští Rodiny. To je důvod, proč budeme i nadále oponovat“, prohlásil rozhodně Orbán a odmítl požadavek ukrajinského prezidenta na zaslání zbraní, což je žádost považována za „nepřijatelnou a v rozporu se zájmy maďarského lidu“).
Evropa, která tedy shromáždila americkou ukasu, si vykopala svůj vlastní hrob a nezdá se, že by byla schopna vyjádřit něco, co přesahuje americký horizont, postrádá schopnost „myslet“ na sebe jinak než na tomto horizontu.
Na druhou stranu je pro ni těžké myslet na něco jiného, poté, co ji konfigurace po druhé světové válce umístila do stavu totální atlantické závislosti. A nejde jen o masivní vojenskou kolonizaci (základny rozeseté všude, jen v Itálii více než 100), ale také o tu kulturní kolonizaci, která vyústila v plné přilnutí k americkému způsobu života ("americký způsob života") ... od té doby, co do „osvobozených“ měst vstoupily jednotky hvězd a pruhů, které rozdávaly žvýkačky („cingomme“), cigarety a čokoládu.
Životní styl pak doveden k dokonalosti s tisíci hollywoodskými filmy, které zaplavily naše kina, s hudbou a vším ostatním... až po onu antropologickou mutaci, která doprovází smutné a dekadentní poslední roky, v nichž došel do takové míry degradace z nechtít „rizikové“ definování ženy, protože člověk není biolog, nebo přijmout, že v závodech v plavání žen soutěží sportovci s muži, kteří se „cítí“ ženou (a to je dobré pro sportovce, kteří si jen stěžují, ale nejsou schopni odmítnout soutěžit s fyzický samec, dříve nebo později si zaslouží soutěžit s delfíny v „přechodu“).Americký způsob života, ve kterém dominuje „probuzená“ kultura (o které jsem mnohokrát mluvil), která doslova napadla nervovou strukturu americké společnosti (a na oplátku i naši), která v transhumánním progresivismu nachází nejlepší ideologické krytí svého liberálního globalismu.
Ale jsou to hodnoty Západu? Pro Waltera Veltroniho ano. Kdo jde dokonce tak daleko, že říká, že „invaze na Ukrajinu je válkou proti hodnotám Západu“. Tak ukazuje dobrému Veltroniovi jeho solidní kulturu... Panini a neschopnost rozlišovat mezi hodnotami Západu a „hodnotami“ globálního věku. „Hodnoty“, které považuje za západní (a s ním i celý krásný pokrokový svět), jsou ve skutečnosti ty, které se abstraktně ztotožňují se svobodou a demokracií, s celým balíkem „občanských práv“ (univerzální občanství doplněné pohostinností a zahrnutí migrantů považovaných za hypotézy nového lidství, odmítání hranic a národních států, aby se později stali intervencionistickými pronacistickými ukrajinskými nacionalisty, eutanazie,
Ach ne, drahý náš Obamiano Veltroni, hodnoty Západu, ať už se jim líbí nebo ne, mají velmi odlišný zdroj. To jsou hodnoty, které doprovázely formování západní civilizace, která se nezrodila s triádou sexu, drog a rokenrolu, ale vyvíjela se v průběhu nerovných a slavných staletí a tisíciletí historie, podle kánonu antická tragédie.řec. Věci šly takhle, bod a je to, jiný svět je jistě možný, ale určitě se to týká budoucnosti, ne minulosti.
Nic nelze vymazat, kromě resetování historické paměti ve jménu lidstva, které má být modelováno podle eugenických dystopií diktovaných onou arogantností, kterou staří Řekové nazývali arogance , tou hrdou pýchou, která vede člověka k přecenění svých sil až k tomu, aby přemýšlel. o sobě jako o Bohu a vrhl se jako Prométheus, aby ukradl oheň bohům, ale zjistil, že utrpěl krutý a věčný trest.
Ale možná je to svět, proti kterému neustále zuříme a ke kterému často pociťujeme niternou nenávist (rusofobii), který představuje zdroj úzkosti našeho falešného svědomí?
Včera jsem četl hořký, ale pravdivý kus Andrey Zhok, „ Slepota". Zhok hovoří o dvojí tragédii (geopolitické a kulturní) Západu. Hlásím celý závěr, stojí to za to. „Dnes se evropští lídři nemohou skutečně postavit proti americkým vůlím: nejen kvůli objektivní rovnováze sil, ale také proto, že všechny argumenty, všechny modely, veškerá obraznost, kterou mohou využít, říká jim a jejich voličům jen jediné: „žádný jiný svět je možné". Ostatní, všechny ostatní, všechny doby odlišné od našich, všechny formy lidstva odlišné od našeho – jak je nám ideálně představováno – jsou jen omyly, nepochopitelná ošklivost, dogmatické zbytky. Až dnes nás tato naše zaslepenost vede k tomu, abychom si říkali stále větší a větší lži, a nutí nás být stále více netolerantní vůči těm, kteří hru na tyto iluze nesnesou. A tato zaslepenost nás také činí neschopnými odhadnout skutečné nebezpečí, že budeme nadále věřit, že jsme nepostradatelným středem světa, zatímco bychom se mohli ocitnout v mimořádně rychlé době a být pouze nudnou a zbídačenou periferií amerického impéria. decentralizované a v krizi." (Antonio Catalano)
* * *
Slova rusofobie
Stejně jako k ukojení jeho příšerného hladu bylo třeba každý rok nasytit Minotaura sedmi athénskými chlapci a sedmi dívenkami, tak západní rusofobie krmí své veřejné mínění slovy, která mají za cíl přesvědčit, že Rusové jsou pouze plebejskými poddanými. Tak se stává, že hlava státu tohoto lidu, který, připomeňme, obývá území 57x větší než to italské, není nikdy prezentován jako prezident Ruské republiky, ale čas od času jako car, císař, autokrat, despota a nyní dokonce jako mnohonásobná Hitlerova odpověď; stejně jako velcí ruští podnikatelé jsou pravidelně označováni jako oligarchové.
Před měsícem nás „ Micromega “ vyzvala, abychom se zamysleli nad tím, jak je hluboce špatné mluvit o Putinovi jako o jediném zodpovědném muži, když je místo toho zkušeným zprostředkovatelem často protichůdných zájmů, pocházejících z politického a vojenského establishmentu, z ekonomických mocností a od samotných tajných služeb, ve kterých se vycvičil. A každopádně, ať se nám to líbí nebo ne, volí je přes 70 % ruské populace. Jen abychom zůstali v naší části a použili stejné měřítko, oligarcha Draghi z kolika?
Pokud bychom chtěli použít stejný jazykový kód na svobodnou Ameriku, dobře, pak kromě autokratů a oligarchů... ale Hollywood se postará o jejich očistu jako velkorysé dobrodince a filantropy. V americké „ demokracii “ (dal jsem do uvozovek, protože je to nyní slovo postrádající jakýkoli podstatný význam) existuje politický systém řízený velmi malou elitou založenou na bohatství a zakořeněnou ve velkých rodinách. Můj předsudek?
V roce 2014 byla zveřejněna studie vědců z Princetonské univerzity a Northwestern, ve které byl odhalen „skutečný“ politický systém Spojených států. "Za zjevnou demokracií se skrývá vláda několika lidí, kteří se nestarají o volby lidí." Tedy systém, ve kterém zájmy občanů nejsou zastoupeny, ale řídí je oligarchie bohatých a mocných. Výzkumníci Martin Gilens a Benjamin I. Page provedli svou studii („ Testování teorií americké politiky: Elity, zájmové skupiny a průměrní občané “, publikované v Telegraph) analyzuje data získaná z více než 1800 různých politických iniciativ v letech 1981 až 2002 a vyvozuje z toho, že Spojené státy jsou v rukou těch, kteří také kontrolují ekonomický systém a řídí směřování země, nezávisle nebo dokonce proti vůli většiny voličů.
„Ústředním bodem, který vyplývá z našeho výzkumu, je, že ekonomické elity a organizované skupiny zastupující komerční zájmy mají podstatný a nezávislý vliv na politiku vlády USA – píší Gilens a Page ve zprávě – zatímco masové zájmové skupiny a průměrní občané mají malý nebo žádný vliv. „Jinými slovy, vláda USA přijímá politiku, která upřednostňuje lobbování a zvláštní zájmy“, a nedává zatraceně „občanům.“ Když většina občanů nesouhlasí s ekonomickými elitami a/nebo se zájmy lobby, obecně ztratit, "vysvětlete výzkumníci. Studie dospěla k závěru, že politiky v USA" mají tendenci se přiklánět k přáním společností a obchodních a profesních sdružení."
Časopis „ Forbes “ každý rok sestavuje seznam nejbohatších lidí světa, mezi nimiž jsou Jeff Bezos (Amazon), Elon Musk (Tesla), Bill Gates (Microsoft), Mark Zuckerberg (Facebook), Larry Page ( Google) a pak historici Rockefeller, Rothschild, Soros a tak dále.
Antonio Catalano
Pramen: Chiesa e post Concilio

Britský agent, který byl v popředí podvodu s chemickými útoky v Sýrii, se angažuje i na Ukrajině – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy
Britský agent, který byl v popředí podvodu s chemickými útoky v Sýrii, se angažuje i na Ukrajině

Pamatujete si ještě na rok 2018 a skutečně skvělou inscenaci bílých přileb, které uplatily syrské děti, aby hrály postižené chemickým útokem? Záběry oběhly celý svět, přičemž obrázky byly prezentovány coby „nebohé děti po útoku Asada“. Nicméně později se provalilo, že se jednalo o jedno velké divadlo, které však splnilo počáteční účel. Sýrie byla bombardována.
Tak právě režisér tohoto útoku se nyní neméně angažuje v konfliktu na Ukrajině.
Tajný britský zpravodajský pracovník Hamish de Bretton-Gordon byl v čele podvodu s chemickými zbraněmi v Sýrii. Teď se pro změnu angažuje na Ukrajině.
Zatímco Washington a jeho spojenci v NATO jsou nuceni stát opodál a sledovat postup ruské armády na východní Ukrajinu a obklíčení Kyjeva, američtí a britští představitelé se uchýlili ke znepokojivé taktice, která by mohla vyvolat masivní eskalaci. Po podobných prohlášeních ministra zahraničí a jeho velvyslance při OSN americký prezident Joseph Biden prohlásil, že Rusko zaplatí „vysokou cenu“ za použití chemických zbraní na Ukrajině.
Varování Bidenovy administrativy mrazivě připomínají varování, která vydala administrativa prezidenta Baracka Obamy během špinavé války proti Sýrii vedené Spojenými státy.
Sotva Obama slíbil vojenskou reakci USA, pokud syrská armáda použije chemické zbraně k útoku na opozici podporovanou Západem, ozvaly se opoziční skupiny spojené s al-Káidou a tvrdily, že na civilisty byly svrženy masy sarinu a chlórové bomby. Výsledkem byla série raketových útoků USA a Spojeného království na Damašek a vleklá krize, která málem odstartovala katastrofální válku o změnu režimu. Válku podobnou té, která destabilizovala Irák nebo Libyi.
Při každém větším použití chemických zbraní se objevily známky zinscenování a podvodu ze strany syrské ozbrojené opozice. Jak řekl bývalý americký velvyslanec na Blízkém východě novináři Charlesi Glassovi, „červená linie“ byla otevřenou pozvánkou k operaci pod falešnou vlajkou.“
Prvky klamání byly zvláště patrné v incidentu ze 7. dubna 2018 ve městě Douma, kdy protivládní milice na pokraji porážky tvrdila, že civilisté byli zmasakrováni při útoku chlórem ze strany syrské armády.
Zkušení inspektoři z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) však nenašli žádný důkaz, že by syrská armáda provedla takový útok, což naznačuje, že celý incident byl zinscenován tak, aby vyvolal západní intervenci. Jejich zpráva byla následně vedením organizace cenzurována a inspektoři byli vystaveni pomlouvačné a zastrašovací kampani.
Během syrského konfliktu byl samozvaný „bojovník proti chemickým zbraním“ jménem Hamish de Bretton-Gordon zapojen do mnoha podvodů s chemickými zbraněmi, které udržely válku v chodu a zvýšily tlak na západní vojenskou intervenci.
24. února, jen několik okamžiků poté, co ruská armáda napadla Ukrajinu, se de Bretton-Gordon znovu objevil v britských médiích a tvrdil, že Rusko připravuje chemický útok na ukrajinské civilisty. Od té doby požaduje, aby Ukrajinci dostali příručku, kterou napsal, s názvem „Jak přežít chemický útok.“
Kdo je tedy de Bretton-Gordon a co signalizuje jeho náhlý nástup jako experta na rusko-ukrajinskou válku? Znamená to návrat k nebezpečné americko-britské politice červené linie?
Po měsících zběsilých spekulací o bezprostřední ruské invazi na Ukrajinu byla většina lidí zaskočena, když časně ráno 24. února konečně nastal čas. Média se snažila dát své zprávy do pořádku, zatímco západní vůdci spěchali, aby formulovali koherentní „odpověď“.
Hamish de Bretton-Gordon, veterán britské armády, který byl britskými médii nazván „bývalým špiónem“, nebyl tak zmatený. Za pouhé tři hodiny napsal pro Guardian ohnivý článek, v němž naléhal na USA a Evropu, aby ukázaly ocel tváří v tvář Putinově agresi. Varoval, že Vladimir Putin je mnohem ochotnější převzít NATO než dříve, a obvinil Západ, že stojí stranou v Sýrii a nesmí dělat totéž na Ukrajině.
„Sýrie ukazuje, co se stane, když přimhouříte oči a necháte se příliš ovlivnit pacifisty,“ stěžoval si de Bretton-Gordon. „Ti z nás, kteří se za posledních 30 let podíleli na intervencích v Iráku a Afghánistánu, se dívají na Sýrii a vědí, že jsme to měli udělat lépe. Toto poznání by mělo nyní určovat naši reakci na Putinovu agresi,“ prohlásil.
Ve skutečnosti Washington a jeho spojenci v Sýrii nestáli nečinně; vedli desetiletou zástupnou válku s džihádistickými polovojenskými jednotkami a nálety na Damašek, poté obsadili části země produkující ropu a podrobili její občany ochromujícím sankcím, které jim dodnes odpírají jídlo, elektřinu a životně důležité lékařské zásoby.
Je ironií, že de Bretton-Gordon – jehož profil na Twitteru ho kdysi identifikoval jako člena 77. brigády, oficiální odnože britské armády pro psychologickou válku – je v nejlepší pozici, aby o těchto hrůzách věděl. Nakonec sehrál ústřední roli v propagaci a rozšiřování špinavé války informací o incidentech s chemickými zbraněmi.

Jak odhalil The Grayzone, de Bretton-Gordonovo zapojení do syrského konfliktu sahá minimálně do roku 2013, kdy říká, že byl zapojen do tajných snah propašovat vzorky půdy z oblastí ovládaných opozicí. Tato práce ho nevyhnutelně přivedla do blízkosti džihádistů, kteří dostávají západní finanční prostředky a zároveň těží z výcviku a zbraní NATO.
Zprávy ze současných médií naznačují, že britská zpravodajská agentura MI6 sbírala vzorky v Sýrii právě v době, kdy byl de Bretton-Gordon v Sýrii, což silně naznačuje jeho spojení se zahraničními zpravodajskými službami. Jeden článek jasně uvádí, že účelem odběru vzorků půdy bylo naléhat na americkou intervenci prokázáním vládní viny na údajných útocích chemickými zbraněmi.
De Bretton-Gordon na místě také shromáždil další formy důkazů a dal je k dispozici řadě oficiálních vyšetřování chemických útoků. Nejméně jeden případ – vyšetřování společného vyšetřovacího mechanismu OPCW a OSN (JIM) ohledně údajného útoku chemickými zbraněmi v Talmenes v dubnu 2014 – představoval videa předložená CBRN Taskforce, stínovou organizací, kterou založil v Aleppu, a vykazoval jasné známky padělání.
De Bretton-Gordon dále zpochybnil svou odbornost v oblasti chemických zbraní, když britským médiím řekl, že jakákoliv lednička z regálu může být přeměněna na chemickou zbraň, a nepravdivě tvrdil, že lahve s chladivem R22 obsahují materiál pro improvizované chlórové bomby. „Někdo by mohl jít na skládku, kde lidé ve Spojeném království vyhazují ledničky, sežene spoustu těchto věcí a vyhodí je do povětří,“ tvrdil údajný specialista na zbraně.
De Bretton-Gordon zašel dokonce tak daleko, že navrhl britskému bulvárnímu tisku, že v jakékoli budoucí válce se Západem by Rusko mohlo použít rakety a ruční granáty obsahující vysoce smrtící chemickou bojovou látku ze sovětské éry – Novičok (pozn.: ani by mne neudivilo, kdyby stál tento člověk i za světoznámou kauzou Skripal z r. 2018).
Takové absurdní komentáře a podvody však de Bretton-Gordonovu důvěryhodnost nepoškodily. Jeho proslulost u široké veřejnosti se postupem času jen zvýšila a média ho soustavně líčí jako odvážného ochránce lidských práv, který riskuje svůj život při výcviku místních lékařů a záchranářů.
Při více než jedné příležitosti však de Bretton-Gordon zapojil západní novináře přímo do úsilí MI6 o pozemní zdroje. Například v podcastovém rozhovoru z roku 2014 s Wilton Park, neziskovkou financovanou britským ministerstvem zahraničí, se de Bretton-Gordon chlubil, že je odpovědný za příběh v londýnských Timesech o údajném syrském chemickém útoku ve městě Sheikh al-Maqsood.
„V březnu loňského roku došlo k údajnému útoku sarinem v Sheikh al-Maqsood a já jsem pomáhal deníku Times – muži jménem Anthony Lloyd, který byl bohužel před dvěma týdny zastřelen – pokrýt tento příběh a pokoušel jsem se získat vzorky k analýze a přivézt je do Spojeného království…nebudu zabíhat do podrobností,“ vzpomínal.
Tehdejší premiér David Cameron citoval incident v Shejkh al-Maqsood, aby zvýšil tlak na Damašek, přičemž jako základ svého tvrzení o chemickém útoku syrské armády na město uvedl „obrázek, který mi popsal Společný zpravodajský výbor“.
Po celou dobu špinavé války proti Sýrii se de Bretton-Gordon pravidelně objevoval v médiích a obviňoval syrské a ruské síly z plynových útoků a válečných zločinů a obával se jejich dopadu na budoucí konflikty se Západem.
Posledně jmenovanou roli nadšeně oživil de Bretton-Gordon během války na Ukrajině a agresivně zdůrazňoval hrozbu pro západní země. Jeho poselství bylo v souladu s poselstvím americké administrativy, která měsíce před ruskou vojenskou operací zahájila program přípravy ukrajinského bezpečnostního sektoru na bezprostřední útok zbraněmi hromadného ničení.

V květnu 2021 ministerstvo zahraničí oznámilo, že Washington provádí „virtuální výcvikové cvičení“ s partnery v Kyjevě, včetně domácích bezpečnostních služeb, donucovacích orgánů a záchranářů, s cílem odhalit, reagovat na a vyšetřovat útoky zahrnující zbraně hromadné ničení, protože nedávné události v Evropě jasně ukázaly skutečnou hrozbu cílených útoků zbraněmi hromadného ničení schválenými vládou.
Během cesty se Ukrajinci učili, jak rozpoznat lékařské příznaky svědčící o použití zbraní hromadného ničení, porozumět cyklu útoků při pokusech o atentát zbraněmi hromadného ničení a podniknout konkrétní kroky nezbytné k sebevědomé detekci a reakci na incidenty zahrnující zbraně hromadného ničení. Povolit hromadné zbraně zničení.
Proč byl tento příkaz vydán v tuto chvíli, není jasné, stejně jako nedávné události v Evropě, na které se tisková zpráva odvolávala. Ministerstvo zahraničí možná naráželo na údajný útok Novičokem na ruského opozičního představitele Alexeje Navalného v srpnu 2020. Proč si tento neúspěšný pokus o atentát vyžádal rozsáhlé meziagenturní cvičení v boji proti „cíleným útokům zbraněmi hromadného ničení“, lze jen hádat.
Dodávám, že tím mohli myslet i kauzu Skripal (zde též figuroval Novičok) nebo jakoby náhodou právě vloni po 7 letech reinkarnovanou kauzu Vrbětice, tak náhle vyřešenou.
Ať už je účel amerického výcvikového programu jakýkoli, ukrajinští bezpečnostní pracovníci mohou nyní tvrdit, že jsou schopni odhalit přesné lékařské příznaky svědčící o použití ZHN.
Některá tvrzení ukrajinských propagandistů, kteří již přišli s nejednou lží, podpořila domnělá autorita de Bretton-Gordon, který tvrdil, že ruské útoky chemickými zbraněmi jsou naprosto nevyhnutelné a svou předpověď odůvodnil tím, že Moskva nemá ani morálku, ani skrupule.
Samozvaný odborník na chemické zbraně dokonce varoval, že Putin by mohl použít jaderné zbraně nebo ebolu ke spuštění pandemie „smrtelnější než Covid“. Spekuloval také, že ruské síly by mohly vypustit smrtící virus zabavený v jedné z několika biolaboratoří financovaných Pentagonem na Ukrajině a pak z toho obvinit USA.

Hamish de Bretton-Gordon v The Times of London 5. září 2020 V typickém mediálním vystoupení v londýnské rozhlasové show LBC 10. března de Bretton Gordon prohlásil, že v této fázi není nic mimo hru. Mezi hrůzami, které předpověděl, bylo použití bílého fosforu k zapálení měst.
Aby ospravedlnil svou jistotu, de Bretton-Gordon trval na tom, že v konečném důsledku jediným způsobem, jak dobýt velké město, je použití chemických zbraní. Poukázal na Sýrii, aby podpořil své tvrzení, ale aniž by se zabýval svou vlastní klíčovou rolí při eskalaci tohoto konfliktu manipulací s důkazy a nevědeckým šířením strachu v médiích.
Nyní je de Bretton-Gordon opět v centru agresivních snah eskalovat situaci směrem k jaderně vyzbrojenému Rusku. Pokud jeho role v Sýrii něco naznačuje, mohla by být na cestě řada cynických podvodů.
Ohodnoťte tento příspěvek!

Haben die USA Biowaffen-Labore in der Ukraine? | PI-NEWS
27. marca 2022

Biologické zbrane? biolaboratóriá? Financované z USA? Na Ukrajine? V nemecky hovoriacich médiách hlavného prúdu sa o tom dočítate veľmi málo. Biologické zbrane? biolaboratóriá? Financované z USA? Na Ukrajine? V nemecky hovoriacich médiách hlavného prúdu sa o tom dočítate veľmi málo. Existuje jedenásť (pozri tu), dvanásť, 15 (pozri tu), 25 až 30 (pozri tu a tu) alebo viac ako 30 (pozri tu) takýchto inštitúcií? Čísla sa líšia – v závislosti od zdroja, dátumu a zámeru. Nezáleží na tom: každý jeden z nich by bol príliš veľa. Zatiaľ čo 11. marca na mimoriadnom zasadnutí Bezpečnostnej rady OSN, ktoré bolo zvolané, Rusko obvinilo USA, že porušili „Dohovor o biologických a toxínových zbraniach (BTWC) z roku 1972“ prinajmenšom financovaním týchto laboratórií. podpísané v roku 1975 USA v roku Keď vstúpila do platnosti sila a protiruský tábor skandoval „bizarné konšpiračné teórie“, pár dní predtým bolo jedenásť takýchto laboratórií skutočne vymazaných z webovej stránky ukrajinského amerického veľvyslanectva – takmer (!) bez povšimnutia. Medzitým musela americká ministerka zahraničných vecí Victoria Nulandová, aj keď neochotne, vo svedectve pred americkým senátorom Marcom Rubiom pripustiť, že je to pravda: „Ukrajina má biologické výskumné zariadenia, ktoré nás v skutočnosti teraz dosť znepokojujú ruské jednotky, nad ktorými sa možno ruské sily snažia získať kontrolu, takže pracujeme s Ukrajincami na tom, ako môžeme zabrániť pádu ktoréhokoľvek z týchto výskumných materiálov. do rúk ruských síl, ak by sa priblížili." Ďalšia pohroma pre špičkovú diplomatku a Obamovu dôverníčku Nulandovú, ktorá raz vyvolala rozruch svojim telefonátom „Ser na EÚ“ – a tentoraz to bola pravda, ktorá ju priviedla do rozpakov: Pretože nielen existencia takýchto laboratórií, ale aj obavy, že ruská armáda by mohla zaútočiť na biolaboratóriá a získať dvojité výhody z výskumu so ziskom funkcie, ktorý sa tam vykonáva, sú tiež skutočné. Bolo ho treba čo najviac vymazať a skartovať.

Papež František zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie – TE DEUM HODIE
Papež František zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie

Příspěvky od Hodie 25.3.2022

Lze snad právem doufat, že po necelých 93 letech od okamžiku, kdy Panna Maria sdělila sestře Lucii v klášteře v Tuy svůj požadavek, aby papež zasvětil Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci, se vůle naší nebeské Matky konečně naplnila. Na svátek Navštívení Páně, který je současně kalendářním dnem, kdy byl náš Pán ukřižován, vykonal papež František akt, který mnohé věřící překvapil. Učinil tak po výzvě ukrajinských biskupů, reagujících na válečný stav ve své zemi. To je opravdu prvním papežem, který Mariin apel vyslyšel? Připomeňme si ony podstatné podmínky, které Panna Maria stanovila. Má se jednat o veřejný, slavnostní akt, při němž papež, v jednotě s biskupy celého světa, zasvětí Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Prvním adresátem této výzvy Panny byl Pius XI., za jeho pontifikátu se však zasvěcení Ruska – ani vzdáleně – neuskutečnilo. Rusko sice zasvětil v roce 1952 Pius XII., bylo to však bez součinnosti ostatních biskupů. Nedokonalý byl též akt Jana Pavla II. v roce 1984 a to hned ze tří důvodů – nejednalo se o zasvěcení, ale pouhé odevzdání, přičemž chyběla zmínka o Neposkvrněném Srdci a do třetice všeho nedobrého, Rusko nebylo výslovně zmíněno (v textu modlitby čteme tato slova: „Dej světlo zvlášť těm národům, jejichž zasvěcení a odevzdání od nás očekáváš“).
Františkova modlitba před sochou Panny Marie Fatimské, pronesená večer 25. března na závěr kající pobožnosti v bazilice sv. Petra, však tentokrát všechny náležité aspekty vykazuje: „Matko Boží a Matko naše, proto se svěřujeme tobě a zasvěcujeme tvému Neposkvrněnému srdci nás samotné, církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu.“ Navíc se 21. března obrátil na všechny biskupy, aby se k této konsekraci ve stejnou dobu ve svých diecézích připojili. Lze samozřejmě pochybovat o tom, zda bylo nutné v rámci tohoto úkonu zasvěcení oslabit výlučné postavení Ruska konsekrací dalších subjektů, přinejmenším v případě Ukrajiny je však takové rozhodnutí srozumitelné. Důvodem není primárně ruská invaze, které tato země čelí, ale to, že v době, kdy se Panna Maria ve Fatimě zjevovala (1917) a kdy ohlásila, že přijde o zasvěcení Ruska žádat, byla dnešní Ukrajina z velké části součástí ruského impéria.
Zbývající část modlitby – vlastní zasvěcení nacházíme až v jejím samotném závěru – již však tolik důvodů k radosti nedává. Poetický jazyk místy vykazuje – navzdory několika krásným pasážím něžné mariánské úcty – teologickou mělkost, některé formulace jsou dokonce věroučně zavádějící („víno naší naděje se vyprázdnilo; Ty, která jsi utvářela Ježíšovo lidství“). Bohužel se zásvětná modlitba stala obětí i oblíbených témat papeže Františka, převzatých z pohledu katolické nauky právem kritizovaných dokumentů Laudato si či Fratelli tutti: mj. „uzavření se do svých nacionalistických zájmů; ochránci společného domova; válkou jsme zpustošili zahradu Země; ukaž národům cestu bratrství; učiň z nás tvůrce společenství“. Pojem hřích je v celém textu modlitby zmíněn jen dvakrát, navíc výhradně v tomto sociálně-ekologickém kontextu. Kde jsou hříchy proti Bohu – nevěra, hereze, náboženská svévole, apostaze – které jsou častým zárodkem hříchů proti člověku? O nich není v modlitbě jediná zmínka. Modlitba též zcela mlčí o hříších proti čistotě, které, jak Panna Maria ve Fatimě prostřednictvím nejmladší vizionářky Hyacinty světu sdělila, jsou nejčastější příčinou ztráty věčného života. Z textu úkonu zasvěcení by se mohlo zdát, že jedinými zly, za které se má lidstvo kát, jsou netečnost vůči potřebám druhých (papež vyzývá k ochotě otevřít naše domovy uprchlíkům), hlad, bída a válka. Text jako celek tak trpí – i díky absenci jakékoli zmínky o milosti a primátu nadpřirozených dober – určitým přídechem naturalismu a pelagianismu. Na druhou stranu však nelze vinit autora modlitby z toho, že by nadbíhal jinověrcům okatým potlačováním všeho katolického. Protestanti či vyznavači ekumenismu si text modlitby, přiznávající Panně Marii nadpřirozené výsady, mezi svoje skalpy rozhodně nepřidají.
Není snad nutné znepokojovat se tím, že akt zasvěcení provedl právě František, který – kromě jiných zlořádů, za který je odpovědný – ještě nedávno hostil pohanskou Pačamamu. Copak Pán Bůh neumí psát rovně i do křivých řádků? Nechce nám Hospodin právě touto cestou připomenout, že se běh světa neodvíjí od našich vizí a přestav, ale od Jeho vlastní Prozřetelnosti? V tomto smyslu má papež František pravdu, když říká, že „náš Bůh je Bohem překvapení“.
Nemá cenu spekulovat ani o tom, kdy a jak se – v případě, že akt zasvěcení opravdu plně odpovídá přání Panny Marie – začnou přísliby, dané lidstvu, naplňovat. Kdo očekává okamžitou proměnu světa k lepšímu, doprovázenou výjimečnými úkazy, bude asi zklamán. Nejen proto, že by si takový průběh dalších událostí mohli mnozí vyložit spíš jako plod čísi magie, než nezasloužené Boží milosti, ale i proto, že k završení fatimského poselství zbývá učinit ještě jeden důležitý krok – rozšíření úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie prostřednictvím pravidelné modlitby svatého růžence a pobožnosti pěti prvních sobot. Neviňme z toho papeže, pokud tyto prostředky Boží milosti necháváme z vlastní vůle ležet ladem!
Na cestě k triumfu Neposkvrněného Srdce Panny Marie a slíbenému míru, který je více než jen klidem zbraní, nás tedy patrně čeká ještě nejedna strastiplná míle, na kterých se tma, jež nás momentálně obklopuje, může ještě více prohloubit. Přesto si nenechme vzít radost z nenadálého vývoje, jakož i naději, že navzdory všem případným dílčím nedokonalostem zásvětného aktu papeže Františka (nedostatečný počet biskupů, kteří se k zasvěcení Ruska připojili?), jsme o velký kus blíže obrácení nejen Ruska, ale také – bez toho je vítězství Neposkvrněného Srdce nemyslitelné – Říma. A spolu s ním i celého postkřesťanského Západu, v němž „omyly, jež Rusko rozšíří do celého světa“ mají svůj původní domov a kde se jim dnes daří snad ještě víc, než v samotném Rusku.
Bůh budiž veleben!
Panno Maria Fatimská, oroduj za nás!
Michal Semín

Nicht Pro-Russisch, sondern Pro-Deutsch! | PI-NEWS

PI-NEWS je v komentároch rôznych čitateľov kritizovaná za presadzovanie proruskej tendencie vo vojne na Ukrajine namiesto proamerickej alebo prozápadnej línie. Táto kritika sa vzťahuje aj na moje príspevky. Pravdou je, že ani iní autori PI-NEWS, ako konkrétne Kewil, ani ja nie sme ochotní pridať sa k ohlušujúcemu zboru novej antirusofóbie. Motívy tohto takmer slepého nepriateľského vyhlásenia nemožno hľadať v rozhorčení nad ruskou inváziou na Ukrajinu, ale v nenávisti ľavicovo-libertariánsko-libertariánskeho prostredia na Západe, ktoré dominuje verejnej mienke, k štátu s dosť konzervatívnym pochopenie kultúry a spoločnosti a autoritárske vedenie. Je známe, že Nemecko a veľké časti Západu sú toho pravým opakom. Ale ani PI-NEWS, ani ja nepatríme k tým, ktorí považujú tento stav skazenosti a dekadencie na Západe za dobrý, ale považujú tento stav za katastrofálny a sebazničujúci. To je dôležitý dôvod, prečo nezdieľať nepriateľské heslá s tými, ako sú Habeck, Baerbock alebo Merz, ktorí sú našimi odporcami, ba dokonca nepriateľmi takmer vo všetkých politických problémoch a pozíciách v Nemecku. Ďalším dôvodom odmietnutia v súčasnosti prevládajúceho bezpodmienečného nadšenia pre Ukrajinu je komplexné poznanie histórie vojny a jej geopolitického významu, ktoré netreba preceňovať. Existujú silné náznaky, že po skončení vojenských operácií, ktoré sú teraz pre Rusov predvídateľne úspešné, sa ukáže, prečo Rusko a prezident Putin urobili toto ťažké a závažné rozhodnutie. Určite nie zo svojvôle alebo z nepozornosti. Nie je protiamerické naznačovať, že Bidenova mocenská skupina, ktorá sa pravdepodobne dostala k moci cez volebnú manipuláciu, agresívne presadzovala protiruské záujmy na Ukrajine a stále to robí na krvavú škodu ukrajinskému ľudu. Proamerický nemá nič spoločné so slepou vernosťou a v každom prípade sa týka predovšetkým sympatií s obyvateľmi USA. Rovnako proruský neznamená pro-Putinov alebo kohokoľvek, kto riadi Kremeľ. Sú to skôr sympatie so susednou kultúrou a spoločnosťou, ktorá je historicky v niečom bližšie k Nemecku, ako by si náš nemecký mocenský komplex želal. Rozhodujúcim dôvodom pre postoj PI-NEWS a mňa vo vojne na Ukrajine je však absolútna priorita nemeckých záujmov v tomto konflikte. A prvý výrok preto musí znieť: Nie je to naša vojna! To by nemalo a nemôže nikomu brániť v sympatiách s niektorou z bojujúcich strán. Malo by a musí však zabrániť jednostrannému zásahu do konfliktu dodávkami zbraní a sankciami. Ani jedno nie je v nemeckom záujme, rozumne chápanom ako záujem 80 miliónov Nemcov. Namiesto toho tieto záujmy poškodzuje a v extrémnych prípadoch dokonca ohrozuje existenciu Nemecka. Členstvo v NATO, EÚ a spojenectvo s USA v žiadnom prípade neznamená, že by sa mali ignorovať vlastné záujmy Nemecka. Ale súčasná vláda v Berlíne to robí so súhlasom CDU/CSU. V tomto zmysle PI-NEWS publikuje o vojne na Ukrajine, v tomto zmysle píšem: Nie proruské, ale pronemecké!

Hunter Biden financoval výzkum biologických zbraní v amerických laboratořích na Ukrajině – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy

Hunter Biden financoval výzkum biologických zbraní v amerických laboratořích na Ukrajině

Biologické laboratoře financované americkým Pentagonem, o nichž nám nejprve mainstream tvrdil, že jsou to „fake news“, jsou již nikým nezpochybňovanou realitou. Stejně jako mnohé eskapády Huntera Bidena, o nichž se nesmělo před americkými volbami vůbec psát, za upozornění na ně okamžitě následovala blokace. Zejména pak při zmínce o ztraceném notebooku syna současného amerického prezidenta Bidena.
Nyní mainstream přiznává i to, že vše, co se o Bidenovi mladším psalo, je pravda. Ostatně, blokace této informace již posloužila svému účelu, proto nyní není třeba nic tajit. Již tedy zcela oficiálně vychází najevo, že Hunter Biden je zapleten do financování laboratoří na vývoj biologických zbraní. Korporátní média samozřejmě o všem mlčí, ale umíte si představit ten povyk, kdyby se nejednalo o Bidenova syna, ale o syna Trumpova?
Společnost spojená s výzkumem zisku biologických zbraní na Ukrajině a pojištěním proti pandemii nebyla financována nikým jiným než Hunterem Bidenem. Informace obsažené na jeho ztraceném notebooku se ukázaly jako pravdivé.
Poté, co náměstkyně amerického ministra zahraničí pro politické záležitosti Victoria Nulandová přiznala senátnímu výboru pro zahraniční vztahy, že Ukrajina má zařízení pro biologickou válku, Světová zdravotnická organizace rychle vyzvala ukrajinské představitele, aby zničili vysoce nebezpečné patogeny, aby se zabránilo potenciálním únikům.
Vysoce nebezpečné patogeny? Ty byly nepopiratelně vytvořeny v laboratořích na Ukrajině. USA byly silně zapojeny do vývoje a řízení těchto biolaboratoří na Ukrajině, jak zdůraznila investigativní zpráva NewsPunch.
Smazaný webový článek z BioPrepWatch.com z 18. června 2010, který byl získán national Pulse, obsahoval konkrétní informace o výstavbě laboratoře biologické bezpečnosti úrovně 3 v Oděse na Ukrajině v roce 2005. Článek byl zařazen do čísla 818 časopisu US Air Force Counterproliferation Center’s Outreach Journal.

Bylo vydáno povolení pracovat s bakteriemi i viry první a druhé patogenní skupiny.
Informace obsažené v těchto odhaleních mohly zůstat nepovšimnuty, dokud Dilyana Gaytandzhieva, bulharská novinářka, v roce 2019 neidentifikovala biotechnologickou společnost Metabiota jako hluboce zapojenou do ukrajinských laboratoří.
Není to jen tak ledajaká firma. Tato konkrétní společnost, která je neodmyslitelně zapojena do výzkumu zoonotických chorob se ziskem funkce, také prodává pandemické pojištění, protože je schopna sledovat trajektorii propuknutí pandemií. Společnost je skutečně spojena s výzkumem přínosu koronaviru – napadá mě SARS-CoV-2 – a financovaná nikým jiným než Hunterem Bidenem.
Ruská vláda uspořádala ve čtvrtek tiskovou konferenci, aby zdůraznila zapojení Huntera Bidena do výzkumu biologických zbraní na Ukrajině. E-maily a korespondence získané DailyMail.com z notebooku syna prezidenta Joe Bidena informaci potvrdily. V říjnu 2021 Twitter náhle pozastavil účet The New York Post poté, co noviny informovaly o souborech nalezených na Hunterově notebooku.
Ukázalo se, že společnost Metabiota získala 18,4 milionů dolarů ve federálních kontraktech USA v rámci programu Pentagonu DTRA v Gruzii a na Ukrajině za poskytování „vědeckých a technických konzultačních služeb“, které zahrnují globální terénní výzkum biologických hrozeb, objev patogenů, reakci na ohnisko a klinické zkoušky.
Loni společnost Metabiota se sídlem v San Francisku kuriózně předpověděla téměř 60procentní pravděpodobnost, že dojde k další pandemii smrtelnější než Covid-19. Zdá se, že jsou jak v popředí nemocí vytvořených v laboratoři, tak v poskytování pojištění proti takovým umělým nákazám.
Generálním ředitelem společnosti Metabiota je virolog Dr. Nathan Wolfe. Je členem oficiálního žurnálu kontroverzní EcoHealth Alliance (EHA), společnosti, která stojí v centru výzkumu přínosu pro spike protein koronaviru. Podle svého profilu na LinkedIn Wolfe „byl poctěn… cenou ředitele NIH Pioneer Award“ a je „mladým globálním lídrem Světového ekonomického fóra“. Wolfe je také blízký přítel zhrzené kriminální rodiny Epsteinů.

National Pulse odhalil finanční zprávy investiční společnosti Hunter Biden’s Rosemont Seneca Technology Partners (RSTP), které potvrdily, že financovala společnost Metabiota. A vztah je ještě incestnější: „Bývalý výkonný ředitel a spoluzakladatel RSTP Neil Callahan – jméno, které se mnohokrát objevuje na pevném disku Huntera Bidena – také sedí v Radě poradců společnosti Metabiota .“ Callahan je spoluzakladatelem společnosti Pilot Growth Management , která je současným největším investorem společnosti Metabiota .
Ve výroční zprávě EHA za rok 2014 je Metabiota uvedena jako partner projektu PREDICT Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), který se snaží „předvídat a předcházet globálním hrozbám vznikajících nemocí“.
Americká vláda evidentně pracuje na biologických zbraních, aby odradila své nepřátele, v tomto případě Rusko. Uniklý laboratorní virus Covid-19, který zvláště obohatil anglo-americké farmaceutické společnosti, nevzbuzuje důvěru v Bidenovu administrativu, protože opakovaně odmítla tvrdé důkazy o svém zapojení jako „ruské dezinformace“.

Andrew Huff, bývalý viceprezident EHA, který se stal informátorem, řekl, že byl prováděn vysoce nebezpečný výzkum zisků z funkce a financování řídil jeho bývalý zaměstnavatel.
Partneři EHA obdrželi peníze, Huff dále prozradil, a to nejen od National Institutes of Health a National Institute of Allergy and Infectious Diseases (Tony Fauci), ale také od mnoha dalších vládních agentur, soukromých korporací a nadací, jako je Google, Wellcome Trust a nadace Billa a Melindy Gatesových.
Ministerstvo obrany (DoD) také financovalo EHA. Ve vláknu na Twitteru z 23. ledna Huff tvrdil, že nejen, že je EcoHealth Alliance krycí organizací CIA, ale za Covid jsou primárně odpovědné Spojené státy americké, nikoli Čína. Covid byl americký vědecký program výzkumu a vývoje, z USA byl Covid převeden do Číny“.
„Začátek biologické zbraně Covid-19 byl v laboratoři UNC s Baricem a Shi,“ uvedl Daily Exposé . „UNC“ je Univerzita v Severní Karolíně v Chapel Hill, kde Ralph Baric a Shi Zhengli pracovali na viru jako zbrani.
Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin řekl 21. března na svém kanálu Telegram, že biologické zbraně vyvíjené na Ukrajině působí na reprodukční systém žen, zejména proti ruské populaci a na imunitu určitých etnických skupin.
„Tyto zbraně ovlivňují jak reprodukční funkce žen určité národnosti, tak obecně imunitní systém konkrétní etnické skupiny, způsobují alergie, nesnášenlivost ve vztahu k tradičním potravinám a vystavení nemocem, což vede k oslabení imunity národa. a jeho zánik bez dopadu válek,“ napsal.
Rogozin upřesnil, že od března 2017 do dubna 2018 předsedal vládní komisi pro biologickou a chemickou bezpečnost, která se opakovaně zabývala obklíčením Ruska ze strany amerických biolaboratoří.
„Vedení naší země také není žádným tajemstvím, že účelem těchto biologických experimentů prováděných Pentagonem s využitím biomateriálů získaných od slovanských subjektů na Ukrajině a v dalších zemích sousedících s Ruskem je vývoj ‚etnických zbraní‘ proti ruskému obyvatelstvu. “ dodal Rogozin.

„Téměř dvě třetiny voličů tvrdí, že příběh ztraceného notebooku Huntera Bidena je důležitý a věří, že prezident Joe Biden byl pravděpodobně zapojen do zahraničních obchodních dohod jeho syna,“ zjistil průzkum.
Inkriminovaný obsah na Hunterově notebooku je důležitý, potvrdila většina respondentů v nedávném celostátním průzkumu provedeném společností Rasmussen Reports. Asi 66 procent pravděpodobných voličů uvedlo, že příběh je důležitý, zatímco 48 procent věří, že je velmi důležitý.

odvážna reholníčka,plukovníčka,lekárka,...

Sestra Dreidre zvítězila | Lumen de Lumine
Sestra Dreidre zvítězila

Konečně se jí to podařilo. Sestra Deirdre Byrneová, chirurg, rodinná lékařka a plukovnice ve výslužbě, získala po právní bitvě výjimku z očkování vakcínou Covid z náboženských důvodů. O výjimce rozhodl okresní soud ve Washingtonu, který uznal oprávněnost důvodů, jež jeptiška uvedla proti ministerstvu zdravotnictví, které se ji snažilo donutit k očkování. Případ, který otevírá nové perspektivy. Sestra Deirdre, známá jako "sestra Dede", pracovala jako vojenská lékařka v Afghánistánu. Ve Washingtonu vede klášterní kliniku, kde poskytuje bezplatnou péči potřebným. Sestra Deirdre se staví proti povinnému očkování z morálních důvodů, protože všechny tři vakcíny schválené pro použití v USA "byly testovány, vyvinuty nebo vyrobeny z buněčných linií získaných z potratů", což je v rozporu s jejím náboženským přesvědčením. Jedním z jejích právníků je Christopher Ferrara, zvláštní poradce neziskové právní firmy Thomas More Society, která se specializuje na případy týkající se náboženské svobody. Případ vychází ze zákona o obnově náboženské svobody z roku 1993 a z prvního dodatku ústavy USA, které chrání základní právo na svobodné praktikování náboženství.

Promigrační neziskovky na berlínském nádraží upozorňují, že nepomáhají bělochům – Ukrajinci mají smůlu, pokud nejsou LGBTQ – Nepřikrášlená realita islamizované Evropy
Promigrační neziskovky na berlínském nádraží upozorňují, že nepomáhají bělochům – Ukrajinci mají smůlu, pokud nejsou LGBTQ

Nedávno to byli právě němečtí novináři kdo odhalil, že údajní „afričtí studenti z Ukrajiny“ nikdy žádnými studenty na Ukrajině nebyli. Část z nich se prokazuje falešnými ukrajinskými pasy, část pak falešným dokladem o studiu. Tyto dokumenty se dokonce dají zakoupit i přímo na Ukrajině, kde kšefty s doklady zejména v posledních týdnech nebývale kvetou.
V Německu se tedy již moc dobře ví, že drtivá většina těch, kdo přichází údajně z Ukrajiny a tvrdí, že jsou studenti, žádnými studenty z Ukrajiny nejsou. Část ostatně nemá ani žádné doklady.
Pohled, který zaujal švédského novináře, byl dokonce i pro člověka, pocházejícího ze země, která je symbolem multikulturalismu, přespříliš. Co tedy na nádraží, mimo jiné plném skutečných Ukrajinců, viděl?
Novinář Egor Putilov zveřejnil fotografie uprchlických organizací, které se v Berlíně otevřeně zapojují do rasové diskriminace. Chcete-li, aby vám byla nabídnuta pomoc, musíte být nebílí nebo mít LGBTQ pozadí, podle informací.
„Podpora pro barevné lidi“ je napsáno na ceduli, která ukazuje cestu k zaměstnancům organizace a pod tím je vlajka Pride s textem: „Podpora“. Neziskovka tedy přijímá jen barevné nebo zástupce LGBTQ.

Egor Putilov píše:
„Podivný pohled na hauptbahnhof dnes v Berlíně. Je tu velmi mnoho lidí. Ukrajinské ženy, děti a senioři musí čekat několik hodin na pomoc, ale zároveň je zde specializovaný personál a rychlá složka pro „barevné lidi“ – tj. údajné „africké studenty“ a nebílé migranty prchající z Ukrajiny.“
Pokud tedy nejste černoch, Arab nebo Afghánec nebo třeba trans, lesba či gay, máte u neziskovky smůlu, nepomůže vám. Bílé ukrajinské matky s dětmi jsou tak z pomoci předem vyřazeny. Ideálním klientem neziskovky by pak byl nebinární queer černoch….

Bidenův syn zajišťoval finanční prostředky pro amerického dodavatele biolaboratoře na Ukrajině | AC24.cz

Bidenův syn zajišťoval finanční prostředky pro amerického dodavatele biolaboratoře na Ukrajině

Tvrzení Ruska, že syn prezidenta Bidena Hunter „financuje… biologické laboratoře na Ukrajině“, se podle e-mailů, které si The Post prohlédl, zakládá na pravdě. (Foto: Flickr)

Z trojice e-mailů v nechvalně proslulém notebooku Huntera Bidena – o jejichž existenci v říjnu 2020 exkluzivně informoval deník The Post – vyplynulo, že se podílel na pomoci kalifornskému dodavateli obranných zařízení při analýze vražedných chorob a biologických zbraní na Ukrajině.
Moskva tvrdila, že tajné americké laboratoře pro biologické zbraně na Ukrajině byly ospravedlněním její nevyprovokované invaze do sousední země minulý měsíc. Ve čtvrtek tato obvinění zdvojnásobila a prohlásila, že laboratoře vyráběly biochemické zbraně na příkaz Bidenovy rodiny.
„Sám americký prezident Joe Biden je zapojen do vytváření biolaboratoří na Ukrajině,“ uvedl podle státních médií předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.
„Investiční fond vedený jeho synem Hunterem Bidenem financoval výzkum a realizaci vojenského biologického programu Spojených států. Je zřejmé, že Joe Biden jako jeho otec a hlava státu o této činnosti věděl,“ pokračoval Volodin a požadoval vyšetřování americkým Kongresem a vysvětlení Bílého domu.
Představitelé amerických zpravodajských služeb již dříve odmítli ruskou zprávu jako válečnou propagandu a vysvětlili, že síť ukrajinských biologických laboratoří určených k výzkumu patogenů není tajná a veřejně obdržela finanční prostředky z Washingtonu.

Nicméně nové tvrzení Ruska, že investiční fond prvního syna se podílel na získávání peněz pro projekty biologických laboratoří na Ukrajině, bylo přesné, jak vyplývá z e-mailů zahrnujících jednání Huntera Bidena na Ukrajině, které jako první získal deník The Post a o nichž původně informoval páteční The Daily Mail.
Podle e-mailů nalezených v počítači, který byl v dubnu 2019, kdy Joe Biden kandidoval na prezidenta, opuštěn v opravně v Delaware, investoval Rosemont Seneca Technology Partners 500 000 dolarů do sanfranciské společnosti Metabiota zabývající se výzkumem patogenů a další miliony získal prostřednictvím firem, mezi nimiž byla i Goldman Sachs.
Hunter představil Metabiotu úředníkům ukrajinské plynárenské společnosti Burisma, kde byl členem představenstva, kvůli „vědeckému projektu“ zahrnujícímu biolaboratoře na Ukrajině, ukazují e-maily.
V poznámce jednoho z úředníků společnosti Metabiota adresované synovi tehdejšího viceprezidenta v roce 2014 se uvádí, že společnost by mohla „prosadit kulturní a ekonomickou nezávislost Ukrajiny na Rusku“.
Viceprezidentka společnosti Metabiota Mary Guttieriová psala Hunterovi o geopolitických otázkách týkajících se výzkumu společnosti v bývalé sovětské republice také v dubnu 2014, dva měsíce poté, co Rusko napadlo a anektovalo oblast Krymu.
„Jak jsem slíbila, připravila jsem přiloženou zprávu, která poskytuje přehled o společnosti Metabiota, o našem angažmá na Ukrajině a o tom, jak můžeme potenciálně využít náš tým, sítě a koncepty k prosazení kulturní a ekonomické nezávislosti Ukrajiny na Rusku a k její další integraci do západní společnosti,“ stálo v její zprávě.

O několik dní později napsal jednatel společnosti Burisma Vadym Pozharskyi Bidenovi o „jak jste nazval projekt ‚Věda Ukrajina'“.
„Jak jsem pochopil, Metabiota byla subdodávkou pro hlavního dodavatele ministerstva obrany B&V [inženýrská firma Black & Veatch],“ stálo v jeho e-mailu. „Jaký druh partnerství Metabiota na Ukrajině hledá?“ zeptal se.
Později v roce 2014 USA přidělily společnosti Metabiota 23,9 milionu dolarů, přičemž 307 091 dolarů bylo přiděleno na „ukrajinské výzkumné projekty“, jak ukázaly záznamy o vládních výdajích.
Mladší Biden se investorům chlubil, že jeho společnost zorganizovala financování společnosti Metabiota a pomohla jí „získat nové zákazníky“ včetně „vládních agentur“, jak vyplývá z e-mailů.
V roce 2010 byla společnost B&V pověřena americkou Agenturou pro snižování obranných hrozeb, aby v Oděse vybudovala laboratoř, která by „vylepšila stávající vládní dohledové systémy pro odhalování, hlášení a reakci na bioteroristické útoky, epidemie a potenciální pandemie“, uvádí se na internetových stránkách společnosti.
Podniky Huntera Bidena zvedly obočí bývalému důstojníkovi CIA.

„Jeho otec byl viceprezidentem Spojených států a měl na starosti vztahy s Ukrajinou. Proč byl tedy Hunter nejen ve správní radě podezřelé ukrajinské plynárenské firmy, ale také je spojil se společností pracující na výzkumu biologických zbraní?“, řekl listu Mail Sam Faddis.
‚Je to zřejmý pokus ruské propagandy toho využít. Nic to však nemění na tom, že se zdá, že je zde skutečně něco, co je třeba prozkoumat.

„Proč je Hunter Biden uprostřed toho všeho? Proč je v centru dění zhrzený syn viceprezidenta – chlapík bez znatelných schopností a závislý na kokainu?“ ptá se.
Dvaapadesátiletý Hunter Biden je nadále federálně vyšetřován kvůli možným daňovým podvodům. V roce 2018 se vyšetřování rozšířilo a zkoumalo, jak se jeho mezinárodní obchodní aktivity coby lobbisty a investora prolínaly s politickou kariérou jeho otce. Ten obvinění z nekalých praktik odmítl.
Zdroj: nypost.com

La Commission européenne n'a pas de stratégie spécifique concernant la lutte contre la christianophobie - Le Salon Beige

Európska komisia nemá konkrétnu stratégiu boja proti kresťanofóbii Autor: Michel Janva, 23. marca 2022 1 komentár Európska komisia nemá konkrétnu stratégiu boja proti kresťanofóbii Dňa 14. decembra 2021 sa europoslanec RN Jean-Paul Garraud pýtal Európskej komisie na jej stratégiu týkajúcu sa boja proti kresťanofóbii: Už sedem rokov sa prenasledovanie kresťanov na celom svete neustále zvyšuje. Tento fenomén sa v súčasnosti vyváža až do Európy a Francúzska, kde najmä počet násilných činov neustále narastá. Organizácia pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe tak medzi rokmi 2019 a 2020 identifikuje 70-percentný nárast protikresťanských nenávistných činov. Procesie napadnuté, kostoly znesvätené, kňazi a veriaci s podrezanými hrdlami, vianočné trhy terčom útokov džihádistov, to, čo zažívajú katolíci vo Francúzsku, sa čoraz viac podobá tomu, čo zažívajú kresťanské menšiny v moslimských krajinách. Tento jav súvisí s neustále sa zvyšujúcim príchodom nových populácií do Európy, najmä z moslimských krajín, ktoré nemajú túžbu asimilovať sa európskemu spôsobu života a chcú si presadiť svoj vlastný. 1. Nemyslí si Komisia, že zverejnením príručky „pre inkluzívnu komunikáciu“, v ktorej sú početné odporúčania zamerané na minimalizáciu alebo dokonca popieranie kresťanských koreňov Európy, prispieva k podpore týchto protikresťanských činov? 2. Poskytuje európsku stratégiu boja proti kresťanofóbii, najmä prostredníctvom vymenovania európskeho koordinátora pre boj proti tejto pohrome? Tu je odpoveď, ktorú 8. marca dala pani Jourová, podpredsedníčka Európskej komisie: Článok 10 Charty základných práv Európskej únie zaručuje slobodu náboženského vyznania. Komisia sa zaväzuje zabezpečiť jej dodržiavanie v rámci svojich právomocí. Pravidlá EÚ riešia najmä viaceré formy a prejavy rasizmu a intolerancie vrátane nenávistných činov a prejavov založených na náboženskej príslušnosti. V tomto rámci sa Komisia zaväzuje chrániť kresťanov a členov iných náboženských skupín pred prenasledovaním v rámci EÚ, pričom medzi rôznymi skupinami nebude robiť žiadne rozdiely. Komisia neplánuje konkrétnu stratégiu boja proti kresťanofóbii a neplánuje vymenovať koordinátora zodpovedného za túto otázku. Komisia dôrazne odsudzuje všetky formy násilia. Vnútorné usmernenia, na ktoré sa poslanec odvoláva, sa osobitne zameriavali na zvýšenie povedomia úradníkov Komisie o rozmanitosti európskej kultúry a národov a na podporu inkluzívneho prístupu k európskym občanom bez ohľadu na pôvod a presvedčenie. Tento dokument bol odstránený. Komisia však vyvinula konkrétne stratégie na boj proti antisemitským a antimoslimským činom: CE – Prezentácia Európskej stratégie boja proti antisemitizmu a podpory židovského života – 5.10.2021 EK – Európska komisia menuje koordinátorov pre boj proti antisemitizmu a antimoslimskej nenávisti – 1.12.2015 (archív) 903c5cf23cc41642451251-lesalonbeige-header.jpg

26 mars : Concert de Chants Orthodoxes Russes - Le Salon Beige

26. marca: Koncert ruských pravoslávnych piesní 26. marca o 20:30 - 22:30 hod. Mužský vokálny súbor „Chantres Orthodoxes Russes“, zložený z 10 zboristov, vystúpi na dvoch výnimočných koncertoch v kostole Sainte-Marie-des-Fontenelles v Nanterre v sobotu 26. marca 2022 o 20:30 a v nedeľu 27. marca. 2022 o 16:00 hod Panoráma ruskej liturgickej a kláštornej hudby v podaní mužského zboru „Ruskí ortodoxní kantori“ ilustruje bohatú históriu ruskej pravoslávnej hudby. Vokálny súbor „Chantres Orthodoxes Russes“ pod vedením Serge N. Rehbindera, zbormajstra v ruskom pravoslávnom kostole svätého Serafíma zo Sarova v Paríži, pozostáva z tucta profesionálnych a amatérskych spevákov, ktorí majú svoje triedy vo veľkých zboroch v Rusko a Francúzsko. Spomedzi týchto zborov môžeme spomenúť zbory z Lavry sv. Sergeja pri Moskve pod vedením zosnulého archimandritu Mathieu Mormyla, z ruskej Katedrály sv. Alexandra Nevského v Paríži alebo z Inštitútu sv. Sergeja. Od svojho založenia v roku 2013 sa „ruskí pravoslávni kantori“ venujú ruskému liturgickému repertoáru a najmä dielam veľkých duchovných centier, akými sú kláštor jaskýň v Kyjeve, a najmä lávra Najsvätejšej Trojice. -Serge neďaleko Moskvy. Panoráma hudby, ktorá zaznie, ilustruje bohatú históriu ruskej pravoslávnej kláštornej hudby od upustenia od byzantského spevu na konci 16. storočia. Program sa bude skladať z emblematických piesní vigílií a nedeľnej liturgie, ale aj piesní venovaných Veľkému pôstu a Kristovmu utrpeniu. Príďte si vypočuť posvätné ruské piesne a ochutnajte krásu hudby, ktorá zachováva ruskú tradíciu živými melódiami hĺbky.