Biblia je plná slová neviestka = zrada, nedodrźanie slová.... Či som preto vínna?
Mne veriť nemusiš. Ale DS, autorovi Biblie by si mal, či?

A možno nenadáva!
A možno je blahoslavený milujúci pravdu!

Ducha svatého obdržel tehdejší biskupský sbor. Ustanovila se církev. V písmu, které je inspirované, je jasný příkaz, že máme poslouchat církev. Dokonce i špatné pastýře, ale jejich příkladem se neřídit. Dělám tedy to, co chce Bůh a nikoliv já. Je to tak dobře?
Jen jsem zvědavý, jak u soudu projde někdo, kdo Kristově Nevěstě říká nevěstko. Já mít nevěstu a někdo o ní takhle mluvit, tak mu rozbiju držku.

Je to tak veľmi dobre! Posluchať sa musí! Preto - Oddelme sa od nej!

Opakujem! Biblia je plná slová neviestka = zrada, nedodrźanie slová.... Či som preto vínna?
Mne veriť nemusiš. Ale DS, autorovi Biblie by si mal, či?
Chceš rozbiť DS držku?

Je napísané že Ježiš si ju očistil kúpeľom vody a slova.. že ju bude ďalej očisťovať... Nikde sa nepíše že sa znova zamaze.. chápeš? A svätí sú toho príkladom.. že keď sa raz obrátili už sa len ocistovali viac a viac až boli čistí od všetkých hriechov... Tí boli Kristova nevesta počas celej histórie.. a túto cirkev pekelné brány nepremozu. Tých čo sa držia nemenneho katolíckeho učenia a podľa neho žijú.

Bernadetto, máš dobré postřehy, doufám, že vidíš, že Laco Bajzo a apredsasatoci jsou úplně mimo.
---
Zde je neměnné katolické učení, tak věřili první křesťané, tak věřili světci. Od začátku až do dnešní doby:
1. Poslušnost. Kristus pod trestem vyobcování a věčného za
vržení nařídil poslušnost k Církvi v náboženských (Marek 16,
16) a disciplinárních (Mat. 18, 17) věcech. Kdo slyší apoštoly
(a jejich nástupce), slyší Krista, kdo pohrdá apoštoly, pohrdá
Kristem a nebeským Otcem. (Luk. 10, 16.) Církev je svrchova
ným rozhodčím v náboženských a mravních zásadách soukro
mého a veřejného života. Člověk je v soukromém a veřejném

životě povinen jednati podle náboženských a mravních zásad.
----
Vzdor proti Církvi, porušování církevní jednoty, odpad od
186
Církve bludem a rozkolem je hříchem nejen proti Cirkvi, nýbrž
také proti Kristu, v nějž jsme byli křtem vnitřně tak vštípeni,
že jsme se stali jeho údy a spolu s jinými věřícími jedno mys
tické tělo Kristovo, jeden mystický Kristus. Sv. Irenej píše:
„Ti,kteří činí rozkoly...rvou a trhají veliké a slavnétělo Kris
tovo a ničí je, pokud je to v jejich moci.“** Církevní Otcové
přirovnávají jednotu Církve ke Kristovu nerozdělenému šatu,
kterého se ani jeho vrahové neopovážili rozděliti.“*
Z toho následuje, že mimo pravé Církve není spásy. Kdo je
sám vinen, že není údem pravé Církve, nemůže býti spasen.
Kdo však bez vlastní viny žije mimo pravou Církev, může sice
býti spasen, ale mnohem nesnadněji, nežli v pravé Církvi. Cír
kev je řádná cesta spásy. K věřícím jiného vyznání je katolic
ká Církev zvláště v novější době velmi blahovolná a jaksi vel
komyslná, neúprosně přísná však je k odpadlíkům.
catholica.cz/download/GrivFrKrVCir-r.pdf