Peklo (myslí se: podsvětí), vnější tma, věčná muka
„Jak to, že jsi sem vešel, když nemáš svatební oděv? Svažte mu nohy i ruce a vyhoďte do tmy venku. Tam bude pláč a skřípění zubů“ (Matouš 22,12-13).
„Jděte ode mne, prokletí, do ohně věčného připraveného ďáblu a andělům jeho“ (Matouš 25,41).
Podle slov ct. Nikodima Svatohorce, když po smrti člověk stane na Božím soudu, bude pochválen a veleben Bohem, anděly i svatými, pokud okrášlil svou mysl a svou představivost obrazy světlými, duchovními a božskými. Naopak odsouzen a zahanben bude, naplnil-li svou představivost obrázky vášnivými, hanebnými a nízkými. Hřích, jehož podstatou je sebeláska, dává člověku slast v tomto životě, ale současně mu přináší nesrovnatelně horší utrpení v záhrobním životě. Bohem ustanovený řád se stává pro sebelásku zhoubným a nevyhnutelně vede k trestu.
Ct. Makários Veliký praví: Duše se dostává tam, kam je mysl zacílena a kde má své oblíbené místo. Jak píše archimandrita Jan: Zjevení Církve hlásá - neosvobodí …Více