Stylita
9627

Svatý Prokop zářil příkladem ctností jako slunce

Ze „Života svatého Prokopa“
(Vita s. Procopii minor, 3.4.9.10: Vyd. V. Chaloupecký a B. Ryba, Středověké legendy prokopské, Praha 1953, str. 134-135.140-142)

Zářil příkladem ctností jako slunce

Působením nebeské milosti rozrůstala se v šíř i v dál pověst o ctnostech blaženého Prokopa. Houfně přicházeli lidé z okolí, aby se oddaně poroučeli jeho modlitbám. A on, plný plamenné lásky, obdařený vlídnou pohostinností, půvabně ozdobený svatou rozvážností, čistý bezúhonností, prozíravě milosrdný a pokorný, prozářený mírností, naplněný velikou horlivostí víry, mluvou svatých kázání svlažoval srdce svých posluchačů jako déšť jarní, v pravý čas vylitý,1 a rádlem svého učení s velkým užitkem obracel jejich mysl.
Shromáždil u sebe několik bratří zbožného života a mravů, kteří si duchovně rozuměli a žili ve vzájemné lásce a svornosti. Rozhodl, že se budou řídit mnišskými pravidly a slavit bohoslužbu podle návodu ctihodného otce Benedikta.
Pověst o jeho svatosti se posléze donesla k sluchu českého knížete slavné paměti Břetislava. Ten rozhodl, že se Prokop má stát opatem.
Prokop se však strachoval mít přednost před ostatními. S největší mírností a usilovnou pokorou se všemožně zdráhal, dokládaje, že je člověk nezkušený a nehodný a že není schopen poddaným ukládat povinnost poslušnosti. Za svědka tohoto svého nejvnitřnějšího náhledu se dovolával Boha, neboť jenom ten zná všechno, co je skryté.2 Nakonec se přece jen nechal obměkčit prosbami a všelikým laskavým domlouváním a přemlouváním velmožů. Tak se přes své zdráhání stal opatem. A zcela zjevně na něm spočinula milost Ducha Svatého.
Zakotven na pevném základě ctností a zajištěn svou trvalou vynikající pokorou a láskou, byl tak radostný a plný vlídné dobroty, že ho ti, kdo mu byli poddáni, více milovali, než se ho obávali. Vytrvale jim udílel, všem společně i jednotlivě, spásná napomenutí a mnohá poučení zpestřená příklady z minulosti.
Živil se prací svých rukou, mírnil nouzi chudých a věnoval péči všem zarmouceným, a jako dává zkušený lékař nemocným správný lék, otcovsky jim poskytoval útěchu.
A tak až do konce svého života vynikal svatostí a zářil příkladem ctností v Božím chrámu jako slunce.
1 Srov. Oz 6,3. 2 Srov. Dan 13,42.

sv. Prokop
Narodil se kolem roku 970 v Chotouni u Českého Brodu. Původně byl slovanským světským knězem, stal se benediktinem a později (kolem roku 1009) se rozhodl pro přísnější život poustevníka v lesní pustině u Sázavy. S pomocí knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava I. tam kolem roku 1032 založil klášter a stal se jeho opatem. Zemřel na Sázavě 25. III. 1053 a papež Inocenc III. ho roku 1204 prohlásil za svatého. V sázavském klášteře se pěstovala slovanská bohoslužba jako dědictví po Velké Moravě (až do roku 1096).

zdroj: Liturgie hodin | Dnes – modlitba se čtením
  • Nahlásit

  • Sociální sítě

  • Změnit příspěvek

  • Smazat příspěvek

Stylita
4. července 1204 došlo k oficiálnímu svatořečení svatého Prokopa, poustevníka, spoluzakladatele a prvního opata Sázavského kláštera. Legenda praví, že sv. Prokop vybídl ve snu sázavského opata Blažeje, aby se vypravil za papežem Innocencem III. do Říma. Papež však s kanonizací váhal a přesvědčily jej až pádné argumenty, kdy Prokop ve snu papežovi hrozil pastýřskou holí. A tak byl 4. července …Více
4. července 1204 došlo k oficiálnímu svatořečení svatého Prokopa, poustevníka, spoluzakladatele a prvního opata Sázavského kláštera. Legenda praví, že sv. Prokop vybídl ve snu sázavského opata Blažeje, aby se vypravil za papežem Innocencem III. do Říma. Papež však s kanonizací váhal a přesvědčily jej až pádné argumenty, kdy Prokop ve snu papežovi hrozil pastýřskou holí. A tak byl 4. července 1204 Prokop svatořečen v Římě jako první český světec přímo papežem.
Stylita
Kdysi sloužil jeden kněz v přítomnosti věřících v klášterním chrámě zpívanou mši svatou a mešní zpěvy pronášel tak strojeným hlasem, že byla patrná jeho snaha, aby ho lidé chválili. A lidé opravdu říkali, že zpíval jako anděl. Svatému opatu Prokopovi neušla tato marnivost. I svolal bratry a před nimi pokáral ješitného pěvce takto: “Je nám to líto, milý bratře, že ty, v touze po lidské …Více
Kdysi sloužil jeden kněz v přítomnosti věřících v klášterním chrámě zpívanou mši svatou a mešní zpěvy pronášel tak strojeným hlasem, že byla patrná jeho snaha, aby ho lidé chválili. A lidé opravdu říkali, že zpíval jako anděl. Svatému opatu Prokopovi neušla tato marnivost. I svolal bratry a před nimi pokáral ješitného pěvce takto: “Je nám to líto, milý bratře, že ty, v touze po lidské chvále, se připravuješ o zásluhu z pokorného konání Nejsvětější oběti, a dokonce uvádíš svou duši do nebezpečí. Znáš naše pravidlo, že nikdo nemá být žádostivý po chvále lidské. Zpíval jsi prý jako nějaký anděl. Za to přijmi nyní několik šlehů prutů, aby tě hořkost trestu vyléčila z bažení po lidské chvále.“
Svatý Prokop
U.S.C.A.E.
Apostata je ten, čo zavrhol kresťanskú Vieru. Viera v Trojjediného Boha je základ Kresťanstva. To nie je nadávka, že ste odpadlíčkou t,j. Apostatom. Gréčtina tu nepozná ženský rod.
To, že zatvorená brána je predobrazom trvalého Panenstva Teotokos, je zhoda Cirkevných otcov a tá je neomylná. Beda tomu, kto si je sám sebe učiteľom.Více
Apostata je ten, čo zavrhol kresťanskú Vieru. Viera v Trojjediného Boha je základ Kresťanstva. To nie je nadávka, že ste odpadlíčkou t,j. Apostatom. Gréčtina tu nepozná ženský rod.

To, že zatvorená brána je predobrazom trvalého Panenstva Teotokos, je zhoda Cirkevných otcov a tá je neomylná. Beda tomu, kto si je sám sebe učiteľom.
U.S.C.A.E.
Však bola doslova Chrámom Najvyššieho a Všemohúceho. Brána neživého chrámu mala zostať zatvorená, lebo cez ňu prešiel Jahve, ale živý chrám, čiže Bohorodička Panna Mária mohla byť porušenou. Plytký človek nechápe, že v doslovnom opise je skrytý predobraz, ktorý sa na Teotokos vyplnil.
Medinilla . Flamenco
Michale , mohu ti dosvědčit, že ezoterici,
vidí co se dělo před milony let. tak jako ty
dokládáš svoje doměnky jako pravdu
Písma svatého. Vyjde to na stejno.
Nenadávej mi, to není tebe hodno.
U.S.C.A.E.
V Mene Najsvätejšej Trojice Jedného Boha. Bez toho by satanovi slúžil.
U.S.C.A.E.
Ježiš Kristus je Bohočlovek. Kresťan s pravou náukou, sa tým automaticky odvoláva na Trojjediného Boha, keďže vzýva Boha Syna. Neoslovujte ma menom vy apostata. Že som ezoterik je strašná urážka pre kresťana, chápane zo širšia, nie to pre katolíka. Tých si čítajte vy a mne to nepripisujte.
Medinilla . Flamenco
Ten tomu ničiteli lidských duší, pánů všech lhářů, dal zakůřit. :-)
A to ve Jménu Ježíše Krista Nazaretského.
Medinilla . Flamenco
A to ve Jménu Ježíše Krista Nazaretského !
Ano Michale tak, jest!
Přihlášení
Vytvořit účetZapomenuté heslo?