Si posadnutý?!
Církev jako dům Bible je ve věci jednotlivých údů církve velmi praktická. Přirovnává například jednotlivé věřící ke kamenům, ze kterých se buduje Boží dům (1 Pe 2:5). Dnes stavíme většinou z cihel. Zkusme ale naházet cihly volně na hromadu. Velmi rychle si osekají hrany, budou nepoužitelné, zarostou křovím nebo je někdo brzy rozkrade. Pokud ale cihly naklademe vedle sebe a spojíte je pojivem (maltou), vystavíte z nich pevnou zeď. Zkuste pak ukrást cihlu ze zdi domu. Je to velmi složité. Pokud navíc v domě někdo bydlí, někdo silný, pak je to prakticky nemožné. Jenže jednotlivé kameny nebo cihly jsou tak těsně spojeny, že na jednom bratru stojíte, dva vás podepírají z boku a nakonec další, který je přidán později, stojí na vás. A to se některým lidem hodně nelíbí. Někde se vázat, dovolit někomu se na vás postavit a ještě se znehybnit maltou… Nakonec přijde fasáda a není vás ani vidět a ocitnete se ve skrytu. Ale tak nějak vypadá služba. Už není vidět vás, ale dům, který má sloužit k slávě Boží. Mnozí si ovšem církev představují jako starověcí Izraelité, kteří měli rádi cestující služebníky, kteří byli naprosto volní a svobodní ke službě (Sd 18,14:25). Bůh však tuto svévoli viděl zcela jinak, když ve svém slovu nechal zaznamenat: „V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné“ (17:6). Církev však svého krále má a ten jí odkázal srozumitelné instrukce.