Skutečný příběh
Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem. V mém případě to bylo trochu jinak. Tak před 70 léty v Orlové jako malý kluk při běhání po městě jsem se najednou ocitl ve farské zahradě před otevřeným …Více
Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem.
V mém případě to bylo trochu jinak.
Tak před 70 léty v Orlové jako malý kluk při běhání po městě jsem se najednou ocitl ve farské zahradě před otevřeným oknem v přízemí. Uvnitř se nikdo nehýbal, tak jsem vzal malý kamínek a hodil jsem ho dovnitř. Nic se nedělo, tak jsem to opakoval a když jsem zaznamenal nějaký pohyb uvnitř, tak jsem se schoval do křoví v rohu zahrady. Z druhé strany se objevil veliký člověk v černém, rozhlížel se, ale mě neviděl, tak se vrátil zpět. Zdálo se mi to jako dobrá zábava, tak jsem to opakoval. Jenže pan farář to vzal z druhé strany budovy a lapil mě pevně za ruku. Ve mě byla malá dušička a hrozné představy, co se mnou udělá. Zavře mě do sklepa, z čeho jsem měl hrůzu, ale když jsme minuli vchod do fary a pokračovali jsme dál, tak mě napadla ještě daleko horší možnost, že mě zavede k mému tatínkovi a všechno mu řekne. Hned přes ulici byla cukrárna U Antoníčka a když jsme šli kolem ní, tak jsme nepokračovali dál, ale jsme …Více
V mém případě to bylo trochu jinak.
Tak před 70 léty v Orlové jako malý kluk při běhání po městě jsem se najednou ocitl ve farské zahradě před otevřeným oknem v přízemí. Uvnitř se nikdo nehýbal, tak jsem vzal malý kamínek a hodil jsem ho dovnitř. Nic se nedělo, tak jsem to opakoval a když jsem zaznamenal nějaký pohyb uvnitř, tak jsem se schoval do křoví v rohu zahrady. Z druhé strany se objevil veliký člověk v černém, rozhlížel se, ale mě neviděl, tak se vrátil zpět. Zdálo se mi to jako dobrá zábava, tak jsem to opakoval. Jenže pan farář to vzal z druhé strany budovy a lapil mě pevně za ruku. Ve mě byla malá dušička a hrozné představy, co se mnou udělá. Zavře mě do sklepa, z čeho jsem měl hrůzu, ale když jsme minuli vchod do fary a pokračovali jsme dál, tak mě napadla ještě daleko horší možnost, že mě zavede k mému tatínkovi a všechno mu řekne. Hned přes ulici byla cukrárna U Antoníčka a když jsme šli kolem ní, tak jsme nepokračovali dál, ale jsme …Více
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
ekans Ptal jste se mě, proč nemám vnuky. Mám děti, ale vnuky ne. Tak se to přihodilo. Kdysi by to bylo považováno za neštěstí, ale s ohledem na to co nás čeká a nemine, snad to je tak lepší. Přicházejí doby velice zlé a také proto, že lidé stratili úctu ke starším.
Alena Irena Franěk
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Myslím, že pan majs není tedy pro nikoho ,,děda,,. Nebo jste Vy jeho vnuk, pane ekansi ?
evidentně jsi si s toho nevzal ponaučení
gvendolina
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Janko 333 Ty si sa do ich príbehov zamotal,kde sa dvaja rozprávajú,tretí nemá počúvať.
Majs, pozri čo nám tu vyrástlo, ekans sa tvári sa kvietok, ale je to jedovatá burina. Matúš 5:22. Svedomie má aj neveriaci