Lítost. Kým byl Ježíš pro Jidáše

Aby byla lítost obrácením k Bohu (metanoia), musí být nadpřirozená. Je-li člověk smutný, litující sebe sama jen z důvodu pozemského neúspěchu, čili když má lítost, které je schopen i ateista nevěřící v Boha, pak taková lítost nepřivede člověka k Ježíši Kristu Bohu. Má-li člověk lítost jen pozemskou (přirozenou), tak ho po smrti čeká věčné zavržení v pekle. Věčně platí evangelijní pravda, že kdo nevěří v Ježíše Krista jako svého Spasitele a Boha, bude navěky zavržen.
Nadpřirozenou lítostí člověk lituje toho, že ho Bůh naprosto spravedlivě za každý smrtelný hřích pošle do věčného pekla (tj. lítost nedokonalá, která dosáhne odpuštění při svatém křtu a při sv. zpovědi před knězem - zástupcem sv. apoštolů), nebo lituje, víc než sám sebe, toho nevinného Bohočlověka Ježíše Krista, který z lásky ke mně a k lidem tolik trpěl na sv. kříži (tj. lítost dokonalá dosahující odpuštění zejména v hodinu smrti i bez přítomností kněze - málokdo je jí však schopen, neboť člověk i v hodinu smrti normálně víc lituje sebe než Krista). Dokonalá lítost je lítost u toho člověka, který lituje, že svými hříchy způsobil bolesti a smrt Ježíše Krista na kříži. Čili takovou lítost nemají pohani, ani židé, ani muslimové, ani ateisté, neboť ti v láskyplnou oběť Ježíše Krista za mé, tvé, naše hříchy, nevěří. Židé nevěří, že Ježíš byl dobrým, muslimové nevěří, že umíral na kříži, pohané nesmyslně věří v opakované převtělování, ateisté nevěří, že hřích je zlý atd. Čili je nutno konat misii mezi nimi. Když dnešní církevní hierarchie misii nekoná a nepodporuje, těžce hřeší neláskou vůči svým bližním. Kdo nezachraňuje padající do věčného pekla, sám do pekla spadne.

Lítost Jidášova byla přirozená. Nevyšel mu plán, že s Ježíšem Kristem budou zajati a popraveni všichni apoštolé, kromě Jidáše, který nahradí v čele křesťanů Ježíše Krista i apoštola Petra. Nezetlelá řeholní sestra Marie od Ježíše z Agredy vysvětlila, že Jidáš vrátil velekněžím peníze skrze inspiraci od satana. Náhle satan plně pochopil, že Ježíš Kristus je předpovězený Syn Boha (dřív o Božství chudého Ježíše pochyboval a pokládal ho pouze za nejsvětějšího proroka) a že bude-li Syn Boha obětován, on satan ztratí tou přečistou dokonalou obětí do té doby obrovskou moc nad lidmi. Současně, dle mého názoru, chtěl Jidáš od velekněží více peněz za tu špinavou práci - zradu nevinného, a tak sehrál komedii, že peníze vrací. Avšak velekněží Jidášovi naznačili, že už ho nepotřebují a že kdyby moc mluvil a prozradil je, tak ho zabijí. Jidáš nečekal a zabil se sám. Satanovo království se tehdy rozdělilo, rozdvojilo, proto padlo. Satanovi lidští služebníci, 2 velekněží a většina členů velerady usilovali dál Ježíše Krista zabít ze závisti, zatímco satan s démony už ho zabít nechtěli.
Kým byl v očích Jidášových Ježíš Kristus? Asi čarodějem, kterého se však Jidáš nebál, neboť ho Ježíš Kristus hned nepotrestal za krádež peněz ze společného měšce (společné pokladny), když Jidáš lhal, že peníze šetří pro chudé.