Slova o lásce jsou vždy na místě, pokud tě Hoki, sry ahoj Hoki, láska odrazuje, tak o ni příště nepiš a vůbec se nesnaž psát o Boží lásce, když ty v tak jednoduché a triviální záležitosti lásku odmítáš.
Nechtěl jsem, ale teď chci. Ptal jsi se na zpověď. Já tě vetoval ať začneš sám o zpovědi, ale ty nic. Co si o tobě mám pak myslet. Co? Že jen kecáš a jsi nadmíru zvědavý a při dobré …Viac
Slova o lásce jsou vždy na místě, pokud tě Hoki, sry ahoj Hoki, láska odrazuje, tak o ni příště nepiš a vůbec se nesnaž psát o Boží lásce, když ty v tak jednoduché a triviální záležitosti lásku odmítáš.
Nechtěl jsem, ale teď chci. Ptal jsi se na zpověď. Já tě vetoval ať začneš sám o zpovědi, ale ty nic. Co si o tobě mám pak myslet. Co? Že jen kecáš a jsi nadmíru zvědavý a při dobré vůli ti odpovědět se postavíš na zadní, děláš že nerozumíš a nebo že jsem tě nepochopil. Teď k té zpovědi. Proč vůbec se ptáš, kdo co jak má a přitom ty o sobě mlčíš. Proč. Já ti povím o sobě. Snažím se vše Bohu říct. Vše co chápu jako provinění a posledně jako svou slabost a prosbu o pomoc , o milost a požehnání, protože znám sám sebe, jak lehce padám. Vždy mě Bůh vyslyšel. Dokonce i to nevyřčené, nepovažující za tak důležité a nebo opomenuté. Mě zpověď vždy posunula vpřed. Ale ne vždy jsem se chtěl zpovídat, přesto mě duch dovedl ke zpovědi, nedal mi klid. Po zpovědi jako by se prolomily ledy, to nechápající, to neuskutečněné jakoby najednou levou zadní. Ta imunita k hříchu, fantastická. Vše má ale svoje důvody a působení. Časem jsem pochopil, že se musím zpovídat častěji, abych byl blíže k Bohu, méně hřešící. Zpověď je pro mě setkáním s Kristem, kdy se mu svěřím. Má první opravdová zpověď po 21 letech způsobila v mém životě obrovskou proměnu. Od té doby ta proměna neustále působí. Neustále mě Duch v pravý čas vede ke zpovědi, a nedá klid dokud tak neudělám. Zpověď mě vyléčila z mnoha závislostí a špatných návyků. Nejprve jsem měl generální zpověď, kde jsem se vyznal podle Desatera. Časem jsem zjistil, že nemám chuť, ani touhu dělat to co jsem dříve dělal. Bůh se na de mnou smiloval. Najednou jsem neměl potřebu brát drogy, a to jsem 11 let byl na kokainu, marihuany,pervitinu , lsd, extáze, lysohlávce, hašiše. Chlastal jak se dalo, a byl hazardním hráčem, gamblerem. To ani nemluvě kolik jsem poznal žen. Já byl se vším tím co jsem dělal velmi spokojen, bohém. Psal básně a filozofoval . Ale jednou přišel čas, kdy mě hryzalo svědomí. Měl pocit, že to není dobré. Několik let snil o zpovědi, ale když jsem šel kolem kostela tak jsem se bál do něj vstoupit. Byl jsem jako čert co se bojí kříže. Cítil jsem svou nečistotu. Po zpovědi po tolika letech všechny závislosti a neřesti o de mne odešly. Jediné co mi zůstalo bylo kouření. Kouřil jsem 1-2 krabičky denně. Dnes je to ale už rok a půl co nekouřím. Je fakt že jsem díky tomu přibral, už mám 100kg :). Považuji to za dočasný stav. Osobně bych nikdy nepřestal kouřit, ani jiné zlozvyky, ale najednou jako by z ničeho mě to vše postupně přestalo najednou chutnat. Považuji to za milost Boží, protože závislost nejde jen tak vyřešit. Znám spoustu lidí co v tom lítá dál ať dělá co dělá. Já měl tu milost, se vyléčit bez abstinenčních příznaků. To se normálně neděje. Já bych to nikdy nezvládl,nikdy. Ale s Kristem vždy. A to se týká nejen nezřízených úletů na fetu a akoholu, ale jak ted poznávám i na zdrženlivosti. Ty mi doporučuješ ženu, já chci ale Krista. Zpověď mi pomáhá a čím více nechci na zpověď jít tím větší požehnání dostávám když tam jdu. Hřích brání zpovědi, čím více hříchu, tím více odporu ke smíření, více obhajoby své hříšnosti. Ďábel mocně působí když jsem ve hříchu a drží mě silněji, stačí jen paprsek naděje v Krista a pouta se lámou. přemáhat sám sebe je náročné.
Kdo zanedbává zpověď, zanedbává svoji spásu, zanedbává svůj vztah s Kristem. Kdo miluje Krista přemůže svou slabost.
Amen.
