Stylita
61,3 tis.

Papež: Když mluvím o Ukrajině...

Gerard O'Connell: Svatý otče, o Ukrajině : Mnoho lidí ve Spojených státech bylo zmateno vaší zdánlivou neochotou přímo kritizovat Rusko za jeho agresi proti Ukrajině, místo toho dáváte přednost obecnějšímu hovoření o nutnosti ukončit válku, konec vojenské činnosti spíše než k ruským útokům a k obchodu se zbraněmi. Jak byste vysvětlil svůj postoj k této válce Ukrajincům nebo Američanům a dalším, kteří podporují Ukrajinu?

Papež: Když mluvím o Ukrajině, mluvím o lidech, kteří jsou mučeni. Máte-li mučený lid, máte někoho, kdo je mučí. Když mluvím o Ukrajině, mluvím o krutosti, protože mám mnoho informací o krutosti vojáků, kteří přicházejí. Obecně platí, že nejkrutější jsou možná ti, kteří jsou z Ruska, ale nemají ruskou tradici, jako jsou Čečenci, Burjati a tak dále. Jistě, ten, kdo napadá, je ruský stát. To je velmi jasné. Někdy se snažím nespecifikovat, abych neurážel a spíše odsuzoval obecně, ačkoliv je dobře známo, koho odsuzuji. Není nutné uvádět jméno a příjmení.
Druhý den války jsem šel na ruskou ambasádu [u Svatého stolce], což bylo neobvyklé gesto, protože papež na ambasádu nikdy nechodí. A tam jsem řekl velvyslanci, aby řekl [Vladimirovi] Putinovi, že jsem ochoten odcestovat pod podmínkou, že mi umožní malé okno k vyjednávání. [Sergej] Lavrov, ministr zahraničí na vysoké úrovni, odpověděl velmi pěkným dopisem, z něhož jsem pochopil, že to prozatím není nutné.
Mluvil jsem s prezidentem Zelenským třikrát telefonicky. A obecně pracuji s přijímáním seznamů vězňů, jak civilních, tak vojenských vězňů, a ty posílám ruské vládě a odezva byla vždy velmi pozitivní.
Také jsem přemýšlel o cestování, ale rozhodl jsem se: Pokud cestuji, pojedu do Moskvy a do Kyjeva, do obou, ne jen na jedno místo. A nikdy jsem nebudil dojem, že tu agresi zakrývám. Přijal jsem zde v tomto sále třikrát nebo čtyřikrát delegaci ukrajinské vlády. A spolupracujeme.
Proč nejmenuji Putina? Protože to není nutné; už se to ví. Někdy se však lidé zaměří na detail. Každý zná můj postoj, s Putinem nebo bez Putina, aniž bychom ho jmenovali.
Někteří kardinálové odjeli na Ukrajinu: kardinál Czerny jel dvakrát; [Arcibiskup] Gallagher, který je zodpovědný za [vztahy se státy], strávil čtyři dny na Ukrajině a dostal jsem zprávu o tom, co viděl; a kardinál Krajewski šel čtyřikrát. Jel se svou dodávkou naloženou věcmi a minulý Svatý týden strávil na Ukrajině. Chci říct, že přítomnost Svatého stolce s kardinály je velmi silná a já jsem v neustálém kontaktu s lidmi na odpovědných pozicích.
A rád bych zmínil, že v těchto dnech je výročí hladomoru, genocidy, kterou Stalin spáchal na Ukrajincích [v letech 1932-33]. Domnívám se, že je vhodné jej zmínit jako historický předchůdce [současného] konfliktu.
Postoj Svatého stolce je hledat mír a hledat porozumění. Diplomacie Svatého stolce jde tímto směrem a je samozřejmě vždy ochotná zprostředkovat.
zdroj a celý rozhovor: Exclusive: Pope Francis denounces polarization, talks women’s ordination, the U.S. bishops and more
článek vyšel 28.11. L.P. 2022, rozhovor proběhnul 22.11. L.P. 2022
Alexandra Ritzová
Z celého papežova počínání a slov ohledně bojů na Ukrajině je jasně vidět, že má sice dobré srdce, ale chybí mu informace o stavu věcí.
apredsasatoci
Že by sa Pán Boh na svätého otca vykašľal? 🥴
Alexis Nor
Za ukrajinský hladomor je odpovědný především Lev Trockij, velitel Rudé armády.
Stylita
V roce 1925 byl Trockij zbaven funkce, v roce 1927 vyloučen ze strany. 1929 opouští SSSR.
Hladomor na Ukrajině 1932-1933
Nepochybuji ovšem o tom, že Trockij byl zločinec.
Alexis Nor
Byly to dlouhodobé následky působení armády za Trockého na Ukrajině. Nechal totiž odvést z Ukrajiny vlaky tzv.kulaků, totiž většiny sedláků na Sibiř, a Ukrajina přestala být na dlouhá desetiletí produktivní.
Stylita
Zaveruchovi patřili ke statisícům ukrajinských (ale také běloruských, pobaltských, tatarských i ruských) rodin, které byly v době Stalinovy vlády nuceně přemístěny daleko na východ mimo civilizaci, kde měly podle ambiciózních plánů diktátorského režimu rozvinout zemědělství, těžbu surovin a těžký průmysl. První vlna deportací začala ve třicátých letech v době násilné kolektivizace …Více
Zaveruchovi patřili ke statisícům ukrajinských (ale také běloruských, pobaltských, tatarských i ruských) rodin, které byly v době Stalinovy vlády nuceně přemístěny daleko na východ mimo civilizaci, kde měly podle ambiciózních plánů diktátorského režimu rozvinout zemědělství, těžbu surovin a těžký průmysl. První vlna deportací začala ve třicátých letech v době násilné kolektivizace zemědělství. „Kulaci“ vyhnaní ze svých hospodářství žili na Sibiři v zemljankách a sami si museli stavět dřevěné baráky. Další deportace následovaly po druhé světové válce.
Malí „nepřátelé lidu“ – ukrajinské děti, které vyrostly na Sibiři | Paměť národa