Nepřemožitelně zaštítěný korouhví kříže
(Sermo 3, De s. Georgio: PL 144,567-571)
Nepřemožitelně zaštítěný korouhví kříže
Dnešní svátek, moji milí, násobí naši radost z velikonoční slávy, jako když drahokam zdobí svým ušlechtilým třpytem zlato, do kterého se zasazuje.
Z jednoho vojska byl rovnou přeřazen do jiného, neboť hodnost pozemského velitele, kterou zastával, vyměnil za službu v armádě křesťanů a jako její vskutku zdatný voják nejdřív rozdal všechen svůj majetek chudým, aby se zbavil břemene pozemského jmění, a pak svobodný a volný, oděný v pancíř víry, se jako horlivý válečník Kristův vrhl do samého středu nejlítějšího boje.
Těmito slovy se nám dostává jasného poučení, že nelze udatně a jaksepatří bojovat na obranu víry těm, kdo se bojí, že přijdou o pozemské statky.
Zato svatý Jiří, zanícený ohněm Svatého Ducha a nepřemožitelně zaštítěný korouhví kříže, se pustil do boje se zlým králem takovým způsobem, že v tomto poddaném Knížete všeho zla přemohl jeho samého a všem Kristovým bojovníkům dal příklad statečnosti, aby si i oni počínali zmužile.
Byl při tom zajisté nejvyšší a neviditelný rozhodčí. Ten ve svém svrchovaném rozhodování dopustil, aby bezbožná ruka nabyla ve své zběsilosti vrchu. A tak vydal tělo svého mučedníka do rukou vrahů. Ale jeho duši, která nalezla oporu v nedobytné tvrzi víry, obehnal hradbou své neúnavné ochrany.
Milovaní bratři, tohoto bojovníka nebeského vojska bychom neměli jen obdivovat, ale také napodobovat. Nuže, vzpružme ducha připravenou trofejí nebeské slávy. Bude-li naše srdce upnuto k pomyšlení na ni, nezakolísáme, ani když se bude obmyslný svět vemlouvat do naší přízně, ani když nepochybně bude soptit hrozbami protivenství.
Očisťme se tedy podle Pavlova příkazu od každé poskvrny těla i ducha,1 abychom směli jednou vstoupit do onoho příbytku blaženosti, k němuž nyní toužebně upíráme svůj duchovní zrak.
Opravdu každý, kdo se chce v Kristově stánku, kterým je církev, obětovat Bohu, musí si po omytí v koupeli svatého křtu také obléci pestrý šat ctností, neboť je psáno: Tvoji kněží ať si obléknou spravedlnost.2 Kdo se křtem v Kristu znovu narodí jako nový člověk, nemá si oblékat to, co patří ke smrtelnosti, ale má odložit starého člověka a obléci nového3 a žít obnovený úsilím o čistý život.
Tak zajisté, když jsme se očistili od poskvrny starého hříchu a skvíme se jasem nového života, opravdu důstojně slavíme velikonoční slavnost a pravdivě následujeme příklad svatých mučedníků.
1 2 Kor 7,1. 2 Žl 132 (131),9. 3 Srov. Ef 4,22.24.
zdroj: Denní modlitba církve
