ceskapozice.lidovky.cz/recenze/fasisticky-puvo…

Fašistický původ západního liberalismu
I fašismus s lidskou tváří chce všechno řídit, ale politické odpůrce nezabíjí, nezavírá, pouze diskredituje a omezuje jim svobodu projevu.
Benjamin Kuras

Dnešní politicky korektní západní liberalismus má fašistický původ, tvrdí konzervativní americký novinář Jonah Goldberg. Ten se poprvé proslavil spoluprací na obhajobě Moniky Lewinské proti bývalému americkému prezidentu Billu Clintonovi. Bojoval za ni, jak rád říká, „v zákopech Clintonových kalhot“. Není tedy divu, že Clintona – ale především Hillary Clintonovou – považuje za hlavní aktéry současného „liberálního fašismu“.
Ten bychom možná nazvali fašismem s lidskou tváří. Takovým, co sice také chce všechno řídit, ale politické odpůrce nezabíjí ani nezavírá, pouze diskredituje jako osobnosti a omezuje jim svobodu projevu. Jak v západních demokraciích – konkrétně v USA – vznikl, je námětem Goldbergovy pozoruhodné knihy Liberal Fascism: The Secret History of the Left from Mussolini to the Politics of Meaning (Liberální fašismus. Tajné dějiny levice od Mussoliniho po politiku smyslu).
Zdroj inspirace
„Politika smyslu“ je módní termín, který už několik desetiletí razí manželský pár Clintonů. Dávání „smyslu“ politice je moderní levicová metoda sjednocování pod praporem nadšeného „progresivismu“ a vylučování „neprogresivních“ osobností na okraj společnosti. Taková ta umírněná forma totalitního „kdo nejde s námi, je proti nám“.
Clintonovi ji převzali od Johna Fitzgeralda Kennedyho, ten od Franklina Delano Roosevelta a ten od Woodrowa Wilsona. A ten od Benita Mussoliniho, autora pojmu „totalitarismus“, jímž tento levicový socialista tělem i duší, mínil totální zapojení všech pro společný cíl. Veškeré hlásání a prosazování „společných cílů“ je podle Goldberga stěžejním prvkem fašismu, i kdyby byl benevolentních metod. Jeho hlubší kořeny sahají zpět do Francouzské revoluce a k romantickým idejím Rousseauovým.
Mussolini svoje metody vládnutí odvodil od amerického filozofického pragmatismu, jehož základním heslem bylo „co je užitečné, to je pravdivé“
Americký liberalismus, tehdy si říkající progresivismus, se ve svých počátcích a v základních principech podobal Mussoliniho fašismu, od nějž převzal i několik zásadních idejí a metod. Ten, připomíná Goldberg, byl neskonale benevolentnější a méně krutý než německý nacismus, spoluprací s nímž se nakonec u amerických liberálů zdiskreditoval. Do té doby však byl pro ně obdivovaným zdrojem inspirace. Byl také (stejně jako komunismus) stoprocentně levicový, antikapitalistický a protináboženský, připomíná Goldberg těm, kdo rádi označují fašismus za extrémní pravici.
Vliv pragmatismu
Mussolini se nikdy nepřestal označovat za socialistu a hlásil se k třídnímu boji, vůli lidu, podřízenosti jednotlivce národu a státu a ke státní regulaci průmyslu. Jako první v Evropě zrušil šlechtické tituly, zavedl osmihodinový pracovní týden a zaručenou minimální mzdu, dělnické výbory v podnicích a vládních institucích, progresivní daň znamenající jednorázové částečné vyvlastnění kapitálu a pozemků, znárodnění církevních majetků a podobné socialistické výdobytky.
Jako někdejší člen Socialistické internacionály (spolu s Leninem) Mussolini přesunul svou verzi socialismu nazvanou fašismus nikoli doprava (jak se domnívají mnozí historici), nýbrž do populismu, vysvětluje Goldberg. Mussolini byl také autorem dnes na levici opět populární teorie „třetí cesty“ mezi kapitalismem a socialismem.
Svoje metody vládnutí odvodil od amerického filozofického pragmatismu, jehož základním heslem bylo „co je užitečné, to je pravdivé“. Za „proroka pragmatické éry v politice“ Mussoliniho označovaly vlivné americké publikace dvacátých let 20. století.
Fašistické prvky
Goldberg definuje fašismus jako „názor, že každý koutek a každá skulina společnosti by měly pracovat společně v duchovní jednotě na společných cílech, na něž dozírá stát“. Čili jak jej definoval Mussolini, „vše ve státě, nic mimo stát“. Na tomto principu Wilson budoval USA po první světové válce. S mnoha znatelně fašistickými prvky zavedenými za války, jichž Goldberg vypočítává dlouhou řadu.
Fascinace mocí, s vírou, že moc je vždy pozitivní a její růst, upevňování a rozšiřování přirozeným evolučním vývojem řízeným Bohem, v němž ústavní demokracie je jen mezistupněm a ústava dočasným nástrojem, který bude překonán.
Kult vlastní osobnosti označující sebe za „přirozený projev vůle lidu“ a zároveň „ruku Boží“ a svou politiku za „Boží vůli“.
Hledání „vědeckých“ metod řízení státu, jako je efektivní ministerstvo propagandy, sociální inženýrství všelijakých komitétů a komisí ukázňujících podnikatele do služeb pro stát, statisíce státem placených a odznaky vybavených špehů polofašistickou organizací American Protective League.
Nátlak na média, ekonomickou likvidaci nejméně 75 publikací znemožněním distribuce.
Zatčení odhadovaných 175 tisíc Američanů za „nedostatečné vlastenectví“.
Povýšení ideologie na náboženství vírou, že progresivismus je „aplikované křesťanství“.
Fašistické prvky měl i Rooseveltův oslavovaný progresivistický Nový úděl podepřený vírou většiny politiků, že krize si vyžaduje diktátorské a kolektivistické řešení, ekonomické a politické experimentování, v němž státu se musí dovolit vše, pokud je to z „dobrých důvodů“. Vyhlašování „nových nástrojů moci“, jako byla National Recovery Administration stanovující řemeslníkům a obchodníkům „spravedlivé“ ceny, pořádající organizované vlastenecké průvody, organizující jednotlivce do „komunit“, či „nového světového řádu“.
Kult mládí a činu
V šedesátých letech progresivismus přejmenovaný na liberalismus vtrhl fašistickým stylem na americké univerzity a do ulic. Studentské bouře zahájily poloozbrojené organizace černošských studentů dožadující se výhod a zakládající „černošskou ideologii“ jako předmět výuky. Vzniká „politika identity“, oslavování rasové odlišnosti, dehonestace západní společnosti jako „bělošského imperialismu“ a „buržoazního přežitku“. A nového rasismu, tentokrát protibělošského.
Z žactva Herberta Marcuseho vyrůstají na amerických univerzitách revoluční ideologové, jako je Saul Alinsky, jehož Pravidla pro radikály se stávají návodem pro Novou levici, jak pokrokově organizovat „komunitu“. Podle vzorů, jako je Che Guevara, Fidel Castro, Mao Ce-tung, Ho Či Min. Maova rudá knížka se stává univerzitním bestsellerem. Mezi nejpilnějšími žáky Alinského je radikální studentka Clintonová.
V šedesátých letech progresivismus přejmenovaný na liberalismus vtrhl fašistickým stylem na americké univerzity a do ulic
Opět nastupuje jeden z nejvýraznějších prvků fašismu – kult mládí a činu. Ten vynáší do Bílého domu mytického superhrdinu Kennedyho. Přeměňuje pouliční demonstrace ve státní politiku naléhavosti, společenských změn a národních cílů. K tomu potřebuje vytvářet naléhavosti a krize, jimiž se Kennedyho prezidentství hemží, podle jeho sloganu Velké krize produkují velké muže. Těch Kennedy v prvním roce svého prezidentství vytváří 16 a na jejich řešení zakládá „krizové týmy“ sestávající z „akčních intelektuálů“. Jejich úkolem je vypracovávat změny obcházením demokratického procesu, rekrutovat média do oslavování státu, vytvářet národní jednotu.
USA se staly, Kennedyho slovy, „agentem Božím“ s posláním „vykonávat Boží vůli na zemi“. A Kennedyho období pro Goldberga znamenalo „konečnou evoluci progresivismu do plného náboženství a celonárodního kultu státu“. Jejím nositelem se staly americké univerzity, kde se zrodila dnešní politická korektnost.
Stát vše zařídí
Následný americký prezident Lyndon B. Johnson povýšil Kennedyho mýtus na novou utopickou éru „velkolepé společnosti“, která „spočívá na dostatku a svobodě pro všechny“, vyžaduje „konec chudoby a rasové nespravedlnosti, jimž jsme zavázáni v naší době“. Bude to společnost „sloužící nejen potřebám těla a požadavkům obchodu, nýbrž i touhám po kráse a hladu po komunitě“. Stát vše zařídí, na všechno dohlédne a zaručí každému legitimní štěstí. Na definování a vytváření velkolepé společnosti Johnson zakládá 15 státních výborů.
Mezi konzervativními pauzami Richarda Nixona a Ronalda Reagana propuká progresivismus plnou parou za Jimmyho Cartera a Clintonových. Posiluje splývání velkého státu s velkým byznysem, vede všelijaké pofiderní kampaně za životní prostředí, proti kouření a „sexuálnímu harašení“, za „reindustrializaci“, „národní ekonomickou strategii“, „korporační sociální odpovědnost“, proti zaměstnanecké sexuální, věkové a rasové diskriminaci – všemu, co škodí „společnému dobru“.
Goldbergův „liberální fašismu“ spíš může připomínat pozvolnou cestu ke komunismu
Podle náruživé sociální reformátorky Clintonové USA procházejí „hlubokou duchovní krizí vyžadující konstrukci nového člověka jako součásti celospolečenské obnovy a přestavby vedoucí k nové národní komunitě, která poskytne smysl a autentičnost každému jednotlivci“. Kdyby v tomto cíli nenacházela uplatnění, celý její život by byl zbaven smyslu, přiznává Clintonová.
Pozvolná cesta ke komunismu
Goldberg knihu vydal v roce 2008, takže si ještě nedokázal představit, jak budou USA vypadat pod vládou Alinského nejpilnějšího žáka Baracka Obamy. Jeho soud nad Wilsonovou, Rooseveltovou a Kennedyho politikou může připadat trochu přísný a možná i přitažený za vlasy. Pomůže však možná pochopit, jak se USA dostaly do dnešní pasti politické korektnosti, masivní zadluženosti a ekonomického úpadku.
Goldbergův „liberální fašismu“ spíš může připomínat pozvolnou cestu ke komunismu. Tím se mu však daří děličům totalitarismu na levicový a pravicový dokázat, že oba mají stejnou levicovou podstatu a stejné levicové výsledky. I když jsou, jako ten americký, laskavější než ty druhé. Zda takové zůstanou, se však už nedá stoprocentně zaručit, můžeme se spolu s Goldbergem obávat.
Liberal Fascism: The Secret History of the Left from Mussolini to the Politics of Meaning
(Liberální fašismus. Tajné dějiny levice od Mussoliniho po politiku smyslu)
AUTOR: Jonah Goldberg
VYDAL: Doubleday 2008

Aktivisti marxistického hnutia BLM sa skoro "vyfarbili".
Pod zámienkou boja proti rasizmu bojujú proti kresťanom.

www.lifenews.sk/31883/kristova-socha-…

www.ncregister.com/daily-news/christ-statue-b…

Kristova socha nájdená bez hlavy po najnovších útokoch na katolícke sochy

V reakcii na posledný útok sa miamský arcibiskup pre políciu vyjadril, že znesvätenie Kristovej sochy by sa malo považovať za akt nenávisti voči Cirkvi a viere.
Nedávne série útokov na cirkevné budovy a majetok pokračujú. Vo farnosti v štáte Miami bola nájdená zvrhnutá socha Krista bez hlavy. V meste Colorado Springs zase našli sochu Panny Márie natretú červenou farbou.
V posledných týždňoch sme boli svedkami pokračujúcej série činov vandalizmu a ničenia katolíckych kostolov naprieč Spojenými štátmi vrátane podpaľačstva, dekapitácie a graffiti. Ale zatiaľ čo niektoré incidenty boli zachytené na kameru, vo väčšine prípadov je ešte potrebné odhaliť páchateľov a ich motív.
V reakcii na posledný útok sa miamský arcibiskup pre políciu vyjadril, že znesvätenie Kristovej sochy by sa malo považovať za akt nenávisti voči Cirkvi a viere.
"Neskorý utorkový večer 14. júla alebo skoro v stredu ráno 15. júla bola znesvätená socha Ježiša Krista: Dobrého pastiera; Ježišova hlava bola oddelená od tela," uviedla pre redakciu CNA Mary Ross Agosta, riaditeľka pre komunikáciu Miamskej arcidiecézy.
"Socha sa nachádzala pred kostolom nesúcim rovnaké meno v okrsku Miami-Dade. Polícia bola upovedomená a arcibiskup Thomas Wenski žiada, aby sa prípad vyšetroval ako zločin z nenávisti," dodala riaditeľka pre komunikáciu.
V stredu ráno bola socha nájdená prevrátená a bez hlavy. Otec Edvaldo DaSilva, farský vikár kostola, povedal miestnym médiám, že neverí, že by mohlo ísť o náhodu, pretože so skrutkami podstavca bolo manipulované.
"Museli mať silné ruky, aby ich odstránili," uviedol otec DaSilva pre médiá. "Keď vidím, čo sa deje v našej krajine, predpokladám (že to bolo úmyselné), ale nemáme 100% istotu."
Otec DaSilva povedal, že sa modlí za toho, kto znesvätil sochu.
"Ako kresťanské spoločenstvo sa modlíme za tých, ktorí to urobili, aby im Pán mohol odpustiť a daroval im obrátenie," uviedol DaSilva.
V súčasnosti sa preverujú kamery z farnosti, či je vandalizmus zachytený na páske.
Pri bývalom podstavci sochy je dnes transparent umiestnený farníkmi, na ktorom je uvedené: "BOH vyhrá nad zlom".
Počas utorkovej noci bola posprejovaná červenou farbou aj socha Panny Márie v Katedrále sv. Márie v Colorado Springs. Vandal alebo vandali zafarbili kríž sochy a zrejme aj nechty na nohách.
Otec David Price, rektor katedrály, miestnym médiám odkázal, že škoda "vyzerá skôr ako graffiti než čokoľvek iné" a dodal, že vandal napísal slovo "redrum" na podstavec sochy.
"Redrum", čo odzadu znamená "murder" (vražda), je odkazom na román Stephena Kinga z roku 1977 "Žiarenie".
Otec Price uviedol, že socha už bola predtým poškodená a mesto ju očistilo.
Utorkové incidenty nadväzujú na víkend, kedy sa odohrali podobné činy.
V skorých ranných hodinách v sobotu bola v Tennessee nájdená socha Blahoslavenej matky bez hlavy. V Bostone bola zasa podpálená socha Márie a v Brooklyne bola jej socha posprejovaná slovom "IDOL" (modla).
V ten istý víkend bola podpálená farnosť Ocala na Floride a aj 249-ročná kalifornská misia založená sv. Juniperom Serrom. Z floridského požiaru bol obvinený jeden muž a oheň v Kalifornii je vyšetrovaný ako podpaľačstvo.
V posledných týždňoch protestanti strhli alebo poškodili katolícke náboženské sochy v Kalifornii, Missouri a na ďalších miestach, vrátane niekoľkých sôch sv. Junipera Serru.
Zatiaľ čo niektoré útoky na sochy, najmä v Kalifornii, boli spáchané na verejnosti veľkými skupinami s jasnou politickou príslušnosťou, páchatelia iných činov, vrátané tých na obrazy Panny Márie a Krista, neboli identifikovaní.

F.L.VEK

Máš skúseností aj theodora-maria lebo obidvaja z vás chrlí neustále satan a diabol veľkú špinu z vaších myšlienok,slov ( aj písaním na klávesnicu komentáre všade ) a skutkov neustále šírením ohavných slov hlavne z teba f.l.vek na RKC, Pannu Máriu,svätcov a jediné sväté náboženstvo kresťanský - katolicizmus ( kresťanstvo ). :)
Kto nemá nebeskú Matku nemá ani nebeského Otca.
Posadnutý magor a vypatlanec. :))