@Kallistratos Ale jde to hladce i svižně, v životě, v praxi... Jde to úplně stejně snadno jako psát. Ale tobě ne, tobě chybí jasné odhodlání a statečnost, takže jsi asi komplikovaný, změkčilý. Proto i změkčile vnímáš a píšeš o bolestné zkušenosti, přičemž jde o jednoduchou situaci kohosi podobně ufňukaného. Může přijat tělo Páně jako mnozí jiní, ale má trauma z toho, že mu ho někdo nepoloží na jazýček, jak on chtěl a jak on jedině uznává za přípustné. Přiměřená otužilost dospělého chlapa chybí, jakož i schopnost vyrovnat se s normálními situacemi života. A proto asi píšeš i o necitlivosti, když v době pseudo-pandemie si mnozí kněží ustanovili i mnohem větší omezení v oblasti poskytování svátostí. - Kdyby ti nějaký kněz (jako zde) zcela zrušil svátost oltářní a svátost smíření vyhradil pouze pro lidi v ohrožení života, pak by ses z toho asi podělal nebo by ses usedavě rozplakal (spolu s forgione byste se u toho drželi za ruce). Já jsem si místo toho našel jiného kněze, který byl mnohem statečnější, ochotnější, méně ustrašený a více kněz Kristův, kněz pro věřící.
No a to ostatní, co jsem psal, a co si dovoluješ označit za nepodstatné, je naopak dost podstatné a dost k věci - aby se hošánci neposírali z něčeho, co tak od dob Ježíše prostě bylo. Ježíšem ustanoveno, a drzými relativisty jako jsi ty ignorováno a změněno, proti jasné vůli Boha. - Jen ignorant takovou drzost prohlásí za cosi nepodstatného.
A přijímání s lámáním těla a s pitím krve z kalicha samozřejmě pro lid vyřešeno uspokojivě není, to bych o tom asi z praxe nemusel psát vytýkacím způsobem, že? Nebo-li ukazuješ se navíc jako lhář, nebo jako člověk, který vůbec nezná praxi v katolické církvi. Nebo co je to tvoje "někdy"? 2x do roka přijímání s maličko omočenou hostií?