Je úžasné, že už od dob papeže Řehoře Velikého se mluvilo o konci dob jako o něčem blízkém, a že samotný svatý papež mluvil o tom s velkým přesvědčením.

I apoštolové se ptali Ježíše, kdy přijde zničení chrámu a konec světa, ale Spasitel na tuto otázku neodpovídá. Říká, že den a hodina těchto katastrof jsou známy jen Otci, přičemž lidstvu znát čas posledního soudu je odepřen.

Jen Bůh, který se na věci dívá shora, a před kterým je vše odhaleno, může hodnotit, nakolik se lidské zlo přibližuje k poslední čáře a přivolává tíhu soudu.

Lidská svoboda skutečně ovlivňuje dějiny a může je konec urychlit nebo zpomalit. Jeden jediný dobrý skutek může zastavit trest a jedna jediná zloba může přinést začátek konce. To, co se stane v letošním roce, se může přenést do jiného roku nebo do příštích dob.

Tedy, když si představíme množství lidí od začátku světa až dodnes a nevyčíslitelné množství skutků a zásluh, a myslíme-li na jejich vliv na veškerý morální řád ve světě, tehdy pochopíme, že výpočet posledních dob náleží jedině Bohu.
Blízká či vzdálená znamení konce světa mohou být vzdálena celá staletí, kdy jedna omilostněná duše svými svatými zásluhami vyváží ostatní činy, a tak zadostiučiní Boží spravedlnosti.

Tím se ozřejmuje, proč lidé během mnoha staletí pozorovali znaky konce světa, aniž by se událi...

Zdroj;,Rozjímání,Don Dolindo RUOTOLO