Bude Cirkev na SDM v Kórei ohlasovať Krista, alebo Budhu? II. vatikánsky koncil učí aby sme: „Pri hlásaní slova Božieho neučili nič, čo sa nezhoduje s pravdou evanjelia a s duchom Kristovým
Bude Cirkev na SDM v Kórei ohlasovať Krista, alebo Budhu? II. vatikánsky koncil učí aby sme: „Pri hlásaní slova Božieho neučili nič, čo sa nezhoduje s pravdou evanjelia a s duchom Kristovým
SDM v Kórei budú aj príležitosťou na bratstvo a priateľstvo s budhistami
Soul 10. mája (Fides) „Synodálny“ štýl sa prejavuje nielen v rámci cirkevného spoločenstva, ale je charakteristický aj pre kresťanov, ktorí „idú vpred“, pripravení kráčať spolu so všetkými ľuďmi dobrej vôle za budovaním lepšieho sveta. Práve s týmto presvedčením budú mať Svetové dni mládeže, ktoré sa budú sláviť v roku 2027 v Kórei, aj konotáciu medzináboženského stretnutia a budú priaznivou príležitosťou na budovanie pút priateľstva a bratstva s veriacimi rôznych vierovyznaní.
Preto pri príležitosti budhistického sviatku Vesak poslal Mons. Peter Soon-taick Chung, arcibiskup Soulu a predseda kórejského organizačného výboru Svetových dní mládeže, posolstvo budhistickej komunite, v ktorom zdôraznil túžbu po jednote medzi rôznymi náboženskými spoločenstvami vzhľadom na Svetové dni mládeže v Soule 2027.
Toto posolstvo, adresované Kórejskému budhistickému rádu Jogye, vyjadruje „úprimné blahoželanie pri príležitosti 2568. výročia narodenia Budhu“ a vyjadruje nádej, že „podobne ako žiarivé svetlo, ktoré vyžaruje z deväťposchodovej pagody chrámu Hwangryong a lampióny, ktoré zdobia okolie Gwanghwamuna, nech hlboké Buddhovo učenie žiari na celý svet.“
BISKUP PAVOL, SLUHA SLUHOV BOŹÍCH, SPOLU S OTCAMI SVÄTÉHO KONCILU, NA VEČNÚ PAMÄŤ „V našej dobe, keď sa ľudské pokolenie stále viac zjednocuje a vzťahy medzi jednotlivými národmi stávajú sa tesnejšími, Cirkev skúma pozornejšie svoj postoj k nekresťanským náboženstvám. Majúc povinnosť napomáhať jednotu a lásku medzi ľuďmi, ba aj medzi národmi, všíma si tu predovšetkým to, čo je ľuďom spoločné a čo ich vedie k vzájomnému spolunažívaniu.
Lebo všetky národy tvoria len jedno spoločenstvo, majú ten istý pôvod, pretože Boh dal prebývať celému ľudskému pokoleniu na celom povrchu zemskom, a majú aj spoločný konečný cieľ, Boha, ktorého prozreteľnosť, prejavy dobroty a spasiteľné úmysly sa rozprestierajú na všetkých , kým sa vyvolení nezhromaždia vo Svätom meste, ktoré bude osvetľovať sláva Božia a v ktorého svetle budú kráčať národy….“
„Tak prívrženci hinduizmu skúmajú tajomstvo Božie a ho vyjadrujú nevyčerpateľnou plodnosťou bájov a prenikavými filozofickými úsiliami. Hľadajú oslobodenie od úzkostí našej existencie asketickým spôsobom života alebo hlbokým rozjímaním, alebo utiekajúc sa k Bohu s láskou a dôverou.
Budhizmus vo svojich rozmanitých formách uznáva základnú nedostatočnosť tohto menlivého sveta a učí ceste, ktorou by ľudia mohli s nábožnou a dôverivou mysľou dosiahnuť stav dokonalého oslobodenia alebo dôjsť k vrcholnému osvieteniu, či už vlastným úsilím alebo vďaka pomoci zhora. A tak aj iné náboženstvá, ktoré nájsť všade na svete, sa rozličným spôsobom snažia odpomôcť nespokojnosti ľudského srdca, predkladajúc rozmanité cesty, to jest učenia, životné pravidlá a posvätné obrady.
Katolícka Cirkev nič nezavrhuje z toho, čo je v týchto náboženstvách pravdivé a sväté. S úprimnou úctou hľadí na oné spôsoby konania a správania, na pravidlá a učenia ktoré sa síce v mnohom líšia od toho, čo ona sama zachováva a učí, no predsa sú nezriedka odbleskom tej Pravdy, ktorá osvecuje všetkých ľudí. Cirkev však ohlasuje a je povinná neprestajne ohlasovať Krista, ktorý je „cesta, pravda a život“ (Jn 14, 6), v ktorom ľudia nachádzajú plnosť náboženského života a v ktorom Boh zmieril so sebou všetko.
Preto Cirkev povzbudzuje svojich synov a dcéry, aby s múdrosťou a láskou vydávali svedectvo o viere a kresťanskom živote, nadviažuc dialóg a spoluprácu s vyznávačmi iných náboženstiev, a uznávali, chránili i zveľaďovali duchovné, mravné a spoločensko – kultúrne hodnoty, ktoré sa u nich nachádzajú.“…
„Preto nech všetci dbajú o to, aby pri vyučovaní katechizmu a pri hlásaní slova Božieho neučili nič, čo sa nezhoduje s pravdou evanjelia a s duchom Kristovým.“
Pripravil: A. Čulen Z knihy Dokumenty II. vatikánskeho koncilu (2. časť): O postoji Cirkvi k nekresťanským náboženstvám (Nostra aetate)
24. K budhismu, částečně očištěné samostatné variantě hinduismu, deklarace uvádí, že „ve svých rozmanitých formách uznává radikální nedostatečnost tohoto proměnlivého světa. Učí, jakou cestou mohou lidé se zbožnou a důvěřivou myslí buď dojít stavu dokonalého osvobození, anebo – ať vlastním úsilím, ať s vyšší pomocí – dospět k vrcholnému osvícení” (NA 2.2). Jde o obraz budhismu, …Viac
24. K budhismu, částečně očištěné samostatné variantě hinduismu, deklarace uvádí, že „ve svých rozmanitých formách uznává radikální nedostatečnost tohoto proměnlivého světa. Učí, jakou cestou mohou lidé se zbožnou a důvěřivou myslí buď dojít stavu dokonalého osvobození, anebo – ať vlastním úsilím, ať s vyšší pomocí – dospět k vrcholnému osvícení” (NA 2.2). Jde o obraz budhismu, jak ho klamně líčí proslule nepravověrný Henri de Lubac, S.J., to znamená upravený a přikrášlený tak, aby se dal předložit nic netušícím katolíkům. Už se jim však neříká, že protipólem k „radikální nedostatečnosti tohoto proměnlivého světa“ je podle budhistů skutečná a doslovná, abychom tak řekli, „metafyzika nicoty“, podle níž je svět i naše vlastní já pouze zdánlivým bytím (nikoli sice podmíněným a pomíjivým, ale současně skutečným, jako je tomu podle nás křesťanů). Podle budhisty se všecko současně děje i neděje, život je trvalá změna prostoupená všeobecným smutkem, který je třeba překonat tak, že si člověk namluví, že všechno je marné, že jediné, čeho je třeba, je zbavit se každé touhy skrze intelektuální iniciaci, gnózi. V tantrickém budhismu tato gnóze překračuje hranice etiky a slušnosti, neboť vyznává údajně osvobozující využívání takzvané „sexuální magie“. Cílem budhistické iniciace je dosažení absolutní lhostejnosti vůči všemu, nirvány („zmizení“ či „zánik“), konečného stavu absolutního zbavení se všeho, kdy všechno je prázdnota sama, pokoj naprosté vyprázdněnosti, nebytí, kdy naše já totálně zanikne, rozplyne se v kosmickém celku. To je ten „stav dokonalého osvobození“ či „vrcholného osvícení“, který se Druhý vatikánský koncil odvažuje doporučovat uctivé pozornosti katolíků. --- Toto učí DVK o budhizme. NA je jedna odporná, hnusná, relativistická zlátanina inflitrátov.
V podstate zapiera, čo je naozaj reálne budhizmus. Ale to aj u islamu a rabínizmu urobili. NA je jeden z najstrašnejších dokumentov, aký kedy bol vydaný. Urobili to ale tak pekelne viacznačným jazykom, aby človek tú zlú podstatu neuvidel. Aj tak sa im ju nepodarilo ukryť.
@U.S.C.A.E. Tantrický buddhismus je levé a pravé ruky, když už.... Prázdnota má svůj jas... Je potenciálně tvůrčí.... Forma je prázdnota, prázdnota je forma... To chápe už i dnešní fyzika.... Je ruka Tvým já? Je noha Tvým já. Je trup Tvým Já. Jsou oči, nos, uši Tvým já? V Bibli se píše: 1. Korintským 2, 9Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo …Viac
@U.S.C.A.E. Tantrický buddhismus je levé a pravé ruky, když už.... Prázdnota má svůj jas... Je potenciálně tvůrčí.... Forma je prázdnota, prázdnota je forma... To chápe už i dnešní fyzika.... Je ruka Tvým já? Je noha Tvým já. Je trup Tvým Já. Jsou oči, nos, uši Tvým já?
V Bibli se píše:
1. Korintským 2, 9Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘
V sutře se píše: Proto Šáriputro, v prázdnotě není ani forma, ani počitek, ani vnímání, ani faktory vůle, ani vědomí, ani oko, ani ucho, ani nos, ani jazyk, ani tělo, ani mysl, ani barvy, ani zvuky, ani vůně, ani chutě, ani objekty dotyku, ani mentální objekty. Není tam ani element poznání oka, až do elementu poznání mentálního vedomí. Není tam nevědomí, ani zánik nevědomí, není tam stárnutí a smrt, ani zánik stárnutí a smrti.Není tam ani utrpení, ani příčina utrpení, ani konec utrpení, ani cesta ke konci utrpení, ani poznání, ani dosažení, ani nedosažení.
Ano, oko nevidělo, ucho neslyšelo... Zažívání ničeho, spánek bezesnů, to je připraveno těm, kteří milují... To je skutečná spása....
Však ja nepopieram, že nelogické a kontradiktórne nezmysli a propagovanie neskuktočnosti nemá budhizmus v rôznych variantách. To vlastne ani nie je náboženstvo, ale švihnuté je to fajne. Až sa čudujem, že to niekto z európanov vôbec berie v úvahu. Vzdelaný byť môže, ale múdry taký člvek istotne nie je . Adventisticko-gnostické nezmysli nie sú pripravené pre nikoho, lebo je to lož . Boh …Viac
Však ja nepopieram, že nelogické a kontradiktórne nezmysli a propagovanie neskuktočnosti nemá budhizmus v rôznych variantách. To vlastne ani nie je náboženstvo, ale švihnuté je to fajne. Až sa čudujem, že to niekto z európanov vôbec berie v úvahu. Vzdelaný byť môže, ale múdry taký člvek istotne nie je . Adventisticko-gnostické nezmysli nie sú pripravené pre nikoho, lebo je to lož .
Boh je Absolútna presažnosť. Preto človek nedokáže pojať, aké bude Nebo.
@U.S.C.A.E. Křesťanství je naopak nelogcké a nedomyšlené.... Lze pokládat mnoho otázek, které křesťané nedokáží zodpovědět.... Křestanství církevní je založeno na slepé víře. Spíš je otázkou, jak rozumní lidé mohou věřit RKC nesmyslům. Buddhismus je o praxi..... Hinduismus, taoismus, džinismus....
Nie že je domyslené, je dokonca nadrozumové. Aké iné môže byť Pravé Náboženstvo, keďže je od Boha a Božský Rozum je nad našim. Pyšným je cesta ku Kresťansko Katolíckemu náboženstvu zarúbaná. Nedokážu, alebo sa odpoveď nehodí?
U.S..A.E Myslíš tu čínskou pomluvu Tibetu? Inkvizice a upalování je žel běžný fakt , jak fungovala katolická inkvizice.... Hus, Bruno, a jen ve Španělsku 10.000 lidí by mohlo vyprávět. Soucítění a milující laskavost je základem buddhismu..... Kdežto RKC vedla války, křížové v rozporu s učením Krista....
