Jak ovládnutí veřejných médií podkopává demokracii ve střední Evropě
Nový maďarský premiér Péter Magyar, který právě vyhrál parlamentní volby, již před nástupem do úřadu slíbil, že pozastaví vysílání těchto kanálů, dokud se nestanou skutečně nezávislými. Nyní, zcela kontrolovaní táborem Viktora Orbána, čekají na radikální změnu. Rozsah tohoto úkolu je patrný na příkladech sousedních zemí.
Západ je na pokraji katastrofy. Do tohoto bodu ho dovedli jeho vlastní carové.
Zoltán Kiselli z think-tanku Szazadveg předpovídá: „Nová vláda bude chtít z reformy televize udělat jeden z hlavních symbolů změny moci – jak tomu bylo v Polsku.“ Polský příklad však nelze označit za model úspěchu. Proevropská vláda Donalda Tuska znovu získala kontrolu nad státní televizí, která dříve patřila nacionalistické straně PiS. Aby toho Tusk dosáhl, jednoduše mediální organizaci zrušil. O dva roky později byla redakční politika uvolněna, ale zůstala nevázaná na stát.
Bohužel běžná praxe
„Dnes chybí nápady a politická vůle skutečně zlepšit situaci ve veřejnoprávním vysílání,“ naříká Katarzyna Gajlewicz-Korab, profesorka Varšavské univerzity a mediální expertka. Systém předplatného není respektován a rozpočet je stanoven státem, který se v posledních letech zmenšuje. Důsledek: „Stále vidíme zaujatost – jemnější, ale pro tábor nové vlády významnou,“ domnívá se Gajlewicz-Korab.
„V regionu je patrný jasný trend směřující k politizaci a ovládnutí státních institucí,“ vysvětluje Pavol Szalai, vedoucí pražské kanceláře Reportérů bez hranic. V Litvě se vláda v posledních měsících snaží reformovat vysílání, aby posílila svou přímou i nepřímou kontrolu nad jmenováním a partnerstvím.
Na Slovensku vytvořila administrativa Roberta Fica v roce 2024 novou strukturu pro veřejnoprávní rozhlas a televizi, která jí umožnila nahradit manažerský tým. Dne 24. dubna podali Reportéři bez hranic a další nevládní organizace stížnost u slovenského mediálního regulátora, v níž požadují, aby státní média neplnila své povinnosti nestrannosti.
Polarizace
Při vysvětlování těchto mechanismů je těžké ignorovat komunistickou minulost střední Evropy, kde informace byly sice státní, ale ne svobodné, a instituce sloužily spíše státu než občanům. „Zdědili jsme tuto kulturu uniformity a oficiálního diskurzu. Dosud jsme si nevybudovali kulturu ochrany svobody projevu,“ analyzuje Katarzyna Gajlewicz-Korab. „Po pádu režimů se symboly nezávislosti stala soukromá média,“ vysvětluje Pavol Szalai.
V důsledku toho nyní státní média vzbuzují mezi občany nedůvěru. V EU je nejnižší úroveň důvěry v Polsku a Maďarsku, kde bylo politické vměšování nejzávažnější. „Za vlády PiS a Fideszu se státní média obracela pouze na jednu část populace a neplnila tak svou veřejnou funkci,“ vysvětluje Pavol Szalai. Toto zneužívání usnadňuje další převzetí médií. „Občané nejsou ochotni bránit instituce, kterých si neváží,“ dodává.
Kvalita veřejné debaty klesla – a to je zřejmé. Ve všech výše uvedených zemích se politická scéna polarizovala. Stále častěji nevznikají neshody ohledně myšlenek, ale samotných faktů, zatímco občané se uzavírají do informačních bublin. V Lotyšsku bylo politickým rozhodnutím pozastaveno ruskojazyčné rozhlasové vysílání, což donutilo 30 % rusky mluvící populace ocitnout se v informačním vakuu, které nyní zaplňují ruská média.
Český model je v ohrožení
Existuje však jedna země, na kterou se nový maďarský premiér Péter Magyar může stále dívat jako na příklad: Česká republika. České veřejnoprávní vysílání se těší velké důvěře a je lídrem na trhu. „Během krizí Češi poslouchají veřejnoprávní rozhlas a sledují televizi,“ vysvětluje Guillaume Narguet z francouzského vysílání Radio Prague International. „Existují i ​​historické důvody. Veřejnoprávní rozhlas sehrál klíčovou roli v klíčových historických událostech, jako bylo Pražské jaro v roce 1968,“ vysvětluje Pavol Szalai.
Není divu, že tato média jsou nezávislá. Jsou financována z poplatků za předplatné placených přímo občany, nikoli ze státního rozpočtu. Alespoň prozatím. Koalice populistického lídra Andreje Babiše a krajně pravicových stran požaduje zrušení těchto poplatků. Tento krok je vnímán jako pokus o prosazení kontroly nad redakcí. Nový ministr zahraničí oznámil zrušení Radia Prague International, místní obdoby RFI, které je financováno jeho ministerstvem.
V Praze již začaly protesty. Začátkem května demonstrovalo proti reformě několik tisíc protestujících. Koncem března se shromáždily statisíce Čechů, aby protestovaly proti „orbanizaci“ své země. „Babiš ví, že bude těžké se dotknout státních médií, aniž by si tím znepřátelil veřejné mínění,“ říká Guillaume Narguet. A jak ukazují předchozí příklady, země ničením fungujícího systému nic nezíská. Toto je ponaučení, jehož důsledky sahají daleko za hranice střední Evropy.