SETKAL SE JEŽÍŠ SKUTEČNĚ NA HOŘE PROMĚNĚNÍ S MOJŽÍŠEM A ELIÁŠEM, NEBO AVI LIVA PŘEPISUJE EVANGELIUM?
Další ukázka toho, co dovede udělat s biblickým textem TRANSCENDENTÁLNÍ MEDITACE, uvedená v článku:
„Ve škole Rabína Ježíše není místo pro autodidakty“
Avi Liva doplňuje svůj článek vkladem (výkladem), úplně na spodu pod článkem, kdy cituje Lk 9:28–33, kde evangelista píše:
„A hle, dva muži s ním rozmlouvali — byli to Mojžíš a Eliáš, kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.“
A následně nahrazuje jasný význam textu vlastním výkladem založeným na transcendentální meditaci, když tvrdí:
„Evangelista popisuje Petrův sen. Rabín Ježíš, ponořený v modlitbě (v transcendentální meditaci), nehovořil s Mojžíšem a Eliášem, ale rozjímal nad Zákonem a Proroky.“
A dále:
„Ve skutečnosti se Rabín Ježíš nesetkal s Mojžíšem a Eliášem, ale sjednotil se se Slovem Božím, obsaženým v Zákoně a Prorocích během transcendentální meditace.“
MOJE ODPOVĚĎ:
Lk 9:32: …Více
Uvedené hereze jsou dole pod článkem:
Avi uvedl: .... Modlář nikdy nemůže chápat význam duchovních událostí.....
...... Duševní člověk není schopen vnímat víc, než tělesnou rovinu popisované události. Jenže evangelista popisuje Petrův sen. Rabín Ježíš, ponořený v modlitbě (v transcendentální meditaci), nehovořil s Mojžíšem a Eliášem, ale rozjímal nad Zákonem a Proroky. Andělé k Petrovi promlouvali skrze obrazy. Proto je v textu evangelia poznámka, že Petr nevěděl, co mluví. Nedokázal sen zpracovat, nebyl nadán jako prorok Daniel nebo Josef, syn Jákobův. Když už zmiňuji Josefa, vzpomeňme na jeho sny. Ve svém snu viděl slunce, měsíc a hvězdy....... "
Avi uvedl: „Proto je v textu evangelia poznámka, že Petr nevěděl, co mluví…“
Moje odpověď: To však není potvrzení toho, že Petr snil, jak tvrdí samovykladač Liva. Je to konstatování, že nerozuměl významu toho, co právě viděl a slyšel. Odvoláváním na Danielovy a Josefovy sny nemůže Liva svou teorii prokázat. Navíc ohánět se zde Danielem či Josefem je zcela mimo text. Bible umí sen jako sen označit a také tak činí, např.:
Genesis 40,5: „Oba měli sen, každý svůj sen téže noci…“
Genesis 41,1: „Po dvou letech se stalo, že farao měl sen…“
Matouš 2,19: „…anděl Páně se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě…“
Matouš 27,19: „.....neboť jsem dnes ve snu mnoho vytrpěla pro něho.“
U Lukáše 9,28–36 však žádné „ve snu“, „měl sen“ ani podobné označení není. Naopak text opakovaně používá jazyk skutečného vidění: „uviděli jeho slávu“, „dva muži“, „kteří se ukázali v slávě“.
A pokud by skutečně šlo o Boží zjevení ve snu, jeho význam by nebylo možné odbýt jako obyčejný sen — zvlášť ne při tak zásadní události, jakou bylo Kristovo proměnění!