Boží slovo na den 26.7. A.D. 2021
Mt 13,31-35
Mt 13,31-35
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
List sv. Klementa Korinťanům - Boží církev v Římě Boží církvi v Korintě. Skrze našeho
Pána Ježíše Krista nechť hojně přebývá ve vás milost a pokoj
všemohoucího Boha.
I.
1. Pohromy a protivenství, jež nás tak náhle a rychle za sebou
postihly, trochu pozdě podle našeho názoru, bratří, obrátily
naši pozornost k tomu, co se u vás stalo, k hanebným a
odsouzení hodným různicím, které by měly …Více
List sv. Klementa Korinťanům - Boží církev v Římě Boží církvi v Korintě. Skrze našeho
Pána Ježíše Krista nechť hojně přebývá ve vás milost a pokoj
všemohoucího Boha.
I.
1. Pohromy a protivenství, jež nás tak náhle a rychle za sebou
postihly, trochu pozdě podle našeho názoru, bratří, obrátily
naši pozornost k tomu, co se u vás stalo, k hanebným a
odsouzení hodným různicím, které by měly být naprosto cizí
vyvoleným Božím a které vyvolalo několik pošetilců a smělců v
takové míře, že vaše slavné a věhlasné a všemi lidmi milování
hodné jméno bylo velmi potupeno. 2. Kdo totiž, kdo pobyl u
vás jako host, nechválil vaši pevnou a stálou víru? Kdo se
neobdivoval vaší moudré a opravdové křesťanské zbožnosti?
Kdo nemluvil o vaší šlechetnosti a pohostinnosti? Kdo nevelebil
vaše dokonalé a jisté poznání? 3. Vždy jste jednali nestranně a
vždy zachovávali Boží zákon. Podřizovali jste se svým
představeným a vážili jste si svých kněží. Mladým jste
nakazovali, aby byli skromní a zbožní. Ženám jste nakazovali,
aby vše konaly s bezúhonnou a svatou svědomitostí a aby své
muže milovaly tak, jak jim káže jejich povinnost. Učili jste se
spravovat domácnost v míře podřízenosti a vůbec vždy si
důstojně vést.
2.
1. Všichni jste byli skromní a nepovyšovali jste se. Raději jste
se podřizovali, než abyste druhé podřizovali sobě. Raději jste
dávali než přijímali a spokojili jste se tím, co vám dal Kristus, a
toho jste si také vážili. Řídili jste se podle jeho slov a stále jste
měli na paměti jeho utrpení. 2. Proto vládl mezi všemi hluboký
a trvalý mír a nenasytná touha konat dobro, proto byla vylévána
na všechny hojnost Ducha Svatého. 3. Se svatou odevzdaností
jste zbožně spínali ruce k všemohoucímu Bohu a prosili ho, aby
byl milostiv, i když jste se neúmyslně provinili. 4. Ve dne v
noci jste mysleli na veškeré bratrstvo a upřímně jste se snažili,
aby vyvolení byli spaseni. 5. Nebyli jste zkaženi ani dotčeni
duchem světa. Nemstili jste se jeden druhému. 6. Jakákoli
hádka a jakýkoli rozbroj byly vám odporné. Naříkali jste nad
hříchy bližních. Poklesky bližního byly vašimi poklesky. 7.
Nikdy jste nelitovali svých dobrých skutků a vždy jste byli
připraveni k dobrému skutku. 8. Ozdobeni nadmíru ctnostným a
úctyhodným životem konali jste vše v Boží bázni. Přikázání a
slova Pána byla vepsána hluboko do vašeho srdce.
3.
1. Dostalo se vám slávy v bohaté míře, naplnila se však i slova
Písma "Jedl a pil, rozšířil se a ztloustl a dupal milovaný". 2. Z
toho povstala závist, hněv, rozbroje, spory, nepokoj, různice,
zatýkání. 3. Nečestní povstali proti čestným, neslavní proti
slavným, nerozvážní proti rozvážným, mladí proti starým. 4.
Pryč je spravedlnost a pokoj, nikdo se nebojí Boha. Víra v Boha
se stala krátkozrakou. Nikdo nezachovává Boží zákony ani
nežije, jak se sluší na křesťana. Naopak každý jde za vášněmi
svého srdce, jejich ovocem je nespravedlnost a hříšná závist,
pro níž přišla na svět i smrt.
...
z listu sv. Klementa římského korintské církvi
celý list tu
jahni.cz/…ds/2010/06/i-list-klementa-rimskeho-korintanum.pdf
Pána Ježíše Krista nechť hojně přebývá ve vás milost a pokoj
všemohoucího Boha.
I.
1. Pohromy a protivenství, jež nás tak náhle a rychle za sebou
postihly, trochu pozdě podle našeho názoru, bratří, obrátily
naši pozornost k tomu, co se u vás stalo, k hanebným a
odsouzení hodným různicím, které by měly být naprosto cizí
vyvoleným Božím a které vyvolalo několik pošetilců a smělců v
takové míře, že vaše slavné a věhlasné a všemi lidmi milování
hodné jméno bylo velmi potupeno. 2. Kdo totiž, kdo pobyl u
vás jako host, nechválil vaši pevnou a stálou víru? Kdo se
neobdivoval vaší moudré a opravdové křesťanské zbožnosti?
Kdo nemluvil o vaší šlechetnosti a pohostinnosti? Kdo nevelebil
vaše dokonalé a jisté poznání? 3. Vždy jste jednali nestranně a
vždy zachovávali Boží zákon. Podřizovali jste se svým
představeným a vážili jste si svých kněží. Mladým jste
nakazovali, aby byli skromní a zbožní. Ženám jste nakazovali,
aby vše konaly s bezúhonnou a svatou svědomitostí a aby své
muže milovaly tak, jak jim káže jejich povinnost. Učili jste se
spravovat domácnost v míře podřízenosti a vůbec vždy si
důstojně vést.
2.
1. Všichni jste byli skromní a nepovyšovali jste se. Raději jste
se podřizovali, než abyste druhé podřizovali sobě. Raději jste
dávali než přijímali a spokojili jste se tím, co vám dal Kristus, a
toho jste si také vážili. Řídili jste se podle jeho slov a stále jste
měli na paměti jeho utrpení. 2. Proto vládl mezi všemi hluboký
a trvalý mír a nenasytná touha konat dobro, proto byla vylévána
na všechny hojnost Ducha Svatého. 3. Se svatou odevzdaností
jste zbožně spínali ruce k všemohoucímu Bohu a prosili ho, aby
byl milostiv, i když jste se neúmyslně provinili. 4. Ve dne v
noci jste mysleli na veškeré bratrstvo a upřímně jste se snažili,
aby vyvolení byli spaseni. 5. Nebyli jste zkaženi ani dotčeni
duchem světa. Nemstili jste se jeden druhému. 6. Jakákoli
hádka a jakýkoli rozbroj byly vám odporné. Naříkali jste nad
hříchy bližních. Poklesky bližního byly vašimi poklesky. 7.
Nikdy jste nelitovali svých dobrých skutků a vždy jste byli
připraveni k dobrému skutku. 8. Ozdobeni nadmíru ctnostným a
úctyhodným životem konali jste vše v Boží bázni. Přikázání a
slova Pána byla vepsána hluboko do vašeho srdce.
3.
1. Dostalo se vám slávy v bohaté míře, naplnila se však i slova
Písma "Jedl a pil, rozšířil se a ztloustl a dupal milovaný". 2. Z
toho povstala závist, hněv, rozbroje, spory, nepokoj, různice,
zatýkání. 3. Nečestní povstali proti čestným, neslavní proti
slavným, nerozvážní proti rozvážným, mladí proti starým. 4.
Pryč je spravedlnost a pokoj, nikdo se nebojí Boha. Víra v Boha
se stala krátkozrakou. Nikdo nezachovává Boží zákony ani
nežije, jak se sluší na křesťana. Naopak každý jde za vášněmi
svého srdce, jejich ovocem je nespravedlnost a hříšná závist,
pro níž přišla na svět i smrt.
...
z listu sv. Klementa římského korintské církvi
celý list tu
jahni.cz/…ds/2010/06/i-list-klementa-rimskeho-korintanum.pdf
Z denní liturgie
liturgie.cz/misal/06mezidobi/17_01.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš sestupoval s hory, v rukou dvě desky svědectví, desky psané po obou stranách, na jedné i na druhé straně. A ty desky byly dílo Boží, a to písmo bylo písmo Boží, vyryté na deskách. Tu Jozue slyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: „V táboře je válečný ryk.“ Ale on odpověděl: „To nejsou …Více
Z denní liturgie
liturgie.cz/misal/06mezidobi/17_01.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš sestupoval s hory, v rukou dvě desky svědectví, desky psané po obou stranách, na jedné i na druhé straně. A ty desky byly dílo Boží, a to písmo bylo písmo Boží, vyryté na deskách. Tu Jozue slyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: „V táboře je válečný ryk.“ Ale on odpověděl: „To nejsou zpěvy vítězů, to nejsou žalozpěvy poražených, já slyším zpěvy dvou sborů.“ Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl tele i tance, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod tou horou je roztřískal. Potom vzal tele, které udělali, a spálil ho v ohni, rozemlel na prach, nasypal na vodu a dal pít synům Izraele. Árónovi Mojžíš řekl: „Co ti udělal tento lid, žes na něj uvalil tak veliký hřích?“ Árón odpověděl: „Ať můj pán neplane tolik hněvem! Ty víš, že tento lid je nakloněný ke zlému. Řekli mi: `Udělej nám Boha, který by šel před námi, neboť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.' Řekl jsem jim: `Kdo má zlato, ať se ho zbaví a donese mně!' Já jsem to hodil do ohně a vyšlo toto tele.“ Když nastal příští den, řekl Mojžíš lidu: „Dopustili jste se velikého hříchu. Nyní ale vystoupím k Hospodinu, snad ho usmířím za váš hřích.“ Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: „Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si ze zlata boha. Můžeš ještě smazat jejich hřích? Jestliže ne, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Toho, kdo hřešil proti mně, vymažu ze své knihy. Nyní však jdi a veď ten lid, kam jsem ti řekl. Hle, půjde před tebou můj anděl. A až přijde den trestu, potrestám je za jejich hřích!“
Ex 32,15-24.30-34
Žalm:
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.
Nebo: Aleluja.
Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.
Rozhodl se, že je zničí,
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený,
u něho nepřimlouval,
aby odvrátil hněv, jímž je chtěl zhubit.
Zl 106
Evangelium:
Mt 13,31-35
liturgie.cz/misal/06mezidobi/17_01.htm
1. čtení:
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš sestupoval s hory, v rukou dvě desky svědectví, desky psané po obou stranách, na jedné i na druhé straně. A ty desky byly dílo Boží, a to písmo bylo písmo Boží, vyryté na deskách. Tu Jozue slyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: „V táboře je válečný ryk.“ Ale on odpověděl: „To nejsou zpěvy vítězů, to nejsou žalozpěvy poražených, já slyším zpěvy dvou sborů.“ Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl tele i tance, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod tou horou je roztřískal. Potom vzal tele, které udělali, a spálil ho v ohni, rozemlel na prach, nasypal na vodu a dal pít synům Izraele. Árónovi Mojžíš řekl: „Co ti udělal tento lid, žes na něj uvalil tak veliký hřích?“ Árón odpověděl: „Ať můj pán neplane tolik hněvem! Ty víš, že tento lid je nakloněný ke zlému. Řekli mi: `Udělej nám Boha, který by šel před námi, neboť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.' Řekl jsem jim: `Kdo má zlato, ať se ho zbaví a donese mně!' Já jsem to hodil do ohně a vyšlo toto tele.“ Když nastal příští den, řekl Mojžíš lidu: „Dopustili jste se velikého hříchu. Nyní ale vystoupím k Hospodinu, snad ho usmířím za váš hřích.“ Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: „Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si ze zlata boha. Můžeš ještě smazat jejich hřích? Jestliže ne, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Toho, kdo hřešil proti mně, vymažu ze své knihy. Nyní však jdi a veď ten lid, kam jsem ti řekl. Hle, půjde před tebou můj anděl. A až přijde den trestu, potrestám je za jejich hřích!“
Ex 32,15-24.30-34
Žalm:
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.
Nebo: Aleluja.
Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.
Rozhodl se, že je zničí,
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený,
u něho nepřimlouval,
aby odvrátil hněv, jímž je chtěl zhubit.
Zl 106
Evangelium:
Mt 13,31-35