Čistota srdce
( Z 9. dílu M.Valtorty str.125 a násl., kráceno)
Ježíš:
Život je svatý dar. Slouží cíli, kterým je věčnost.
Dejme tedy životu to, co mu umožní, aby přetrval a posloužil duchu pro dosažení věčnosti:
- zdrženlivost těla v jeho choutkách
- zdrženlivost mysli v jejích tužbách
- zdrženlivost srdce ve všech vášních, které jsou lidské
- neomezený rozlet k vášním, které jsou z nebe:
- láska k Bohu a bližnímu
- poslušnost Božímu hlasu
- hrdinství v konání dobra a ctností
Čistota je duchovní přilnutí, hnutí, odrážející se v těle, které celé proniká, povznáší, naplňuje vůní a ochraňuje.
Není místa pro jiná hnutí. Zkáza nevejde. Není pro ni místo...
Zkáza nevchází zvenčí... pohnutky vycházejí zevnitř, ze srdce, z myšlenek, aby prostoupily tělo-obal.
Ze srdce vychází poskvrnění! Cizoložství, chlípnost, smyslnost nepocházejí zvenčí...ale z úvah zkaženého smýšlení, které odívá dráždivým vzhledem vše, co vidí.
Boží Syn přišel kvůli lidem, ne kvůli andělům. Přišel, aby navrátil lidem královskou hodnost Božích dětí. Vzal na sebe pravé tělo, aby mohl snášet pokušení člověka a říci: ,Dělejte to jako Já.' Jako pravý člověk byl pokoušen, ale neupadl do hříchu, protože nechtěl. Hřích není tam, kde není souhlas s pokušením. Jestliže však člověk přijme pokušení a uvažuje o něm - už to je hřích, i když se skutek nezavrší. Bude to lehký hřích, ale je už cestou k smrtelnému hříchu. Protože přijmout pokušení a v myšlenkách se jím zabývat, znamená oslabit se. Satan to ví a proto opakovaně vrhá spalující plameny, doufaje, že jeden pronikne a rozhoří se uvnitř. Žádejte Otce: ,Neuveď mne v pokušení!'
Já, Boží Syn, Já, Přemožitel Satana, jsem na poušti prosil o pomoc Otce! Neboť jsem pokorný...*
Žádejte o pomoc od Otce, proste o záchranu a vytrvalost!
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha!
* MV : Pokoušen, ale neupadl do hříchu. Jako Adam, nevinný a plný milosti, byl pokoušen, tak i Ježíš, druhý Adam. Nevinný a, jako človek plný milosti, byl stejně pokoušen, tím samým Pokušitelem. Ale druhý Adam nepodlehl pokušení. Ať se neříká, že to bylo proto, že ,byl Bůh'! Třebaže byl Bůh, tedy věčný a nepodléhající bolesti, zemřel na kříži! Zemřel, protože byl pravý člověk! A jako pravý člověk byl pokoušen, ale protože nechtěl zhřešit, nezhřešil.
Ježíš:
Život je svatý dar. Slouží cíli, kterým je věčnost.
Dejme tedy životu to, co mu umožní, aby přetrval a posloužil duchu pro dosažení věčnosti:
- zdrženlivost těla v jeho choutkách
- zdrženlivost mysli v jejích tužbách
- zdrženlivost srdce ve všech vášních, které jsou lidské
- neomezený rozlet k vášním, které jsou z nebe:
- láska k Bohu a bližnímu
- poslušnost Božímu hlasu
- hrdinství v konání dobra a ctností
Čistota je duchovní přilnutí, hnutí, odrážející se v těle, které celé proniká, povznáší, naplňuje vůní a ochraňuje.
Není místa pro jiná hnutí. Zkáza nevejde. Není pro ni místo...
Zkáza nevchází zvenčí... pohnutky vycházejí zevnitř, ze srdce, z myšlenek, aby prostoupily tělo-obal.
Ze srdce vychází poskvrnění! Cizoložství, chlípnost, smyslnost nepocházejí zvenčí...ale z úvah zkaženého smýšlení, které odívá dráždivým vzhledem vše, co vidí.
Boží Syn přišel kvůli lidem, ne kvůli andělům. Přišel, aby navrátil lidem královskou hodnost Božích dětí. Vzal na sebe pravé tělo, aby mohl snášet pokušení člověka a říci: ,Dělejte to jako Já.' Jako pravý člověk byl pokoušen, ale neupadl do hříchu, protože nechtěl. Hřích není tam, kde není souhlas s pokušením. Jestliže však člověk přijme pokušení a uvažuje o něm - už to je hřích, i když se skutek nezavrší. Bude to lehký hřích, ale je už cestou k smrtelnému hříchu. Protože přijmout pokušení a v myšlenkách se jím zabývat, znamená oslabit se. Satan to ví a proto opakovaně vrhá spalující plameny, doufaje, že jeden pronikne a rozhoří se uvnitř. Žádejte Otce: ,Neuveď mne v pokušení!'
Já, Boží Syn, Já, Přemožitel Satana, jsem na poušti prosil o pomoc Otce! Neboť jsem pokorný...*
Žádejte o pomoc od Otce, proste o záchranu a vytrvalost!
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha!
* MV : Pokoušen, ale neupadl do hříchu. Jako Adam, nevinný a plný milosti, byl pokoušen, tak i Ježíš, druhý Adam. Nevinný a, jako človek plný milosti, byl stejně pokoušen, tím samým Pokušitelem. Ale druhý Adam nepodlehl pokušení. Ať se neříká, že to bylo proto, že ,byl Bůh'! Třebaže byl Bůh, tedy věčný a nepodléhající bolesti, zemřel na kříži! Zemřel, protože byl pravý člověk! A jako pravý člověk byl pokoušen, ale protože nechtěl zhřešit, nezhřešil.