Čína oznamuje CBDC s datem vypršení platnosti, aby lidi přiměla utrácet a ne šetřit. Programovatelná CBDC napojená na vaši ID a sociální kredity je snem všech vládců ve světě, kde již nebude existovat žádná jiná platební metoda. Právě programovatelnost digitální měny je to, co z ní činí nástroj ovládání mas za situace, kdy zde není jiná platební možnost. CBDC by měla být nejen programovatelná, ale bude mít i danou dobu použitelnosti.

Pokud přidělenou měnu (jde spíš o bodový systém než měnu jako takovou) včas nevyužijete, pak vám propadne. Jde o totožný systém jako v případě různých bonusových programů, ve kterých získáváte za nákupy u daného obchodníka či za využití příslušné služby body.

V mnoha případech je však nutné získané body využít v dané době, tedy mají jen omezenou platnost. Na podobném principu má být zaváděna i CBDC.

Čína patřila k prvním zemím, které začaly s testováním sociálních kreditů i CBDC. Zpočátku nebylo žádné omezení využití CBDC, to se však má brzy změnit.

Čínská vláda zavedla „prošlé peníze“ se svým prototypem digitální měny centrální banky (CBDC), což znamená, že občané jsou nuceni utrácet peníze a není jim dovoleno šetřit a budovat bohatství.

Keynesiánský sen o „urychlení peněz“ se v Číně stává realitou s digitálním jüanem jako pokusným králíkem. To znamená, že vaše peníze nebo peníze, které obdržíte od vlády, doslova propadnou, pokud nebudou během určité doby použity.

Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab připustil, že Čína je vzorem pro politiku WEF. Je proto zajímavé vidět, že čínská vláda předkládá plány, které odrážejí sen WEF o ochuzení mas a zrušení soukromého vlastnictví. Slib, že „nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“, nebyl vtip.

I když se tyto peníze používají v kombinaci s dystopickým systémem hodnocení sociálního kreditu k posílení ekonomiky, znamená to také, že vaše peníze mohou jednoduše vypršet, pokud se chováte špatně nebo nesplníte určitá „kritéria“ stanovená vládou.

Digitální jüan (DCEP) nežije na blockchainu nebo veřejné účetní knize, ale je řízen centrálně úřady a může být měněn podle politických rozmarů. DCEP není peer-to-peer kryptoměna, ale vyžaduje použití vládou regulovaných finančních zprostředkovatelů. Digitální jüan také nemá algoritmický protokol, který by diktoval produkci nových aktiv. Je to měna s diskreční peněžní zásobou, kterou plně kontroluje vláda.

Čínské vládě to také dává nový nástroj, jak dohlížet na populaci generováním nových dat, která mohou sledovat úřady, což by mohlo být obzvláště užitečné vzhledem k tomu, že jiné kryptoměny, jako je bitcoin, nabízejí pseudonymní ochranu soukromí uživatelů.

Čína a její dystopická sociální politika působí jako testovací pole pro nový světový řád. Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab v nedávném vystoupení v čínské televizi ocenil Čínu jako vzor pro transformaci světa.

Schwab hovořil s Tian Wei, moderátorkou pořadu „World Insight“ China Global Television Network se sídlem v Pekingu, o nedávném summitu G20 na Bali v Indonésii. Když se Schwaba zeptala na jeho dojem ze summitu, vyzval zvolené hlavy států a vlád, aby šly ještě dále.

„Musíme mít strategickou náladu,“ řekl, „musíme vytvořit svět zítřka. Jde o systémovou transformaci světa. Hlavy států a vlád musí definovat, jak by měl svět vypadat po tomto transformačním období“.

Něco podobného řekl George Soros v rozhovoru pro Financial Times.

George Soros v rozhovoru vysvětlil plán globálních elit na zavedení toho, co nazval „nový světový řád“. Podle Sorose musí Čína vést tento nový světový řád, „vytvořit ho a vlastnit“, stejně jako Spojené státy „vlastní současný řád“.