Sv. Augustin

Církev Kristovo tělo

Ve vyznání víry se po Duchu svatém připomíná svatá Církev. Správné pořadí vyznání vyžaduje, aby se k Trojici připojila Církev, jako se k člověku připojuje jeho bydliště, k Bohu jeho chrám a město ke svému zakladateli.
A zde je třeba brát Církev celou - nejen pokud jde o tu její část, která putuje po zemi a přitom od východu slunce až po její západ chválí jméno Páně a po vysvobození z poroby stáří zpívá píseň novou, ale i pokud jde o tu část, která vždy na nebesích spočívala a spočívá v Bohu, který ji založil, a nikdy už nezakouší nic špatného, co by mohlo vést k její záhubě. Setrvává blažená ve svatých andělech a pomáhá, jak je potřeba, své části putující, protože obě tvoří jednotu společným údělem věčnosti. Nyní tvoří jednotu poutem lásky a celá byla založena k uctívání jednoho Boha.
Proto ani celá Církev, ani žádná její část neusiluje o to, aby byla uctívána namísto Boha, nechce být Bohem pro toho, kdo patří živému chrámu Božímu zbudovanému z bohů, které stvořil nestvořený Bůh.
A proto také kdyby Duch svatý byl stvořený a nikoliv Stvořitel, rozhodně by byl stvořením rozumným, protože právě to je nejvyšší. A proto by se pak ve Vyznáni víry nedával před Církev, protože by i on byl její součástí, a to té její části, která je na nebi. Neměl by chrám, ale on sám by byl chrámem.
On však má svůj chrám, o kterém mluví apoštol:Cožpak nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Bůh tedy bydlí ve svém chrámu - nejen Duch svatý, ale i Otec i Syn, který také o svém těle, skrze než se stal hlavou Církve, tvořené lidmi ( aby si mezi všemi zachoval primát), říká:Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej zase postavím. Chrámem Božím - to je celé nejvyšší Trojice - je tedy svatá Církev, a to veškerá - jak na nebi, tak na zemi.
Miluj Církev všeobecnou, katolickou, miluj Církev Kristovu a láskou k ní přijímáš Ducha svatého, spojíš-li se sní láskou a raduješ-li se v katolickém jménu a víře. Buď si jistý, že ho přijmeš; jak velkou nádobu víry si však přineseš k prameni, tolik si také nabereš.
Miluj Pána Boha svého, miluj i jeho Církev: jeho jako Otce, ji jako matku; jeho jako Pána, ji jako služebnici, protože jsi synem jeho služebnice. Toto manželství však pojí velká láska. Nikdo nemůže urážet jednoho z manželů a získávat si druhého, nikdo ať neříká: I když se hříchů dopouštím, přece však Církev Boží neopustím. Matky ses držel, ale urazil jsi Otce.
Nikdo ať neříká ani toto: Nehřeším sice, ale v Církvi stejně nejsem. Co je ti platné, že jsi neurazil Otce, když on pomstí uraženou matku? Co je platné, že Pána vyznáváš, Boha uctíváš, hlásáš ho, uznáváš jeho Syna, vyznáváš, že sedí po pravici Otce, a přitom se rouháš jeho Církvi?
Copak tě k nápravě nepohnou a nepoučí příklady z lidského manželství? Kdybys měl nějakého vlivného příznivce, kterého bys každodenně navštěvoval a byl mu po ruce, často bys překračoval jeho práh a sloužil mu, dennodenně bys ho zdravil, nabízel bys mu své věrné služby, a pak bys třeba jen jedinkrát pomluvil jeho manželku, odvážil by ses snad potom ještě překročit práh jeho domu?
Kolik jen je těch, kteří se chtějí vyvyšovat mimo katolickou Církev, a pro lásku ke svým poctám nechtějí poznat pravdu? Vždyť kdyby měli v srdci Ducha svatého, odhodili by přece veškeré
pocty,pospíchali by do Církve,aby v ní našli opravdové výšiny - výšiny svého srdce, a tam šli od jedné cnosti ke druhé, svou naději by vkládali do Krista a ne do nějakého člověka.
Žij dobře v Církvi; budeš-li totiž dobře v ní žít, nikdo ti nepřisoudí žádné cizí hříchy, protože každý si v ní ponese své vlastní břímě. Zachovávej jednotu; mimo ni i ten, kdo by konal zázraky,není ničím.
Izraelský národ žil v jednotě a zázraky nekonal. Mimo ni žili faraonovi kouzelníci a dělali podobné kousky jako Mojžíš. Apoštol Petr vzkřísil mrtvého; i kouzelník Šimon udělal mnoho. Žili tehdy i někteří křesťané, kteří nedokázali udělat ani to, co udělal Petr, ani to, co dělal Šimon; z čeho se tedy potom radovali? Z toho, že jejich jména byla zapsána v nebi.
Petr vyháněl nečisté duchy; leckterá stará zbožná vdova, leckterý prostý věřící, který má nadpřirozenou lásku a neporušenou víru, dělají totéž. Petr je okem těla, prostý věřící jeho prstem; přece však patří k témuž tělu jako Petr. A i když je třeba prst méně prospěšný než oko, přece jen není od těla oddělen a patří k němu. Je lepší být prstem, patřícím k tělu, než okem z těla vytrženým.

Hnojiště,Ražko a víte že máte asi pravdu.Jsme hříšníci,jeden je lhář,druhý zloděj,další vrah,potom se najde smilník,nějaký rouhač.No vesměs jsme jedna sebranka,taková ta spodina světa co se může považovat za hnojiště.Ale to tak chodí,tak nás svět vidí a proto nenávidí.
Nenávidí a protože ačkoli jsme spodina a hnojem jsme se v pokání a víře odevzdali Bohu a jako marnotratný syn se k Němu navrátili.A to co je slabé pro svět je silné pro Boží království.Máme naději,víru.To opravdu mají ti co si uvědomují svou ubohost,svou hříšnost,asi jako to hnojište.
Ono opravdu když se tak podívám okolo kdo je vlastně v církvi,se ani nedivím tomu co píšete.Ale za zmínku stojí,že Bůh je natolik milosrdný a byl k nám obyčejným lidem schovívavý a ve své lásce nás pozval k sobě,ano ten hnůj světa.Tak děkuji za sebe,že jste mi připomenula jaká jsem nula a hnůj.
Požehnaný den

Vilém — 27.11.2012 18:17:55:

" TRADICE, MARIÁNSKÉ POBOŽNOSTI, CÍRKEVNÍCH TRADIC...JENŽ JSOU V PŘÍMÉM ROZPORU S UČENÍM KRISTA, V PŘÍMÉM ROZPORU S UČENÍM PÍSMA SVATÉHO !!!

---------------------------------------------------------

KDO NEPOZNAL MARII, JE NEUVĚŘITELNĚ OCHUZEN A DOSLOVA STRÁDÁ!!! PÍSMO SVATÉ, JE PLNÉ MARIE . PANNA MARIA ZA NÁS PROSÍ V KAŽDOU CHVÍLI, A O COKOLIV (!)POŽÁDÁ, TO JI BŮH DÁ.

Vilém — 26.11.2012 21:22:17:
"...POCHÁZÍ PŘÍMO Z ÚST JEŽÍŠE ..."
Kde berete Viléme jistotu, že jde o Ježíše Krista? Ježíšů bylo v té době mnoho - dokonce je velice pravděpodobné, že na Velký pátek čekali na Pilátově nádvoří na rozhodnutí davu, kterému přisoudí kříž, dva Ježíšové - Ježíš Barabáš (od výrazu bar abbá a vykládá se jako "syn otce" nebo "syn mistra") a Ježíš zvaný Kristus. Bible byla přepisována velice pečlivě a existuje mnoho opisů, ze kterých je možno porovnáváním stanovit odchylky ve znění a chybovost, resp. spolehlivost, přepisů. Toto bylo provedeno s výsledkem, že místa Písma důležitá pro věrouku jsou přepsána vysoce hodnověrně - odchylky se vyskytují především v nepodstatných detailech.
O Vašem zdroji v podstatě nikdo nic neví, proto se nezlobte... Držme se především toho, co je spolehlivé.

Vilém — 26.11.2012 21:34:28:

ZATÍM JSEM SE NESETKAL SE SPISEM, JENŽ BY ZPOCHYBNIL KRISTA, NAOPAK, PODÁVÁ VÍCE OSOBNÍHO SVĚDECTVÍ Z JEHO ŽIVOTA, NEŽ -LI PODÁVÁ BIBLE SVATÁ, JE TO SNAD HŘÍCHEM ?
---------------------------------------------------------------

To snad ani ne, jak se říká nevědomost hříchu nečiní. Ale je zkrátka divné, když se "evangelium" podle Filipa zmiňuje o tom, že Ježíš jako malý chlapec nechal svou vlastní vůlí umírat zvířata, aby je potom mohl zpětně oživovat pro to, aby ukázal svou božskou moc.

Připadá mi to divné. Jsem rád, že to tehdy ve čtvrtém století vyřadili, tak jako spisy o reinkarnování, aby věřící nemuseli tápat To se zkrátka neslučuje se zbytkem Písmy svatého.

Ale kde že Viléme,žádná šablona,kde bych k ni přišel.Možná máte na mysli nějakou převýchovu,ale i tak Vás musím zklamat,protože to vše co mám je čistě z nového života,který přibližně datuji jsou dva roky.Ono,když jednou žijete jako rebel ke všemu mající svůj vlastní výklad,tak vás jen tak někdo nepřemaže do vlastní podoby a není jen tak se toho zbavit.Nejsem z těch co na všechno kývá a ikdyž jistá naivita se projevovala,ale vesměs odměřenost a nedůvěra.
Tady ale musím podotknout,že nebýt Boží milosti,tak se motám ještě dnes v iluzích a přeludech vlastní mysli.
Možná Vám příjde,že mluvím jako šablona Vám už známá,ale tady bych se pozastavil,protože jestli Vám někdo vytýká a nebo jen upozorňuje na možnost pýchy a hereze,tak to není samo sebou.Je to v celku běžná a zdravá zpětná vazba,a nemyslím si,že jste hovořil s nějakými fanatiky,ale čistě katolíky.Ono podle toho co hlásáte by pozvedlo i protestanta a jak Vy ubezpečujete každým skoro vkladem svá tvrzení,tak i já Vás mohu ubezpečit,že jsem nebyl jen u katolíků a tím si jsem jist,že to co z Vás vychází,by ani nepozřel ortodoxní protestant.Popírání Svaté trojice,vzkříšení Pána,sv.Pavla by už dost stačilo k tomu aby se s vámi nikdo nebavil.A to né z nelásky,ale proto,že jste bludař,od kterých je lépe se držet stranou,aby sám nepropadl bludu.Čistě normální reakce od lidí co mají jasno a lásku na prvním místě.Mluvíte,že takto mluvili duchovní po staletí,asi věděli proč,aby uchovali ryzí pravdu,která se dodnes drží a mnozí ačkoli si to nepřiznávají z ní čerpají.Aby bylo jasno o čem píšu,je že přišel moment,životní moment,tak silný a úchvatný,že jsem v tu ránu věděl,že teď je ta chvíle rozhodnutí.A prostě jsem se rozhodl a to díky Písmu a modlitby,které mě oslovovalo čím dál víc.Je vskutku podivuhodné jaké má Bůh způsoby a my lidé se tak bráníme ze zatvzelosti vlastního přesvědčení nabité životem anebo ze zvyku k tradicím či k poslušnosti rodiny.
Církev není upír co saje naší krev,ale sama sebe vydává až na smrt za nás,tak jako náš spasitel Ježíš Kristus.Jestli jste napomínán,tak děkujte Bohu,že na Vás stále myslí a touží být v radostném stavu ve všech Vaších životních momentech už zde na zemi.Nikdo zdaleka na zemi po Vás netouží jako církev,natož nebe co se chvěje jen při pomyšlení,že jste doma se svými.Vše je o lásce a láska důvěřuje.Láska si nevybírá,ona prostě je,není násilník,není utlačovatel,nikdy nenutí,to si pamatujte.
O té nabídce církvi,myslím ,že vždy můžete nabídnout dost,otázkou je,zda-li místo nabídky nedáváte příkazy.Nejde o to co si my myslíme co máme dělat s vlastním přesvědčením o dokonalosti našeho plánu,ale o to nahlížet a všímat si toho kdo co potřebuje a být schopen vyslyšet prosbu a ne diktovat vlastní představy pomoci.

Píšu sám za sebe tak jak to chápu já,Bůh mě chraň od bludu a rouhání a dej pokoj všem kdo po něm touží ,

to je ono, co sem hledal
web.katolik.cz/feeling/1_2.htm

Viléme, prosím, prosím, prosím, přečtěte si to

Vilém — 26.11.2012 17:49:05:
BRATŘE IRBISI, ČLOVĚKU NENÍ ZAPOTŘEBÍ CHRÁMU POSTAVENÉMU LIDSKÝMA RUKAMA = JE TO KLAM A LEŽ TOHO, JENŽ BÝVAL V BLÍZKOSTI BOŽÍHO TRŮNU...

-----------------------------------------------------------

Tento text jsem vkládal před nedávnem , ale myslím, že se hodí připomenout, zelené je gro.

Město Jeruzalém je chrámem, s městem postaveným kolem něj, než naopak. Víc než jen bohoslužebné místo představoval chrám pro zbožné židy jakýsi prototyp stvoření. Tento svět byl stvořen proto, aby byl Boží svatyní s Adamem jako knězem, a chrám měl tento řád obnovit s Izraelskými kněžími sloužícími před velesvatyní.
V knize zjevení poznáváme v popisu nebes chrám ihned. Ve chrámu je stejně jako v Janových nebesích menora (sedmiramenný svícen, Zj 1,12) a kadidlový oltář (8,3-5) stojící před velesvatyní. Stěny chrámu zdobí čtyři vytesaní cherubové a čtyři bytosti sloužící před trůnem v Janových nebesích. Čtyřiadvacet starců presbyteroi (starší neboli kněží) ve Zj 4,4 připomíná čtyřiadvacet kněžských tříd, které v daném roce sloužili v chrámu. "Moře jiskřící jako křiťál" (4,6) byla velká chrámová nádoba z lešťeného bronzu, která pojala přes 40 000litrů vody. Uprostřed chrámu ze Zjevení stojí stejně jako v Šalamounově chrámu archa úmluvy (Zj 11,19).
Zjevení ukazuje chrám - ale pro věřící Židy a židovské konvertity ke křesťanství toho ukazovalo ještě mnohem víc. Chrám a jeho nádhera totiž poukazuje k vyšší skutečnosti. Tak jako Mojžíš (Ex 25,9), i král David přijal plán chrámu od samého Boha: "To vše bylo zapsáno rukou Hospodinovou, abych mohl prozíravě připravit plán veškerého díla" (1 Kron 28,19). Chrám měl být postaven podle vzoru nebeského dvora: : "Řekl jsi, abych zbudoval chrám na tvé svaté hoře a oltář ve městě, kde přebýváš, podle podoby svatého stánku, který jsi od počátku připravil (Mdr 9,8).
Podle židovské víry byla bohoslužba v jeruzalémském chrámu odrazem andělské bohoslužby v nebesích.

tak sem chvíli hledal, Viléme, a našel sem pro vás nějaké informace.

CATALINA RIVAS - MŠE SVATÁ
www.fatym.com/view.php
prezentace: www.fatym.com/download.php
video: Zo zjavenia Cataliny Rivas-Slávenie Svätej omše.

sv. Padre Pio da Pietrelcin
Padre Pio mimořádným způsobem prožíval mši svatou, kterou účastníci popisovali jako úchvatné vtažení do dramatu liturgického děje, které bylo na něm vždy patrné, i když pokaždé odlišné. Když Padre Pio pozvedal paténu s prosebnou tváří, jeho oči jakoby se ztrácely v neviditelném světle a on setrvával bez pohybu, mnohem déle, než zaberou slova stanovené modlitby. Vznikal pocit, že do aktu obětování zahrnuje celý svět. Z očí mu vytryskly slzy a tiše vyjadřoval, co později popsal jako výzvu: „Zde je to, co Ti, věčný Otče, přináším jménem Syna, kterého zastupuji. Tuto obrovskou lidskou bídu, tuto sžírající úzkost srdce, tyto hříchy... A vkládám to všechno, jedno přes druhé, do Tvé náruče, na Tvé Srdce...“ Když pak pronášel konsekrační slova „toto je má Krev“, jeho tělo se zachvělo, ze stigmat mu vytryskla krev a bylo zřejmé, že Kristovo umučení vidí i prožívá na vlastním těle.
víc zde: www.farnost-recice.cz/…/pamatka-sv.-pad…

Samězřejmě je toho mnoho.
(čtěte s otevřeným srdcem )