Jak je možné kvůli nějaké pandemii zrušit 2000 let starou tradici, kdy každý pohyb kněze má při Mši sv. hluboký význam a byl pečlivě promyšlen a vybrán, aby se co nejlépe vyloučila jakákoli možnost zneuctění svaté Eucharistie a to vše je najednou rozhodnutím státu jedním dechem zrušeno. Nechápu. Kéž by všichni kněží aspoň naši, našli sílu a rozhodnost znesvěcení se vzepřít a postavit se za příklad našeho kardinála Dominika Duky, který na Velikonoce, 5.5.2020 19.00 v katedrále sv. Víta na Pražskom hrade nedával nikomu svaté přijímání na ruku!, dokonce mluvčímu prezidenta ČR, nepodal na ruku, ale do úst. Kard. Duka dal do úst sv. eucharistii mluvčímu prezidenta ČR, ne na ruku
Sama tak velice děkuji jáhnovi, který mi též kdysi nepodal do ruky svaté přijímání (cítila jsem se trochu nachlazená, a protože mi to nikdo jako konvertitce nevysvětli, myslela jsem si, že se to dělá, když si člověk myslí, že by mohl někoho nakazit), kdy jsem ještě ničemu nerozuměla a mohla jsem si tak uvědomit, že jde O NĚCO, NĚKOHO! VÍC! Matka Tereza z Kalkaty řekla: nejhorší zlo 20.století jsou potraty a podávání na ruku. Jinému svatému Pán Ježíš řekl: raději budu znovu bičován, než podávání na ruku. Děkuji, že jsem byla uchráněná, že kvůli tomuto nemusel být kvůli mě znovu Pán bičován. Kéž by tak udělali všichni kněží a jáhni.

Příběh jednoduchého žebráka z Paříže. Dokonce to bylo publikováno v jedněch pařížských místních novin. :) +

Paul trávil většinu času venku. Jeho obzvláště oblíbeným kostelem byl kostel sv. Jacob v Paříži. U vchodových dveří prosil a prosil o almužnu a jeho věrný společník byla láhev vína. Trpěl cirhózou jater a dalšími nemocemi a barva jeho obličeje nic dobrého neprozradila. Lidé z okolí jen čekali, až tu jednoho dne nebude.

Nikdo z nich se o něj nijak nestaral. Ale ve farnosti byla jedna dobrá duše, paní N. Moc jí to vadilo, když ho viděla tak samotného, a proto s ním mluvila častěji. Všimla si, že Paul ráno opustil své místo u vchodových dveří a šel do kostela. Tam seděl v lavici přední řada, přímo před stanem setkávání. Jen tak... zdálo se, že nic nedělá. Jednoho dne slečna N. on. zeptala se: '' Všiml jsem si, že chodíš často do kostela. Co děláte, když tam hodinu sedíte, aniž byste něco dělali? Nemáte ani růženec nebo modlitební knížku a někdy si dokonce zdřímnete. Co děláte v té době? Modlíte se?"

'' Jak jsem se mohl modlit! Od dětství uplynulo hodně času a šel jsem do náboženství, zapomněl jsem na všechny modlitby. Už ani jednoho neznám. Co tady vlastně dělám? Je to úplně jednoduché: chodím do stanu setkání, kde žije Ježíš ve svém domě úplně sám a říkám mu: '' Ježíši, to jsem já Pavel. Přišla jsem tě navštívit ", potom ještě chvíli zůstanu, aby tam aspoň někdo byl."

Paní N. ze sebe ani nedala hlas. Už nikdy nezapomene, co slyšela.

Ubíhají dny, jeden jako druhý. Ale přišlo, co muselo přijít: jednoho dne Paul zmizel z kostela. Byl nemocný? Nebo umřel? Informovala se a zjistila, že je v nemocnici. Navštíví ho. Chudák Paul je na tom hodně špatně, je spojený s mnoha trubicemi a jeho obličej už má modrou barvu jako typický pro umírání. Lékařská předpověď nemůže být horší.

Druhý den paní. N dorazí. znovu a je připravena na smutnou zprávu. To snad ne... Paul sedí na své posteli úplně vzpřímeně, je čerstvě oholený, má živý vzhled, vypadá úplně transformovaný. Pohled nepopsatelného štěstí pochází z jeho zářivé tváře.
Paní N. si otřela oči... Ale ano, je to on! '' Paule, to je neuvěřitelné, protože jsi vstal z mrtvých! To už nejsi ty, co se ti stalo? '' '''''''

'' No, bylo to dnes ráno, bylo mi zle, velmi nemocné. Pak jsem tu někoho viděl na konci mé postele. Byl to krásný muž, nepopsatelně krásný... Ani si to nedokážete představit! Usmál se na mě a řekl: '' Paule! To jsem já Ježíš! Přišel jsem tě navštívit...""... Můj komentář+Učení Církve Svaté: V KAŽDÉ ČÁSTEČCE I SEBEMENŠÍ JE CELÝ KRISTUS, CELÉ NEBE, PRAVÝ BŮH, kterému se klaní všechny Nebeské chóry.

Kali.. tie tvoje rečnicke otazky bez štipku uprimnosti si nechaj ako Pokušitel, ktorý neznáša ked sa Panna Mária zjavuje a tak často prihovara, lebo nechce aby ludia sa zaujimali o Nu, ale o neho.

Ked nevie ako zaujať ludí, tak sa Ju snaží zdiskreditovať.
Ubohe ludské duše, ktoré si osvojuju diablovu taktiku.
Nemaju štipku hanby a tvaria sa že su dôverní priatelia Panny Márie
Na jednej strane sa tvaria že nemaju nič proti Panne Márii, ale na druhej strane ju pomlouvají

su horší ako ateisti v tomto lebo ateista aspon otvorene povie, že nechce veriť v existenciu Panny Márie, ale katolik ktorý kona také skutky je pokrytec a diablov sluha, ktorý vo svojej namyslenosti padá do záhuby

to je dobrá rada pre ludí, ktorí hladaju poznanie, ale pokial človek tuži len po uznaní, tak mu nepomôže aj keby niekto zmrtvych vstal. Pre liberalov nie je dobrý bohatý ani chudobný, poznanie a perly pošliapavaju lebo su tým presýtení - nakolko to dostavaju zdarma - ale kedže tužia po diablových bralach uznania a rešpektu, bohatstva chvály a osláv, ktoré sa im nedostáva, tak tužia po začarovanom kruhu.

Točia sa dokolečka dokola a nedokažu nasýtiť svoju dušu, preto su častokrat sklamaní, zranení a ohánaju sa svojimi schopnosťami výrečnosti, ktore dostali od Boha, ale zneužívaju ich na svoju obranu a čo je horšie, tak aby sa vyvyšovali nad Svätých... hovoria sice že su priatelmi Svätých, ale v skutočnosti ich zneužívaju aby sa blisli v spoločnosti a Boh to dopušťa, pokial nepride ich koniec.