Boží slovo na den 15.4. A.D. 2023

Svátek slaví sv. Anastázie, sobota Velikonočního oktávu
sv. Anastázie
Anastázie byla jednou z prvokřesťanských mučednic, její jméno (v překladu znamená „Zmrtvýchvstání“) je obsaženo ve čtvrté eucharistické modlitbě. Pocházela ze vznešené římské rodiny, spolu se svatou Basilissou (tj. „Královnou“) patřila k žákům svatých Petra a Pavla. Byly to právě tyto dvě světice, které pohřbily těla obou apoštolů po jejich mučednické smrti – ostatky svatého Petra u vatikánského cirku, Pavlovy pak za městskými hradbami při cestě do Ostie.
I po smrti apoštolů setrvaly obě ženy pevně ve víře, nebály se ji vyznávat slovy i skutky, a proto není divu, že se také dočkaly mučednické smrti. Stalo se tak kolem roku 68, na sklonku vlády císaře Nerona. Ostatky obou mučednic jsou uchovávány v římské bazilice Santa Maria della Pace.
»Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.« (Přísl 31,10)
zdroj: proglas.cz/svatek/?date=4_15

Z denní liturgie
Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
(Když přední muži v lidu, starší a učitelé Zákona) viděli Petrovu a Janovu odvahu a uvážili, že jsou to lidé neučení a prostí, divili se. Poznávali je, že bývali s Ježíšem; ale protože teď zároveň s nimi viděli toho uzdraveného člověka, neměli, co by proti tomu mohli říci. Poručili jim proto, aby vyšli z velerady, a radili se mezi sebou: „Co máme dělat s těmito lidmi? Že se skrze ně stal zřejmý zázrak, je zjevné všem obyvatelům Jeruzaléma, a my to nemůžeme popřít. Aby se to však nerozneslo mezi lidem ještě více, pohrozíme jim, že v tom jménu již nesmějí k nikomu mluvit.“ Zavolali je tedy a přikázali jim, že vůbec ve jménu Ježíšově nesmějí kázat ani učit. Ale Petr a Jan jim na to řekli: „Suďte sami, zda je to před Bohem správné, abychom poslouchali více vás než Boha. Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ Oni jim znova pohrozili a propustili je, protože nemohli najít nic, zač by je potrestali – už kvůli lidu, neboť všichni velebili Boha za to, co se událo.
Sk 4,13-21

Žalm:
Děkuji ti, Hospodine, žes mě vyslyšel.
Nebo: Aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Hospodin je má síla a statečnost,
stal se mou spásou.
Jásot ze spásy
zní ve stanech spravedlivých.

Hospodinova pravice mocně zasáhla,
Hospodinova pravice mě pozvedla.
Nezemřu, ale budu žít
a vypravovat o Hospodinových činech.
Hospodin mě sice těžce ztrestal,
nevydal mě však smrti.

Otevřte mně brány spravedlnosti,
vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu.
Toto je brána Hospodinova,
jí procházejí spravedliví.
Děkuji ti, žes mě vyslyšel
a stal se mou spásou.
Zl 118

Zpěv před evangeliem
Aleluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Aleluja.
Žl 118,24

Evangelium:
Mk 16,9-15

„Proč byl Pán opuštěn? Abychom my, nebyli Bohem opuštěni; byl opuštěn, aby nás vykoupil z hříchů a věčné smrti; byl opuštěn, aby ukázal tu největší lásku k lidskému pokolení; byl opuštěn, aby dokázal spravedlnost a milosrdenství Boží; aby naše srdce, byla s Ním svázána, spojena jako příklad všem těm, kdož trpí.“

Svt. Kyprián Kartágenský, výklad na slova Kristova: „Eli, Eli, lema sabachtani?“
„Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
Matouš 27, 46