Svatý Damián de Veuster,,
Svatý kněz, který pracoval jako dobrovolník na havajském ostrově Molokai, kde pomáhal malomocným a nakonec sám zemřel na malomocenství – se musel vyznávat ze svých hříchů tak, že je vykřikoval knězi, který stál na ukotvené lodi těsně u pobřeží. Tento kněz nechtěl přijít na pobřeží, protože se bál, že se nakazí. Damián však znal sílu této svátosti as ochotou se pokořil až tak, že své hříchy vykřičel, aby tak od nebeského Otce dostal odpuštění. Z toho vyplývá, že bychom se neměli bát, přicházet za oponu milosrdenství, kde máme na rozdíl od něho úplné soukromí.
V tomto nám může být vzorem svatý Jan Pavel II., který chodíval ke zpovědi každý týden a někdy i každý den. Všichni víme, že byl opravdový světec. Tak co, dokelu, dělal, že se tolik zpovídal? Dnes již chápu, že se tolik zpovídal proto, že čím blíže jste k Bohu, tím více si uvědomujete maličkosti, které vám překážejí; a čím více toužíte po Bohu, tím více chcete, aby i tyto maličkosti pohltil oheň jeho lásky …Více