Marieta Ria
2868

VIDEO: Západ byl varován, ať si s Ruskem nehraje. Politolog John J. Mearsheimer v roce 2015 předvídal, že Rusové nepřipustí, že by se Ukrajina stala součástí Západu

16.3.2022
Americký politolog a odborník na mezinárodní vztahy John J. Mearsheimer už v roce 2015 varoval, že pokud Západ a Ukrajina budou pokračovat v tom, co dělají, tedy ve snaze začlenit Ukrajinu na Západ, tak tato země skončí zničená. A obvinil USA, že se snaží získat Ukrajinu na úkor Ruska, ačkoliv pro ně nemá velký význam, zatímco pro Rusko obrovský.

Obrázky zničené Ukrajiny jsou nyní v médiích na denním pořádku. Ale to, že Rusové nepřipustí, že by se Ukrajina stala součástí Západu, a že ji raději zničí, předvídal již politolog John J. Mearsheimer v roce 2015. A prosazoval, aby se USA nesnažily Ukrajinu od Ruska oddělit. Mimo jiné i proto, že pro ně nemá význam z hlediska jejich zájmů. A také proto, že Rusové budou raději trpět, než aby se svých zájmů vzdali. Nemluvě o tom, že je tato politika zažene do náruče Číny. V posledních dnech je jeho přednáška velice oblíbená, počet zhlédnutí už překonal 19 milionů.

Vypuknutí rusko-ukrajinské války mnohé překvapilo, někteří ho naopak předpokládali. A to velmi dlouho. Jedním z průkopníků je John J. Mearsheimer, americký profesor politologie a zastánce realismu v otázce zahraniční politiky. Už v roce 2015 varoval, že pokud Západ a Ukrajina budou pokračovat v tom, co dělají, tedy ve snaze začlenit Ukrajinu na Západ, tak tato země skončí zničená. A obvinil USA, že se snaží získat Ukrajinu na úkor Ruska, ačkoliv pro ně nemá velký význam, zatímco pro Rusko obrovský.

V červnu roku 2015 toto řekl na své přednášce, která je v poslední době velice aktuální, mírně řečeno. A sledovaná, na youtube se počet lidí, kteří ji zhlédli, blíží 19,5 milionu. Přinášíme podrobný, i když ne vyčerpávající překlad toho, co na této přednášce John J. Mearsheimer řekl.

Několik poznámek

Profesor začal definicí oblastí, kde spočívají klíčové zájmy USA, tedy těch, kde by měli být občané USA být ochotní bojovat a umírat. Jako první uvedl obě Ameriky a jako další pak Evropu, severovýchodní Asii (Japonsko a Korea) a pak Perský záliv. Podotkl, že od roku 1783, kdy se USA osamostatnily, byla Evropa vždy nejdůležitější, i v druhé světové válce, ve které na USA zaútočilo jako první Japonsko, tak se USA zaměřovaly primárně na Evropu. „Je to proto, že velké mocnosti v Evropě jsou důležitější než velké mocnosti v severovýchodní Asii,“ vysvětlil a dodal, že v Perském zálivu jde o ropu jako o klíčový zdroj.

Nicméně, podle něho dojde ke změně a kvůli vzestupu Číny se severovýchodní Asie stane nejdůležitější oblastí zájmu USA. A protože z Perského zálivu proudí ropa do Asie, bude záliv číslo dvě a Evropa bude až třetí.

Na mapách, které ukazují jazykové a politické rozdělení obyvatel Ukrajiny, pak dokumentoval, že Ukrajina je „těžce rozdělená země“ a že ukrajinská krize byla z velké části občanská válka. Opíral se například o průzkum Mezinárodního republikánského institutu z roku 2015, který se ptal, ke kterému ekonomickému bloku by se měla Ukrajina přidat, pokud by se mohla přidat pouze k jednomu. I na tomto průzkumu byla města na západní Ukrajině silně proevropská, ale na východě už podpora podstatně slábla. A institut se také ptal na členství v NATO. Opět, podpora NATO byla silná na západě Ukrajiny, ale na východě nikoliv.

Průzkumy veřejného mínění na Ukrajině


Mearsheimer také konstatoval, že řada evropských zemí je závislá na ruském plynu, což ztěžuje vyvíjení tlaku na Rusko.

Základní příčina ukrajinské krize

Jako základní příčinu ukrajinské krize v únoru 2014 Mearsheimer považuje snahu USA a jejich evropských spojenců „odloupnout“ Ukrajinu ze sovětského vlivu a zakomponovat ji do Západu.

„Můj názor je, že Západ je v principu za tenhle průšvih zodpovědný, ne Rusko,“ řekl a dodal, že tento názor není v USA mainstreamový. „Náš cíl byl udělat z Ukrajiny západní výspu na ruské hranici. A Rusko řeklo: Tak to tedy ne. Konec, tečka. Uděláme cokoliv, aby se to nestalo,“ doplnil.

Tato strategie pak má dle Mearsheimera tři součásti. Rozšiřování NATO, rozšiřování EU a podpora pro oranžovou revoluci. „Od konce studené války, už za Clintona, jsme NATO posouvali na východ. A Rusové říkali ne,“ připomínal profesor a dodával, že stejně jako NATO se rozšiřuje i EU. Opět zopakoval, že cílem bylo vzít Ukrajinu, odloupnout ji od Ruska a vytvořit z ní součást Západu.

Zaměřil se na třetí bod. „Jde o podporu demokracie na Ukrajině a i jinde. Jak víte, Spojené státy pobíhají po světě a snaží se svrhávat režimy a nahrazovat je demokraticky zvolenými. Pro většinu z vás včetně mě je těžké se postavit proti podpoře demokracie. Všichni máme rádi demokracii. Ale pokud jste Vladimir Putin nebo součást vedení v Pekingu, tak když USA mluví o podpoře demokracie, tak to znamená svržení vašeho režimu. A tohle pro vás asi nebude překvapení, v Pekingu se jim to nelíbí, v Moskvě taky ne,“ uvedl a jako příklad dal Hongkong a co si myslí Číňané.

„To, že v Hongkongu podporujeme demokracii je neskutečně vytáčí, protože si myslí, že je máme na mušce. A víte co, máme. Protože naše základní strategie je svrhávat režimy po celém světě. Nejenom proto, že máme rádi demokracii, ale také proto, že věříme, že kdo bude zvolen, tak bude prozápadní. Takže zabijeme dvě mouchy jednou ranou, podporujeme demokracii a získáváme proamerické vedení. Na té strategii je to vidět, rozšiřování NATO, rozšiřování EU a podpora demokracie.“

Rozšiřování NATO

U rozšíření NATO Mearsheimer připomenul, že v roce 1999 proběhla první vlna, v roce 2004 druhá, kdy se přidaly státy okolo Baltského moře. „Sověti dávali najevo od poloviny devadesátých let, že jsou tvrdě proti rozšiřování NATO. Ale zaprvé, byli moc slabí na to, aby s tím dokázali něco dělat, a také se to netýkalo států přímo na jejich hranicích,“ vysvětlil. Dodal, že baltické státy samozřejmě na hranicích Ruska jsou, ale jedná se o malé státy a navíc bylo ještě brzo, takže se s tím Rusové smířili.

Problém přišel na summitu NATO v Bukurešti, v jehož konečné deklaraci se objevila věta, že NATO vítá ambice Ukrajiny a Gruzie se stát členy NATO a že se státy shodly, že se členy NATO stanou. Mearsheimer připomenul, že Rusové dali jasně najevo, že to považují za nepřijatelné a že takové rozhodnutí bude mít „vážné následky“. Putin sám prohlásil, že se jedná o přímé ohrožení Ruska.

Válka mezi Gruzií a Ruskem pak byla následkem tohoto summitu, mínil profesor, protože Gruzínci si mysleli, že se jedná o signál, že si na Rusko mohou dovolovat a dostanou podporu, protože budou přijati do NATO. „To se nestalo. Víte, co se stalo. Rusové je ztloukli a Gruzie je dodnes (2015) v hlubokých problémech, protože si myslela, že se stane součástí NATO,“ řekl.

Majdan a konec Viktora Janukovyče

Zkoumal také časovou osu Majdanu. Tedy že 21. listopadu 2013 Viktor Janukovyč odmítl dohodu s EU, 1. prosince proběhly demonstrace na Majdanu a demonstranti obsadili kyjevskou radnici, 17. prosince Putin rozhodl o půjčce v hodnotě 15 miliard dolarů, 22. ledna 2014 umírají první dva lidé, 18. a 20. února zemřelo dohromady 66 lidí, 21. února došlo k dohodě o volbách v květnu, ale 22. února Viktor Janukovyč utekl.

Podotkl, že když Janukovyč jednal o dohodě s EU, předstupni členství v EU, Rusové byli proti a nabízeli dohodu, která by zahrnovala EU, Rusko, mezinárodní měnový fond a Ukrajinu. „Že by Ukrajina měla dohodu jenom s EU a Rusové by ostrouhali nebylo něco, co by Putin přijmul. Zatlačil na Ukrajince, předložil jim úžasnou dohodu, a jak si dovedete představit, EU nenabízela zrovna skvělou dohodu, protože jak víte, na Ukrajině je hodně korupce, EU chce, aby vymizela, což Ukrajinci ve skutečnosti udělat nechtějí. Takže Putin dal nejen najevo, že ta dohoda neprojde, ale dal svůj protinávrh. Takže 21. listopadu řekl Janukovyč EU ne,“ vyprávěl Mearsheimer americkému obecenstvu.

Následovaly protesty a jak Mearsheimer sám uznal, ukrajinská vláda reagovala příliš tvrdě, což vedlo k tomu, že se situace vymkla kontrole a v únoru zemřelo na Majdanu už hodně lidí. „A co se stalo, ministři zahraničí, německý, francouzský, přilétli do Kyjeva a došlo k dohodě, že dojde k volbám, které v podstatě odstaví Janukovyče od moci. Ale protestující tuto dohodu nepřijmuli. A byla mezi nimi podstatná část fašistů, kteří byli ozbrojeni, došlo k úmrtím a vraždám a v důsledku Janukovyč utekl do Ruska, aby si zachránil život.“ Hned poté ukrajinský parlament zrušil zákon o menšinových jazycích (např. ruštině).

27. února pak ruské jednotky začaly obsazovat Krym, 28. se na Krym začaly přesouvat další ruské jednotky. „Rusové nedobývali Krym. Už tam byli, protože měli pronajatu námořní základnu v Sevastopolu,“ připomenul a doplnil, že pak následovalo referendum a připojení Krymu k Rusku. Krátce na to se pak odtrhl Doněck a Luhansk a Mearsheimer nerozporoval, že při jejich odtržení a následných bojích mělo Rusko na jejich územích své vojáky.

Ruská reakce

Profesor konstatoval, že Rusové zabrali Krym, ale nesnažili se ovládnout Ukrajinu, jak už tehdy někteří předpokládali. „Na to je Putin moc chytrý. Vzpomínáte si, co se stalo, když Rusové zaútočili na Afghánistán, když my jsme zaútočili na Afghánistán, když jsme zaútočili na Irák, když Izraelci zaútočili na jižní Libanon. Nechcete na takových místech zůstávat. Naopak, pokud chcete zničit Rusko, měli byste ho povzbuzovat, aby se snažilo ovládnout Ukrajinu. Na to je Putin moc chytrý. Co teď dělá, je destrukce Ukrajiny a říká Západu, že má dvě možnosti. Buď couvne a vrátíme se ke statu quo před únorem 2014, kdy Ukrajina byla nárazníkové pásmo, nebo bude pokračovat v hrátkách, snažit se udělat z Ukrajiny výspu Západu na zápraží Ruska a v tom případě Ukrajinu zničí. A teď ji ničí,“ řekl Mearsheimer na přednášce. Krym podle něho Rusko nepustí nikdy a nepřipustí, že by se z něj stala základna NATO, což by se stalo, pokud by Ukrajina do aliance vstoupila.

Důvod? „Rusko je mocnost a není absolutně v jeho zájmu dovolit, aby si USA a spojenci zabrali velký, strategicky významný kus území na západní hranici a včlenili ho do Západu. To by nemělo být pro USA překvapení. Máme Monroeovu doktrínu, která v podstatě říká, že západní polokoule je náš dvorek a nikdo ze vzdálených zemích tam nemá co posílat své vojáky,“ pravil a připomenul, jak podrážděně USA reagovaly na to, že by Sověti měli své síly na Kubě.

„Dovedete si představit, že by za dvacet let Čína utvořila vojenskou alianci s Kanadou a Mexikem? A přesunula čínské jednotky na kanadské a mexické území? A my bychom jen tak stáli a říkali: Není problém, jsme všichni lidé 21. století, obávat se čínských jednotek na naší hranici, to dělají lidé z 19. století jako Vladimir Putin?“ načrtl Mearsheimer scénář, že by se USA stalo něco podobného jako Rusku. A dodal, že by tedy nemělo nikoho překvapovat, že Rusko reaguje odmítavě na to, že by Ukrajina měla být součástí Západu. „A řekli nám. Bukurešťský summit, válka v Gruzii. Precedenty tu jsou, rétorika taky. Řekli nám to,“ podotkl s tím, že to USA nezastavilo, a tak Rusko zareagovalo.

Nicméně, z nějakého důvodu byl prezident Obama a další západní představitelé ruskou reakcí překvapeni. „Asi proto, že jsou to lidé 21. století a myslí si, že rovnováha sil se nás už netýká,“ prohodil ironicky Mearsheimer a poznamenal, že když má Washington problém pochopit Rusy, tak s Číňany bude mít teprve problém. Žertoval, že v Číně začíná své lekce slovy: „Konečně jsem zase mezi svými“, protože jak v Pekingu, tak v Moskvě jedná s lidmi 19. století, jak označuje svůj postoj. Zatímco ve Washingtonu jsou lidé 21. století. „Myslím, že náš oběd nám sežerou Číňani,“ odhadl budoucí vývoj.

Mainstreamový přístup

Profesor se pak zaměřil na to, jak je obyčejně krize prezentována. Tedy že za ní může Vladimir Putin, že je šílený nebo iracionální, že chce vytvořit Velké Rusko nebo že je druhý Hitler. U přirovnání s Hitlerem poznamenal, že o nacistickém Německu učí a píše. „Že se podobá Hitlerovi je extrémně směšné a je těžko uvěřitelné, že někteří lidé toto s vážnou tváří obhajují,“ uvedl.

Ohledně ambic o vytvoření Velkého Ruska Mearsheimer soudil, že pokud by toho byl Putin schopen, už by to udělal, ale ví, že nemůže, protože by na Ukrajině a na Baltu zapadl do bláta. „Opět, pokud chcete zničit Rusko, řekněte jim, ať se snaží vytvořit Velké Rusko,“ mínil. Co se týče postupu na Ukrajině, Putin ji podle něho ničí a vzkazuje tím Západu, že radši Ukrajinu zničí, než by ji nechal Západ si ji vzít. Profesor si ani nemyslel, že by Putin byl blázen nebo že ukrajinskou krizi vyvolal.

Věnoval se i dalším, na Západě obecně přijímaným „pravdám“, tedy že USA jsou mírumilovná velmoc a že Putinovo chování je jenom důkaz toho, že snaha přijmout Ukrajinu a Gruzii do NATO byla správná. U první zmínil, že tak možná vnímají Spojené státy například v Polsku, ale na světě je hodně zemí, kde tomu tak není, např. v Íránu, v Číně nebo právě v Rusku. „Prostě to tak nevnímají. Proto když podniknete kroky, které vám přijdou mírumilovné, tak druhá strana je tak brát nebude, bude je brát jako ohrožení,“ vysvětlil jednoduše a dodal, že pokud se někdo nedokáže vcítit do toho, jak druhá strana přemýšlí, čekají ho „velké problémy“.

A pokud jde o rozšiřování NATO jako ochrany před ruskou agresí, profesor řekl, že před ukrajinskou krizí se o tom, že by se NATO rozšiřovalo, aby se bránilo Putinově agresi, vůbec nemluvilo. „Rozšiřování NATO totiž prosazovali lidé 21. století. Ti věří, že politika rovnováhy sil je mrtvá. To se přesně stalo. Putin je muž 19. století. Vidí svět přes rovnováhu sil. Což my také, když jde o Monroeovu doktrínu a západní polokouli. Ale v Evropě přemýšlíme jako muži a ženy 21. století. A mysleli jsme si, že mu prostě vlezeme až na zápraží a nemá to žádný význam,“ vysvětloval a dodal: „Nemysleli jsme si, že je Rusko agresivní. Když 22. února vypukla krize, tak tehdy jsme se ve skutečnosti rozhodli, že Rusko je agresivní a že chce vytvořit Velké Rusko. Tedy zpětně.“

Reakce Západu

Jak zareagoval Západ? Dle Mearsheimera se snažil být k Rusku tvrdší a tvrdší. „Což je očekávatelné, když se na ně snažíme hodit vinu. Protože nejsme schopní vinit sami sebe, protože my přece nikdy nic špatného neděláme. Což všichni víte, za všechny problémy světa může někdo jiný, ne Spojené státy,“ sklouzl politolog opět k ironii.

„Protože jsme mírumilovná velmoc. Takže když my jsme ti hodní, oni ti zlí, zlobí, chtějí vytvořit Velké Rusko, můj Bože, to jsou další třicátá léta, jakýkoliv ústupek Putinovi je Mnichov 1938, to nemůžeme udělat, takže opět přitvrdíme,“ dokončil tuto linii uvažování.

Následně se ptal, zda může Západ uspět. A zde kritizoval přístup Západu, podle kterého když se na Rusko uvalí ekonomické sankce, tak Rusové zvednou ruce a vzdají se. „Když jde o bezpečnost a klíčové strategické zájmy a není pochyb, že tady Rusku o klíčové strategické zájmy jde, tak jakákoliv země je schopná toho vytrpět hodně, než se vzdá. Můžete Rusko hodně trápit a stejně nepřestanou. Nepřestanou, protože Ukrajina je pro ně důležitá,“ varoval.

Naopak, pro USA Ukrajina důležitá není, mínil profesor. „Nikdo nechce, abychom bojovali na Ukrajině. Dokonce ani John McCain (republikánský senátor, vyzyvatel Barracka Obamy, válečný veterán, autor výroku o Rusku jako čerpací stanici řízené mafií – pozn. red.), který až doteď nezažil žádnou válku, u které by nechtěl, aby v ní USA bojovaly, tak nevolá po nasazení armády na Ukrajině. John McCain říká, že Ukrajina není životně důležitý zájem pro Západ. Pro Rusy to životně důležité je, dali to jasně najevo a nejen Putin. Takže pokud jde o odhodlání, je jednoznačně na jejich straně,“ objasnil publiku.

Připustil však možnost, že se mýlí a Putina je možné dostat do kouta a skoro svrhnout z útesu. „Je to správně? Mluvíme o zemi, která má tisíce jaderných zbraní. A jediný případ, kdy země používají jaderné zbraně, je, když jsou zoufalé a myslí si, že jim jde o přežití. Takže tady mluvíme o zoufalé situaci pro Putina,“ varoval opět, že Putin signalizuje, že si Západ zahrává s klíčovými zájmy Ruska. „Dostáváte se vlastním přičiněním do situace, kdy riskujete jadernou válku, kvůli něčemu, co není pro Spojené státy životně důležité,“ shrnul.

Hlava kolem mu šla i z toho, že USA chtějí přijmout Ukrajinu do NATO, ačkoliv tím, že nenasadily vojáky, ukázaly, že se o jejich zájmovou oblast nejedná. „Když budou v NATO, budou mít záruku článku 5. Záruku článku 5 dáváte jenom těm zemím, které jsou součástí vašich strategických zájmů,“ podotkl a dodal, že je to důkaz toho, jak odpojená od reality je americká zahraniční politika. Krize na Ukrajině je pak jen jeden z jejích průšvihů. „Máme obrácenou verzi Midasova doteku, na co sáhneme, to se pokazí. Afghánistán, Irák, Libye, Ukrajina, mohl bych pokračovat,“ zhodnotil.

Doporučení

John Mearsheimer se vyslovil pro to, aby Ukrajina byla neutrální a fungovala jako nárazník. Tedy návrat do stavu, než někdo dostal nápad dostat Ukrajinu do NATO, do EU, zkrátka na Západ. Naopak varoval před tím, aby se Ukrajina rozdělila a západní část byla v NATO, zatímco východní se stala součástí Ruska. „A USA a Rusko, které se v té době budou nenávidět, pak budou tělo na tělo na Dněpru. To není dobrý nápad,“ varoval před scénářem, který se dnes může naplnit.

Jak dosáhnout neutrální Ukrajiny? Tím, že by se oficiálně zastavilo rozšiřování NATO. Mearsheimer uvedl, že mluvil s řadou politiků a všichni mu řekli, že rozšiřování NATO je mrtvé. „Ale musíme ho opustit veřejně. Říct, že se konat nebude,“ dodal.

Jako další navrhoval ekonomickou pomoc Ukrajině, na které by se podílelo Rusko, Mezinárodní měnový fond a EU. „To je mimochodem to, co Putin navrhoval v roce 2013 a EU to hloupě odmítla,“ poznamenal. A zasazoval se také o to, aby na Ukrajině byla chráněna práva národnostních menšin, zejména jazyková a východ Ukrajiny měl autonomii. „Uděláme to? Ne,“ předpověděl už tehdy výsledek.

Závěry

Krizi na Ukrajině Mearsheimer odsoudil ještě z jednoho důvodu. Protože USA podle něho potřebují Rusko k vyvážení vlivu Číny, která bude skutečným rivalem USA v nadcházejících letech. „V podstatě ženeme Rusy Číňanům do náruče,“ mínil. Předpovídal, že druhá studená válka kvůli krizi na Ukrajině nevypukne a USA se více soustředí na Asii, protože Čína je přímý soupeř USA, narozdíl od Ruska.

Kromě toho, dění okolo Ukrajiny znepokojuje prý asijské spojence USA: „Vidí, že děláme problémy na Ukrajině, že se zaplétáme s islámským státem, a říkají si, když USA bojují s ISIS, soupeří s Rusy o Ukrajinu, budou schopní se soustředit na Asii? A pak také říkají: I když se zaměří na Asii, můžeme jim věřit? Když se na tu bandu ve Washingtonu podíváte, nevypadá jako někdo, kdo jedná na rovinu. Chceme se na ně spoléhat? Když jste Japonec a spoléháte se na americké bezpečnostní záruky, zvláště jejich jaderný deštník, nedrbali byste se na hlavě kvůli otázce, jestli můžete Washingtonu věřit?“

„Pokud šťouchnete Rusy klacíkem do oka a budete je šťouchat dál, začnou hledat možnosti, jak vám to oplatit,“
varoval s ohledem na Írán a sankce. Dodal, že pokud má Sýrie vybřednout z problémů, tak i tam se Rusové budou muset angažovat.

Krym je pak pro Ukrajinu ztracen, mínil profesor. A následky? „Když přednáším tuto lekci, řada lidí na Západě má silnou morální reakci na to, co říkám, protože obviňuji Západ a ne Putina. Který má autoritářské nebo i násilnické sklony, o tom žádná. Ale co si myslím, že se děje, je, že Západ vede Ukrajinu po cestě plné požitků, ale skončí to tak, že Ukrajina bude zničená. A mám za to, že to, co prosazuji já, tedy zneutrálnění Ukrajiny a následná ekonomická obnova a její odstranění ze soupeření mezi NATO a Ruskem, je to nejlepší, co se může Ukrajincům stát. Co teď děláme, je, že je pobízíme, aby k Rusku byli tvrdí, že se nakonec stanou součástí Západu, protože nakonec Putina porazíme a bude po našem,“ vysvětloval profesor k závěru lekce.

Dodal, že Ukrajinci tento postup podporují a nejsou ochotní se s Ruskem dohodnout na kompromisu. „Místo toho chtějí hrát tvrdě. Jak jsem již řekl, pokud to tak budou dělat, skončí to tím, že jejich země bude zničená. A teď děláme vše proto, abychom tohoto výsledku dosáhli,“ varoval a na závěr prohlásil, že neutrální Ukrajina by byla jak v zájmu USA, tak Ruska, ale především v zájmu Ukrajinců.


Zdroj: parlamentnilisty.cz

IV
Mária Janská
Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko: Rusko a zjevení Panny Marie ve Fatimě
Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko: Rusko a zjevení Panny Marie ve Fatimě
Na stránkách Monitoru jsme se často zastavovali u zjevení Panny Marie ve Fatimě, zvláště v roce 2017, kdy jsme oslavovali jeho sté výročí. Avšak vzhledem k dramatickým událostem na Ukrajině, jichž jsme nyní (prostřednictvím sdělovacích …Více
Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko: Rusko a zjevení Panny Marie ve Fatimě

Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko: Rusko a zjevení Panny Marie ve Fatimě
Na stránkách Monitoru jsme se často zastavovali u zjevení Panny Marie ve Fatimě, zvláště v roce 2017, kdy jsme oslavovali jeho sté výročí. Avšak vzhledem k dramatickým událostem na Ukrajině, jichž jsme nyní (prostřednictvím sdělovacích prostředků) svědky, je vhodné znovu připomenout významnou úlohu Ruska v tomto mariánském zjevení. Ozáří tak Božím světlem současnou situaci.

ývání Královny míru a fatimské zjevení
V bazilice Santa Maria Maggiore v Římě stojí bokem socha Panny Marie, Královny míru. Jaký je původ této sochy? V roce 1917 byl svět ve válce, v I. světové válce, v tzv. „Velké válce“: ve válce, která zabíjela a ničila tolik a tolik lidí, měst a obcí. Tehdejší papež Benedikt XV. velmi usiloval o dosažení míru, ale jeho výzvám nebylo vládci tohoto světa – s výjimkou našeho císaře bl. Karla – nasloucháno. Takto odstrčen se obrátil o pomoc k nebi: dne 5. května 1917 vzýval Matku Boží o mír a nařídil, aby se do loretánských litanií vložila prosba: Královno míru, oroduj za nás! A právě při té příležitosti nechal umístit její sochu do baziliky Santa Maria Maggiore.

Nebe, které papeže Benedikta XV. k vzývání Panny Marie jako Královny míru přivedlo, odpovědělo: o osm dní později, dne 13. května 1917, se v zapadlém kouty Evropy, u vesnice Fatimy v Portugalsku, třem pasáčkům Lucii, Františkovi a Hyacintě poprvé zjevila Panna Maria a během následujících měsíců toto zjevení celkem pětkrát opakovala.

Proroctví o Rusku
S Ruskem se poprvé setkáváme v třetím zjevení dne 13. července 1917, kdy Matka Boží sdělila vizionářům své vrcholné poselství v podobě tzv. Velkého tajemství o třech částech. Pro nás je důležité to, co je obsaženo v druhé části tajemství, neboli v druhém fatimském tajemství: „Jestliže lidé udělají to, co vám řeknu, mnohé duše se zachrání a navrátí se jim pokoj. Válka se schyluje ke konci; nepřestanou-li však urážet Boha, začne během pontifikátu Pia XI. jiná, ještě horší. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám Bůh dává, že se chystá potrestat svět za jeho zločiny skrze válku, hlad a pronásledování Církve i Svatého Otce. Aby se jí zabránilo, budu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné přijímání o prvních sobotách. Budou-li přijaty moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; když se tak nestane, rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování Církve. Dobří lidé budou mučeni, Svatý Otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny. Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý Otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno údobí míru.“
Dnes víme, že jako se naštěstí naplnila první část proroctví a I. světová válka brzy poté, v roce 1918, skončila, tak se také naneštěstí kvůli neobrácení lidí naplnily i další části proroctví o vypuknutí jiné, ještě hroznější II. světové války v roce 1939, připravované a předjímané již určitými událostmi v roce 1938, zvláště anšlusem Rakouska, a o neblahém působení Ruska.

Vidění v Tuy
Jak to Panna Maria předpověděla v červnu 1917, František a Hyacinta zemřeli jako mladí, a to na španělskou chřipku, která po I. světové válce skosila milióny životů na celém světě. Splnění toho, co nejsvětější Panna slíbila v druhém fatimském tajemství, se tak týkalo samotné Lucie, tehdy řeholní sestry sv. Doroty: v případě svatého přijímání o prvních sobotách to bylo dne 10. prosince 1925, kdy se jí zjevila Panna Maria s Ježíškem ve španělském, respektive galicijském městě Pontevedra, a v případě zasvěcení Ruska Mariinu Neposkvrněnému Srdci ve vidění, kterého se jí dostalo v galicijském městě Tuy v noci z 13. na 14. června 1929. Během něho viděla Nejsvětější Trojici a Pannu Marii, která jí řekla: „Přichází okamžik, kdy Bůh žádá Svatého Otce, aby v jednotě se všemi biskupy světa vykonal zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci. Slibuje, že je tímto zachrání.“ Sestra Lucie o tom prostřednictvím svého zpovědníka, jezuity José Bernarda Gonçalvese, informovala biskupa v Leirie a zřejmě i samotného papeže Pia XI. Ten však žádosti nevyhověl.

Zjevení v Rianjo
V srpnu 1931 byla Lucie poslána svými představenými do přímořského městečka Rianjo nedaleko Pontevedry. Nebyla na tom zdravotně nejlépe a potřebovala si odpočinout. Bydlela v domě přátel a chodívala se modlit do tamější kaple Panny Marie. V ní se jí dostalo vnitřního sdělení. Náš Pán si jí v souvislosti s negativním postojem Pia XI. stěžoval: „Nevyhověli mé žádosti! [...] Jako francouzský král toho budou litovat, ale to už bude pozdě. Rusko rozšíří mezitím své omyly po světě, vyvolá války a pronásledování Církve. Svatý Otec bude muset hodně trpět.“ Jak je patrné, Kristus Pán zde ukazuje na analogii mezi nevyslyšením proseb Nejsvětějšího Srdce Ježíšova francouzským králem Ludvíkem XIV. na konci XVII. století, jež mělo za následek tzv. Velkou francouzskou revoluci, a nevyhověním prosbám o zasvěcení Ruska Mariinu Srdci a rozšířením komunismu.
Sestra Lucie však neustávala ve svých snahách o to, aby došlo k zasvěcení Ruska. Ve svém dopise Otci Gonçalvesovi z 18. května 1936 píše o tom, že se ptala Pána, proč neobrátí Rusko bez toho, že by papež učinil zasvěcení. A Pán jí odpověděl: „Protože chci, aby celá má Církev uznala toto zasvěcení jako triumf Mariina Neposkvrněného Srdce, aby se následně rozšířila jeho úcta a aby se po boku pobožnosti k mému božskému Srdci dostalo místo pobožnosti k tomuto Neposkvrněnému Srdci.“ „Ale, můj Bože, Svatý Otec mi neuvěří, když ty sám jím zvláštním osvícením nepohneš!“ Na to Pán řekl: „Svatý Otec! Modli se velmi za Svatého Otce! On to učiní, ale bude již pozdě. A přesto Mariino Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko. Je mu svěřeno.“

Zasvěcení Mariinu Srdci v letech 1942 a 1952
Dne 25. ledna 1938 se objevila na obloze neobvyklá záře, která podle prorockých slov Panny Marie z 13. července 1917 ohlásila blížící se II. světovou válku. Ta skutečně vypukla v září 1939. Uprostřed této války se sestra Lucie obrátila s novou výzvou na papeže Pia XII. Poprvé došlo k jejímu vyslyšení. V roce 1942 Pius XII. dvakrát zasvětil svět a nepřímo Rusko Neposkvrněnému Srdci: učinil tak ve svém radiovém poselství do Fatimy dne 31. října 1942 na závěr jubilejního roku u příležitosti 25. výročí fatimského zjevení a o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie, dne 8. prosince téhož roku, v bazilice sv. Petra v Římě. I když zde chybělo zapojení biskupů celého světa, nebe alespoň jistým způsobem odpovědělo: došlo ke zvratu ve válce a nacisté, kteří do té doby na plné čáře vítězili, začali prohrávat.
V roce 1945 nastal tolik očekávaný mír, ale byl to do značné míry pax sovietica – „sovětský mír“, kdy Sovětský svaz jako rudá šelma z Apokalypsy podle prorockých slov druhého fatimského tajemství rozšířil své komunistické bludy po světě. Mnohé národy trpěly pod jhem bolševického komunismu a Pius XII. s nimi velmi soucítil. Dne 7. července 1952 tak publikoval svůj apoštolský list Sacro vergente anno, adresovaný národům Ruska, v němž Rusko zasvětil Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Také v tomto případě odpověď nebe nedala na sebe dlouho čekat: dne 5. března 1953 nenadále zemřel Stalin.

Zasvěcení v roce 1984
Minulý rok jsme si připomínali čtyřicáté výročí atentátu na sv. Jana Pavla II., k němuž došlo dne 13. května 1981, o svátku Panny Marie Fatimské, na náměstí sv. Petra v Římě. Ruka atentátníka byla ruka velmi zkušeného střelce a jistě by papeže zastřelila, kdyby zde nebyla jiná, neviditelná ruka, ruka Panny Marie, která střelu zvrátila.
Sv. Jan Pavel II. proto pečlivě prostudoval materiály o Fatimě, hned následujícího roku 1982 putoval do Fatimy, aby Panně Marii poděkoval, a chtěl dostát výzvám nejsvětější Panny. Dne 25. března 1984 ve spojení s biskupy celého světa přistoupil k zasvěcení světa a zvláštním, i když zavinutým způsobem, Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. V tomto případě byla reakce nebe zvláště výmluvná: O padesát dní později, dne 13. května 1984, tedy opět o svátku Panny Marie Fatimské a v den třetího výročí atentátu, v Severomorsku, sovětské jaderné základně na Severním moři, vypukl požár s následnou velkou explozí, která zničila tamější jaderný arzenál. Sovětský svaz tak přišel o značnou část svých zbraní a nemohl rozpoutat válku, jak to předtím zamýšlel. I sestra Lucie v jednom rozhovoru řekla: „Zasvěcení uskutečněné na náměstí sv. Petra v roce 1984 zachránilo svět před jadernou válkou, která měla vypuknout v roce 1985.“

Naléhavost plného zasvěcení Ruska
Koncem osmdesátých a na počátku devadesátých let minulého století pak následoval pád komunismu a rozpad Sovětského svazu, kolosu na hliněných nohou. Mnozí jásali a zdálo se, že proroctví z 13. července 1917 se naplnilo: že papež zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, to se obrátilo a světu bylo dopřáno údobí míru. Současná ruská invaze na Ukrajinu a také mnohé předchozí události nám však jasně ukazují na to, že tento pohled byl příliš optimistický a nerealistický: V Rusku sice zavládla náboženská svoboda, ale jeho obrácení nespočívá pouze v ní, nýbrž podle výkladu bl. kardinála Ildefonse Schustera, milánského arcibiskupa, Otce Joaquína María Alonso, zřejmě největšího znalce Fatimy, a dalších v jeho návratu do lůna pravé Církve, katolické Církve. Tak to ostatně již na počátku XIX. století prorokovala bl. Anna Maria Taigi. Rusko sice přestalo být komunistické, ale se svou komunistickou minulostí se nevyrovnalo. Jak píše Alain Besançon, velký znalec ruských poměrů, „namísto toho, aby se země vyrovnala se spoustou zločinů a podlostí,“ – připomeňme desítky miliónů lidí, kteří byli zavřeni a zahynuli v sovětských gulazích – „prostě je anulovala.“ A to, že není mír, je víc než jasné. Zůstává tedy velmi naléhavý požadavek, aby papež ve spojení s biskupy celého světa zasvětil výslovně Rusko – a jen Rusko – Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Za to se také modlíme.
Co říci na závěr? Panna Maria ve Fatimě nabízí také prostředky spásy a míru: zasvěcení se jejímu Neposkvrněnému Srdci, obrácení spojené se svatou zpovědí, mši sv. – úctu k Ježíši Kristu Eucharistickému, modlitbu, zvláště modlitbu růžence, oběti. Jsou to prostředky prosté a zdánlivě nepatrné, ale ve skutečnosti velmi účinné. Vždyť díky nim „se může stát i společensky naprosto bezvýznamný člověk fakticky mocnou osobností v současném světě, neboť svou modlitbou proniká do centra,“ – k Bohu – „v kterém se sbíhají nitky ke všem světovým událostem, velkým i nepatrným.“

fr. Štěpán Filip OP
Freddy Gargamel
"V Rusku sice zavládla náboženská svoboda, ale jeho obrácení nespočívá pouze v ní, nýbrž podle výkladu bl. kardinála Ildefonse Schustera, milánského arcibiskupa, Otce Joaquína María Alonso, zřejmě největšího znalce Fatimy, a dalších v jeho návratu do lůna pravé Církve, katolické Církve."
Ahaa, tak o to vám ide 😂 o pohltenie Ruska a hlavne jeho Pravoslávnej cirkvi. Dalo sa čakať. Vôbec …Více
"V Rusku sice zavládla náboženská svoboda, ale jeho obrácení nespočívá pouze v ní, nýbrž podle výkladu bl. kardinála Ildefonse Schustera, milánského arcibiskupa, Otce Joaquína María Alonso, zřejmě největšího znalce Fatimy, a dalších v jeho návratu do lůna pravé Církve, katolické Církve."
Ahaa, tak o to vám ide 😂 o pohltenie Ruska a hlavne jeho Pravoslávnej cirkvi. Dalo sa čakať. Vôbec vám neprekáža, že to "lůno" momentálne pripomína skôr lono skúsenej sexuálnej pracovníčky 😂 Máte v paži, že tomu celému dnes velí odpadlík od kresťanstva, modloslužobník Bergoglio. To komu môže taký človek zasvätiť Rusko? Pačamame? Ale nevadí, veď Vodca má predsa vždy pravdu.