30.4.2022 zkapalnil zázračně strup sv. Januária z 4. století - dobré znamení!
Zdroje italsky:
Si è sciolto il sangue di San Gennaro, oggi la processione a Napoli dopo 3 anni di stop
'Miracolo di maggio' in anticipo a Napoli: sciolto il sangue di San Gennaro - Positanonews
Napoli, san Gennaro: «Quel sangue liquefatto è portavoce del Risorto»
San Gennaro, sangue trovato già sciolto: corteo a Napoli per il miracolo di maggio (dopo 3 anni)
Napoli: niente attesa per San Gennaro, sangue già liquefatto
San Gennaro 2022, il sangue si è liquefatto in cassaforte: caso raro
K zázraku došlo pravděpodobně v čase, když Prahou pochodovali ochránci nenarozených dětí - odmítači vražd dětí před porodem i po porodu a poté kdy pražský kardinál Duka neuhnul, ale zastal se nenarozených dětí, za což mu je spíláno od vrahů dětí. Samozřejmě Česká TV podporuje vrahy - potratáře a dělá jim velkou reklamu. Viz např.:
Prahou prošli odpůrci i zastánci potratů. Aktivistky protestovaly i při mši kardinála Duky
Potratáři zuřili, kdy kardinál Duka napsal 25.4.2022, (a když z toho část zopakoval i při mši sv. 30.4.2022). .......Dovolím si jen malou poznámku: není však úplně korektní mluvit pouze o zločinech ruských vojáků, protože řada svědectví hovoří o nich jako o těch, kteří poskytli pomoc ženám v tomto ohrožení. Nechci tuto otázku dál rozepisovat, ale upozorňuji, že zjednodušeným přístupem bychom mohli vyvolávat šovinismus a nacionalismus.
Chtěl bych v tomto případě vyslovit uznání oběma stranám. Je nutné připomenout nepřípustnost a opravdu hrůznost vlastního činu znásilnění. Musíme také hledat odpověď, jak řešit otázku početí nového života tímto bestiálním násilím, aniž bychom se pokusili "řešit", jak tomuto činu předejít. Navrhovaná obrana pomocí pepřového spreje či „houkadla“ vychází ze starobylé tradice, se kterou se setkáváme již v době před Kristem při obraně proti znásilnění a ztrátě panenství. Věřím tomu, že existuje celá řada možností, ale nelze vidět jako jediné řešení neodporovat agresorovi. Při návštěvě papeže Františka ve slovenských Košicích jsem byl pověřen slavit místo něj bohoslužbu pro římskokatolickou mládež ve chvíli, kdy on slavil liturgii s řeckokatolickými věřícími. Bohoslužba byla z textů sv. Anky Kolesárové, mladé dívky, která se bránila znásilnění rudoarmějcem a zaplatila za to životem. Stačil výstřel ze samopalu, aby její život skončil. V úctě před velkým počtem mladých dívek i žen, které zaplatily za tuto obranu svým životem, považuji za nutné, abychom skutečně vyvinuli co největší úsilí nejenom jak těmto zločinům zabránit, ale také i v úctě pokleknout před těmito vzory statečnosti. Ano je to mimořádné řešení, hrdinské řešení a myslím, že ho také málo zdůrazňujeme. S přihlédnutím k Hippokratově přísaze, která není vázána na křesťanství, či náboženství, ale patří do sborníku obecné humanity, ke které dospěl antický svět, a je úzce spojen s prostorem tehdejší demokracie, a ta byla na našich lékařských fakultách v roce 1956 přepracována a nepřímo toleruje nabídnutí zmíněných „pilulek po“ jako jisté řešení. Ale ptám se, nenastoupí pak takové řešení v životě těchto žen, jejichž mateřství bylo již na samém počátku zasaženo dvojím traumatickým zásahem, jako nové trauma? Nepopírejme, že neexistuje postpotratové trauma. Jako kněz - zpovědník na poutních a lázeňských místech jsem se setkal s desítkami těchto případů a pokoušel jsem se těmto obětem poskytnout potřebnou duchovní útěchu. Již od středověku, protože znásilnění je bolestí, která postihuje lidstvo po celou jeho historii, bylo nabízeno těmto ženám východisko dát dítěti život a předat takto narozené dítě společnosti, která se jistým způsobem hlásí k určité odpovědnosti za tyto činy. V současné době je tímto řešením forma tzv. baby-boxů. Nepíši tento článek, abych odsuzoval, naopak, abych ukázal, jakou bolest působí zločin, kterým znásilnění je, a to především jako válečný zločin. Ve snaze o zachování života podporujme především ty formy, které se snaží v celé komplexnosti uchovat nový život a zmírnit utrpení těch, kterým bylo tak nelítostně a krutě ublíženo.
Hledejme cestu, jak pomoci i těm, kterým válečná vřava zatemnila svědomí. Neznamená to, že bych usiloval o beztrestnost či zmírňování postihu těchto zločinů, naopak! Viník má být potrestán, aby se napravil. V klasické válečné etice by následoval trest zastřelením takového agresora, což naše zákony neumožňují a nemíním o tom zde vést další diskuzi.
Prosím jen o nestranné přečtení textu a jeho reflexi.
Dominik kardinál Duka Dominik Duka » Nepodporujte je! Aneb jak pomoci znásilněným Ukrajinkám? | Názory Aktuálně.cz
