Boží slovo na den 27.4. A.D. 2023
Jan 6,44-51
Jan 6,44-51
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
Věčný Bůh, útočiště každého člověka
Žalm 90 (89)
U Boha je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3,8)
1Pane, tys nám býval útočištěm *
od pokolení do pokolení!
2Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, *
od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
3Rozkazem vracíš člověka v prach *
a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
4Neboť tisíc let je v tvých očích †
jako …Více
Věčný Bůh, útočiště každého člověka
Žalm 90 (89)
U Boha je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3,8)
1Pane, tys nám býval útočištěm *
od pokolení do pokolení!
2Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, *
od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
3Rozkazem vracíš člověka v prach *
a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
4Neboť tisíc let je v tvých očích †
jako včerejší den, který minul, *
a jako noční hlídka.
5Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, *
podobají se pučící trávě:
6Zrána kvete a bují, *
večer je skosena a vadne.
7Hyneme vskutku pro tvůj hněv, *
děsíme se pro tvé rozhořčení.
8Položils před sebe naše viny, *
naše tajné hříchy jsou ve světle tvé tváře.
9Neboť pominuly všechny naše dny v tvém hněvu, *
jako vzdech jsme dokončili svá léta.
10Našich let bývá úhrnem sedmdesát, *
u toho, kdo je při síle, osmdesát.
Většina jich je lopota a trýzeň, *
neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.
11Kdo uváží sílu tvého hněvu *
a kdo se bojí tvé nevole?
12Nauč nás počítat naše dny, *
ať dojdeme k moudrosti srdce.
13Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? *
Slituj se nad svými služebníky!
14Nasyť nás brzy svou slitovností, *
ať jásáme a radujeme se po celý život!
15Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, *
za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
16Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, *
tvá sláva jejich synům.
17Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, †
dej zdar práci našich rukou, *
dej zdar práci našich rukou!
Ant. Naše léta jsou jako tráva, která vadne, jen ty, Bože, zůstáváš navěky. Aleluja.
Bůh, který vzkřísil Pána Ježíše, aleluja,
vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
Zdroj: Denní modlitba církve
Žalm 90 (89)
U Boha je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3,8)
1Pane, tys nám býval útočištěm *
od pokolení do pokolení!
2Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, *
od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
3Rozkazem vracíš člověka v prach *
a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
4Neboť tisíc let je v tvých očích †
jako včerejší den, který minul, *
a jako noční hlídka.
5Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, *
podobají se pučící trávě:
6Zrána kvete a bují, *
večer je skosena a vadne.
7Hyneme vskutku pro tvůj hněv, *
děsíme se pro tvé rozhořčení.
8Položils před sebe naše viny, *
naše tajné hříchy jsou ve světle tvé tváře.
9Neboť pominuly všechny naše dny v tvém hněvu, *
jako vzdech jsme dokončili svá léta.
10Našich let bývá úhrnem sedmdesát, *
u toho, kdo je při síle, osmdesát.
Většina jich je lopota a trýzeň, *
neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.
11Kdo uváží sílu tvého hněvu *
a kdo se bojí tvé nevole?
12Nauč nás počítat naše dny, *
ať dojdeme k moudrosti srdce.
13Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? *
Slituj se nad svými služebníky!
14Nasyť nás brzy svou slitovností, *
ať jásáme a radujeme se po celý život!
15Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, *
za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
16Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, *
tvá sláva jejich synům.
17Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, †
dej zdar práci našich rukou, *
dej zdar práci našich rukou!
Ant. Naše léta jsou jako tráva, která vadne, jen ty, Bože, zůstáváš navěky. Aleluja.
Bůh, který vzkřísil Pána Ježíše, aleluja,
vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
Zdroj: Denní modlitba církve
sv. Klétus
Cletus Pp.
26. dubna, připomínka
Postavení: papež
Úmrtí: 88
Na apoštolský stolec byl povýšen po Petrovi a Linovi. Vynikal učeností a svatým životem. Během pontifikátu pomáhal zotročeným Židům dovlečeným po rozboření Jeruzaléma. Podle životopisu I.Vondrušky rozdělil Řím na 25 církevních okresů. Dle tradice zemřel mučednickou smrtí.
více: catholica.cz/?id=1465Více
sv. Klétus
Cletus Pp.
26. dubna, připomínka
Postavení: papež
Úmrtí: 88
Na apoštolský stolec byl povýšen po Petrovi a Linovi. Vynikal učeností a svatým životem. Během pontifikátu pomáhal zotročeným Židům dovlečeným po rozboření Jeruzaléma. Podle životopisu I.Vondrušky rozdělil Řím na 25 církevních okresů. Dle tradice zemřel mučednickou smrtí.
více: catholica.cz/?id=1465
Cletus Pp.
26. dubna, připomínka
Postavení: papež
Úmrtí: 88
Na apoštolský stolec byl povýšen po Petrovi a Linovi. Vynikal učeností a svatým životem. Během pontifikátu pomáhal zotročeným Židům dovlečeným po rozboření Jeruzaléma. Podle životopisu I.Vondrušky rozdělil Řím na 25 církevních okresů. Dle tradice zemřel mučednickou smrtí.
více: catholica.cz/?id=1465
Antonia Orosova sdílí
- Nahlásit
Odstranit sdílení
A aj tak mnohí dodnes neporozumeli, že nie obetu chceš, ale milosrdenstvo a nikto by ničím nebol, keby lásky nemal a že všetko je milosť Otca živého Boha, ktorý všetko vidi a všetko počuje a ma všetko pod svojou kontrolou a tak aj dnes platia slova Izaiaša,, Pane, ktože načuval čo sme vraveli a ku komu sa sklonilo tvoje rameno?”
Z denní liturgie
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Anděl Páně promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih na cestu, která směřuje z Jeruzaléma dolů do Gazy a vede pustinou.“ On vstal a šel. Právě tehdy přišel do Jeruzaléma jeden Etiopan, komoří a hodnostář u etiopské královny-kandaky, vrchní správce jejího celého pokladu, aby se zúčastnil bohoslužebných slavností. Když se …Více
Z denní liturgie
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Anděl Páně promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih na cestu, která směřuje z Jeruzaléma dolů do Gazy a vede pustinou.“ On vstal a šel. Právě tehdy přišel do Jeruzaléma jeden Etiopan, komoří a hodnostář u etiopské královny-kandaky, vrchní správce jejího celého pokladu, aby se zúčastnil bohoslužebných slavností. Když se vracel na svém voze, četl proroka Izaiáše. Tu řekl Duch Filipovi: „Běž a připoj se k tomu vozu!“ Filip tedy přiběhl a slyšel, že čte proroka Izaiáše. Řekl mu: „A rozumíš tomu, co čteš?“ On odpověděl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží.“ A požádal Filipa, aby nastoupil a sedl si s ním. To místo z Písma, které právě četl, znělo: `Jako ovce, když ji vedou na porážku, jak beránek je bez hlesu před tím, kdo ho stříhá, tak ani on neotevřel ústa. Pro jeho ponížení byl zrušen nad ním soud. Kdo pochopí jeho vrstevníky? Neboť bude vzat ze země jeho život.' Komoří se Filipa zeptal: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“ Filip se tedy ujal slova a zvěstoval mu radostnou zvěst o Ježíšovi, a vycházel přitom od onoho místa z Písma. Jak tak jeli cestou, přišli k jakési vodě. „Podívej se - tady je voda!“ zvolal komoří. „Co brání, abych nebyl pokřtěn?“ A poručil, aby se vůz zastavil. Pak oba, Filip i komoří, sestoupili do vody a (Filip) ho pokřtil. A když vystoupili z vody, Duch Páně uchvátil Filipa, takže ho už komoří nespatřil. Jel tedy dále svou cestou a radoval se. Filip se pak objevil v Azotu. Procházel krajem a všude v městech hlásal radostnou zvěst, až došel do Césareje.
Sk 8,26-40
Žalm:
Jásejte Bohu, všechny země!
Nebo: Aleluja.
Velebte, národy, našeho Boha
a rozhlašujte jeho chválu!
On dal život naší duši,
nedopustil, aby klopýtaly naše nohy.
Pojďte, slyšte, všichni bohabojní,
chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.
Svými ústy jsem k němu volal,
velebil jsem ho svým jazykem.
Bůh buď veleben,
že neodmítl mou prosbu,
že mi neodňal svou lásku.
Zl 66
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe, praví Pán; kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Aleluja.
Jan 6,51
Evangelium:
Jan 6,44-51
Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Anděl Páně promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih na cestu, která směřuje z Jeruzaléma dolů do Gazy a vede pustinou.“ On vstal a šel. Právě tehdy přišel do Jeruzaléma jeden Etiopan, komoří a hodnostář u etiopské královny-kandaky, vrchní správce jejího celého pokladu, aby se zúčastnil bohoslužebných slavností. Když se vracel na svém voze, četl proroka Izaiáše. Tu řekl Duch Filipovi: „Běž a připoj se k tomu vozu!“ Filip tedy přiběhl a slyšel, že čte proroka Izaiáše. Řekl mu: „A rozumíš tomu, co čteš?“ On odpověděl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží.“ A požádal Filipa, aby nastoupil a sedl si s ním. To místo z Písma, které právě četl, znělo: `Jako ovce, když ji vedou na porážku, jak beránek je bez hlesu před tím, kdo ho stříhá, tak ani on neotevřel ústa. Pro jeho ponížení byl zrušen nad ním soud. Kdo pochopí jeho vrstevníky? Neboť bude vzat ze země jeho život.' Komoří se Filipa zeptal: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“ Filip se tedy ujal slova a zvěstoval mu radostnou zvěst o Ježíšovi, a vycházel přitom od onoho místa z Písma. Jak tak jeli cestou, přišli k jakési vodě. „Podívej se - tady je voda!“ zvolal komoří. „Co brání, abych nebyl pokřtěn?“ A poručil, aby se vůz zastavil. Pak oba, Filip i komoří, sestoupili do vody a (Filip) ho pokřtil. A když vystoupili z vody, Duch Páně uchvátil Filipa, takže ho už komoří nespatřil. Jel tedy dále svou cestou a radoval se. Filip se pak objevil v Azotu. Procházel krajem a všude v městech hlásal radostnou zvěst, až došel do Césareje.
Sk 8,26-40
Žalm:
Jásejte Bohu, všechny země!
Nebo: Aleluja.
Velebte, národy, našeho Boha
a rozhlašujte jeho chválu!
On dal život naší duši,
nedopustil, aby klopýtaly naše nohy.
Pojďte, slyšte, všichni bohabojní,
chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.
Svými ústy jsem k němu volal,
velebil jsem ho svým jazykem.
Bůh buď veleben,
že neodmítl mou prosbu,
že mi neodňal svou lásku.
Zl 66
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe, praví Pán; kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Aleluja.
Jan 6,51
Evangelium:
Jan 6,44-51