Stalo se to jednoho listopadového čtvrtku v roce 1831. Byl mlhavý den, země byla pokrytá silnou vrstvou sněhu a k tomu ještě padaly velké sněhové vločky. Otec Serafim se dal se mnou do řeči na palouku hraničícím s jeho poustevnou blízko řeky Sarovky. Přikázal mi, abych se posadil na kmen stromu, který sám nedávno porazil, a dřepl si naproti mně.
„Bůh mi zjevil, že jsi už od dětství toužil poznat smysl křesťanského života a často jsi tuto otázku kladl významným duchovním osobám,“ řekl mi.
Když mi bylo 12 let, velice mě ta otázka znepokojovala, a opravdu jsem se obracel na mnohé duchovní, ale nikdy jsem nedostal uspokojivou odpověď. Starec to ale nemohl vědět.
„Nedostal jsi přesnou odpověď. Radili ti, abys chodil do chrámu, modlil se a snažil se o konání dobrých skutků. Protože – jak ti bylo řečeno – to je cílem křesťanského života. Někteří ti dokonce řekli: „Nehledej to, co tě přesahuje!“ Takže, i když jsem jen ubohý Boží služebník, vynasnažím se ti ukázat, jaký je ten cíl. Modlitba, …Více