Soud národů – IV (2020)

Soud národů – IV (2020)
Anna Maria Taigi – velký trest a tři dny temnoty
Margaret C. Galitzin
18. září 2020
Jak potvrzuje Starý i Nový zákon (zde a zde) v posledních časech přijde velký trest, tak velký, že se nazývá soudem národů. Během této doby utrpení budou zničeni nepřátelé Krista a bude obráceno mnoho Židů. Svět vedený „počestným vykonavatelem spravedlnosti“, „nevinným“ (viz Hildegarda z Bingenu) povede Církev do nové epochy, kde bude Církev zářit ve své spravedlnosti až do doby Antikrista.
Od svých 24 let vídala Anna Maria Taigi mystické slunce, které ji ukazovalo budoucí události
Tento sled událostí také předpověděla blahoslavená Anna Maria Taigi (1769–1837), žena v domácnosti a matka 7 dětí v Římě, která byla obdařena mimořádnými vizemi a zjeveními o posledních časech a budoucím trestu.
Od 24 let před svýma očima Anna Maria Taigi často viděla „mystické slunce“, nadpřirozené světlo ve tvaru nebeského tělesa, které ji dovolovalo vidět stav něčího svědomí, revoluce a války, cíle tajných společností, odměny pro dobré a tresty pro zlé. V různých dobách viděla poslední časy, velký trest, který očistí zemi a Církev, zničení revoluce a „obnovitele“, který bude stát v čele vítězství skvělejšího, než jaká kdy předtím byla dosažena.
Ve svém díle Poslední časy poznamenává P. Martin Sánchez, že s blahoslavenou Annou Marií se v její době radili králové, šlechta, biskupové a dokonce i papežové. Vyjmenovává také několik z mnoha splněných proroctví, která Anna Maria Taigi pronesla, aby nás ujistil, že můžeme důvěřovat jejím proroctvím, která se týkají posledních časů: (1)

Předpověděla abdikaci španělského krále Karla IV., pád Napoleona, datum osvobození papeže Pia VII., zavraždění otce generála Trinitárního řádu (byla členkou jeho třetího řádu.
Věděla o čase a datu smrti Napoleona.

Car Alexandr I. před svou smrtí konvertoval a blahoslavená Anna Maria Taigi to viděla ve svém slunci

Ohlásila strašlivou epidemii, která vypukne v Římě jako Boží trest v den po její smrti.
Před jedním ruským generálem, který ji navštívil, předpověděla smrt cara Alexandra I. den předtím, než tato novinka dorazila do Říma. Také řekla, že jeho duše byla spasena, protože zemřel jako katolík a chránil papeže a Církev. Pravda je, že Alexandr I. krátce před svou smrtí v roce 1825 konvertoval ke katolické Víře.

V průběhu posledních 25 let jejího života zaznamenal Msgr. Raffaele Natali, důvěryhodný kněz a kancléř Pia VII., její proroctví a vytržení na více než 4 tisících stranách.
Tento dokument byl pečlivě analyzován při beatifikačním procesu, který v roce 1863 zahájil papež Pius IX.
V roce 1906 papež Pius X. vydal prohlášení ohledně jejích heroických ctností a 30. května 1920 zařadil papež Benedikt XV. Annu Marii Taigi mezi blahoslavené. V prohlášení o jejím blahořečení ji nazývá „zázrakem v nádheře svatosti“. (2)
Proroctví o velkém trestu
Když Anna Maria Taigi hovořila o pokračujícím nepořádku v Církvi a společnosti, používala slovo revoluce. Varovala, že až se bude nepravost otevřeně vystavovat a zvítězí revoluce, nastane velký trest, který přijde nečekaně a zničí bezbožné a nepřátele Církve.
Stránka z rukopisu Msgr. Nataliho, který zaznamenal zjevení této vizionářky
Ve svědectví při beatifikačním procesu Msgr. Natali líčí slova této vizionářky o posledních časech:
„Vše se bude tak otřásat, že lidé už nebudou schopní dát věci do pořádku, ale všemohoucí ruka Páně vše napraví. Řekla mi, že velká pohroma země byla zmírněna, ale nikoliv ta nebeská, protože by to bylo strašlivé, úděsné a všeobecné.“ Univerzální charakter nadcházejícího trestu z něj skutečně dělá „Soud národů“.
„Velký trest nastane až dlouho poté, co byli pohřbeni svatí lidé její doby“, pokračoval. „Přijde nečekaně a budou v něm zničeni zlí. Viděla jsem zemi pohlcenou plameny, mnoho budov se rozpadalo, země i nebe se zdály být v agónii.“
„Mnozí lidé zemřou prostřednictvím oceli, někteří ve válkách, jiní v konfliktech a miliony dalších neočekávanou smrtí a to po celém světě. Výsledkem bude, že se celé národy vrátí k jednotě katolické Církve, mnozí Turci, pohané a Židé se obrátí způsobem, který překvapí katolíky, kteří budou žasnout nad horlivostí a poslušností, jíž budou ve svých životech vykazovat.“
„Krátce řečeno mi řekla, že Pán chce očistit svět a Svou Církev a k tomu připravil novou úrodu duší, které se jako neznámé objeví a vykonají velká díla a překvapivé zázraky. Řekla mi, že Pán očistí zemi válkami, revolucemi a jinými pohromami.“
„Na konci této pohromy nastane všeobecná bouře úděsných meteorologických jevů s mnoha mrtvými. Tato služebnice Boží mi několikrát řekla, že Pán jí v tajuplném slunci ukázal univerzální vítězství obnovené Církve způsobem tak úžasným a překvapujícím, že by to nedokázala popsat.“ (3)
Tři dny temnoty
Blahoslavená Anna Maria Taigi také popisuje „tři dny temnoty“, které ve svém „mystickém slunci“ viděla:
„Na celou zemi přijde veliká temnota trvající tři dny a tři noci. Nic nebude vidět a vzduch bude obtěžkán smrtící nákazou, která si bude nárokovat především nepřátele náboženství, ale nejen je. Během této temnoty nebude možné použít jakékoliv člověkem zhotovené osvětlení, kromě posvěcených svící.
Otřesy země a znamení na nebi
„Ten, kdo ze zvědavosti otevře okno, aby vyhlédl ven, nebo opustí svůj domov, padne na místě mrtvý. Během těchto tří dní by lidé měli zůstat ve svých domovech, modlit se růženec a úpěnlivě prosit Boha o slitování. Všichni nepřátelé Církve, ať známí, nebo nepoznaní, budou během této všeobecné temnoty hynout po celé zemi, s výjimkou několika, které Bůh brzy obrátí. Vzduch bude zamořen démony, kteří se objeví ve všech druzích ohavných podob.“
A dále vypráví, jak tyto tři dny temnoty skončí vítězstvím nebe:
„Po třech dnech temnoty sestoupí dolů z nebe svatý Petr a Pavel, budou kázat po celém světě a ustanoví nového papeže. Z jejich těl zablýskne veliké světlo a usadí se na budoucím pontifikovi. ... Dojde k nesčetným obrácením heretiků, kteří se vrátí do náruče Církve. Všichni si všimnou jejich vzorného chování v životě, stejně jako u všech ostatních katolíků. Rusko, Anglie a Čína přijdou do Církve.“ (4)
Těm, kteří chápou extrémnost zla, jehož jsme dnes svědky, dává úplný smysl to, že by měl Bůh otevřít dveře vlády Panny Marie neočekávaným a úžasným způsobem, jak předpovídá Anna Maria Taigi.
pokračování příště
Poznámky:
1) Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and Private Prophecies, TOP, 1. vydání, Imprimatur: biskup Eduardus Zamorensis, 1968, str. 14 a str. 45–47.
2) tamtéž, str. 45
3) Svědectví Msgr. Raffaele Nataliho, beatifikační proces (Proc. Ord. Fol. 695–696), apud Mgr. Carlo Salotti, La Beata Anna Maria Taigi secondo la storia e la critica, Řím, Libreria Editrice Religiosa, str. 340–342.
4) Anna Maria Taigi, Private Prophecies, Řím, 1863, P. Sánchez, The Last Times, str. 47–48.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof

Soud národů – V (2020)
Anna Maria Taigi – vítězství Církve a obnovitel
Margaret C. Galitzin
2. října 2020
V předešlém článku jsme viděli, že blahoslavená Anna Maria Taigi (1767–1837) předpovídala velký Trest v posledních časech, který skončí překvapivým vítězstvím nebe a obnovou naší svaté Církve a katolické civilizace.
Blahoslavená Anna Maria Taigi se svými dětmi
Také předpověděla tři dny temnoty, která sestoupí na svět, a během níž jediné světlo a bezpečí budou mít katolíci v přítomnosti posvěcených svíček. Protože se jedná o soukromé proroctví, nejsou katolíci Vírou vázáni věřit tomu, co Anna Maria Taigi viděla v „mystickém slunci“, které vždy měla před očima.
Protože však proroctví této vizionářky, která během jejího života rukou zapsal Msgr. Raffaele Natali, byla během jejího beatifikačního procesu vyhodnocena jako chvályhodná a důvěryhodná, jeví se jako nerozumné, je ukvapeně ignorovat, zvláště když stejné varování o sestupující temnotě pronesli i jiní Církví schválení světci a mystikové.
Nezapomínejme, že Písmo svaté (zde a zde) také potvrzuje Soud národů, který nastane v posledních časech a bude náhlým a velikým trestem, po němž bude následovat dlouhé období míru na zemi.
Také otevření šesté pečeti ve Zjevení sv. Jana předpovídá znatelnou temnotu, když se zde píše, že po velkém zemětřesení „slunce zčernalo jako žíněný šat“ (Zjev. 6:12). Když slunce zčerná, na zemi nebude žádné světlo. Stejně jako Hospodin ztrestal Egypťany temnotou, může mnohem provinilejší moderní svět potrestat dokonce ještě větší všeobecnou temnotou. (1)
Slunce zčernalo, měsíc byl jako krev, nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník shazuje padavky
Upozorňujeme ty katolíky, kteří trvají na tom, že jsme na konci času, že tato strašlivá scéna popsaná ve Zjevení sv. Jana 6:12–17 se nevztahuje k otřesům na konci světa, protože po ní následuje ohromná náboženská obnova při otevření šesté pečeti a hlasu šesté polnice.
Tento trest posledních časů tedy nepředstavuje Poslední soud na konci světa, ale, jak poznamenává P. Gaudentius Rossi v knize The Christian Trumpet, bude „jistým druhem předsoudu živých“, (2) tj. Soudem národů, který předchází vládě Panny Marie.

Vítězství Církve a obnovitel

Očištění, které Bůh provádí těmito prostředky, bude mít jediný cíl: obnovu katolické Církve se vší důstojností, která náleží jí i obnově křesťanské civilizace.

V poznámkách, které přičinil Msgr. Natali, čteme, co jí Náš Pán řekl: „Až se utvoří obnovená Církev, zůstane jen málo, velice málo lidí a budou nesmírně překvapení a naplnění strachem, když uvidí, co Bůh učinil, jak by měli Boha milovat a co pro Boha vytrpěli. (…) Ty [Maria Taigi] to však neuvidíš.

Po strašlivém trestu veliké vítězství

Také mluvila o vládě Panny Marie, kdy všechna náboženství konvertují ke katolicismu. Řekla, že až skončí tento trest, začne uprostřed velkých otřesů v přírodě a uprostřed ztrát na životě nebeská éra, vítězství tak velké a úžasné, že z toho zůstala zcela ohromená.

Následují slova, která Ježíš Kristus řekl blahoslavené Anně Marii, když spatřila člověka v budoucnosti, který bude při obnově hrát klíčovou roli:

Vidíš ho? Pozoruj ho. Rozjímej o něm. Hle, apoštolská duše, člověk, který bojuje za vinici [Páně], člověk stejný jako ti, kteří tolik bojovali za Mou slávu. Jeho úsilí, jeho dřina, jeho díla budou odměněna v ráji takovou slávou, jakou si žádná lidská mysl neumí představit. Láska, kterou k tomuto člověku mám, je tak velká, že se dá poznat až v ráji. Je to skutečně horlivý muž. Muž bez poskvrny. Nemá žádné lidské cíle, žádný osobní zájem a od svého nejranějšího mládí se jej nikdy nedotkla neřest pochlebování.“ (3)

Zde poznamenávám, že toto proroctví podporuje to, co viděla sv. Hildegarda – tzn. „nevinného“, který povede obnovu Církve i křesťanské civilizace.

Několik rad pro „určitý den“

Blahoslavená Anna Maria věděla, že tento „určitý den“, kdy Bůh zvítězí nad všemi nepřáteli Církve, nikdy nespatří. Sama Naše Paní promluvila 13. září 1831 ke všem dobrým lidem, kteří budou v těch strašlivých dnech trpět, když této vizionářce řekla:

Nyní není čas na zázraky, protože hodina, kdy se Církev vrátí do svého prvotního stavu, ještě nenastala. Mé děti, pohleďte na svou Matku, Žehnám vám, Můj Otec vám žehná, musíte však být dobré, být dobré, být dobré. Měli byste trpět s dobrou myslí, dokud nepřijde Duch Svatý a nezapálí vás láskou a ukončí tento zkažený svět. Pak jste došli konce. Vytrpěli jste takřka vše. Všechna království, města, národy, hrady, provincie budou trpět problémy, souženími a trápeními až do tohoto určitého dne.“ (4)

V roce 1865 byla její rakev otevřena a tělo bylo neporušené. V roce 1920 byla otevřena znovu a stále bylo neporušené. Vosková vrstva chrání její vnější vzhled.

Jednou se Boha zeptala na to, kdo bude vzdorovat této strašlivé zkoušce. Odpověděl: „Ti, kterým dám ducha pokory.

Z tohoto důvodu Anna Maria Taigi zavedla ve své rodině zvyk se po růženci modlit třikrát Otče náš, Zdrávas Maria a Sláva Otci s úmyslem prosit o slitování a bezmeznou dobrotu Nejsvětější Trojice, aby zmírnila trest, který si Jeho spravedlnost vyhradila pro tyto časy pohrom. Tento trest totiž mnohokrát viděla ve svém „mystickém slunci“.

Blahoslavená Anna Maria radila věřícím, aby si obstarali posvěcenou svíci, která jediná bude svítit v temnotě. A také, aby setrvávali v modlitbě, recitovali svatý růženec a nepokoušeli se světlo opouštět nebo se jít z obyčejné a marnivé zvědavosti podívat ven.

Toto jsou jednoduché věci, které si je potřeba připravit a mít je na paměti, a měli by je udělat i ti, kteří mají pochybnosti o soukromých zjeveních. Jak kdysi poznamenal prof. Plinio, když komentoval zvyk mít posvěcenou svíci pro nadcházející Trest:

Za tím účelem mám doma posvěcenou svíci. Moje úvaha je docela prostá: Nemám potřebu zkoumat, zda je původní zjevení pravé nebo falešné. Mít posvěcenou svíci je dobrá věc, a proto jednu mám. Pokud tedy přijdou tři dny temnoty, jsem připraven. Jestliže nenastanou, nic neztratím tím, že mám u sebe posvěcenou svíci. Naopak, mohu z toho mít jen prospěch. Svíci lze použít, když umřu, nebo ji lze dát někomu, kdo v mém domově umře.
pokračování příště
Poznámky:
1) Svědectví Msgr. Raffaele Nataliho, beatifikační proces (Proc. Ord. Fol. 695–696), apud Mgr. Carlo Salotti, La Beata Anna Maria Taigi secondo la storia e la critica, Řím, Libreria Editrice Religiosa, 1922, str. 340–342.
2) Gaudentius Rossi [alias Pellegrino], The Christian Trumpet: Previsions and Predictions about Impending General Calamities, The Universal Triumph of the Church, The Coming of Antichrist, The Last Judgment and The End of the World, Boston, Thos. B Noonand et Co., 1873, str. 61–67
3) Svědectví Msgr. Raffaele Nataliho, beatifikační proces, sv. IX, apud ibid., str. 118; sv. VII, str. 380
4) P. Gabriel Bouffier, S.J., La Vénérable Servante de Dieu Anna-Maria Taigi d´aprés les documents authentiques du procés de sa béatification, Paříž, Ambroise Bray, 1865, str. 251–252.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof

Soud národů – VI (2021)
Ctihodná Alžběta Mora vidí soužení posledních časů
Margaret C. Galitzin
20. ledna 2021
Jedním z vizionářů, kteří viděli soužení „posledních časů“ Církve je blahoslavená Alžběta Canori Mora (1774–1825). P. Benjamín M. Sánchez ve svém díle The Latter Times (Poslední časy) ukazuje, že i ona viděla strašlivou krizi v Církvi a ve společnosti, které Bůh potrestá velikým trestem celosvětového rozsahu. Písmo svaté jej nazývá „soudem národů“.
Až bude země očištěna od zla, nastane období míru, kdy Církev zvítězí, období, které profesor Plinio s odkazem na sv. Ludvíka z Montfortu nazývá vládou Panny Marie.
Stručná biografie
Izabela Canori se narodila do význačné rodiny v Římě a ve 22 letech se provdala za Christobala Mora, který také pocházel z dobré rodiny, měl však velmi špatnou povahu a nečestné zvyky, které ji způsobovaly velké trápení. Svou ženu a dvě dcery opustil, prohýřil své jmění a zanechal je v nouzi.
Alžběta Canori Mora v mladém věku
Jedním proslulým proroctvím, které se nachází v dokumentaci k jejímu blahořečení, byla slova, která pronesla na smrtelné posteli: „Vidíte, jak vznětlivý a nevěřící je? Nu, přijde doba, kdy se stane řeholníkem a knězem.“ (1)
Pět let po její smrti vstoupil kající se Christobal do kláštera františkánského řádu, kde započal příkladný život v pokání. Nakonec se stal knězem, přesně, jak předpověděla jeho žena.
Svou první mystickou zkušenost měla Isabela Mora ve věku 28 let poté, co se zázračně zotavila z tajemné nemoci. Krátce na to vstoupila jako terciářka do řádu trinitářů. Jako ctihodná služebnice Boží obdržela dar rozjímání, bilokace a prorokování a vykonala mnoho zázraků. (2)
Náš Pán a Naše Paní jí také v celé řadě zjevení ukázali budoucí soužení Církve a ohromné bitvy, které bude muset Církev bojující vybojovat, až budou vládnout mocnosti temnoty. Viděla také vítězství Církve a její budoucí obnovu.
Ctihodná Alžběta Canori Mora tato zjevení dle pokynů svého zpovědníka vlastnoručně sepsala, což zaplnilo stovky stran v zápisníku, které jsou všechny pečlivě uchovávány v archivech otců trinitářů v San Carlinu v Římě.
Tyto spisy pečlivě zkoumala církevní komise, když papež Pius IX. vydal oprávnění, aby u případu Alžběty Mora začal proces kanonizace. Oficiální soud vydaný 5. listopadu 1900 uvádí, že v jejich spisech „nebylo nic proti víře a dobrým obyčejům a nebyly zde nalezeny žádné věroučné novoty nebo úchylky“.
Vize ctihodné Alžběty Mora
16. ledna 1815 ukázali andělé ctihodné Alžbětě mnoho duchovních, „kteří pod pláštíkem konání dobra pronásledují Ježíše Ukřižovaného a Jeho Svatou Církev ... Jako zuřiví vlci plánují zbavit hlavu Církve trůnu“.
Zničení zkaženého Říma
Pak jí bylo dovoleno vidět strašlivé pohoršení, které tito vlci vyvolali u Boha. „V nejvyšší hrůze jsem viděla spalující blesky Boží Spravedlnosti dopadající kolem mě. Viděla jsem, jak se budovy hroutí v ruiny. Města, celé regiony a celý svět byli v chaosu. Jediné, co bylo slyšet, byly nesčetné slabé hlasy prosící o slitování. Počet mrtvých byl nevyčíslitelný.“
Nejvíce jí děsilo Boží rozhořčení. Viděla Jej samotného na výsostech a „krajně rozzlobeného na ty, kteří Jej pronásledovali. V Jeho všemohoucích rukách byly blesky, Jeho tvář se skvěla rozhořčením a samotný Jeho pohled stačil na to, aby spálil celý svět. Neobklopovali Jej ani svatí ani andělé, pouze Jeho svaté rozhořčení, která dopadalo všude.“
Tato vize trvala jen okamžik. Kdyby podle ctihodné Alžběty „trvala ještě chvíli, určitě bych umřela“.
Konec slitování, počátek spravedlnosti
Na Vánoce roku 1816 viděla blahoslavená Alžběta Naší Paní, která vypadala mimořádně smutná a zarmoucená. Když se jí zeptala proč, Naše Paní odpověděla: „Hle, má dcero, podívej na tak velikou bezbožnost.
Blahoslavená Alžběta pak viděla odpadlíky „drze se snažící vyrvat jí Ježíška z náručí. Tváří v tvář této těžké urážce přestala Matka Boží prosit o slitování pro svět a namísto toho volala po spravedlnosti Věčného Otce. Ten oblečen ve Své neúprosné spravedlnosti a naplněn rozhořčením obrátil Svůj pohled na svět.
V tu chvíli se celý svět začal otřásat ... Bude to něco tak hrozného a otřesného, že to dožene svět do hlubin naprosté sklíčenosti.“ (4)
Svět v revoluci a chaosu
Na svátek sv. Petra a Pavla, 29. června 1820, viděla sv. Petra sestupovat z nebe oblečeného v papežském rouchu a obklopeného legiemi andělů. Svou pastýřskou holí učinil veliký kříž nad tváří Země a rozdělil ji do čtyř čtvrtin. V každé z nich pak vytvořil zelený strom pučící životem, také ve tvaru kříže a zářící světlem. Všichni dobří laici a duchovní se pod tyto stromy utekli před strašlivým trestem.

Počet mrtvých bude nevyčíslitelný, města a provincie budou zničené (obrázky od B. Penningtona ilustrující text Nostradama)
Napsala: „Běda! Běda těm nedbalým řeholníkům, kteří pohrdají svými svatými řeholemi. Všichni zahynou ve strašlivém trestu spolu se všemi, kteří se oddají zhýralosti a následují falešné zásady své zavrženíhodné současné filozofie!
Pak se sv. Petr vrátil do nebe a ona viděla, jak se nebeská klenba stává temně modrou, což způsobovalo hrůzu, jen když to viděla. Všude prudce vál temný vítr. Silné kvílení naplnilo vzduch jako hrozivý řev rozzuřeného lva. Strašná ozvěna zněla nad celou Zemí.
Všichni lidé a zvířata byli plní hrůzy. Celý svět se zmítal v otřesech a lidé se všude navzájem nemilosrdně zabíjeli. V době tohoto krvavého boje dopadne Boží ruka pomsty na tyto nešťastné duše. Se svou všemohoucností bude trestat pyšné za jejich troufalost a nestydatou drzost. Bůh použije síly temnoty, aby vyhladil tyto sektářské, zavrženíhodné a zločinné lidi, kteří pletichařili, aby vymýtili katolickou Církev, naši Svatou Matku, tím, že ji vytrhnou z jejích nejhlubších kořenů a zahodí ji na zem...

Bůh se bude smát jejich zlobě a pouhým mávnutím Své všemohoucí pravé ruky ztrestá zlé. Mocnostem temnoty bude dovoleno opustit peklo a tyto ohromné davy démonů vpadnou do celého světa. Způsobí velkou zkázu, čímž vykonají příkazy Boží spravedlnosti, jimž jsou tito zlí duchové také podřízeni. Nebudou moci udělat nic víc ani nic méně, než jim Bůh dovolí učinit vůči majetku lidí, městům, velkoměstům, domům a palácům nebo čemukoliv jinému, co na Zemi existuje.

Bůh dovolí, aby byli zlí lidé krutě trestáni nelítostnými démony, protože se dobrovolně podřídili ďáblovi a pletichařili s ním, aby způsobili škodu Svaté katolické Církvi.“ (5)

Tato služebnice Boží viděla všechny ty příšery ve strašných podobách, jak vyskakují z pekelných jeskyní a zamořují Zemi, aby všude činily škodu a újmu. Ničili všechna místa, kde byl Bůh pohoršen, znesvěcen, kde se s Ním zacházelo svatokrádežně a kde se praktikovala modloslužba. Nezbyla po nich ani stopa.

Vítězství a obnova

Stejná vize trestu skončila příslibem vítězství a triumfu Církve, které budou všeobecně uznány všemi lidmi. To poskytuje velikou naději nám, kteří žijeme v těchto časech otřesů a revoluce, jež jsou všude.

„Zákonodárce“, který obnoví společnost a potvrdí práva Církve

Po těchto strašlivých scénách ctihodná Alžběta viděla, jak se sv. Petr vrací na majestátní papežský trůn. Doprovázel jej sv. Pavel, který prošel svět a spoutával démony a přivedl je před sv. Petra, který je uvrhl zpět do temných jeskyní, odkud přišli. Napsala: „Pak se nad světem rozprostřela ohromná nádhera, aby ohlásila smíření Boha s lidstvem.

Malé stádo věřících katolíků, kteří našli útočiště pod oněmi stromy, bude přivedeno před trůn sv. Petra, který sám „vybere nového papeže. Celá Církev bude znovu uspořádána podle skutečného příkazu svatého Evangelia. Budou znovu ustaveny řeholní řády a domovy křesťanů se stanou domovy prodchnutými vírou.“

Tak velké bude nadšení a zápal pro slávu Boží, že vše bude uspořádáno tak, aby to fungovalo v lásce k Bohu a bližnímu. Tak bude nastoleno vítězství, sláva a čest katolické Církve. Bude všemi velebena, uctívána a obdivována. Všichni se rozhodnou Ji následovat a uznají Kristova Náměstka jako Nejvyššího pontifika.

Reforma Církve a společnosti

O rok později, v roce 1821, Náš Pán znovu potvrdil toto vítězství: „Obnovím Svůj lid a Svou Církev. Pošlu horlivé kněze, aby hlásali Mou Víru. Vytvořím nový apoštolát a pošlu Ducha Svatého, aby obnovil svět. Obnovím řeholní řády prostřednictvím nových, svatých a vzdělaných reformátorů. Oni všichni budou mít ducha Mého oblíbeného syna Ignáce z Loyoly. Poskytnu Své Církvi nového pastýře, který je učený, svatý a plný Mého Ducha. Se svatým zápalem obnoví Mé stádo.“ (7)

Bylo jí řečeno mnoho dalších věcí o této obnově a o tom, že celé národy se obrátí a uznají katolickou Církev jako jediné pravé náboženství.

Když byl papežem zvolen Lev XII., Alžběta si myslela, že tato nová éra Církve možná již začala. Náš Pán jí však ukázal, že pro posádku lodi Církve bude muset být obnoven nejen kormidelník. Řekl, že reforma Církve a obnova všeho neproběhnou, dokud celý svět a všichni lidé nevytrpí revoluce a ohromný nepořádek. (8)
pokračování příště
Poznámky:
1) P. Benjamín M. Sánchez, The Latter Times, Imprimatur Msgr. Eduardus Zamorensis, 1968, str. 48
2) Maria Elisabetta Mora C.G., Life of the Ve, Elizabeth Canori Mora, London: R Washbourne, 1878, XII-XIII, str. 58–67 a 129–143.
3) La mia vita nel Cuore della Trinita – Diario della Beata Elisabetta Canori Mora, sposa and Mother, Libreria Editrice Vaticana, 1996, str. 257–258, in Catolicismo (Brazílie), květen 2020
4) tamtéž, str. 411–442, in tamtéž
5) tamtéž, str. 489–493, in tamtéž
6) tamtéž, str. 489–493, in tamtéž
7) tamtéž, str. 524–526, in tamtéž
8) P. Sánchez, The Latter Times, str. 50
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof

Soud národů – (2020) – gloria.tv
Veřejná doména
U.S.C.A.E.
Proto také kdo jenom může, nevděčníka za jeho nevděk přiměřeně rád odměňuje. V životě Alexandra I., cara ruského připomíná se následující událost. Vladař tento povolal z Holandska muže obratné a dovedné, kteří by kovali dobré kotve k lodím a v umění tom vycvičili také Rusy. Byli za to placeni všichni výborně. Mezi ruskými učni vynikal obzvláště jeden. Byl tedy dán do dílny kotváře …Více
Proto také kdo jenom může, nevděčníka za jeho nevděk přiměřeně rád odměňuje. V životě Alexandra I., cara ruského připomíná se následující událost. Vladař tento povolal z Holandska muže obratné a dovedné, kteří by kovali dobré kotve k lodím a v umění tom vycvičili také Rusy. Byli za to placeni všichni výborně. Mezi ruskými učni vynikal obzvláště jeden. Byl tedy dán do dílny kotváře nejznamenitějšího. Když navštívil jednou dílny sám, tázal se po prospěchu učňů. Ze všech byl chválen nejvíce zmíněný učeň, a jeho mistr jej odporučoval zvláštní milosti vladařově. Car slíbil také, že se o něho postará dobře. To si dobře onen učeň pamatoval. Za několik měsíců dostavil se ku dvoru, prosil o připuštění a předložil carovi písemnou prosbu. Car byl potěšen, domnívaje se, že bude moci slovu svému nyní asi dostáti, a odměniti dle zásluh dovedného v dělníka. Avšak jak byl překvapen, když přečetl jeho žádost! Člověk ten vykládal, že, když dle vysvědčení svého mistra jest tak dovedným kotvářem, mohl by býti jeho mistr jako zbytečný propuštěn, a on na jeho místo dosazen, že by tím prý stát, který vydržuje nyní cizince, značně ušetřil. – Jaký to byl nevděk! Jaká drzost a opovážlivost! Onen muž dospělý, otec rodiny, tohoto mladíka vyučil, kdyby nebylo bývalo jeho, nebyl by se nikdy umění svému naučil; na tom nebylo dosti; on se u vladaře za něho přimlouval a dokázal to, že vladař slíbil, že se o odporučeného dobře postará. A jak se mu odměňuje odporučený? Chce ho připraviti o chléb, a s ním také o celou jeho rodinu, a aby toho snáze docílil, připomíná docela vladaři, že má šetřiti státu, který spravuje. – Jak prohnaný byl tento nevděčník! Ale nic mu to nebylo platné. Car prohlédl ihned jeho černý nevděk, hodil mu žádost jeho zpět, kázal ho přede všemi jeho soudruhy veřejně potrestati a poslati do dílny jiné, a to s výslovným přikázáním, že jeho mzda nesmí býti nikdy zvýšena. Neprospěl tedy nevděčníku nevděk jeho, nýbrž velice mu uškodil. Kdyby byl spravedlivě pracoval dále, byl by se jistě dočkal místa velmi výnosného; poněvadž však chtěl nevděkem poraziti a zničiti svého dobrodince, nedočkal se ničeho. – A podobně zacházejí s nevděčníkem všichni lidé spravedliví, podobně s ním naloží jednou Bůh. Nevděčník se svým nevděkem nejen nemůže chlubiti, nýbrž naopak připravuje se jím o čest a vážnost, a byť snad i nevděk jeho nebyl poznán hned, jednou se prozradí jistě, dojde také své spravedlivé a zasloužené odplaty.

rexcz.blogspot.com/2015/08/o-nevdeku-1901.html