Krásná žena v drahých šatech přišla za svým psychiatrem a řekla mu, že je v depresi a její život nemá smysl.

Požádám Mary, aby vám řekla, jak našla štěstí. Jediné, co od vás chci, je, abyste ji poslouchala.“

Psychiatr zavolal starou ženu, která uklízela podlahy v kanceláři, a požádal ji, aby se o svůj příběh podělila s klientem.

Stará žena odložila koště, posadila se na židli a vyprávěla svůj příběh...

„Můj manžel zemřel na rakovinu. O tři měsíce později mého jediného syna zabilo auto. Neměla jsem nikoho. Nic mi nezbylo. Nemohla jsem spát, nemohla jsem jíst, nikdy jsem se na nikoho neusmála. Dokonce jsem uvažovala o tom, že si vezmu život.

Pak mě jednou v noci následovalo cestou z práce malé kotě. Nějak mi bylo té kočičky líto. Venku byla zima, tak jsem se rozhodla pustit ji dovnitř. Dala jsem jí trochu mléka a kotě dočista vylízalo misku.

Pak se mi otřelo o nohu a já se poprvé po mnoha měsících usmála.

Zastavila jsem se a začala přemýšlet... Když pomoc malému koťátku dokázala vyloudit úsměv na tváři, možná by mě mohlo učinit šťastnou, kdybych dělala něco pro lidi.

Druhý den jsem tedy upekla sušenky a odnesla je sousedovi, kterému bylo špatně a ležel v posteli.

Každý den jsem se snažila pro někoho udělat něco hezkého. Velmi mě potěšilo, když jsem ty lidi viděla šťastné.

Dnes neznám nikoho, kdo by spal lépe než já. Našla jsem štěstí, když jsem ho dala ostatním.“

Když to bohatá paní uslyšela, rozplakala se. Měla všechno, co se dalo za peníze koupit, ale ztratila věci, které se za peníze koupit nedají.

Krása života nezávisí na tom, jak jste šťastní vy, ale na tom, jak šťastní mohou být ostatní díky vám.

Štěstí není cíl. Je to cesta, štěstí není zítra, je teď.

Štěstí není závislost, je to rozhodnutí. Štěstí je to, kdo jsi, ne to, co máš.

Zdroj : Zjevení podle Jána